Týden s Jedenáctkou (8) Trenažér pro lunární přistání aneb těžko na cvičišti…

Když NASA uzavřela kontrakt na vývoj a výrobu lunárního modulu s firmou Grumman Aircraft Engineering Corporation, bylo součástí kontraktu mj. patnáct letových exemplářů a deset testovacích LTA (Lunar Test Article). Dva z nich, LTA-8 a -9, původně měly být určeny k letům v atmosféře: k získání zkušeností, výcviku astronautů apod. Velmi záhy se ale ukázalo, že to není šťastný nápad: lunární modul byl navržený k letům výhradně mimo zemskou atmosféru a i jiných specifických podmínkách. Jeho úprava pro lety v atmosféře by byla náročná a navíc by se takto potřebné informace nezískaly.

Svět nad planetou (41. díl)

USA versus SSSR

Od konce druhé světové války panovala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem výrazná rivalita. Obě velmoci se v průběhu doby dokonce dostaly až na hranu nukleární války a v nejrůznějších konfliktech v regionech Asie a Středního východu docházelo ke konfrontacím vojenské techniky, ale také ke konfrontacím (v mnoha případech skrytě) příslušníků ozbrojených sil obou nepřátelských států. Bylo logické, že soupeření o to, který ze dvou společenských systémů je lepší a životaschopnější, se přelilo i do závodů o vesmír. Na konci padesátých a v průběhu šedesátých let dvacátého století zažil svět nevídanou přehlídku nejrůznějších kosmických prvenství. Závod kulminoval v roce 1969, kdy v tiché soutěži o vyslání prvního člověka na Měsíc Spojené státy zvítězily. Sovětský svaz porážku odmítal přijmout a oficiálně hlásal do světa, že o vyslání člověka na Měsíc nikdy neusiloval. Toto tvrzení se v průběhu času ukázalo jako lživé, faktem však je, že po úspěchu amerického lunárního programu Apollo se cesty obou velmocí rozdělily. Zatímco Amerika se soustředila na vývoj mnohonásobně použitelného kosmického systému, Sovětský svaz se zaměřil na stavbu a provozování orbitálních stanic a nutno říci, že v této oblasti zaznamenali Sověti obrovské úspěchy. A byť se přes veškerou rivalitu a nepřátelské postoje cesty a zájmy obou mocností v oblasti kosmonautiky několikrát protnuly, můžeme si být jisti, že ještě v polovině osmdesátých let si nikdo nedokázal představit, co se za několik roků bude odehrávat vysoko nad hranicí atmosféry…

Interview Elona Muska o cestě k Měsíci a Marsu

Jeffrey Kluger získal interview od Elona Muska. Přitom probrali řadu témat – od přistání Apolla 11 na Měsíci, přes Muskovy začátky se SpaceX až po jeho současné názory na návrat lidí na Měsíc. Toto interview se mělo vysílat na “CBS Sunday Morning” 21. července. Předem byl redigovanýt text uveřejněn časopisem Time. Vybral jsem si z uveřejněného redigovaného svou interpretaci jeho sdělení. Jiný překlad by Vám mohl předložit trochu jiný obrázek tohoto rozhovoru. Podstata by ale měla zůstat stejná…

Týden s Jedenáctkou (7) Dobytí Měsíce

Dnes z poněkud jiného soudku: mezi historické zprávy z padesát let starých událostí týkajících se prvního letu na Měsíc s dovolením „propašujeme“ jednu aktualitu. Jak už jsme psali v úvodním díle tohoto seriálu, vznikl při psaní knihy Dobytí Měsíce. Kniha oficiálně vychází právě dnes. Jak napovídá ohlas seriálu „Týden s Jedenáctkou“, téma pilotovaného přistání na Měsíci k nám promlouvá i po půl století. A jak (snad) ukazuje i tento seriál, pořád je v oblasti programu Apollo mnoho bílých míst, o nichž by se dalo říci „hic sunt leones“. Část těchto mezer nyní zaplňuje právě kniha Dobytí Měsíce. Začíná vyhlášením pilotovaného letu na Měsíc, pokračuje formováním celého lunárního programu. Představuje slepé uličky, hledání správných cest i nezdary, které ho provázely. Popisuje vyvíjenou techniku i peripetie při její přípravě. Seznamuje s hardwarem, lidmi i lokalitami. Pokračuje popisem jednotlivých misí programu Apollo přes první přistání a popisem všech následujících. Končí pak rekapitulací lunárního programu a připomenutím toho, co nám z něj zbylo.

