Starliner se blíží vstříc prvnímu startu

Zástupci NASA na jednání 12. prosince po důkladném a komplexním zhodnocení připravenosti první lodi Starliner uznali, že je připravena k letu. Tohle rozhodnutí bylo nezbytné k zahájení závěrečných předstartovních příprav na Mysu Canaveral. Start nepilotované demonstrační mise k Mezinárodní kosmické stanici je stále plánován na 20. prosince přesně 36 minut po středoevropském poledni. Starliner vynese 52,4 metru vysoká raketa Atlas V od firmy United Launch Alliance. Tato nepilotovaná letová zkouška je důležitá pro vyzkoušení všech systémů, které se použijí, až budou na palubě lidé – první pilotovaná mise by měla přijít někdy během roku 2020.

Zkoušky vylepšení pro stupeň Briz-M

Na konci letošního roku začala agentura Roskosmos zkoušet nové mobilní zařízení pro plnění nízkotlakých nádrží na horním stupni Briz-M. Tento nový systém vyvinula kancelář KBTKhM a dokončený kus již byl doručen na kosmodrom Bajkonur. Technici jej přemístili na místo u rampy raket Proton 92A, kde se běžně tankují horní stupně Briz-M. V rámci zkoušek sem byla dopravena i maketa tohoto horního stupně. Podle vyjádření agentury Roskomos proběhly mezi 25. a 29. listopadem zkoušky plnění a následného vypouštění paliva. Druhého prosince pak začaly podobné testy zaměřené na manipulaci s okysličovadlem.

Kosmotýdeník 378 (9.12. – 15.12.)

Je tu nedělní poledne a s ním tedy ideální čas zakousnout po nedělním obědě něco… no, chtěl jsem říct lehkého, ale dnešní přehled událostí z kosmonautiky, které tvořily minulý týden, bude napěchovaná a tučná dávka informací! A jedna lepší než druhá. V hlavním článku se dozvíte, jak sonda MAVEN poprvé v historii zmapovala vítr na planetě Mars a objevila řadu překvapení. Jednou z nejzajímavějších zpráv pak bylo oznámení AVČR, že se Česká republika bude podílet na výrobě teleskopu Ariel a pak i na sběru dat. V Kosmotýdeníku naleznete i řadu dalších informací. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

OBRAZEM: Raketa pro CHEOPS je připravena

Na kosmodromu v Kourou jsou v plném proudu přípravy na další start rakety Sojuz. Při něm bude vyneseno 17. prosince dopoledne našeho času hned několik družic, ale bezesporu nejsledovanější je CHEOPS – teleskop Evropské kosmické agentury, který má za úkol studovat exoplanety. Nebude je hledat jako třeba Kepler nebo TESS, místo toho se zaměří na již objevené světy a pokusí se změřit jejich průměry. S touto znalostí budou vědci o krok blíže k určení hustoty těchto vzdálených světů, takže je budou moci přesněji charakterizovat a třídit. V dnešním článku se ale nebudeme věnovat jen samotnému teleskopu, ale ukážeme si také vývoz rakety.

Týden úžasných startů otevře SpaceX

Brady Kenniston vyfotil první Falcon 9 Block 5 na rampě 40.

Někdy se to prostě sejde – třeba jako v příštím týdnu. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat hned tří mimořádně atraktivních startů – v noci na úterý má startovat Falcon 9 s družicí Kacific-1 (JCSat-18), jen o pár hodin později v úterý dopoledne evropský průzkumník exoplanet, teleskop Cheops a vše uzavře v pátek start Atlasu V s nepilotovanou lodí Starliner. V dnešním článku si posvítíme právě na nejbližší start, při kterém se můžeme těšit již na třetí použití jednoho prvního stupně. Možná přijde i záchrana obou polovin aerodynamického krytu a hlavně se bude vynášet poměrně těžká komunikační družice Kacific-1 (JCSat-18).

