NASA pokročila ve vývoji inovativní trysky

Expertům z NASA se nedávno podařilo vyrobit a otestovat 3D tištěnou hliníkovou trysku raketového motoru, která je díky použitému materiálu i výrobní metodě lehčí než konvenční trysky. Nový postup by mohl umožnit kosmickým letům zvýšit množství vynášeného nákladu. Inženýři z Marshallova střediska v alabamském Huntsville navázali v rámci programu NASA Announcement of Collaborative Opportunity spolupráci s firmou Elementum 3D z coloradského města Erie, aby společně vytvořili svařovatelný typ hliníkové slitiny, která by byla dostatečně odolná pro použití v raketových motorech. Ve srovnání s ostatními kovy má hliník nižší hustotu a umožňuje tak výrobu vysokopevnostních a přitom lehkých dílů. Ovšem kvůli své nízké odolnosti vůči extrémním teplotám a tendenci praskat při svařování, se hliník většinou při aditivních výrobních metodách dílů pro raketové motory nepoužíval – až doposud.

ESA zkouší na míru vytištěné cívky

Náhledový obrázek dnešního článku by mohl sloužit jako hodně složitá hádanka ve stylu „uhodněte, co je na obrázku“. My Vám však rovnou prozradíme, že se jedná o testovací verze elektromagnetických cívek, které se používají v moha kosmických misích. Tyto kusy byly vytištěny z čisté mědi, aby vytvářely magnetická pole požadovaných tvarů. Jedná se o jeden z více než dvou tisíc výzkumných kontraktů, které za posledních třicet let agentura ESA realizovala v rámci Programu obecné technologické podpory GSTP (General Support Technology Programme), ve kterém spolupracuje s evropskými průmyslovými a akademickými institucemi na finalizaci nadějných technologií jak pro kosmické mise, tak i pro otevřený trh.

Phoebus čekají namáhavé zkoušky

Vynášení nákladů do vesmíru není snadné. Vzornou ukázkou pokročilé kosmické techniky nejsou jen orbitální výpočty, nebo startovní rampy, ale i nádrže, které uchovávají pohonné látky. Agentura ESA již brzy začne testovat novou generaci nádrží raket. Některé rakety spalují kapalný kyslík a vodík, což jsou v mnoha ohledech skvělé pohonné látky, ale pro jejich kapalné skupenství je potřeba udržovat je při extrémně nízkých teplotách i pod – 200°C. Nádrže raket musí udržet tyto hluboce podchlazené kapaliny při nízkých teplotách a přitom musí vážit co nejméně.

Přípravy pokročilého horního stupně rakety SLS

Technici na Michoud Assembly Facility v New Orleans dokončili velkou část testovacího exempláře horního stupně EUS rakety SLS. Tento neletový exemplář je určen k ověření kvality svarů. Díl byl 24. října otočen do horizontální pozice, aby se mohl přesunout na jiné místo výrobního areálu. Zmíněný testovací exemplář pro ověření svarů bude tvořit část kyslíkové nádrže horního stupně EUS. Jedná se již o pátý ze sedmi kusů určených k testování svarů, které inženýři vyrábí pro vylepšenou variantu rakety SLS, která se označuje jako Block 1B. Počínaje misí Artemis IV přejde raketa SSL na tuto vylepšenou verzi s pokročilým horním stupněm, což zvýší její nosnost k Měsíci o 40%.

Kosmotýdeník 581 (30.10. – 5.11.)

