S Webbem za hlubokým nebem – 7. díl

V minulém období jsem si musel dokonce vybírat co se do seriálu dostane, a co nikoliv, jinak by délka posledního dílu překročila veškeré únosné meze. Na některé zajímavosti se tedy proto už nedostalo. S potěšením kvituji, a jistě i vy budete, že v posledním dvouměsíční se situace uklidnila, a nemusel jsem tedy opakovat variantu s vyřazováním některých výsledků. Vše co se objevilo na oficiální stránce ESA jako fotografie bylo zařazeno. Dnes se proto podíváme na dvě zajímavé galaxie, mlhovinu, známou supernovu či zcela nový typ objektů, o nichž jsme zde ještě nehovořili. Začneme ale u jedné dosti pozoruhodné hvězdy.

ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Starlinky tento měsíc?

Na sobotní ráno si pro nás SpaceX připravila start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii. Při tomto startu bude překvapivě vynášet další várku družic Starlink druhé generace. Těch bude s největší pravděpodobností pod aerodynamickým krytem dvacet jedna, jejich celková hmotnost tak bude přibližně 16 800 kilogramů a jsou určeny pro šestou orbitální slupku konstelace Starlink, která má sklon 53° vůči rovníku. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu.

Pokec s kosmonautixem – Říjen 2023

Taky máte pocit, že říjen utekl nějak moc rychle? Člověk by řekl, že minulý pokec s kosmonautixem byl nedávno a přesto nám pohled do kalendáře jednoznačně říká, že tu máme opět poslední pátek v měsíci, takže je nejvyšší čas na další přátelské povídání o kosmonautice. Zhruba dvouhodinové vysílání, které začne na našem YouTube kanálu v osm hodin večer, se bude opět věnovat tématům, která vyberete Vy, diváci. v rámci tohoto pořadu totiž odpovídáme na dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se zúčastníte – ať už budete klást otázky, nebo jen sledovat vysílání.

Dragon doveze na ISS nové experimenty

Zařízení ILLUMA-T umístěné na ISS bude přes laserové paprsky komunikovat se zařízením LCRD na geostacionární dráze, které pošle data do jedné ze dvou pozemních stanic.

Již 29. komerční zásobovací mise firmy SpaceX, tedy CRS-29, dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici vědecké experimenty a technologické demonstrátory, mezi kterými najdeme třeba zařízení pro optickou komunikaci, či přístroj pro měření atmosférických vln. Bezpilotní kosmická loď Dragon 2 odstartuje vstříc oběžné dráze z Kennedyho kosmického střediska na Floridě nejdříve 5. listopadu. V tomto článku si posvítíme na některé zajímavé projekty, které Dragon přiveze.

Nová posádka dorazila na čínskou stanici

Dnes v 5:14 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa Dlouhý pochod 2F/G, která na nízkou oběžnou dráhu dopravila pilotovanou kosmickou loď Shenzhou 17. Jejím velitelem je Tang Hongbo (Tchang Chung-po), který letí již podruhé v životě. Společnost mu dělají dva nováčci –  Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Jejich cílem byla kosmická stanice Tiangong, s jejímž základním modulem Tianhe se spojili hned v den startu v 11:46 SELČ. Po kontrolách těsnosti spojení se mohl průlez otevřít a nová trojice se tak setkala se současnými obyvateli stanice.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (19.díl)

V minulém díle jsme ukončili společnou cestu s USAF a jejich programem vztlakových těles. Závěrečným letem X-24B, pilotovaným Billem Danou, došlo zároveň k završení třiceti let testování nejrůznějších raketově poháněných experimentálních strojů. My se pro změnu vracíme zpět v čase. Tentokrát se budeme zabývat stejný typem programu, ale z dílny agentury NASA. Stejně jako letectvo tak i NASA projevovala zájem o tuto kategorii strojů a vedla svůj vlastní vývoj. Cesty obou programů, NASA i USAF, se postupem času úspěšně protnuly a pokračovaly v X-24B. Bylo to zcela logické a během běhu každého programu se střídali v letovém programu i piloti obou stran. Samotný program vyprodukoval i několik astronautů, kteří v budoucnu navštívili vesmír a zapsali se do dějin lidstva. Obecně se dá říct, že tato doba byla velmi zajímavá a plná zajímavých programů bez omezení, s jedním velkým cílem, a tím byl vesmír. Než se však můžeme pustit do prvního stroje z dílny NASA, musíme se také seznámit s prostředím agentury,respektive FRC.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti prohlédnou místo úniku chladiva

