Druhá evropská datová dálnice

Na kosmodrom v Kourou dorazil transportní letoun s kontejnerem, v jehož útrobách se ukrývala druhá družice evropského systém EDRS (European Data Relay System), kterému se někdy přezdívá „kosmická datová dálnice“. Tyto družice provozované firmou Airbus v partnerství s ESA, jsou vybaveny inovativní laserovou technologií, která výrazně zkracuje čas, který družice sledující Zemi potřebují k odeslání dat do pozemního střediska. Přes laser se dá ve stejném čase poslat mnohem větší objem informací než přes klasické radiové vlny. Díky systému EDRS mohou pozemní operátoři sledovacích družic prakticky v reálném čase reagovat na mimořádné situace. Díky tomu se otevírá trh pro nové služby, či produkty, díky kterým ve výsledku vzniknou nová pracovní místa.

Viasat vymění Ariane 5 za Ariane 6

Ariane 6

Společnost Viasat se rozhodla, že upraví již existující kontrakt uzavřený s firmou Arianespace na vynesení družice nové generace pro šíření internetu. Původně se počítalo s využitím Ariane 5, ale nově se tohoto úkolu zhostí připravovaná nová raketa Ariane 6. Díky této úpravě se Viasat stal prvním komerčním zákazníkem, který potvrdil využití Ariane 64, tedy silnější verze nové rakety, která disponuje čtyřmi pomocnými urychlovacími bloky. Viasat vyvíjí novou generaci družic, které by zajišťovaly širokopásmový přístup k internetu z geostacionární dráhy. Tři nové družice ViaSat 3 postaví firma Boeing a o jejich vynesení se má kromě Arinaespace postarat i SpaceX (Falcon Heavy) a United Launch Alliance (Atlas V).

Rover pro Mars dostal kola – dočasně

Na dvou fotografiích, které Vám dnes chceme představit, jsou zachyceny činnosti z 13. června, kdy pracovníci Jet Propulsion Laboratory instalovali kola a „nohy“ (alias mobilní zavěšení) na pravou polovinu vozítka Mars rover 2020. O den později pak došlo k instalaci zavěšení kol i na druhou stranu. „Teď už je to marsovské vozítko,“ říká David Gruel, manažer JPL zodpovědný za sestavování, testy a start této mise a dodává: „S připojeným zavěšením kolem to už nejen vypadá jako vozítko, ale také už máme instalaci skoro všech velkých systémů za sebou.“

Falcon Heavy poletí se dvěma tucty družic

Na první start Falconu Heavy jsme čekali několik dlouhých let. Mezi prvním a druhým startem této nejsilnější rakety současnosti uplynul rok a dva měsíce. Nyní nás čeká třetí start, přičemž od toho druhého uplynuly sotva dva měsíce. Falcon Heavy tentokrát v rámci mise s označením STP-2 poslouží americkému letectvu, pro které vynese na tři různé oběžné dráhy celkem 24 družic. V dnešním článku si posvítíme na celou misi a ukážeme si, na co bychom se mohli těšit. Pravidelní čtenáři totiž moc dobře vědí, že starty Falconu Heavy jsou skutečně nezapomenutelné. Přesto už teď můžeme říct, že před SpaceX stojí opravdu složitá výzva v podobě nejkomplexnější a z hlediska manévrů horního stupně i nejnáročnější mise v historii.

ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší družice pro Ameriku a Evropu

Raketa Ariane 5 startovala letos jen jednou, ale už dnes se dočkáme jejího dalšího startu. Vynese při něm dvě telekomunikační družice, přičemž celková hmotnost nákladu činí 10 594 kg. Pro nosnou raketu skončí služba 33 minut a 59 sekund po startu, kdy budou obě družice uvolněny na dráhu s perigeem (nejnižším bodem) ve výšce 250 kilometrů, apogeem (nejvyšším bodem) 35 756 km vysoko a sklonem vůči rovníku 6°. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SELČ a uzavře se zítra v 1:30 ráno. Pokud máte čas a chuť, můžete si dnešní noc zpestřit sledováním tohoto přenos hezky živě.

ESA chce speciální misi na lov rychlých komet

Evropská kosmická agentura vybrala v rámci programu Cosmic Vision návrh mise Comet Interceptor, která má být zařazena do kategorie Fast (rychlý). Tuto misi mají tvořit hned tři sondy, jejichž úkol bude vpravdě unikátní – poprvé v historii navštívit „čerstvou“ kometu, nebo třeba i objekt z mezihvězdného prostoru, který sotva zahájil svou cestu Sluneční soustavou. Tato mise cílí na doposud neprozkoumané komety. Návrh počítá s průletem kolem vybraného cíle během jeho přiblížení k oběžné dráze Země. Zmíněné tři sondy mají provést simultánní pozorování z různých míst kolem komety, čímž by vznikl trojrozměrný profil tohoto objektu, který na svém povrchu ukrývá materiál, který nebyl využit při formování naší soustavy.