Peregrine

Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu už tradičně servírujeme další přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát hlavním tématem stal lunární lander Peregrine společnosti Astrobotic, který bude zároveň prvním nákladem, který vynese nová raketa Vulcan společnosti ULA. Bude Peregrine na Měsíci prvním landerem programu CLPS? A jaký náklad ponese? V dalších tématech se zaměříme na aktuální stav přípravy nákladního raketoplánu Dream Chaser, nebo návštěvu dvojplanetky sondou Lucy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Širokoúhlá kamera WFC3

VT_2023_44

Kamera WFC3 (Wide Field Camera) se na Hubbleově teleskopu nachází od roku 2009 a bez kritické závady funguje i dnes. Při její konstrukci inženýři využili některé díly z kamery WF/PC-1, kterou na Zemi po první servisní misi přivezl raketoplán Endeavour. Vylepšení byla celá řada – šlo třeba o selektor, kterým se volí, zda světlo bude dále pokračovat do infračervené části kamery (označované jednoduše jako IR) anebo ultrafialové a viditelné (označované jako UVIS). Technologický pokrok se odrazil i na kvalitě a rozlišení detekčních prvků, které odráží původní požadavky na použití co možná nejkvalitnější detekční techniky.

Webb – první pozorování cefeid

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má mnoho možných aplikací. Ať už jde o kosmologii, astrofyziku, astronomii nebo planetologii. Dnes nás bude nejvíce zajímat právě kosmologie, konkrétně měření vzdáleností ve vesmíru. I v této oblasti nám může nový přístroj velmi významně pomoci. Je skoro až neuvěřitelné, že první alespoň trochu spolehlivá měření vzdáleností v kosmu na delších škálách (miliony světelných let a více) jsou stará sotva 100 let a ty výrazně přesnější jen kolem 70 a méně let. Základem všeho jsou proměnné hvězdy, kterým říkáme cefeidy.

ŽIVĚ A ČESKY: První stupeň letí poosmnácté!

Dnes, tedy v pátek 3. listopadu, nás firma SpaceX potěší dalším startem rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Ty stejně jako při minulých misích zamíří na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku, tedy do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s výrobním číslem B1058, který posune hranici znuvupoužitelnosti zase o kousek dál, jelikož poletí poosmnácté! O přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantském oceánu přibližně 612 kilometrů od místa startu.

Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu

Bylo-nebylo, kdesi v souhvězdí Lva, za osmatřiceti parseky a dost možná ještě dál, žil jeden červený trpaslík. Na první pohled byl docela obyčejný, ale už na ten druhý… Ten pohled přišel v roce 2015, a „pozorovatelem“ byl kosmický teleskop Kepler. Protože jeho staré a revmatické gyroskopy mu již nedovolovaly upřeně pozorovat jeho oblíbené souhvězdí Labutě, kterému se věnoval v letech 2009 – 2013, poctil svou pozorností také Lva a našeho zatím bezejmenného trpaslíka. Zjistil, že každých třiatřicet dnů jej oběhne planeta. A náš trpaslík od těch dob sluje K2-18. (Rozumějte: „K“ jako „Kepler“ a „2“ prostě proto, že šlo o Keplerovu druhou, prodlouženou misi. Osmnáctka je už číslo pořadové.) Pokud byste si pro hvězdu našeho příběhu přáli nějaké epičtější jméno, můžete jí říkat také EPIC 201912552. Trpaslíkova planeta byla pokřtěna hezkým a poetickým jménem K2-18 b. („Béčko“ znamená, že jde o první planetu nalezenou v daném systému. Proč ne „áčko“, ptáte se? Inu, vedle hvězdy, byť by to byl trpaslík, je každá planeta jenom „béčko“, pokud to tedy není rovnou „céčko“, „déčko“ atd.)

Družice SWOT a její bezkonkurenční měření

Společná americko-francouzská družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography posílá vědcům cenné údaje související s vodním živlem na Zemi včetně globálních informací o výškách mořské hladiny. Dnes si ukážeme vizualizaci těchto dat, která byla pořízena letos mezi 26. červencem a 16. srpnem. Družice SWOT je schopna měřit výšku hladin téměř všech pozemských vodních ploch, takže poskytuje nejdetailnější a zatím nejkomplexnější pohledy nejen na oceány, ale i jezera a řeky se sladkou vodou.