ŽIVĚ: Hayabusa 2 odebírá vzorky z Ryugu!

Japonská sonda Hayabusa 2 zažije v dalších hodinách skutečný vrchol své mise. Klesne k povrchu planetky Ryugu a odebere z něj vzorky, které se v návratovém pouzdru dostanou na Zemi. Sonda již zahájila sestup a my budeme v rámci psaného online přenosu průběžně sledovat, jaký je její harmonogram i to, jak si ve skutečnosti vede. Sestup rozhodně nebude jednoduchý, protože snímky odhalily přítomnost velkého množství kamenů. Najít vhodnou bezpečnou oblast tedy nebylo snadné. Věřme však, že se tento smělý úkol podaří splnit.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vyráží na historickou lunární misi

Více než měsíc uplynul od našeho posledního živě a česky komentovaného přenosu. Minulé týdny nenabídly žádné mimořádně zajímavé starty, ale to se nyní změní. Začínáme hned ve velkém stylu – raketa Falcon 9 by měla zítra velmi brzy ráno vyrazit na misi, která je opravdu atraktivní. Telekomunikační družice Nusantara Satu sice extra výjimečná není, ale sekundární náklad – izraelský soukromý lunární lander Beresheet přitahuje zaslouženou pozornost. Jedná se o první izraelskou misi k Měsíci a také o první pokus o přistání soukromého zařízení na Měsíci. Těšit se můžeme na přistání prvního stupně i na pokus o zachycení aerodynamického krytu.

Rozpočet NASA 2018/19 konečně schválen

Jeff Foust

Součástí balíčku zákonů, které definitivně odstranily nebezpečí federálního shut-downu v tomto fiskálním roce, a které vznikly jako kompromis mezi Sněmovnou reprezentantů a Senátem, byl i zákon o financování NASA (vycházející ze znění schváleného již v lednu 2019 Sněmovnou reprezentantů). Prezident Trump již tento balíček zákonů 15. února podepsal. Co tedy tento zákon přináší NASA? Podívejme se na něj očima Jeffa Fousta ze SpaceNews:

Výzkum na ISS – tankování, astrofyzika i biologie

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.

Falcon vynese izraelský lunární lander

Dnes si ukážeme, že sekundární náklad rozhodně nemusí být nudný. V tomto případě atraktivita sekundárního nákladu významně přesahuje zajímavost nákladu primárního. SpaceX se chystá na další misi a při pohledu na primární náklad si (i přes jeho neobvyklý název) můžeme říct, že jde jen o další z řady telekomunikačních družic – a měli bychom pravdu. Nusantara Satu je opravdu běžnou telekomunikační družicí, která se usadí na geostacionární dráze. Společně s ní ale Falcon vynese i izraelský lunární lander Beresheet – a právě ten přitahuje největší zájem veřejnosti.

Mars rover 2020 pomalu vzniká

Vizualizace Mars rover 2020

Má startovat už za necelý rok a půl, v červenci 2020, ale zatím jsme o jeho stavbě mnoho neslyšeli. Řeč je o novém americkém vozítku pro výzkum Marsu, které zatím nese obecný název Mars rover 2020. Nedostatek informací, fotek či dokonce videí ze stavby je však, zdá se, u konce. Jet Propulsion Laboratory nahrála na YouTube sotva dvouminutové video, na kterém můžeme vidět všechny hlavní prvky této mise – od přeletového prstence, přes sky-crane, aeroshell a tepelný štít až po samotné vozítko.

Svět nad planetou (19. díl)