Firefly Aerospace nabídne let zdarma

Vizualizace rakety Alpha.

Firma Firefly Aerospace oslovila akademické instituce, startupy a veřejnost s nabídkou zaslání návrhů nákladů, které by mohla vynést jejich raketa Alpha při svém premiérovém startu. Důležité je, že vynesení, ke kterému má dojít příští rok z Vandenbergovy základny, má být zdarma. Texaská firma se k tomu rozhodla, aby podpořila zájem o studium technických oborů a zájem o tuto oblast. Mise dostala název DREAM (česky sen, ale jde o zkratku Dedicated Research and Education Accelerator Mission – volně přeloženo specializovaná akcelerační výzkumná a vzdělávací mise). „Nabádáme vzdělávací instituce či startupy, které mají velké sny, aby navštívili adresu firefly.com a řekli nám o svém vysněném (DREAM) kosmickém nákladu,“ říká Tom Markusic, šéf firmy Firefly.

Gateway (červen 2019)

NASA se snaží splnit udělený mandát k rozšíření pilotované kosmonautiky za nízkou oběžnou dráhu Země – do blízkosti Měsíce a na jeho povrch. Hlavní zprávou květnového dílu byl výběr dodavatele pohonného a energetického modulu PPE pro budoucí stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. Výrobcem modulu bude Maxar Technologies, který podle smlouvy zajistí na konci roku 2022 i jeho vynesení. Tentokrát se zaměříme na posun v přípravě na získání malého obytného modulu, jehož vynesení je plánováno na rok 2023 a na první logistickou dodávku do roku 2024.

Na čem poletí JUICE?

Vědecké přístroje sondy JUICE.

Sonda JUICE alias Jupiter Icy Moons Explorer se do vesmíru vydá na raketě Ariane. Včera to na Mezinárodní letecké show v Paříži potvrdili zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Arianespace. JUICE není ledajaká mise – podle evropského programu Cosmic Vision 2015–2025 se jedná o první evropskou misi z kategorie těch velkých. Jejím úkolem bude prozkoumat systém Jupiterových měsíců. Nejméně tři roky má zkoumat tři největší měsíce Ganymed, Europu a Callistó. Startovní okno se otevře v polovině roku 2022 a jako nosič poslouží buďto Ariane 5 nebo Ariane 64. Definitivní rozhodnutí závisí na konkrétních podmínkách na kosmodromu v Kourou.

Svět nad planetou (36. díl)

Emblém expedice EO-15

Když trojice kosmonautů patnácté expedice po odletu svých kolegů 14. ledna 1994 na palubě orbitální stanice Mir osaměla, nebylo jisté, co vlastně bude následovat. Pečlivé sledování manometrů prováděné každých patnáct minut ukázalo, že nedošlo k porušení hermetičnosti stanice – tlak se držel na normální úrovni bez jakýchkoli odchylek. Přestože kosmonauti nezaznamenali při střetnutí Sojuzu TM-17 s Mirem žádný úder, podle pozdějších analýz se transportní loď do přechodového uzlu opřela silou kolem 500 kg. Bylo jasné, že k nějakému poškození na přechodovém uzlu dojít nepochybně mohlo, ovšem zda a k jakému, to nikdo nevěděl. Afanasjev, Usačov a Poljakov ten den debatovali dlouho do noci a shodli se na tom, že 14. leden se stal pro posádku Miru druhými narozeninami. Kdyby se Sojuz trefil jinam nebo kdyby se Ciblijevovi nepodařilo na poslední chvíli stočit jeho dráhu mimo solární panely, mohlo všechno dopadnout mnohem hůře a oni by teď byli v lepším případě na Zemi a v horším případě… raději nedomýšlet. Na Zemi se vedení letu horečnatě snažilo celou situaci rozebrat a učinit alespoň nějaké závěry a doporučení. Ještě 16. ledna vedoucí letu Vladimir Solovjov a jeho zástupce Viktor Blagov během komunikační seance s posádkou nevylučovali, že definitivní jasno do situace může vnést narychlo vykonaná „procházka po vnějšku stanice“. Na to, zda se vycházka bude muset uskutečnit, měly odpovědět záběry, které posádka uskuteční během přeparkovávání svého Sojuzu TM-18 ze zadního na přední stykovací uzel. Původní termín byl stanoven na 21. ledna, ovšem po událostech během odletu Ciblijeva a Serebrova bylo přeparkování posunuto na 24. leden, aby specialisté stihli vypracovat postupy a Alexandr Viktorenko je mohl odzkoušet na pozemním simulátoru.