Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Arabsat 6A, Beresheet, Curiosity, Elon Musk, ESA, ExoMars 2022, Falcon Heavy, InSight, Izrael, JPL (Jet Propulsion Laboratory), Kosmotýdeník, Mars, Mars Express, Měsíc, metan, NASA, Sojuz 2-1A, SpaceX, Starhopper 
Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.
6. února 2018 se portál YouTube dočkal druhého nejsledovanějšího přímého přenosu ve své historii – z rampy 39A startovala nejsilnější raketa současnosti – Falcon Heavy od firmy SpaceX. Šlo o první misi tohoto nosiče a proto byla pojata jako testovací. Cílem bylo prověřit spolehlivost nové rakety a tomu odpovídal i náklad – žádná drahá družice, jejíž ztráta by byla hodně drahá. Falcon Heavy tehdy vynášel elektromobil Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce. Od premiéry Falconu Heavy uplynul rok a dva měsíce a na dveře nám klepe další start této rakety – jen s tím rozdílem, že tentokrát už nejde o žádnou zkušební misi – raketa ponese náklad platícího zákazníka.
Japonská kosmická agentura JAXA přinesla aktuální informace o zásahu planetky Ryugu měděným projektilem, ke kterému došlo dnes v noci. Snímek, který agentura zveřejnila, pochází z malé kamery DCAM3, kterou sonda Hayabusa 2 uvolnila předtím, než se sama schovala za planetku. Na fotografii je vidět materiál vyvržený z povrchu Ryugu, což je jednoznačný důkaz, že impaktor SCI splnil svůj úkol, který jsme podrobněji popsali ve včerejším článku. A jaký bude další postup? Hayabusa 2 bude zhruba dva týdny vyčkávat, než se veškerý vyvržený materiál rozptýlí či usadí, aby její sestup k povrchu nebyl nebezpečný.
Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.
Japonská sonda Hayabusa 2 má opravdu mimořádně nabitý harmonogram plný zajímavých momentů. V následujících hodinách bychom se měli dočkat události, která vzbuzuje ze všech jednoznačně největší zájem laické veřejnosti – uznejte sami, že název tohoto článku zní lákavě. A přitom v žádném případě nelže! Hayabusa 2 má za úkol vytvořit umělý kráter, ze kterého později odebere vzorek. Důvod je jasný – materiál na povrchu byl dlouhodobě vystaven kosmickému prostředí, které ovlivnilo jeho složení. Vnitřní vrstvy jsou naopak chráněné a obsahují materiál v původní formě. Dostat se k nim pomůže právě aktuální bombardování.
Před pár desítkami minut jsme byli svědky startu zásobovací lodi Progress MS-11, která veze zásoby na ISS a která by se měla k orbitálnímu komplexu připojit po dvou obězích kolem Země. Ale pokud se nic nepokazí, užijeme si dnes večer ještě jeden start a opět půjde o raketu Sojuz, konkrétně o verzi Sojuz 2-1B. Pusté pláně kazašského Bajkonuru však vyměníme za vlhké dusno rovníkového pralesa ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu má dnes v 18:30 vyrazit čtveřice komunikačních družic systému O3B, který si klade za cíl připojit rozvojové země k internetu.
Už pár let máme na našem webu nepsanou tradici, že při příležitosti každého startu pilotované kosmické lodi na ISS přinášíme životopisy daných kosmo- či astronautů. Čtenáři tak mají možnost nahlédnout do historie těchto lidí a díky tomu získávají astronauti pro čtenáře novou hloubku. Už to nejsou jen jména, ale lidé se skutečnými příběhy. Čtenáři navíc mohou na první pohled vidět, jaké vzdělání je potřebné k nominaci mezi astronauty a jak dlouho takový proces trvá. Článek představující posádku Sojuzu MS-12 vydáváme trochu později, což bylo dáno potřebu vydat přednostně aktuálnější témata, ale teď přišel ten správný čas. Některé články tohoto druhu bývají dlouhé, protože v některé lodi se sejdou skutečně ostřílení veteráni. Dnes to ale bude jinak – dva členové zažili kosmickou premiéru a třetí měl předtím pouze jednu dlouhodobou misi.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Alexej Ovčinin, Christina Hammock-Koch, Sojuz, Sojuz MS-12, Tyler "Nick" Hague 
2450 kg nákladu – to je hlavní údaj, který je spojený s nejbližším startem. V hlavní roli bude ruská zásobovací loď Progress MS-11, která kromě jídla a potřeb pro posádku doveze na Mezinárodní kosmickou stanici třeba 705 kg paliva, 50 kg vzduchu a kyslíku nebo 420 kg vody. Start je naplánován na zítřek, tedy 4. dubna a pokud se nic nepokazí, měla by se nosná raketa Sojuz 2-1A, vydat ze startovní rampy na kosmodromu Bajkonur ve 13:01 našeho času. A nezapomeňte, že zítřek bude ve znamení komentovaných startů – pokud nedojde k odkladu, čeká nás ještě jeden přenos věnovaný raketě Sojuz, ale příslušný článek Vám přineseme až zítra.
V minulých měsících byla postupně dokončena stavba evropského teleskopu, který bude mít za úkol studovat již objevené exoplanety. Vše bylo zakončeno komplexním zhodnocením, které prokázalo, že tato vědecká mise je připravena na start. Do něj ale ještě několik měsíců zbývá. V dnešním článku se podíváme na zkoušky, kterými musel teleskop projít a nastíníme si také výhled do dalších týdnů.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
7. dubna 2019