Dnes v 19:55 SELČ by měl na Mezinárodní kosmické stanici začít zhruba sedm hodin dlouhý ruský výstup do volného kosmického prostoru Olega Kononěnka a Nikolaje Čuba. „Kononěnko a Čub instalují na povrch modulu MLM-U Nauka mikrovlnný radar Napor-miniRSA pro pozorování Země a vypustí 1,75kilogramovou studentskou družici Parus-MGTU,“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Bezesporu nejzajímavější však bude inspekce radiátoru na modulu Nauka, ze kterého 9. října uniklo chladicí médium. „Poškozenou větev rozvodu amoniaku odpojí a izolují,“ doplnil Michal Václavík. Na základě podrobné analýzy rozboru rizik kontaminace po tomto úniku se týmy expertů z NASA a Roskosmosu dohodly na zapracování dodatečných činností po samotném výstupu, které by měly zabránit zavlečení zbytkových stop chladiva do útrob stanice.

Cesty za kosmonautikou: Jaký byl ESTEC 2023?

Pokud nás čtete už nějaký ten čas, tak jistě víte, že každý rok navštěvujeme nizozemské centrum pro kosmický výzkum a technologie ESTEC, kde se koná tradiční den otevřených dveří. Návštěvníci mají jedinečnou možnost nahlédnout do místností, kde se testují a zkoušejí skutečné sondy, družice a jiný hardware. Krom toho tu vědci a pracovníci prezentují své mise a jsou vždy připraveni ochotně zodpovědět většinu dotazů. Ve výjimečných případech je k vidění také skutečná družice, či sonda. V předchozích letech tak například někteří z redakce viděli sondu Bepi-Colombo, ještě předtím než započala svou cestu k planetě Merkur a letos jsme mohli obdivovat další z technických kousků produkce ESA a to velmi zblízka.

ŽIVĚ: SpaceX testuje Starship 25 a SuperHeavy B9

Na texaské základně Starbase bude dnes zřejmě hodně rušno. SpaceX by zde totiž měla provést testování sestavy pro druhý integrovaný let Super Heavy Starship. Dnes bychom se měli dočkat zkoušky označované zkratkou WDR (wet dress rehearsal), v rámci které má dojít ke kompletnímu otestování předstartovní sekvence. Řadu věcí sice na dálku neuvidíme, ale o to jsou důležitější. Řeč je třeba o ověření všech předstartovních postupů, nebo prověření správné komunikace mezi systémy rakety a rampou. Naopak dobře viditelná bude námraza na nerezových stěnách kolosu o průměru 9 metrů. Součástí testu WDR je totiž také plnění nádrží SuperHeavy i Starship kapalným kyslíkem a metanem. Uvidíme, do jaké fáze se testy dostanou, vyloučit se nedá ani test systému, který zalije rampu vodou. V tuto chvíli není možné dopředu odhadnout kdy test začne, ani jak dlouho bude probíhat. Jisté však je, že portál nasaspaceflight zajistí přímý přenos této události doplněný o jejích komentář – jejich vysílání najdete v tomto článku.

Deep Space Network pod lupou

Pro velký ohlas k článku pojednávajícím o přetížení Deep Space Network jsem se rozhodl, že by bylo dobré se více podívat na historii tohoto systému, který je nesmírně důležitý pro podporu pilotovaných i nepilotovaných misí v rámci výzkumu vesmíru. Dále bychom se zaměřili i na budoucnost provozu DSN. V předešlém článku jsme se věnovali problémům, kterým nyní celá síť čelí. Tyto problémy způsobuje především narůstající počet vesmírných misí v kombinaci se zpožděním modernizace sítě a zmenšujícím se rozpočtem. Tato kombinace tlačí vedení DSN do situace, kdy bude muset striktně odmítat pokusy o spojení s družicemi, které se odmlčí. Sama ředitelka DSN, Suzanne Dodd, uvedla k celé situaci: „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“. Problémy hrozící síti byly známy již delší dobu, ale mise Artemis I ukázala, že se nejedná o malý problém.