Galactic Energy: ze Země do kosmu za 2,5 roku?

Dalším hráčem na trhu s malými nosiči bude soukromá, nízkorozpočtová společnost Galactic Energy, která se nedávno pochlubila plány, které střádá na letošní červen. Letos v únoru přitom tato firma oslavila teprve druhé narozeniny a vlastně tak trochu potvrzuje, že kosmickému průmyslu se v Číně daří. Galactic Energy vlastní celá řada vlastníků, mezi které paří například Pchu-chua kapital a Chua-čchiang kapital. Rychlý posun vpřed se podařil především díky silnému vedení společnosti, zkušenému týmu a politické podpoře ze strany čínského státu. Generální ředitel a zakladatel společnosti Galactic Energy Liou Paj-čchi věří, že je správný okamžik investovat do rozvoje kosmických letů. Liou jako příklad uvádí fakt, že v letech 2018 až 2025 má být z celého světa vypuštěno až 20 000 nových družic, přičemž bude celá řada také z Číny. Vize společnosti je jednoduchá – levný a rychlý přístup do kosmu, tak aby se vesmírné lety jednou staly součástí běžného života. Za tímto účelem vznikla raketa Ceres-1 a její příprava na start už započala.

Co přiveze HTV-9?

Poslední japonská zásobovací loď svého druhu by měla z kosmodromu Tanegašima odstartovat 20. května v 19:30 SELČ. Nepilotovaná nákladní loď nese na své palubě nejen zásoby a zařízení pro provoz stanice, ale i vědecké experimenty. Jelikož je právě tato část nákladu vždy nejzajímavější, podíváme se v tomto článku na některé atraktivní vědecké experimenty. Paleta je jako obvykle pestrá – od vzdělávacího zařízení pro přímé přenosy, přes mikroskop až po teleskop. Pojďme se nyní podívat na jejich stručné představení.

Falcon 9 opět v akci – sedmá várka Starlinků čeká

Aerodynamický kryt Falconu 9 ze startu s předprodukčními družicemi Starlink se použije na páté ostré misi.

Od posledního startu Falconu 9 uplynuly včera tři týdny, ale čekání na další vzlet se pomalu chýlí ke konci. Už na nedělní dopoledne se totiž chystá start Falconu 9 z floridské rampy číslo 40. Úkolem rakety bude vynesení dalších šedesáti družic Starlink pro vytvoření sítě zajišťující globální a spolehlivé připojení k internetu. I při této misi se můžeme těšit na již tradiční prvky, které ozvláštňují sledování. Čeká nás opakovaně použitý první stupeň, pokus o jeho záchranu a to samé se čeká i u aerodynamického krytu. Falcon 9 byl na rampě číslo 40 včera vztyčen a v 16:00 už o sobě dala raketa vědět hlasitým burácením – to se na několik sekund zažehlo devět motorů Merlin v prvním stupni. Šlo o statický zážeh, který korunoval obvyklou simulaci předstartovních činností.

Dokážete připojit Crew Dragon k ISS?

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.

Na 27. května je plánován po téměř devíti letech první pilotovaný start z území USA. Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley usednou do lodi Crew Dragon od firmy SpaceX, kterou vynese z Floridské rampy 39A raketa Falcon 9. Zhruba 19 hodin po startu dorazí tato loď k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se připojí. Ačkoli nákladní lodě Dragon bývají zachytávány robotickou paží, Crew Dragon je loď nové generace a proto nabídne připojení v automatickém režimu. Když to ale bude potřeba, mohou astronauti vzít ovládání lodi do vlastních rukou. Pokud Vás zajímá, jaké rozhraní bude mít posádka k dispozici, nebo pokud si snad chcete sami vyzkoušet, jak se s ovládáním pracuje, máme pro Vás dobrou zprávu – můžete si to vyzkoušet klidně hned a navíc úplně zdarma.

Odpad z toalety pro lunární základnu

Z lidského odpadního produktu se může stát takzvaný superplastifikátor – moč astronautů by mohla být užitečným zdrojem, který by se postaral o výrobu pevného betonu pro základnu na Měsíci. Nedávný výzkum agentury ESA totiž prokázal, že močovina, tedy hlavní organická složka moči, způsobí, že beton, který ji obsahuje, je před zatvrdnutím do finálního tvrdého stavu mnohem poddajnější. Vědci zjistili, že po přidání močoviny do lunární geopolymerní směsi, což je materiál podobný betonu, jsou pozorovány lepší výsledky než při použití jiných druhů superplastifikátorů jako je třeba naftalen či polykarboxyláty, které mají za úkol snižovat množství potřebné vody.

