Svět nad planetou (3. díl)

Železniční stanice Ťuratam v roce 1980

Jednou z nevýhod kosmického průmyslu, jež přetrvává dodnes, je jeho geografická struktura. Firmy vyrábějící družice či kosmické lodi se nacházejí v oblastech, kde mají dobrý přístup k dopravní infrastruktuře, kde lze optimalizovat styky a dodávky od subkontraktorů a kde v neposlední řadě mohou ubytovat své nezřídka velmi vysoce kvalifikované zaměstnance. Z principu věci se jedná o města či oblasti s velkou hustotou obyvatelstva. Na druhou stranu místa, odkud jsou ony stroje posílány do vesmíru, mají – krom dostupnosti dopravní infrastruktury – přesně opačná kritéria. Jedná se o velmi řídce osídlené oblasti, odkud jsou nejbližší velká města poměrně daleko. Za výjimku lze v tomto smyslu považovat kosmodrom KSC, jehož střelecký sektor směřuje nad Atlantický oceán, a může tak být od velkoměsta Orlando vzdálen pár desítek kilometrů. Nicméně Sovětský svaz neměl při budování svého nejznámějšího kosmodromu příliš na výběr. Z několika míst, jež připadala v úvahu bylo nakonec vybráno místo v blízkosti železniční stanice Tjuratam v Kazachstánu. Civilizace odtud začínala ve vzdálenosti mnoha kilometrů a velké výrobní závody kosmického průmyslu sídlily většinou v Moskvě, tedy více než 2 500 km daleko. Přeprava velkých komponentů a strojů proto nebyla a dosud není nijak jednoduchou záležitostí.

Indie otestovala systémy lunárního landeru

Příprava indické mise Chandrayaan-2 má za sebou další významný milník. Ten se týkal komplexní zkoušky označované jako LAPT (Lander Actuator Performance Test), která byla vyžadována za účelem demonstrace fungování systémů, které zajistí měkké a bezpečné přistání modulu Vikram. K provedení tohoto testu, byl použit zkušební modul LAPT, který je zmenšenou verzí skutečného modulu Vikram. Obsahoval však všechny systémy, které ponese skutečný hardware. Jelikož zkoušky probíhaly na Zemi, bylo potřeba kompenzovat rozdílnou úroveň přitažlivosti naší planety a Měsíce, což zajistila právě zmenšená velikost modulu LAPT.

OSIRIS-REx hledá překážky u Bennu

12. září otočila sonda OSIRIS-REx svou kameru MapCam se středně širokým zorným polem vstříc asteroidu Bennu, který byl v té době vzdálen zhruba jeden milion kilometrů a začala fotit. Nesnímala však pouze asteroid samotný – sonda se mezi jednotlivými snímky vždy o kousek pootočila – ze strany na stranu i nahoru a dolů. Celkem během této precizní choreografie vzniklo 64 snímků, kterými bylo okolí asteroidu doslova proskenováno. Ale nebylo to poprvé – už o den dříve se podobná mozaika skládala z fotografií pořízených kamerou PolyCam, která má úzké zorné pole.

Říjnová kosmoschůzka 2018

kosmoschůzka zdroj: kosmo.cz, nasa.gov

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část říjnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat americké misi InSight. Finále bude patřit teleskopu TESS a hledání exoplanet. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

Komerční čínská raketa selhala

Čínská soukromá firma LandSpace vypustila dnes v 10:00 SELČ premiérový exemplář rakety Ču-čchüe-1 (Zhuque-1) na tuhé palivo. Jenže vynášená družice Wej-laj-1 (Weilai-1) nedosáhla plánované oběžné dráhy a start byl prohlášen za neúspěšný. Historicky první start čínské soukromé rakety mířící na oběžnou dráhu tedy selhal. Číňané přitom do tohoto nového směru kosmonautiky vkládají do budoucna velké naděje. Cítí, že by jim soukromý sektor mohl otevřít nové dveře do dalších částí kosmonautiky. Necelých dvacet metrů vysoká raketa by mohla být klíčem k těmto dveřím.

Návrat k poslovi bohů – 4. díl

start BepiColombo

V minulém díle Návratu k poslovi bohů jsme se důkladně podívali na kousek cesty, kterou už za sebou BepiColombo má, ale také na mnohem větší kus, které teprve leží před ním. Krátce poté jsme živě sledovali noční start rakety Ariane 5 z Kourou, která pracovala bezchybně a poslala svůj náklad do meziplanetárního prostoru. Od tohoto startu uplynul přesně jeden týden, a byť se to možná nezdá, tak za tu dobu se událo hned několik významných událostí. Manažerka operací BepiColombo, Elsa Montagnon, k tomuto dodáva: „Mnoho lidí si myslí, že prostě pošlete sondu určitým směrem a ona sama letí do svého cíle. Ve skutečnosti je ale období po startu nesmírně rušné.“ A právě na aktivitu v posledním týdnu a provedené úkony BepiColombo se podíváme ve čtvrtém díle tohoto seriálu a to včetně rozboru prvních fotografií, které nám sonda poslala.

Zkouška mimořádné evakuace z rampy SpaceX

Říká se, že kdo je připraven, není překvapen, další lidová moudrost nás učí, že čert nikdy nespí. Je proto potřeba počítat vždy s možností nehody a umět na ni odpovídajícím způsobem reagovat. Spojené státy již brzy vstoupí do éry, kdy budou jejich soukromé lodě vynášet astronauty do vesmíru. Je tedy potřeba zapracovat do předstartovních příprav i nepravděpodobné, ale stále nevyloučitelné havarijní scénáře. Týmy specialistů pak budou moci díky těmto zkouškám v případě skutečného nasazení reagovat mnohem lépe. Včera proběhla taková zkouška u rampy 39A, kterou bude k pilotovaným misím používat firma SpaceX.

ISS čeká nezáviděníhodný logistický hlavolam

Včerejší úspěšný start rakety Sojuz 2-1B znamenal návrat těchto nosičů do služby po selhání pilotované mise Sojuz MS-10. Zdálo by se, že stačí vypustit ještě několik raket z této rodiny, které ověří spolehlivost, pak poletí na ISS pilotovaná loď a všechno je vyřešeno. Jenže situace je mnohem zamotanější, než se může zdát. Neúspěšný start dvoučlenné posádky Sojuzu MS-10 prakticky roztrhal veškeré harmonogramy práce na Mezinárodní vesmírné stanici a i kdyby se opravdu na začátku prosince na ISS dostala nová posádka, stále bude potřeba vyřešit mnoho věcí, které se jako jednoduché označit nedají.

Sojuzy jsou zpět v provozu

Pouhé dva týdny uplynuly od anomálie, která 11. října způsobila nouzové přerušení startu pilotované lodi Sojuz MS-10. Od té doby byly starty raket Sojuz dočasně zastaveny a vyšetřovací komise hledala odpověď na otázky spojené s příčinami této mimořádné události. Další rakety pochopitelně nemohly startovat, protože nikdo nechtěl riskovat, že by se podobná událost opakovala znovu. Vyšetřovací komise má sice své výsledky představit až za několik dní, ale za velmi dobrý ukazatel průběhu vyšetřování nám může posloužit start, který proběhl dnes ráno.