Jaký bude průlet kolem Ultima Thule?

Ultima Thule v představách umělce.

Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému dalšímu cíli. Poté, co splnila svůj hlavní úkol a poskytla nám první podrobné fotka a informace o trpasličí planetě Pluto, pro ni vědci našli nadstavbový úkol. Na Nový rok si totiž připíše další unikát – proletí kolem zatím nejvzdálenějšího objektu v historii. Cílové těleso má generické označení 2014 MU69, které se někdy nahrazuje provizorním názvem Ultima Thule. Finální název bude vybrán až příští rok, aby odpovídal tomu, co o objektu New Horizons zjistí. Emily Lakdawalla vytvořila mimořádně detailní souhrn informací věnovaný této události a my jej použijeme jako základ pro tento článek.

Zkouška záchranného motoru lodi Orion

Možnost záchrany pilotované kosmické lodi je pro bezpečnost posádky mimořádně důležitá. NASA, Northrop Grumman a Lockheed Martin společně testují záchrannou věžičku pro novou americkou loď Orion. 13. prosince došlo ke statickému zážehu abort motoru, tedy právě toho motoru, který se při kritické situaci postará o odlet kabiny od nebezpečné rakety. Samotná záchranná věžička je ale tvořena motory tří různých typů. Kromě abort motoru zde najdeme i attitude control motor pro manévrování oddělené lodi a také jettison motor pro odhození.

Cubesat s butanovým pohonem má hotovo

Osudu cubesatu GomX-4B jsme se věnovali již ve dvou článcích. Nyní se na něj podíváme potřetí a zhodnotíme jeho misi. GomX-4B je unikátní tím, že se jedná o největší cubesat v historii Evropské kosmické agentury, jehož rozměry jsou pro lepší představu přirovnávány ke krabici s cereáliemi. Nyní jeho primární mise skončila a je tedy čas si ukázat, jak si vedl cubesat, který měl otestovat komunikaci mezi malými družicemi (se sesterskou družicí GomX-4A), dále hyperspektrální snímač, sledovač hvězd a pohonný systém na principu butanu.

Evropská kosmonautika v roce 2018

S blížícím se koncem roku zcela logicky roste počet rekapitulací a hodnocení. Ani kosmonautika tomuto trendu neuniká a také na našem webu na konci prosince nacházíte častěji než obvykle články věnované hodnocením končícího roku. Dnes Vám přinášíme video z produkce Evropské kosmické agentury, která se v něm ohlíží za svými největšími úspěchy v roce 2018. Čeká nás třeba vypuštění družic Sentinel 3B, Aeolus, či Metop-C, dokončení stavby systému Galileo, desáté výročí modulu Columbus, pobyt Alexandra Gersta na ISS, nebo práce na servisním modulu Orionu, vypuštění mise BepiColombo, či uvolnění balíku informací z mise Gaia.

SpaceX staví testovací Starship pod otevřeným nebem

Starship je název pro novou velkou kosmickou loď, kterou chce SpaceX v příštích letech využít k mnoha úkolům včetně kolonizace Marsu má využívat motorické přistávání. Jenže i když má SpaceX zkušenosti s přistáváním prvních stupňů raket Falcon, tak vzhledem k rozměrům lodi Starship nemůže vše odvodit a potřebuje si to otestovat v praxi. Elon Musk již před několika měsíci oznámil, že na konci roku 2019 by mohly přijít testovací skoky lodi Starship (v té době ještě označované jako BFS – Big Falcon Ship), ale události z posledních dnů ukazují, že celá věc nabrala poměrně rychlý spád.

Příprava na start z Vostočného

Do konce roku zbývá už jen několik dní, ale i v nich by měly proběhnout nějaké starty. Momentálně máme nejblíže k vypuštění družic Kanopus 5 a 6 určených k dálkovému průzkumu, kterým bude dělat společnost 12 cubesatů Dove, tři družice SAMSON a 29 mikrosatelitů. Raketa Sojuz 2-1a se na tento úkol již pečlivě připravuje. Na nový ruský kosmodrom dorazila 18. června letošního roku, aerodynamický kryt dorazil společně s horním stupněm Fregat 9. listopadu. Na konci listopadu ještě došlo k odkladu startu z původně plánovaného 25. prosince na 27. prosinec v 6:20 našeho času.