Afanasjev (vlevo) a Manarov během výcviku

Po odletu Manakova, Strekalova a Akijamy byl najednou pro Afanasjeva a Manarova komplex Mir relativně velký a fakt, že při pohybu v interiéru nenaráželi na každém metru do kolegů, byl zcela nový. Předávání služby bylo skutečně hektické, ovšem neméně hektický byl program přichystaný pro samotnou osmou expedici. Už ve druhé dekádě prosince začaly dlouhodobé tavby v píckách Gallar a Krater-V. V permanenci byla také observatoř Rentgen v modulu Kvant. S blížícím se koncem roku dostali oba kosmonauti malý dárek. Ve skleníku Svet se totiž objevily výhonky hrachu. Křehké rostlinky působí na muže a ženy pobývající na palubách orbitálních stanic stejně i dnes. Něžné a zranitelné výhonky připomínají domov a kosmonauti se k nim chovají doslova láskyplně. Konec roku přinesl nejen tradiční oslavu „jolky“, ale také narozeniny Viktora Afanasjeva. Ten oslavil 31. prosince své dvaačtyřicáté narozeniny. Musa Manarov tak krom druhého Silvestra ve vesmíru mohl také podruhé zhruba ve stejnou dobu poblahopřát svému veliteli – Vladimir Titov, se kterým Manarov na Miru pobýval v roce 1987/88, totiž slavil narozeniny 1. ledna. Kdosi v řídicím středisku zažertoval, že k Manarovovi vybírají přednostně velitele „novoročáky“. Když však pomineme dobrou náladu na palubě stanice, celková situace Sovětského svazu a potažmo sovětské kosmonautiky se podobala pádu do propasti. Kosmonauti byli nakonec podle svých slov rádi, že nemusí Nový rok slavit na Zemi. Nekonečné fronty na cokoli včetně šampaňského (pokud se vůbec dalo sehnat), závratně stoupající ceny základních produktů a služeb, to vše doprovázelo rok 1990 a stejným způsobem začínal rok 1991. A lepší to být v dohledné době nemělo. Na Miru však byl svět zatím ještě v pořádku…

Příprava lodi Cygnus

14. února bychom napočítali opravdu hodně setkání, schůzek a spojení. Pro nás, fanoušky kosmonautiky, však stojí za pozornost jen část z nich – o oživení servisního modulu lodi Orion a adaptéru návratové kabiny jsme psali už minulý týden, ale dnes přijde řeč na další setkání. Na základně Wallops v americké Virginii probíhají intenzivní přípravy na dubnový start lodi Cygnus. Na fotografiích od agentury NASA vidíme, jak specialisté společnosti Northrop Grumman připravují přetlakový i servisní modul lodi na integraci do jednoho celku.

MAVEN se chystá na nové vozítko

MAVEN u Marsu

Už čtyři roky krouží kolem Marsu americká sonda MAVEN, která je určena ke studiu složení atmosféry rudé planety. Nyní začala upravovat svou oběžnou dráhu, takže se k planetě více přiblíží. Nejvyšší bod se během tohoto manévru sníží z výšky 6 200 na 4 500 kilometrů nad terénem. Důvod možná leckoho překvapí – sonda se chystá na přílet vozítka Mars rover 2020, do jehož startu stále zbývá necelý rok a půl. MAVEN by totiž měl u této mise fungovat jako záloha pro přenos dat mezi Zemí a povrchem Marsu. „MAVEN zatím udělal skvělou práci a naučil nás hodně věcí o tom, jak Mars ztratil svou atmosféru i o mnoha dalších věcech, které souvisí s lepším pochopením evoluce marsovského klimatu,“ popisuje Jim Watzin, ředitel Programu pro výzkum Marsu v rámci NASA a dodává: „Nyní jej chceme využít k dalšímu úkolu – aby pomohl komunikovat s připravovaným vozítkem a jeho nástupci.“

Váš názor – Jak to vidíte se starty SLS?

T+8 min 14 s, výška 157 km. Motory RS-25 jsou vypnuty a sestava ICPS/Orion se odděluje od centrálního stupně SLS. Centrální stupeň poté setrvačností vystoupá do výšky 1600 km.

Tento článek se tak trochu vymyká standardům, našeho webu. Pravidelní čtenáři už vědí, že Vám čas od času přinášíme články, ve kterých informujeme o nové anketě, která je pak několik měsíců k dispozici v pravém sloupci našeho webu. Dnes to však bude jiné. Všimli jsme si totiž, že diskuse pod články o nové americké raketě SLS a lodi Orion velmi často sklouzne do diskusí o budoucnosti a možnostech tohoto systému. Proto jsme si řekli, že Vám přineseme článek, ve kterém budete mít možnost projevit své názory – najdete v něm hned deset anketních otázek!