Orion se vykoupal

V poslední době se toho v kosmonautice děje opravdu hodně a tak některé události zůstaly trochu ve „stínu“ těch ostatních. My se však vždy snažíme ze všech možných zpráv vybírat ty nejzajímavější a nejaktuálnější a k některým méně aktuálním se mnohdy vracíme. Mezi zprávy, které by podle nás neměly určitě zapadnout, patří důležité testování pilotované kosmické lodi Orion na otevřeném oceánu v Mexickém zálivu u pobřeží Galvestonu ve státě Texas, ke kterému došlo mezi prvním a třetím prosincem. Tým specialistů během zkoušek ověřoval narovnávací systém tzv. CMUS (Crew Module Uprighting System).

Z Evropy ke Slunci: Cestování antény

Naši pravidelní čtenáři vědí, že na našem webu začal před několika měsíci vycházet seriálu Evropský vědecký JUICE, který přináší informace o vývoji dílů pro sondu JUICE, která má letět k Jupiteru. Jedná se o překlady anglických originálů, které vychází na webu Evropské kosmické agentury. Nyní nás ESA potěšila tím, že začala zveřejňovat velmi podobně zaměřený seriál – jediným rozdílem je, že se zaměří na chytanou sondu Solar Orbiter. I tyto články bychom Vám chtěli přinášet přeložené do češtiny, protože si s jejich pomocí člověk mnohem lépe představí význam a komplexnost jednotlivých zkoušek.

Prosincová kosmoschůzka 2018

Prosincová kosmoschůzka zdroj: urania.edu.pl

Ačkoliv Kosmoschůzce bývá obvykle vyhrazena poslední středa v měsíci, v prosinci tomu bude jinak. Kosmo Klub z.s. ji kvůli Vánočním svátkům pořádá již !!! 12. prosince !!! a nečekají vás jen dva nebo tři, ale rovnou čtyři příspěvky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část prosincové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část je věnována filmové soutěži s NASA. Dále se představí loď CST-100, dnes označovaná jako Starliner a závěr bude patřit tomu, co nám astronomové nesmějí říci. Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 325 (3.12. – 9.12.)

Dva starty Falconů 9, jedno unikátní skoro přistání, start čínské lunární mise, obnovení pilotovaných letů k ISS, finální přiblížení k planetce Bennu a mnoho dalšího. Je na čase si utřít pot z čela, nebo oklepat fascinovanou hlavu a konstatovat, že tento týden byl kosmonautický nářez. Nicméně nyní je čas na Kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním článku se tentokrát podíváme na náklad, který dovezl Dragon CRS-16 k ISS. Podrobně prozkoumáme nepovedené přistání Falconu 9, podíváme se na pěkné fotky ze startu čínské lunární mise a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro tajnou družici na těžké Deltě

Raketa Delta IV Heavy měla dnes ráno v 5:19 našeho času vystartovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii na tajnou misi NROL-71. Start byl ovšem zrušen zhruba dvě a půl hodiny před startem, jelikož kontrola odhalila problémy se záložní komunikační linkou mezi startovní rampou a řídícím střediskem. Firma United Launch Alliance se tedy rozhodla pro opatrný přístup a start přesunula o necelých 24 hodin. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu přesunutému přímému přenosu. Starty tajných misí jsou často spojené se spekulacemi o určení nákladu, na které se můžeme těšit i nyní.

Příprava dalších startů rakety Angara-A5

V současné době probíhají ve Státním kosmickém vědeckovýrobním středisku M. V. Chruničeva v Moskvě testy dokončených stupňů rakety Angara-A5 pro její druhý zkušební let. Náměstek generálního ředitele pro výrobu Roman Chochlov uvedl pro tiskovou zprávu z 14. listopadu, že v plánu střediska je sestavit raketu a zajistit její připravenost k odeslání na kosmodrom Pleseck v dubnu 2019. Rozhodnutí o odeslání rakety na kosmodrom a stanovení termínu startu je v kompetenci ministerstva obrany a bude přijato na základě výsledků testů.

Návrat k poslovi bohů – 10. díl / Pohled pod kůži

Mercury Planetary Orbiter

V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.

ŽIVĚ A ČESKY: Obří raketa vynese tajný náklad

Americká raketa Delta IV Heavy se ještě před rokem pyšnila titulem nejsilnější rakety současného světa. Ačkoliv ji z trůnu sesadil Falcon Heavy, stále se jedná o mimořádně působivý stroj. Všechny její zbývající starty proběhnou pod hlavičkou Národního průzkumného úřadu NRO, který provozuje americké tajné družice. Nejinak tomu bude i v případě aktuální mise s kódovým označením NROL-71. Vynášený náklad je samozřejmě tajný, ale podle dostupných neoficiálních náznaků se dá tušit, že jde o zástupce sledovacích družic Key Hole-11, které jsou blízce příbuzné Hubbleovu teleskopu.

ŽIVĚ A ČESKY: Čína míří na odvrácenou stranu Měsíce

Když se podíváme na mapu míst, kde lidé či automaty přistály na Měsíci, zjistíme, že všechny lokality jsou na straně, která je k Zemi neustále přivrácená. Na opačné straně zatím nepřistála žádná sonda. Nejsou v tom žádné záhady či tajemství, pouze technologické překážky. Z odvrácené strany není nikdy vidět Země, takže s takovou sondou by se skrz Měsíc nedalo komunikovat. Čínská sonda Chang’e 4 se však o první přistání na odvrácené straně pokusí – se Zemí bude komunikovat přes retranslační družici, která má výhled jak na Zemi, tak na odvrácenou stranu Měsíce. A co víc, lander by měl na povrch Měsíce vysadit i průzkumné vozítko!

Sentinel-5P mapuje ozon velmi přesně

Evropská družice Sentinel-5P funguje skvěle a může si připsat další úspěch. Její přesná měření atmosférického ozonu se nově začala používat pro denní předpovědi kvality ovzduší. Družice vypuštěná v říjnu roku 2017 je prvním zástupcem evropského programu Sentinel, který je zaměřený čistě na sledování naší atmosféry. Celý program Sentinel pak disponuje různými jinými typy družic, které sledují jiné aspekty naší planety, takže ve výsledku je možné složit velmi podrobný obraz s mnoha detaily. Na palubě Sentinelu 5P najdeme pokročilý multispektrální snímkovací spektrometr Tropomi nizozemské výroby. Jeho úkolem je vyhledávat v různých částech elektromagnetického spektra unikátní stopy nejrůznějších plynů. Díky tomu může zmapovat širší spektrum látek mnohem přesněji a s lepším prostorovým rozlišením než kdy dříve.