Poletí už Starship SN1, nebo až SN2?

Na 25. února byla ohlášena uzavírka silnice u jihotexaské základny Boca Chica. Očekávalo se, že v rámci uzavírky proběhne přesun spodní části testovacího exempláře Starship SN1. K přesunu opravdu došlo – svařený válec s nádržemi a motorovou sekcí opustil na speciálních samohybných transportérech montážní oblast a zamířil na nedalekou startovní rampu, kde byl následně jeřábem usazen na zkušební stav. Očekávalo se, že budou následovat tlakové zkoušky, instalace motorů Raptor, statický zážeh a pak možná i slibovaný skok do dvaceti kilometrů. Jenže tweety Elona Muska vnesly do celého fanoušky předpokládaného harmonogramu řadu otázek.

Rok zajímavých objevů InSight na Marsu

Na této kresbě vidíme InSight na povrchu Marsu se zobrazenými podpovrchovými vrstvami a prachovými víry v okolí. Zdroj: IPGP/Nicolas Sarter

Vědci publikovali 24. února šest prací o Marsu, které se opírají o výzkum sondy InSight. Rudá planeta se a nich jeví jako živý svět s otřesy, prachovými ďábly a podivnými magnetickými pulsy. Pět příspěvků bylo vydáno v časopisu Nature. Další článek v časopisu Nature Geoscience podrobně popisuje místo přistání sondy InSight, která se nachází v mělkém kráteru „Homestead hollow“ na planině Elysium. Sonda je sice jen nepojízdnou stanicí, ale přináší už po roce měření tak překvapivé poznatky, že je můžeme shrnout prostřednictvím tohoto článku.

NASA hledá řešení roveru pro Venuši

Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny v rámci programu inovativních pokročilých konceptů rozjela akci, ve které může veřejnost pomoci s vývojem senzoru pro vyhýbání se překážkám, který by se dal využít na hypotetickém roveru určeném pro průzkum Venuše. Výzva pro veřejnost nazvaná „Exploring Hell: Avoiding Obstacles on a Clockwork Rover“ počítá s tím, že by finální návrh senzoru mohl být zapracován do návrhového konceptu vozítka. Ale jednoduché to nebude. Na Venuši je tlak atmosféry 90× vyšší než na Zemi a teploty tam přesahují 450 °C, takže olovo by se tam roztavilo a běžné používané jaderné ponorky by okolní tlak rozdrtil.

Svět nad planetou (71. díl)

Mir pohledem z okénka připojeného raketoplánu

Zatímco se na Zem vracel raketoplán Atlantis z návštěvy u stanice Mir, vracela se do normálu i i situace na palubě Miru samotného. Řeč není pouze o oné periodě kolektivního „vydechnutí“ lidí po dnech plných společné práce a relativní zaplněnosti prostor komplexu a také strojů – systémy stárnoucí stanice se na přítomnost více lidí nedívaly zrovna přívětivě, byť například o zásobování atmosféry kyslíkem a odstraňováním oxidu uhličitého se staral z velké části raketoplán. Do normálu se vracel také stav termoregulačních okruhů, přičemž jeden z okruhů základního bloku, který byl dosud mimo provoz, se podařilo opravit právě během společného letu. Zbýval tedy poslední nefunkční okruh, který se nacházel v Kvantu-1. Na jeho opravu se měla posádka vrhnout hned po ukončení „doby klidu“ po odletu Atlantisu. Ještě předtím však bylo zapotřebí uvést do provozu novou aparaturu Elektron, kterou Atlantis dopravil na stanici, a která měla být instalována místo přestárlého a věčně nefungujícího Elektronu v Kvantu-1. Kosmonauti však neměli svou pracovní dobu věnovat pouze opravářským úkonům, na přelomu května a června 1997 se na stanici provádělo sledování kosmického záření, práce s palubním skleníkem, biomedicínské experimenty a další čistě vědecké činnosti. A krom toho se do své role člena expedice EO-23 vpravoval Američan Michael Foale. Zdálo se, že přes varování, které se mu dostalo od jeho předchůdce Jerryho Linengera, který jej detailně informoval o problémech a krizových situacích, které na Miru zažil, bude Foalův pobyt na stanici vcelku poklidnou záležitostí…

Ovlivní přípravu posádky Sojuzu strach z koronaviru?

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Lékaři momentálně zvažují možnost, že by kvůli aktuální hrozbě koronoviru z Číny prodloužili posádce Sojuzu MS-16 karanténu, kterou kosmonauti dodržují před startem. Novináře portálu RIA Novosti o tom informoval bývalý kosmonaut, dnes zástupce ředitele Biomedicínského ústavu Ruské akademie věd, Oleg Kotov: „Standardní délka trvání pozorovacího režimu pro hlavní i záložní posádku je 14 dní. Nyní se v souvislosti s vypuknutím epidemie koronaviru zvažuje prodloužení karantény na 21 dní.“ Koronavirus má podle lékařů inkubační dobu mezi 2 a 14 dny.

Artemis I otestuje protiradiační vesty

Vesty AstroRad

V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.

Únorová Kosmoschůzka 2020

zvířata v kosmu

Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 26.2.2020, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část únorové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část bude patřit pokračování přednášky o zvířatech v kosmu.
Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 388 (17.2. – 23.2.)

Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně připlaval Kosmotýdeník. Jídlo proto zapijte trochou těch zpráv z kosmonautiky. Tento týden se toho dělo opravdu hodně a tak pijte opatrně! Netradičně se v hlavním tématu vypravíme do České republiky, konkrétně do Brna a za aktivitami firmy SAB Aerospace, která nejenže vyrobila první letový exemplář dispenseru pro raketu Vega, ale podílí se i na edukačních činnostech podporující kosmický výzkum. V dalších tématech se budeme tentokrát věnovat třeba marsovské sondě ze Spojených arabských emirátů, anebo sestavování Starship SN-1. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?

Sonda Chang´e 4 obrazom

Začiatkom roku 2019, konkrétne 3. januára sa stala úžasná vec. Prvýkrát v histórii ľudstva sa úspešne podarilo mäkké pristátie na odvrátenej strane Mesiaca. Je to jeden z ďalších krokov, ktoré nás posúvajú vpred vo výskume Mesiaca, respektíve vo výskume vesmíru. Podarilo sa to čínskej sonde Chang´e 4, ktorá mala na palube aj rover. Aj keď životnosť roveru bola tri mesiace, spolu s landerom fungujú do súčasnosti. Počas svojej vedeckej činnosti obe časti sondy boli usilovné aj v robení fotiek. Môžu za to TCAM (Lander Terrain Camera) na landeri a PCAM (Panoramic Camera) na roveri. Keďže od pristátia sondy už uplynul viac ako rok, je celkom vhodný čas na ohliadnutie sa. Nasledujúce fotky okrem vizuálneho zážitku dávajú aj priestor na zamyslenie sa, čo všetko ľudia dokážu a myslím, že to čakanie stálo za to. Všetky fotky sú z obdobia od 4.1.2019 do 2.12.2019. Autormi fotiek sú Siyu Zhang a Doug Ellison.