Druhá Kchuaj-čou-1A za čtyři dny!

Raketa Kuaičou 1A.

Včera jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o startu dvou čínských raket v rozmezí pouhých tří hodin. jednou z nich byla i raketa Kchuaj-čou-1A (Kuaizhou). Stejně nosič odstartoval ze stejné rampy včera, tedy téměř přesně 4 dny po startu předešlém. Z mobilní odpalovací rampy kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní Číně odstartoval v 11:00 nosič, jehož misi později čínská média prohlásila za úspěšnou. Raketa, kterou její výrobce označuje jako velmi přesnou a spolehlivou a levnou, je schopna dopravit dvousetkilogramový náklad na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů.

Dalekohled NICER na ISS zaznamenal rekordní záblesk

Ilustrace ukazuje rentgenový záblesk typu I. Dojde při něm k rozfouknutí vrstvy vodíku, následovanému ještě rychlejším rozptýlením vrstvy hélia. Pak dojde k ochlazení a poklesu hélia zpět. Část rentgenových paprsků proniká ven z akrečního disku.

Když byl na ISS dopraven přístroj NICER, vědci si od něj slibovali lepší prozkoumání neutronových hvězd, které se v některých případech chovají jako pulsary, a to když svými kužely rádiového záření zasahují Zemi. NICER pracuje v oboru měkkého rentgenového záření. Kromě detailního průzkumu neutronových hvězd si od výsledků jeho výzkumu slibujeme i možnost použít pulsary k přesné navigaci sond vyslaných do vzdálenějších míst Sluneční soustavy. Ty by tak mohly lépe určovat svou polohu i rychlost. NASA nyní oznámila, že tento dalekohled detekoval rekordní záblesk rentgenového záření.

Na Floridu dorazila pokročilá komunikační družice

Komerční komunikační družice umožňující kvalitní přístup k internetu pro asijsko-pacifickou oblast dorazila na Mys Canaveral, kde podstoupí závěrečné předstartovní přípravy. O vynesení družice JCSAT 18/Kacific 1 se má postarat Falcon 9, přičemž start je zatím plánován na 16. prosince. Družice JCSAT 18/Kacific 1 byla postavena na platformě 702MP od firmy Boeing a po uvedení do služby bude sloužit dvěma společnostem – Sky Perfect JSAT Corp. z Japonska a Kacific, což je startupová telekomunikační firma se sídlem v Singapuru.

Kosmotýdeník 374 (11.11. – 17.11.)

Máme tu nedělní oběd, tedy ideální čas pořádně se nacpat kosmonautikou. V pravidelném souhrnu kosmonautických událostí , které přinesl uplynulý týden, se tentokrát podíváme na dvojici čínských startů, které dělily jen tři hodiny. Nevynecháme však dění ani na Mezinárodní kosmické stanici, či si ukážeme pěkné fotografie z posledního startu Falconu 9. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Mocná Delta IV Heavy vyjela na rampu

Sice to už není nejsilnější raketa současnosti, ale pořád má šarm a kouzlo, které jí nikdo nevezme – raketa Delta IV Heavy 14. listopadu dorazila na startovní rampu 37 Mysu Canaveral, kde se bude chystat na start s utajeným nákladem pro Národní průzkumný úřad NRO. Raketa měřící na výšku 51 metrů byla na rampu převezena z montážní haly HIF (Horizontal Integration Facility) v horizontální poloze na transportéru s 36 koly. Integrované zvedací zařízení se druhý den postaralo o vztyčení třítrupé krasavice, která příští rok v červnu obslouží misi NROL-44.

První várka dat z Parker Solar Probe

Tým kolem americké sondy Parker Solar Probe již před několika měsíci sliboval, že do konce letošního roku zveřejní první várku nasbíraných údajů. Jde o data, která posbíraly čtyři palubní přístroje během prvních průletů kolem Slunce. Během nich se sonda přiblížila ke Slunci na 24,8 milionu kilometrů, což je sice víc, než čím se doposud mohl chlubit rekordman (sonda Helios B), ale pořád je to jen začátek – v dalších letech se sonda dostane ještě blíže. Už nyní ale mohou vědci z celého světa začít analyzovat první údaje. A jak sami uvidíte, tak k těmto datům má přístup i široká veřejnost.

