Svět nad planetou (56. díl)

Emblém jedenadvacáté expedice na Mir

Když byly na jaře 1994 skládány posádky k misi EO-19, na místě náhradníků se ocitlo duo Jurij Onufrijenko a Jurij Usačov. Pokud by byly bývaly dodrženy ruské tradice, znamenalo by to, že dostanou šanci během následující expedice a stanou se hlavní posádkou pro EO-20. Ovšem dvacátá expedice se lehce vymykala standardům, protože se nesla ve znamení dlouhodobého letu astronauta ESA, se kterým trénoval jiný tým kosmonautů. Onufrijenko a Usačov však nebyli zapomenuti – jejich šance měla přijít v podobě expedice EO-21. Jejich dubléry byli jmenováni Vasilij Ciblijev a Alexandr Lazutkin. Tyto dvě ruské dvojice však neměly trénovat samy. Expedice EO-21 se měla překrývat s druhým „incrementem“, tedy dlouhodobým pobytem amerického astronauta na Miru. 25. ledna do Střediska pro výcvik kosmonautů ve Hvězdném městečku dorazila americká dvojice kandidátů na tento let: Shannon Lucid a John Blaha. Shannon byla zkušenou astronautkou, která byla členem prvního náboru pro program Space Shuttle a dosud se do vesmíru na palubě raketoplánů podívala čtyřikrát. John Blaha byl rovněž zkušeným matadorem se čtyřmi odlétanými misemi, z toho dvakrát jako velitel. Dvojice začala ihned po příjezdu do Hvězdného intenzivní osvěžovací a rozšiřovací kurzy ruštiny a začala si zvykat na jiný styl práce. Od začátku října začala specifická příprava posádek ve složení Onufrijenko/Usačov/Lucid a Ciblijev/Lazutkin/Blaha. Na stanici však měla posádka EO-21 dorazit postupně a různými stroji. Zatímco Onufrijenko s Usačovem měli k Miru putovat tradičně na palubě Sojuzu, Lucid se k nim měla připojit o měsíc později a do vesmíru ji měl dopravit raketoplán. Teprve potom měla být posádka jedenadvacáté dlouhodobé expedice kompletní…

ŽIVĚ A ČESKY: Únik Starlineru z rampy

Než začnou soukromé kosmické lodě vozit na ISS astronauty, musí projít celou řadou zkoušek. Jednou z nich je test záchranného systému, který má za úkol dostat loď do bezpečí, pokud by došlo k havárii rakety. Dnes se dočkáme zkoušky lodi Starliner od firmy Boeing, která otestuje únik z rakety stojící na rampě. Ke zkoušce by mělo dojít dnes v 15:00 našeho času na základně White Sands v Novém Mexiku. Podobné testy bývají vždy velmi vizuálně atraktivní a proto si jej nenecháme v rámci našich komentovaných přenosů ujít.

Série složitých výstupů na opravu unikátního přístroje

Mnoha vědcům na celém světě vrtá hlavou skutečnost, že hvězdy, planety a další kosmické objekty jsou tvořeny látkou, která tvoří pouhých 5 % vesmíru po součtu hmot a energií. Zbytek připadá na temnou energii a temnou hmotu. Nejsou sice vidět, ale jejich přítomnost se projevuje nepřímo. Alfa magnetický spektrometr AMS-02 (Alpha Magnetic Spectrometer) měl od roku 2011 za úkol hledět do kosmického prostoru a z paluby ISS pátrat po stopách těchto temných složek vesmíru. Původní plán počítal s tím, že bude tři roky zachytávat kosmické záření, což se mu nakonec podařilo. jeho detektory zaznamenaly do této chvíle více než 140 miliard částic, u kterých byl určen jejich typ, hmotnost, rychlost, náboj a směr. Výrazně tak pomohl vědcům přiblížit se k odpovědím na temnou hmotu a vznik vesmíru.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus přilétá k ISS

