Svět nad planetou (51. díl)

Posádka expedice EO-19: (zleva) Solovjov, Budarin

Přestože bylo trvání expedice EO-19 ohraničeno zhruba pouhými sedmdesáti dny, Solovjov a Budarin se, co se letového plánu týče, rozhodně neměli za co stydět. Čekala na ně práce v podobě několika desítek experimentů, které se týkaly oblasti výzkumu nových materiálů nebo dálkového sledování Země a její atmosféry – kosmonauti se měli věnovat zejména procesům zrodu tajfunů. Součástí letového plánu byly také astrofyzikální pozorování, mělo být prováděno soustavné pozorování vybraných částí kosmického prostoru, zejména pomocí vybavení modulu Kvant. Stranou však neměly zůstat ani biotechnologické experimenty, při nichž měla hrát prim aparatura firmy Boeing a které měly být zčásti realizovány na komerční bázi. Krom toho měla posádka provést několik výstupů do volného prostoru a také se podílet na rekonfiguraci stanice. Ta se totiž od konce června nacházela v takové podobě, která umožňovala připojení amerického raketoplánu. U předního stykovacího uzlu byl pro tento účel dočasně zakotven modul Kristall, který bylo třeba vrátit na jeho místo. Přestože na procesu přemísťování modulů pomocí mechanismu Ljappa kosmonauti přímo neparticipovali a vše bylo naprogramováno a monitorováno z řídicího střediska, jednalo se o poměrně vzácnou událost. Kosmonautů, kteří byli při tom, když se Ljappa dostala do akce, bylo jako šafránu…

Jak se liší země-, měsíco- a marsotřesení?

Na celém světě se každou chvíli více či méně třese země. Ale naše planeta není jediným světem, kde už lidé měřili seismické vlny. Už astronauti z programu Apollo vzali na Měsíc citlivé seismometry a nejnovějším příspěvkem je mise InSight. Ta s sebou na Mars vzala francouzský extrémně citlivý seismometr SEIS. Jde bez přehánění o klíčový přístroj pro zkoumání vnitřní stavby rudé planety. Ze šíření seismických vln se dá vyčíst mnoho informací o prostředí, kterým prochází. O vyhodnocování dat se starají experti z univerzity ETH Zurich, kteří nyní ve speciální místnosti simulující zemětřesení napodobili chvění na jednotlivých světech a ukázali tak poměrně výrazné rozdíly.

Souhrn o Super Heavy-Starship z Muskovy konference

Elon Musk, šéf firmy SpaceX měl v noci ze soboty na neděli tiskovou konferenci o novinkách v projektu nosné rakety Super Heavy a lodi Starship. Úvod akce konané na texaské základně Boca Chica byl odložen oproti původnímu plánu o zhruba 80 minut, přičemž oficiálním důvodem bylo počasí. Prezentace se konala pod otevřeným nebem a i když ustaly srážky, které základnu přes den skrápěly, silný vítr bičoval po celou dobu tuto oblast. Podle očekávání se prezentace konala před prvním sestaveným prototypem lodi Starship, který dostal označení Starship Mk 1. Jak jsme již tušili z dřívějších prohlášení, tento exemplář by mohl poprvé letět už za několik týdnů. Během prezentace Musk poskytl shrnutí současného návrhu a nastínil plány dalšího vývoje.

Hlavní motor Ariane 6 dokončil kvalifikační zkoušky

Ariane 6

Nová evropská raketa Ariane 6 má za sebou další významný milník na cestě k prvnímu startu. Její motor Vulcain 2.1 na kapalné pohonné látky úspěšně dokončil fázi kvalifikačních testů, což znamená, že mohou začít kombinované zkoušky. Motor Vulcain 2.1 vyvine tah 135 tun, což s pomocí dvou či čtyř pomocných motorů na tuhé pohonné látky dostane raketu Ariane 6 během osmi minut od startu do výšky zhruba 200 kilometrů. Minulý týden se hodnotící proces dostal do finále fáze, která probíhala po dobu 15 měsíců. V jejím rámci se na dvou demonstračních modelech během dvou kampaní prováděly statické zážehy. Dějištěm těchto zkoušek bylo středisko německé agentury DLR v Lampoldshausenu.

Kosmotýdeník 367 (23.9. – 29.9.)