OmegA zná svůj první náklad

Zástupci firmy Northrop Grumman před pár dny oznámili, že si firma Saturn Satellite Networks vybrala raketu OmegA pro vynesení až dvou svých družic NationSat při premiéře tohoto nového nosiče na jaře roku 2021. OmegA odstartuje z floridské rampy 39B (stejnou rampu bude využívat i raketa SLS) a náklad by měla doručit na dráhu přechodovou ke geostacionární. „OmegA rozšíří možnosti firmy Northrop Grumman – naše lehké a střední rakety již obsloužily 80 misí,“ uvedl viceprezident společnosti a generální manažer divize letových systémů Scott Lehr a dodal: „Tímto rozšířením do kategorie pokročilých a těžkých nosičů OmegA doplní naše portfolio pro vynášení družic zajišťujících národní bezpečnost a umožní lepší nabídku pro naše partnery.“

Curiosity se těší na „mladšího brášku“

Vizualizace Mars rover 2020

Vozítko Curiosity je po ukončení mise Opportunity jediným vozítkem, které momentálně brázdí povrch Rudé planety. Období samoty se mu ale postupně krátí. Příští rok vyrazí k Marsu hned čtyři mise, z nichž tři mají obsahovat rover. V dnešním článku si posvítíme na misi Mars rover 2020, který vychází právě z vozítka Curiosity. Nejedná se však o jeho přesnou kopii. Podíváme se tedy na to, co mají oba projekty společné i čím se liší. Ačkoliv obě mise spravuje kalifornská JPL, mají obě vozítka různé úkoly v celkové snaze o průzkum Marsu.

ŽIVĚ: Odkud odebere OSIRIS-REx vzorky?

Bude to ledňáček, sluka, slavík, nebo orlovec? Řeč je samozřejmě o anglických ekvivalentech těchto ptačích jmen – tedy Kingfisher, Sandpiper, Nigtingale nebo Osprey – které byly přiděleny čtyřem finálovým lokalitám na planetce Bennu. Sonda OSIRIS-REx z jedné lokality příští rok v létě odebere cenné vzorky určené k dopravě na zemi, kde budou prozkoumány ve špičkových laboratořích. Výběru lokality se na našem webu věnujeme už od prvního představení čtyř finálových oblastí. Tento týden jsme přinesli aktuální informace o každé z nich a dokonce na našem webu běžela několik týdnů anketa, ve které jste si mohli tipnout, která oblast vyhraje (36% hlasů dostala lokalita Osprey, 31% Nightingale a zbývající dvě možnosti od vás dostaly po 17 %). Ve čtvrtek večer už bude jasno. V 19 hodin našeho času začne tisková konference, na které budou představeny výsledky několikaměsíčního výběru.

GOLD a ICON přináší zajímavé výsledky

Na tiskové konferenci, která se 10. prosince konala na podzimním setkání Americké geofyzikální unie v San Franciscu prezentovali tři vědci nové snímky zemské ionosféry – dynamické oblasti, ve které se pozemské atmosféra setkává s kosmickým prostorem. V této oblasti pracuje celá řada družic a žijí tu i astronauti. Ionosféra neustále reaguje na změny pod i nad sebou – je tedy ovlivněna jak pozemským, tak i kosmickým počasím.

Indie vynesla snímkovací družici a 9 spolucestujících

Již padesátá raketa PSLV vynesla dnes v 10:55 SEČ z kosmodromu Šríharikota několik družic. Šestnáct a půl minuty později se na nízké oběžné dráze oddělila družice RISAT-2BR1, což je radarová snímkovací družice určená pro indickou armádu. Radarové snímkování má velkou výhodu – poskytují spolehlivé údaje bez ohledu na denní dobu nebo na počasí. Jedná se již o druhého zástupce systému RISAT-2B, který postupně nahrazuje dřívější radarové systémy. První družice označovaná jako RISAT-2B byla vypuštěna v květnu. Aktuální RISAT-2BR1 vypadá téměř identicky, ale jelikož váží 628 kg, je výrazně těžší.