Již delší dobu se čas od času objevuje od diváků našich komentovaných přenosů jeden návrh – rozšířit naše komentované přenosy nejen na starty, ale třeba i na připojování kosmických lodí k ISS. Zítra dopoledne si to tedy poprvé zkusíme. Na základě reakcí z chatu, komentářů pod videem či na sociálních sítích se následně rozhodnu, zda Vás tento formát zaujal a zda bychom jej měli zařazovat častěji i u jiných kosmických lodí. Premiérové komentování příletu ke stanici připadne na kosmickou loď Cygnus NG-12, jejíž start jsme v sobotu odpoledne komentovali živě a která by měla být v 11:45 SEČ zachycena staniční paží.

Kosmotýdeník 372 (28.10. – 3.11.)

Je tu neděle a s ní již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí, které se staly během uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu můžete těšit na historicky první usazení vozítka Mars Rover 2020 na jeho kola. Dále se podíváme na perfektní fotografie ze startu rakety Antares, ale nevynecháme ani dění kolem výměny akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanice. Dočkáte se také pravidelných rubrik. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Vesmírné výzvy – říjen 2019

2019_10

Říjen byl ve znamení výstupů do kosmického prostoru. Vně ISS se astronauti podívali hned třikrát. Aby toho nebylo málo, tak NASA představila nové typy skafandrů. Jeden pro mise Artemis, takže bude sloužit zejména pro procházky po povrchu Měsíce. Druhý budou oblékat astronauti na palubě lodi Orion. Do třetice ukázala své skafandry i společnost Virgin Galactic. Dále jsme se v říjmu dočkali i přistání Sojuzu MS-12 nebo startu družic MEV-1 a ICON. To vše a mnohem více v novém vydání pořadu Vesmírné výzvy. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

NASA otestovala revoluční mikrozávěrky

NASA prověřila revoluční technologie, která by umožnila souběžné studování stovek hvězd a galaxií. Jde o technologii, která byla původně vyvinuta pro Dalekohled Jamese Webba. Zmíněná technologie se ukrývá pod zkratkou NGMSA (Next-Generation Microshutter Array) a 27. října letěla poprvé na přístroji FORTIS (Far-ultraviolet Off Rowland-circle Telescope for Imaging and Spectroscopy). Zařízení NGMSA je v podstatě svazek 8 125 miniaturních závěrek, přičemž každá z nich má průměr srovnatelný s lidským vlasem. Tyto mikrozávěrky je možné otevírat či zavírat podle toho, jaké nebeské objekty chtějí vědci pozorovat.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus čeká na cestu k ISS

Od posledního komentovaného přenosu uplynuly už tři týdny, ale teď nás čeká slušný nášup. V dalších dnech by nás měly čekat hned tři komentované přenosy. Začneme startem z kosmodromu MARS na východním pobřeží USA ve Virginii. Tady již stojí raketa Antares, která by měla zítra ve 14:59 našeho času vyrazit vstříc obloze. Pod jejím aerodynamickým krytem čeká kosmická loď Cygnus, která veze na ISS zhruba 3,7 tuny nákladu včetně potřeb pro výstupy do volného prostoru nebo vědecké experimenty.

VIPER – lunární hledač vody

NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.

SMOS slaví deset let

Jsou kosmické sondy, o kterých se píše téměř každou chvíli. Většinou to jsou projekty, které zkoumají vzdálené světy, případně dělají pěkné fotografie. Ale nesmíme zapomínat, že kosmické agentury spravují i jiné sondy a družice, které se pravidelně nevyhřívají na titulních stranách zpravodajských webů. Družice studující Zemi, které nedělají fotografie to mají v tomto ohledu nejsložitější. Studium Země je pro mnoho lidí (neprávem) považováno za nezajímavé a atraktivitě nepřidají ani číselné výstupy. Ale ve skutečnosti je význam těchto průzkumníků ohromný, protože se díky nim dozvídáme cenné informace o planetě, která je naším domovem. Jedním takovým opomíjeným projektem je evropská družice SMOS, která již brzy oslaví deset let fungování na oběžné dráze.