V atmosféře neřízeně zanikl největší objekt za desítky let

Po úspěšném startu čínské těžké rakety Dlouhý pochod 5B z 5. května zůstal na oběžné dráze masivní centrální stupeň. V pondělí pak tento objekt neřízeně vstoupil do atmosféry a shořel nad severním Atlantikem. Za posledních zhruba 30 let nezanikl v atmosféře nekontrolovaně větší objekt. Ke vstupu do atmosféry došlo podle amerického letectva přesně v 17:33 SELČ. Bylo to jen o čtvrt hodiny poté, co stupeň přeletěl nad New Yorkem. Stupeň měl průměr 5 metrů, na délku měřil 30 metrů a vážil zhruba 20 tun.

Svět nad planetou (82. díl)

Start mise STS-91

Pro muže a ženy na palubě raketoplánu Discovery, který se 2. června 1998 vznesl z rampy 39A Kennedyho kosmického střediska, začal momentem startu let, který pro každého z nich symbolizoval něco jiného. Pro velitele Charlieho Precourta to byla vzácná možnost navštívit už potřetí na pár dní stanici Mir. Pro pilota Dominica Gorieho to byla premiéra a čekala na něj smršť dojmů a nových pocitů, stejně tomu bylo u letové specialistky Janet Kavandi. Letový specialista Franklin Chang-Diaz startoval už pošesté, čímž se zařadil do vybraného klubu nejzkušenějších lidských bytostí v tomto směru. Pro Wendy Lawrence byl start STS-91 začátkem konce hořkosládké anabáze. Během ní měla původně strávit na palubě Miru čtyři měsíce, když však vnější okolnosti tento plán zhatily, dostala jako svého druhu odškodné nominaci na dva lety raketoplánu, které mířily právě k této stanici. Poslední osobou na palubě vzlétajícího raketoplánu Discovery byl veterán tří letů, z toho dvou dlouhodobých. Pohříchu však k těmto misím startoval z rampy na kosmodromu Bajkonur v dobách, kdy Sovětský svaz a USA byli zapřísáhlými nepřáteli. Navíc od jeho posledního letu uplynulo již osmnáct let. Zástupce šéfkonstruktéra korporace Energija a manažer ruské části programu Shuttle-Mir Valerij Rjumin se vracel do vesmíru, aby provedl osobní inspekci stanice Mir a svou přítomností uzavřel tuto významnou kapitolu spolupráce dvou kosmických mocností…

Pneumatiky pro Mars

Jsou tam kameny i písek, občas nějaký kráter a navíc je tam i pěkná zima. Povrch Marsu je nehostinné místo, zvláště pak pro vozítka. Budoucí mise na Mars budou stále komplexnější a proto budou tito stále dokonalejší průzkumníci potřebovat nové technologie, aby mohli lépe prozkoumat historii rudé planety. Jednou z těchto nových technologií je inovativní pneumatika vyvíjená na Glennově středisku, která používá slitiny s tvarovou pamětí SMA (shape memory alloys). Pneumatiky vyrobené z těchto materiálů schopných měnit tvar nabízí mimořádnou výdrž, protože se jejich tvar přizpůsobí terénu – v tom je největší rozdíl oproti aktuálním tvrdým kolům. Nové materiály se přizpůsobí i špičatým kamenům, takže nedojde k jejich probodnutí. A aby toho nebylo málo – dají se navrhnout tak, aby umožnily hladší jízdu. Fungují totiž i trochu jako tlumiče, které tak zvládnou ochránit systémy v těle roveru.

Miniraketoplán X-37B ponese experimenty i pro NASA

Nejbližší mise opakovaně použitelného armádního miniraketoplánu X-37B má začít 16. května startem na raketě Atlas V z Mysu Canaveral. Již nyní jsme se dozvěděli, že malý stroj na své palubě ponese více experimentů než při jakékoliv své dosavadní misi. Mezi experimenty se navíc najdou i dva náklady pro NASA, nebo malá družice pro kadety Akademie vzdušných sil. Oznámení experimentů přišlo minulý týden souběžně s potvrzením termínu startu 16. května. Miniraketoplán postavený firmou Boeing byl v průběhu minulého týdne přivezen k obslužné věži VIF (Vertical Integration Facility) u rampy číslo 41, aby mohl být instalován na vrchol rakety Atlas V od firmy United Launch Alliance.

Cesta k rentgenovému oku

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.