Kosmotýdeník vás již pravidelně nechá ohlédnout za uplynulým týdnem a tím, co se v něm dělo na poli kosmonautiky. Téma tohoto týdne je jasné, je to Starship, prezentace Elona Muska a vše kolem tohoto projektu. I na něj v Kosmotýdeníku dojde, ale v hlavním článku vás necháme nahlédnout do projektů, které finančně podpořila NASA a souvisí s budoucími plány na osídlení Měsíce a Marsu. Podpořené projekty jsou opravdu velmi zajímavé. Dále se podíváme na stavbu rampy pro Ariane 6 anebo na aktuální posádku ISS. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

SLEDUJEME: Elon Musk o Superheavy- Starship

Čekali jsme na to několik týdnů, ale dočkali jsme se. Přichází čas tiskové konference, na které Elon Musk představí aktuální novinky kolem dosavadního vývoje a zřejmě i dalších plánů systému nosné rakety Superheavy a lodi Starship. Středoevropany však nepotěší, že tiskovka proběhne v neděli kolem 2:00 našeho času. Po několika nocích věnovaných sledování stavby prototypu lodi Starship se ani tuhle noc nevyspíme. Ale očekává se, že to bude stát za to. zatím každá Muskova konference přinesla několik nových oznámení a dá se očekávat, že i ta aktuální bude informačně velmi plodná. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude informovat o všech novinkách. Najdete zde i oficiální videopřenos, ze kterého budeme čerpat informace.

NASA chce teleskop hledající planetky

NASA již dříve projevila zájem o návrh teleskopu, který by měl za úkol chránit zemi před potenciálně nebezpečnými planetkami. Agentura v pondělí 23. září zveřejnila plány na stavbu a vypuštění teleskopu, který by měl tyto objekty hledat. Zařízení, které má být vypuštěno nejdříve v roce 2024 se stane součástí nového přístupu k planetární obraně. Dalekohled, který zatím nemá jméno, má používat infračervené snímače, které budou zaznamenávat teplotní stopy malých blízkozemních objektů, které se svým nepatrným teplem prozradí proti chladné kosmické prázdnotě.

Pokec s Kosmonautixem – září 2019

Poslední pátek v měsíci nemůže přinést nic jiného než tradiční Pokec s kosmonautixem. Jako obvykle se dnes v osm večer sejdeme u zhruba dvě hodiny dlouhého přátelského povídání, které bude vyplněno odpovídáním na Vaše dotazy. Budete to právě Vy, naši diváci, kdo určí, jak bude diskuse vypadat a kolem čeho se má točit. Jako obvykle platí, že na našich streamech panuje dobrá nálada a pohodová atmosféra – jako když se sejdou dobří kamarádi. Pokud tedy máte čas a chuť, začínáme už dnes v osm hodin večer.

Největší momenty roku 2018

Poslední dobou se toho děje v kosmonautice opravdu hodně. Některé události tak možná nedostávají tolik prostoru, kolik by si možná zasloužily. Proto není občas na škodu zastavit  a ohlédnout se zpět za tím, co se událo. Pokusím se tedy na následujících řádcích stručně zrekapitulovat, co se v uplynulém roce podařilo uskutečnit. Rozhodně toho nebylo málo a tak jsem se pokusil vybrat alespoň 10 nejzajímavějších momentů roku 2018, ale nebylo to jednoduché. Pojďme se tedy společně ohlédnout za minulým rokem, který by se dal mimochodem nazvat rokem nových začátků.

Druhý start rakety Sojuz za 24 hodin

O tom, že včera vynášel poslední Sojuz-FG loď Sojuz MS-15 s tříčlennou posádkou už víte. Dnes v 9:46 SELČ startovala raketa Sojuz (verze 2-1b) znovu – tentokrát z kosmodromu Pleseck. Využila přitom rampy 43/4, což je poslední ze čtyř původních ramp pro Sojuzy na tomto kosmodromu, která je v provozu. Její sesterská rampa 43/3 nyní prochází finálními zkouškami, než se vrátí do služby začátkem příštího roku. Raketa dnes s pomocí horního stupně Fregat vynesla družici Tundra. Tento název nesou pro Rusko velmi důležité družice zajišťující národní bezpečnost. Monitorují totiž starty potenciálně nebezpečných nepřátelských raket, čímž dávají ruské vládě  včasnou možnost adekvátně reagovat.