Jaký byl rok 2019?

Z aktuálního roku už zbývá jen posledních pár desítek hodin. Pojďme si proto zhodnotit, co všechno nám přinesl z hlediska kosmonautiky. Rekapitulace to nebude jednoduchá, protože těch momentů bylo opravdu hodně – potěšující je, že většina z nich fanoušky kosmonautiky potěšila – ať už šlo o úspěšné starty či přistání, nebo o zajímavé vědecké objevy. Samozřejmě ani roku 2019 se nevyhnuly smutné zprávy a zklamání, ale takový už je život. Bez selhání bychom si těch úspěchů ani nevážili. V našem tradičním souhrnu končícího roku nebudou chybět ani grafy porovnávající aktivitu a úspěšnost jednotlivých států, které se snaží pronikat do kosmického prostoru.

Exkluzivní přelet nad Boca Chica

Ze záběrů je vidět, že na Boca Chica již čeká velké množství oceli, ze kterého vznikne další Starship.

Vím, že jsme včera informovali o novinkách kolem Starship SN1 (dříve Mk3), ale konec roku není na události příliš štědrý a navíc se jedná o atraktivní téma – věřím tedy, že Vám návrat na jihotexaskou základnu nebude vadit. Máme pro Vás připravena hned dvě videa. To první natočil uživatel YouTube s nickem LabPadre. Ti, kteří se zajímají o dění na Boca Chica o něm už jistě slyšeli – je jedním z lidí, kteří sledují dění na kosmodromu a vysílají odsud živě na internet. Nyní LabPadre využil letadla a z nadhledu natočil, jak probíhají zdejší přípravy. Druhé video zveřejnil portál nasaspaceflight a je složené z fotek a videí od další známé postavy – místní zpravodajky s nickem Bocachicagal.

Kosmotýdeník 380 (23.12. – 29.12.)

Ani přes vánoční svátky se dění v kosmonautice nezastavilo a tak je nejvyšší čas, si takhle při neděli shrnout, co nám kosmonautika v posledních sedmi dnech přinesla. V pravidelném Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na start největší čínské rakety CZ-5 a náklad, který vynášela i plány, které s raketou Čína má. Podíváme se také na poslední start malé ruské rakety Rokot, anebo oslavíme s posádkou ISS Vánoce. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli. Protože je to zároveň poslední Kosmotýdeník roku 2019, tak vám přeji i dobrý vstup do roku nového a těším se s vámi u dalších rekapitulací dění v kosmonautice v roce 2020.

Starship Mk 3 je SN1

Po rychlém sledu aktuálních informací o testovacích prototypech lodí Starship od SpaceX, které se na nás začátkem druhého pololetí hrnuly, zažíváme nyní „dietnější“ období. Od exploze Starship Mk 1 se objevily pouze sporadické informace o budování rampy na Floridě nebo o tom, že díly floridské Starship Mk 2 byly převezeny do Texasu. O osudu dalšího prototypu, tedy Starship Mk 3 jsme nevěděli prakticky nic. Pozorovatelé v okolí sice hlásili přivážení materiálu a dokonce i svařovacích strojů, objevily se i záběry na připravené díly, ale informace chyběly. Elon Musk nám s koncem roku nakonec osvětlil alespoň něco.

3D tisk – řešení pro dlouhodobé mise?

Mezinárodní kosmická stanice ISS je již více než devatenáct let nonstop obydlená. Astronauti k vědeckému výzkumu používají desítky specializovaných systémů a přístrojů, které jsou rozptýleny po celé stanici – komplexu, kde posádka několik měsíců žije, jí, spí, relaxuje a cvičí. Aby tohle všechno mohlo fungovat, je potřeba každý rok vynést více než tři tuny náhradních dílů. Na stanici se skladuje 13 tun náhradních dílů a součástek a na Zemi je v případě potřeby připraveno k vynesení dalších skoro 18 tun.

Pokec s Kosmonautixem – prosinec 2019

Ten čas opravdu neuvěřitelně letí – už za měsíc to bude rok od prvního Pokecu s kosmonautixem. Tento formát vychází pokaždé v poslední pátek v měsíci a troufám si říct, že už se pro mnoho našich čtenářů stal milou tradicí. Nejinak tomu bude i v prosinci. Dnes v osm hodin večer spustíme přenos, jehož obsahem bude přátelské povídání o kosmonautice v příjemné náladě. O tématu diskuse rozhodujete vy, diváci, svými dotazy, které píšete do chatu na YouTube. Pokud tedy máte večer čas, budeme rádi, když přijmete naše pozvání na pohodovou diskusi o tématu, které nás spojuje.

Vědecký dárek čeká na rozbalení – vzorky z Měsíce

Jako velmi moudré se ukazuje rozhodnutí odborníků z éry programu Apollo zachovat část z 382 kilogramů lunárního regolitu a hornin přivezených na Zemi pro další generace. Bylo jim jasné, že jejich nástupci budou disponovat technikou, postupy a metodami, o kterých se stávající generaci ani nezdá. Věděli, že díky těmto novým metodám bude možné prozkoumat vzorky mnohem podrobněji. Budoucnost, kterou si specialisté z programu Apollo vysnili, nastává právě nyní. Jejich nástupci, z nichž mnozí v době programu Apollo ještě ani nebyli na světě, jsou nyní ve svých špičkově vybavených laboratořích připraveni udělat onen pověstný skok vstříc nalezení odpovědí na otázky spojené s vývojem Sluneční soustavy.

PSP dnes podruhé proletí kolem Venuše

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.

ISS pracuje naplno, říká Michal Václavík

Mezinárodní vesmírná stanice ISS z neobvyklého pohledu.

Z roku 2019 zbývají už poslední dny. Nastává tedy čas hodnocení, rekapitulací a bilancování. Ani na našem webu se tomuto trendu nevyhneme a dnes Vám přinášíme rozhovor s Michalem Václavíkem z české kosmické kanceláře. Řeč nebude o ničem menším, než o událostech, kterými si během roku 2019 prošla největší stavba vybudovaná lidstvem mimo zemský povrch – Mezinárodní kosmická stanice ISS. V rozhovoru se ale nebudeme věnovat pouze rekapitulaci roku 2019, ale také nahlédneme do roku 2020, protože i v něm se má ISS rozhodně na co těšit.

Proton-M na Štědrý den uspěl

Pátý start rakety Proton v letošním roce se uskutečnil 24. prosince a byl úspěšný. Nákladem byla meteorologická družice Elektro-L3, která bude pracovat na geostacionární dráze. Anatolij Zak s odvoláním na Vladimira Babyškina, vedoucího projektu v NPO Lavočkina, uvádí, že Elektro-L3 je těžší než dvě předchozí družice tohoto systému, jelikož se přešlo z nosné rakety Zenit na silnější Proton. Nádrže servisního modulu Navigator tak mohly být kompletně naplněny. Samotný vývoj družice začal v roce 2012 a původně měla také letět na Zenitu. V únoru 2015 ale kvůli ukrajinsko-ruskému konfliktu bylo rozhodnuto o přesunu na raketu Proton.