Vůbec poprvé poletí k ISS stejný Dragon již potřetí

O tom, že SpaceX zachraňuje první stupně svých raket Falcon, aby je mohla používat opakovaně, ví asi každý. Méně známou skutečností ale je, že firma patřící Elonu Muskovi podobným způsobem recykluje i kosmické lodě Dragon, které vozí na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby. Celkem již proběhlo pět zásobovacích misí, při kterých letěla k ISS již jednou použitá loď. SpaceX se díky tomu uvolnily výrobní kapacity, které mohla využít pro stavbu nové generace kosmických lodí – Dragon 2 alias Crew Dragon. Již tento týden bychom se měli dočkat dalšího zajímavého momentu – k ISS vyrazí loď Dragon, která již byla na oběžné dráze dvakrát. Něco podobného se zatím ještě nikdy nestalo.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložená indická trojitá lunární mise

Lunární orbiter, lander a rover – všechny tři prvky indické mise Chanydrayaan-2 má již zítra v 11:13 SELČ vynést nejsilnější indická raketa GSLV Mk III. Startovat se mělo již před týdnem, ale zhruba hodinu před zážehem motorů byl odpočet zastaven kvůli problémům s nádobami na stlačené helium v horním stupni. Spekulovalo se dokonce o možnosti odkladu startu až na září, což by ale negativně ovlivnilo šance sondy na úspěch a snížil by se i vědecký přínos. Nakonec však Indická kosmická agentura ISRO dokázala raketu připravit na start, který nás čeká již zítra. Přijměte, prosím, naše pozvání na živě a česky komentovaný přenos.

Kosmotýdeník 357 (15.7. – 21.7.)

Je nedělní poledne, tedy nejvhodnější čas zasednout k tradiční porci přehledu nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které se staly za posledních sedm dní. Týden, který byl plný kosmonautiky, jako už dlouho ne! I v Kosmotýdeníku dojde k připomenutí Apolla 11, s kterým nám pomohl Michal Václavík, ale hlavním tématem budeme hledět do budoucnosti. Podíváme se na družici, která na oběžné dráze vyzkouší 3D tisk komponent pro budoucí kosmické mise a neuniknou nám ani další významné události. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Týden s Jedenáctkou (6.) Příběh americké vlajky na Měsíci

Americká vlajka na Měsíci se stala jedním ze symbolů programu Apollo a také jednou z ikon dvacátého století. Však také když se režisér Damien Chazelle rozhodl v roce 2018 nezařadit do filmu První člověk žádný záběr s vlajkou, pořádně to schytal ze všech stran. „Je to naprostá šílenost. Je to medvědí služba národu v dobách, kdy lidé potřebují vidět, čeho jsme schopni dosáhnout, pokud budeme spolupracovat. Američané za tu misi zaplatili, postavili raketu plnou americké technologie a na palubě byli také Američané. Nebyla to žádná mise Spojených národů,“ napsal na svůj Twitter senátor za Floridu Marco Rubio. V podobném duchu se vyjádřila i spisovatelka Danielle D´Souza Gillová: „Ta vlajka tam nebyla jen tak pro legraci. Reprezentovala americké vítězství ve studené válce. Chybějící scéna tak narušuje celý kontext mise Apollo 11. Plus je to také historicky úplně špatně.“

ŽIVĚ: Rusko-americko-italská posádka startuje vstříc ISS

Alexander Skvorcov – Andrew Morgan – Luca Parmitano – to je posádka kosmické lodi Sojuz MS-13, která se dnes večer vydá na oběžnou dráhu. Skutečně mezinárodní posádka míří, jak se sluší a patří, na Mezinárodní kosmickou stanici, kde stráví půlroční misi. Alexander Skvorcov je již ostříleným veteránem – na svém kontě má již 345 dní v kosmu. Luca Parmitano vyráží na svou druhou misi, při které se stane velitelem 61 dlouhodobé expedice. Andrew Morgan je nováčkem, který zažije svou první kosmickou misi. Jejich společný start na oběžnou dráhu má přijít dnes v 18:26 našeho času.

Týden s Jedenáctkou (5) Columbia a Eagle aneb jak se taky mohly jmenovat lodě mise Apollo 11

Snowcone a Haystack. Hromádka sněhu a kupka sena. Takto se měla jmenovat mateřská loď a lunární modul mise Apollo 11. Alespoň to stojí v dokumentu NASA Technical Information Summary Apollo-11 z 25. června 1969 (ke shlédnutí zde). Opravdu tomu tak mělo být? A kde se vlastně vzala nakonec použitá jména Columbia a Eagle? Když začali létat do vesmíru američtí astronauti, vznikla potřeba dát jim nějaké volací znaky. Ty zjednodušují komunikaci a běžně se v letectví používají. Alan Shepard si zvolil „Freedom 7“ (Svoboda 7). Často se uvádí, že ona sedmička v názvu je odkazem na první oddíl amerických astronautů, který byl sedmičlenný. Ve skutečnosti ale chtěl Shepard zdůraznit, že loď Mercury má výrobní číslo 7, letí na raketě výrobního čísla 7 a jde o první ze série sedmi plánovaných suborbitálních letů (byť už v té době bylo jasné, že jich bude méně; nakonec se uskutečnily pouze dva). Testovací piloti jsou navíc – přes své silné technické založení – také velmi pověrčiví a „šťastná sedmička“ přímo v názvu letu byla tím nejmenším, co mohli pro zdar své výpravy udělat.