ŽIVĚ: Začíná unikátní oprava AMS-02

Nebudeme chodit kolem horké kaše – tohle bude velké. Od legendární opravy Hubbleova teleskopu tu nebyl podobně komplexní a složitý úkol. AMS-02 je unikátní vědecký přístroj, který umožňuje vědcům porozumět podstatě temné energie a temné hmoty, které tvoří většinu vesmíru. Tento přístroj již překročil svou životnost a jeho chladicí systém se potýká s problémy, takže je potřeba jej opravit. Hák (tohle opravdu není malý háček) je v tom, že AMS-02 nikdy nebyl stavěn na opravy na oběžné dráze. Pozemní týmy proto musely vyvinout a otestovat unikátní postupy a nástroje. Dnes ve 11:30 začne přímý přenos prvního ze série plánovaných výstupů. Samotný výstup by měl začít ve 13:05 SEČ.

K záhadě metanu na Marsu přibyla nová – kyslík

Vůbec poprvé v dějinách výzkumu vesmíru se vědcům podařilo změřit sezónní změny koncentrací plynů, které tvoří atmosféru těsně nad povrchem Marsu – konkrétně v kráteru Gale. Výsledek mnoho lidí hodně překvapil – kyslík, který velká část živých organismů na Zemi potřebuje k životu, vykazuje jevy, které se nedají uspokojivě vysvětlit s využitím známých chemických procesů. Vozítko Curiosity pracuje na Marsu již více než šest let a pomocí přístrojů zkoumá své okolí. Jedním z těchto přístrojů je SAM (Sample Analysis at Mars), což je v podstatě malá chemická laboratoř v těle vozítka. Kromě jiného dokáže analyzovat plyny odebrané z okolí a určit jejich složení. Právě SAM proto hraje hlavní roli v rámci aktuálního objevu.

Hayabusa 2 opouští Ryugu

Po roce a půl výzkumu, měření, výsadcích několika landerů a dvou odběrech vzorků zažehla sonda Hayabusa 2 včera své trysky a zamířila k Zemi i s tmavým materiálem v odběrném pouzdru. Sonda se od planetky začala vzdalovat rychlostí 9,2 cm/s, přičemž zanedlouho dojde k aktivování iontových motorů pro úpravu dráhy, která sondu zavede koncem roku 2020 k naší planetě. Řídící středisko ve městě Sagamihara včera ve 2:24 SEČ potvrdilo, že odlet byl zahájen a sonda začala opouštět svou domácí pozici zhruba 20 km od Ryugu. Mise byla doslova napěchována úkoly a ani odlet není jen tak – sonda má za úkol snímkovat až do 18. listopadu postupně se vzdalující planetku o průměru 900 metrů. Odhaduje se, že focení bude ukončeno ve vzdálenosti 50 kilometrů od Ryugu.

Cesta Apollo 12 na Měsíc (1)

Před padesáti lety odstartovala druhá mise Apollo s cílem přistát na povrchu Měsíce. Během startu bylo tak špatné počasí, že diváci jen těžko hledali siluetu rakety Saturn V. Alespoň do chvíle, než nebe rozsvítil blesk a prošel přes stoupající nosič až k mobilní věži. Posádka v lodi zažila totální blackout. Na palubě dočasně vypadl proud a následně se rozeznělo množství výstrah. A aby toho nebylo málo, tak se celá situaci opakovala v 52. sekundě letu. Naštěstí oba incidenty neměly na fungování kosmické lodi velký vliv a členové posádky mise Apollo 12 – Pete Conrad, Alan Bean, Richard Gordon, zamířili 14. listopadu 1969 k Měsíci. O programu Apollo toho bylo napsáno již opravdu mnoho a jen těžko se dá najít něco, co ještě nebylo řečeno, či popsáno. Proto jsme se rozhodli připomenout toto další významné výročí v pořadí trochu netradičně – obrazem. V těchto dnech totiž vydal grafik Tony Bela sérii povedených ilustrací, které jsou pro vzdělávací a neziskové účely volně k dispozici. Proto se je autor rozhodl přeložit a tím vlastně zmapoval cestu Apolla 12 na Měsíc a zpět. Infografiky jsou pro zpestření  prokládány zajímavostmi z této, tak trochu opomíjené mise. Pojďme si tedy společně připomenout události staré 50 let.