Svět nad planetou (11. díl)

Volkov s Krikaljovem při výcviku

Když Volkov s Krikaljovem začínali svůj výcvik coby čtvrtá základní posádka Miru, plán jejich letu byl náročný a poměrně vzrušující. Ještě před zahájením mise měl ke stanici dorazit doplňkový modul 77KSD (Kvant-2). Ten měl, krom jiného, obsahovat i přechodovou komoru pro výstupy do volného prostoru. Volkov a Krikaljov počítali s tím, že do prostoru vystoupí hned šestkrát – většina výstupů měla zahrnovat modifikace stanice po připojení Kvantu-2. Přílet tohoto modulu měl také znamenat začátek velmi zajímavé periody. Po přemístění Kvantu-2 na jeden z radiálních portů přechodového úseku by se Mir nacházel v asymetrické konfiguraci a bylo by značně ztíženo ovládání a orientace komplexu. Proto ještě před koncem Volkovovy, Krikaljovovy a Poljakovovy expedice bylo v plánu připojení dalšího modulu 77KST (Kristall). Po jeho přemístění na protilehlý radiální port oproti Kvantu-2 by se vrátilo těžiště Miru zase do rozumných mezí. Rušná expedice EO-4, během níž mělo dojít k významnému rozšíření prostoru i možností stanice, byla rozpočítána zhruba na půl roku, ovšem, jako mnohokrát předtím i potom, realita byla nakonec úplně jiná. Ještě před vzletem se začaly přepracovávat plány a v průběhu několika měsíců z hlavních bodů této expedice nezbylo téměř nic…

Vánoční přání z ISS

Dnes je den, kdy se všichni snaží být doma se svými rodinami a blízkými osobami. Existuje však i nemalá skupina lidí, kteří doma být nemohu – policisté, lékaři, hasiči, nebo správci jaderných elektráren se ale po uplynutí několikahodinové směny vrátí domů a mohou Štědrý večer oslavit později nebo dříve. Ale ve výšce 400 kilometrů nad Zemí obíhá Mezinárodní vesmírná stanice, na které jsou tři lidé – Rus Oleg Kononěnko, Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques. Jejich mise trvá půl roku – měli bychom si na ně vzpomenout, až budeme za chvíli obírat kosti z kapra, nebo krájet sváteční řízek.

Nesmírně vesmírné Vánoce

Stalo se dobrým zvykem, že na Štědrý den necháme kosmonautiku trochu odpočinout a společně si zde na Kosmonautixu navodíme trochu klidné sváteční atmosféry. Letošek nebude výjimkou, nicméně bude poněkud nestandardní a experimentální. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. A v roce 2016 jsme vás nechali polemizovat nad tím, jak se z určitého úhlu pohledu zdá, že se kosmonautika vrací zpět na výsluní. Tentokrát to bude opravdu speciální. V tento sváteční den se podíváme do budoucnosti a v žánru neskrývaných sci-fi povídek, si ve dvou velmi krátkých příbězích navodíme atmosféru toho, jak by jednou mohly být vánoční svátky slaveny na nově obydlených světech. Nechme pro chvíli událostmi napěchovaný závěr roku být a pojďme společně snít o budoucnosti ve vesmíru.

Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.)

Týden odkladů, ale i týden startů. Předvánoční čas v kosmonautice rozhodně neznamenal klid, ale tak jako jsme my krvelačně sháněli poslední propriety pro oslavu svátku klidu a míru, rakety se odkládaly a střílely do vesmíru jako na běžícím pásu. Ony se tedy více odkládaly, než startovaly, ale tak už to bývá. Vítám vás u dalšího vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde si shrneme nejzajímavější události z kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Na začátek se podíváme na jeden ledový kráter na Marsu, kterým se oslavilo patnáctileté výročí jedné sondy. V dalších zprávách se podíváme jak na přistání Sojuzu MS-09, tak i na sondu InSight. Přeji vám dobré čtení a příjemnou a klidnou zlatou adventní neděli.