Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

Falcon Heavy vynese tři vědecké mise

První start nejsilnější rakety světa Falcon Heavy ve chvíli kdy opouští startovací rampu.

Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.

Vesmírné výzvy – únor 2020

VV 2020

V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Kosmotýdeník 389 (24.2. – 1.3.)

Ani během první březnové neděle nebudete ochuzeni o pravidelný týdenní souhrn dění v kosmonautice. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát vyšetřování nezdařeného prvního letu lodi Starliner od Boeingu v rámci mise OFT. Co vedlo k chybám, které způsobily, že loď nedoletěla k ISS? V dalších tématech se zaměříme na větší aerodynamický kryt Falconu Heavy, anebo první dokování dvou komerčních družic na oběžné dráze. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Starship SN1 zničil výbuch

25. února se spodní část prototypu lodi Starship SN1 přesunula z montážní sekce na nedalekou rampu základny Boca Chica. Zde měla podstoupit tlakové zkoušky, po kterých by přišel na řadu statický zážeh motoru (případně motorů) Raptor. Jenže to nakonec dopadlo jinak. Testovací prototyp v noci na sobotu podstoupil tlakovou zkoušku, která byla rovnou kryogenní. Nádrže naplnil kapalný dusík, který má teploty srovnatelné s pohonnými látkami, které se zde mají používat, jen je v případě nehody mnohem bezpečnější. To se nakonec opravdu hodilo, protože Během kryogenní tlakové zkoušky došlo k porušení integrity konstrukce, která se roztrhla.

Astra opustila závoj tajností a chystá se na start

Někdy během následujících dní by měla kalifornská společnost, která se nenápadně vyvíjela od roku 2016, zkusit vypustit tři cubesaty z aljašského kosmodromu pomocí lehké nosné rakety Rocket 3.0. Půjde o první ze dvou misí, které má provést do konce března, aby získala odměnu až 12 milionů dolarů od amerického letectva. Armádní agentura DARPA, uvádí, že potřebuje firmy, jako je Astra, které jsou připraveny vynést armádní náklad za nízkou cenu během krátké doby. Tato možnost dává armádním představitelům schopnost pružně reagovat na aktuální vývoj situace pomocí nejvhodnějších prostředků.

Pokec s kosmonautixem – únor 2020

Dnes je poslední pátek v únoru a to pro čtenáře kosmonautixu znamená jediné – ve 20:00 začne Pokec s kosmonautixem s pořadovým číslem 14. Opět se sejdeme v přátelské atmosféře a budeme si povídat o kosmonautice. Témata nejsou jako obvykle dána dopředu a záleží jen na divácích, o čem se bude v přímém přenosu mluvit. Pokec bude jako obvykle trvat něco kolem dvou hodin, takže pokud máte čas a chuť strávit páteční večer ve virtuální společnosti lidí se stejnými zájmy, budete u nás vždy vítáni.

Historický úspěch – MEV-1 se spojil s družicí Intelsat

Čtyři a půl měsíce po startu na raketě Proton-M z kazašského Bajkonuru se zařízení MEV-1 (Mission Extension Vehicle) od firmy Northrop Grumman zapsalo do historie. Podařilo se mu totiž spojení s družicí na hřbitovní oběžné dráze, aby jí prodloužilo aktivní službu. Úspěšný manévr představuje přelomový moment ve způsobu, jak družice na oběžné dráze fungují. tohle je totiž jen začátek – budoucí stroje nemusí jen prodlužovat družicím aktivní službu, ale také je budou moci přemístit na bezpečnější oběžné dráhy.

NASA vybrala nový přístroj pro sledování Země

NASA má k dispozici již 40 let dlouhou sérii měření při kterých se porovnává množství slunečního záření vstupujícího do atmosféry a množství, které je pohlceno, odraženo a vyzářeno. Tento poměr je pro vědce klíčovým faktorem při sledování zemského klimatu – když Země pohltí více tepla, než kolik jej odrazí, pak se ohřeje. Pokud jej vyzáří více, než kolik přijme, ochladí se. Nyní agentura vybrala nový přístroj, který bude v této sérii pokračovat s využitím moderních technologií a inovativním přístupem.

Dragon přiveze výzkum bot, sprchy i 3D tisku

Kromě zásob pro posádku a hardwaru pro chod stanice, bude na palubě dvacáté zásobovací lodi Dragon celá řada vědeckých experimentů. Start posledního exempláře Dragonu první generace na raketě Falcon 9 je zatím plánován na 7. března. Až loď dorazí ke stanici, posádka si z jejích útrob vyzvedne třeba zařízení pro výrobu pěny, systém pro studium vzniku vodních kapek, ale i části lidských orgánů. Těch zajímavých vědeckých experimentů bude celá řada a v dnešním článku vám přinášíme jejich stručné představení. Největší zásilkou je evropská plošina Bartolomeo, která bude umístěna na vnější stěně modulu Columbus. Tomuto zařízení jsme se ale již věnovali v samostatném článku. Dnes se proto zaměříme na menší, ale o nic méně zajímavé experimenty.