Evropský vědecký JUICE: Integrace letového kusu

Vizualizace sondy JUICE.

I přes určitá omezení spojená s pandemií COVID-19 v prvních šesti měsících pokračovalo sestavování letového exempláře evropské sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), které potkalo jen pár zpoždění. Druhého září 2019 byla kostra sondy dodána do sídla firmy Arianegroup v německém Lampoldhausenu – viz minulý díl tohoto seriálu. V dalších měsících technici dokončili integraci pohonného systému, který tvoří velké nádrže na palivo, nádrže na tlakovací médium, hlavní motor, korekční trysky, ale i hardware pro řízení tlaku a distribuce paliva. Zapomenout nesmíme ani na nezbytné potrubí a podpěry pro tepelný systém a elektrické rozvody.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložená devátá várka Starlinků

Původně mělo ke startu Falconu 9 na tuto misi dojít koncem června, ale objevená závada na jednom motoru Merlin na prvním stupni způsobila odklad až na začátek července. Pokud se tedy nic nepokazí, měli bychom se ve středu v 17:59 SELČ dočkat startu z rampy 39A. Čeká nás použití prvního stupně, který má za sebou již čtyři starty a i tentokrát se pokusí o přistání. Nákladem je 57 družic pro síť Starlink, se kterými poletí i dvě družice Black Sky Global určené ke snímkování Země. Pokud tedy budete mít čas a chuť, přijměte naše pozvání ke sledování našeho komentovaného přenosu.

Izraelský start po 4 letech

Izraelská vláda společně s firmou Israel Aerospace Industries provedly v pondělí předem neoznámený start průzkumné družice Ofek 16. K jejímu vynesení na nízkou oběžnou dráhu použili nosnou raketu Šavit 2. Ofek 16 je malá družice určená ke snímkování a měla by izraelskému ministerstvu obrany poskytovat snímky s vysokým rozlišením. Samotné jméno Ofek (אופק‎) je hebrejský výraz pro horizont a používá se pro všechny izraelské armádní družice bez ohledu na jejich úkoly – řadí se sem tedy družice demonstrační, ale i optické-snímkovací či radarové.

Výzkum na ISS: Pícka, hoření a tělesná hmotnost

Vědecký výzkum na Mezinárodní kosmické stanici nezadržitelně pádí vpřed a je tedy čas si představit, na čem astronauti pracovali v pondělí 6. července. Jako obvykle nepůjde o soupis všech činností, pouze o výběr nejzajímavějších momentů. Jako již tradičně si ukážeme nejen samotnou vědeckou činnost astronautů, ale i všechny dalších aktivity, které jsou potřeba k udržování ISS v chodu. V současné době totiž má posádka na starost přípravu na odlet kosmické lodi Progress.

Svět nad planetou (90. díl)

Orbitální komplex Mir

Bez ohledu na to, zda se Energiji podaří získat peníze na další etapu pilotovaného letu Miru, probíhaly přípravy, které počítaly jak s variantou, že se peníze podaří sehnat a bude možné k Miru poslat další expedici, tak s variantou, že se žádná expedice konat nebude a Mir bude v roce 2000 sveden z orbity. První varianta vyžadovala jeden nový Progress a jeden Sojuz, smutnější alternativa počítala pouze se startem Progressu. Stavba a příprava nákladních a transportních lodí trvá dlouhé měsíce a proto i konkrétní lodě, se kterými se pro rok 2000 počítalo, musely být zhotoveny v předstihu. V říjnu 1999 byly oba dva stroje dohotoveny a přepraveny na Bajkonur k testům. Na konci prosince byl Sojuz na Bajkonuru zakonzervován, protože jeho start závisel jak na plnění finanční stránky smlouvy mezi Energijí a Gold & Appel (která byla ke cti posledně zmiňované společnosti do puntíku dodržena), tak na úspěšném startu Progressu a jeho připojení k Miru. Sluší se ovšem dodat, že Progress s továrním číslem 250 nebyl běžným strojem, jaké dosud k Miru létaly. Jednalo se o novou generaci legendárního náklaďáku s označením Progress M1.

ESA představila experiment pro Gateway

Evropský experiment ERSA (ESA Radiation Sensors Array) bude po umístění na stanici Gateway sledovat radiaci a díky tomu přinese vědcům cenné informace. Půjde o nejdále od Země umístěný evropský experiment související s pilotovanými misemi. V řecké mytologii byla Ersa, dcera Dia a Selene, bohyní rosy a jejím nevlastním bratrem byl Hermes. Tyto mytologické souvislosti na experiment ERSA docela dobře sedí. HERMES je totiž zkratka projektu s názvem Heliophysics Environmental and Radiation Measurement Experiment Suite. Tento projekt vede NASA a má pracovat na stejné misi. ERSA tak doplní americký program Artemis zaměřený na návrat lidí na povrch Měsíce.

Velký evropský lunární lander

Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.

Kosmotýdeník 407 (29.6. – 5.7.)

Další týden je za námi a přinesl zase pěknou porci událostí kosmonautiky. Pojďme se nyní za tímto týdnem ohlédnout v Kosmotýdeníku. Hlavním tématem bude tentokrát diskutabilní nákup Velké Británie, která zakoupila bankrotující společnost OneWeb a která má s touto konstelací poněkud nejasné plány. Budeme se věnovat také jednomu pěknému snímku od Curiosity na Marsu, anebo naopak možnosti, jak své jméno na Mars poslat. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Raketa Electron selhala při své 13. misi

Lidé trpící triskaidekafobií mají po včerejšku další „důkaz“ nebezpečnosti čísla 13. Právě při třináctém letu rakety Electron přišla její havárie. Technicky vzato byla neúspěšná i první mise, ale tam nešlo o chybu rakety – ta tehdy pracovala dobře, pouze byla zničena po chybě pozemního vybavení. Při zatím posledním startu to ale bylo jinak. Nosič odstartoval z novozélandské rampy ve 23:19 našeho času a během práce horního stupně došlo k zatím blíže neupřesněné závadě, takže raketa nedosáhla rychlosti potřebné k usazení na oběžné dráze. Firma Rocket Lab zatím pouze oznámila neúspěch a omluvila se zákazníkům. Bližší detaily prý oznámí, až budou sami vědět více.

ŽIVĚ: Electron vynáší sedm družic

Netradičně o jeden den dopředu posunula firma Rocket Lab svůj start rakety Electron. Toho bychom se tak mohli dočkat už v noci na neděli. Okno se otevře ve 23:13 a zůstane otevřené do nedělních 0:03 našeho času. Start má proběhnout z jediné aktuálně provozuschopné rampy na Novém Zélandu a ani tentokrát firma nepřišla s nudným názvem mise. Ta nese pojmenování Pics Or It Didn’t Happen, což je fráze často používaná v diskusích na internetu, kterou můžeme volně přeložit jako: „Jestli nemáš fotku, tak se to nestalo“. Většinou se tato fráze používá jako reakce na příspěvek, který popisuje nějaký neobvyklý zážitek.