Plachta zlikviduje vysloužilé družice

Oběžná dráha se pomalu plní – nejvíce na ní překáží staré družice, které jsou poškozené, nebo dokonce jejich úlomky. Tento kosmický odpad zabírá místo novým družicím a zvyšuje riziko kosmické srážky dvou těles. Podmínky spojené s kosmickou tříští na nízké oběžné dráze Země představují stále větší riziko pro kosmické mise a Evropská kosmická agentura nyní vyšlapává cestičku k zodpovědnějšímu přístupu ke kosmickým aktivitám. To zahrnuje mnoho věcí – od používání ekologičtějších materiálů, procesů a technologií až po ochranu oběžné dráhy, která se má stát bezpečnou oblastí bez neovladatelných družic nebo jejich úlomků.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí červnová porce Starlinků

SpaceX se v červnu opravdu obula do budování sítě Starlink. Už dříve avizovala, že chce v roce 2020 dosáhnout průměrně dvou startů za měsíc, ale ne vždy se to povedlo. Červen však tyto ztráty dohání – v tomto měsíci už proběhly dva starty věnované tomuto projektu a nyní nás čeká třetí. Tentokrát se bude startovat z rampy 39A a společně se Starlinky poletí i dvě družice BlackSky Global. Devátá ostrá mise družic Starlink by měla odstartovat 26. června ve 22:18 středoevropského letního času.

Pokec s kosmonautixem – červen 2020

Ani jsme se nenadáli a už se další měsíc chýlí ke konci. Než se ale červen převalí do července, čeká nás ještě jedna milá povinnost. Jelikož dnes máme poslední pátek v měsíci, připravili jsme si pro Vás již osmnáctý díl pravidelného živě vysílaného pořadu Pokec s kosmonautixem. Dnes v osm hodin večer opět začne pohodové povídání o kosmonautice v přátelském prostředí. Témata, o kterých bude řeč, určujete Vy, diváci. V tomto pořadu máte důležitou roli – svými příspěvky do chatu nám dáváte najevo, co Vás zajímá a o čem bude řeč. Pokud tedy máte večer čas a chuť, budeme rádi, když se k nám připojíte.

Dva Falcony čekají na své mise

Firma SpaceX čím dál tím častěji ukazuje, že se nebojí pouštět do neozkoušených věcí a díky tomu nás často zásobuje zajímavými novinkami. Nyní si můžeme odškrtnout další zajímavý výsledek – v průběhu pouhých patnácti a půl hodiny totiž proběhly na dvou různých rampách dva statické zážehy dvou různých Falconů 9, které mají obsloužit různé mise. Konec června tedy bude pro fanoušky kosmonautiky zcela jistě zajímavý – čeká nás vypuštění další várky družic Starlink, ale také start navigační družice GPS. V tomto článku si obě nadcházející mise představíme.

ŽIVĚ: Behnken a Cassidy mění akumulátory na ISS

V pátek ve 13:35 našeho času by měla začít další kosmická vycházka. Ale na dvojici amerických astronaut nečeká žádná pohodová vycházka. Při zhruba sedmihodinovém výstupu do volného prostoru si pěkně máknou – zahájí totiž závěrečnou fázi čtyři roky probíhající výměny staničních nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové. V našem článku najdete okno přehrávače NASA TV, která bude vysílat celý výstup. A jak oba pány poznáte? Chris Cassidy bude mít (jakožto velitel výstupu) skafandr opatřený červeným pruhy. Robert Behnken pak oblékne čistě bílý skafandr.

Dříve Didymoon, dnes Dimorphos

Téměř před dvěma desítkami let se zjistilo, že kolem blízkozemní planetky obíhá malý měsíc. Dvojplanetka tedy dostala jméno Didymos, což je řecký výraz pro dvojčata. Tento příměr měl symbolizovat hlavní těleso, kolem kterého obíhá menší měsíc – ten později dostal neoficiální označení Didymos B, ale možná jej budete znát spíše pod familiárním a ještě méně oficiálním označením Didymoon. V roce 2022 se tento malý měsíc stane cílem americké mise DART (Double Asteroid Redirection Test), což bude první reálná zkouška technologie planetární obrany na vychýlení dráhy planetky. DART do malého měsíčku narazí kinetickým impaktem změní jeho oběžnou dráhu. Dnes už má tento cíl i své oficiální jméno – DART zasáhne planetku Dimorphos.

Thales Alenia Space vyrobí soukromé moduly ISS

Společnost oznámila dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu na zahájení vývoje dvou hermetizovaných kabin určených pro první komerční kosmickou stanici. Letos v lednu NASA schválila návrh firmy Axiom Space na připojení jejích modulů k ISS nejdříve ve druhé polovině roku 2024. Na ISS by tak vznikl tzv. Axiom segment, který by rozšířil využitelný obytný prostor stanice. A až se jednou naplní dny ISS, Axiom segment se oddělí s má se stát první samostatnou komerční kosmickou stanicí. Zajímavé je, že celý segment bude připojen ke stanici ISS na modulu Node 2, jehož výrobu zajistila také Thales Alenia Space.

Čína vypustila poslední družici systému Beidou

Čína se úterním startem dočkala dokončení své družicové navigační sítě. Start družice Beidou-3GEO3 pomocí rakety Dlouhý pochod-3B/G2 (Y68) proběhl 23. června ve 3:43 SELČ z rampy LC2 na kosmodromu Si-čchang. Celý let včetně vypnutí třetího stupně a dosažení parkovací dráhy proběhly podle plánu. Družicová série Beidou-3GEO (Beidou-3G) představuje doplnění navigačního systému Beidou družicemi na geostacionární dráze – realizuje se v rámci třetí vývojové fáze navigačního systému Beidou. Tato série měla zajistit dokončení rozšiřování původně pouze čínského systému na globální pokrytí.

Starship SN7 opět v akci

Testovací nádrž Starship SN7, na které si chce SpaceX ověřit pevnost nové oceli 304L, zažila 15. června kryogenní test. Elon Musk tehdy na Twitteru oznámil, že půjde o destrukční zkoušku – nádrž se bude tlakovat až do chvíle, kdy praskne. Cílem bylo odhalit limity nového materiálu. Tento exemplář prý má z výroby pár chyb, bez kterých by byl ještě pevnější. Ve výrobě už má být další kus, který tyto chyby nemá. Když se při tlaku 7,6 baru objevila v horní kupoli prasklina, ze které tryskal uvnitř uložený dusík, čekalo se, že je zkouškám konec a testovací stanoviště obsadí nový exemplář. Ale skutečnost je nakonec jiná.

Svět nad planetou (88. díl)

Manovakuometr

Začátek června 1999 přinesl pro stanici Mir nedobré zprávy. Státní financování provozu komplexu mělo končit v polovině roku a představitelům Ruské kosmické agentury a RKK Energija se nepodařilo zajistit prostředky z „mimorozpočtových zdrojů“, tedy ze strany soukromých investorů, které by umožnily pokračování letu Miru v pilotovaném režimu. Stávající expedice EO-27 měla tedy na konci své směny stanici zakonzervovat a o jejím dalším osudu měly rozhodnout následující měsíce. Stroje podle většiny lidí nemají duši a tím pádem ani pocity. Jako by se však Mir snažil přesvědčit své lidské hospodáře o opaku, přichystal si na 5. červen, tedy krátce po onom rozhodnutí o převedení do bezpilotního režimu, nepříjemné překvapení, které vypadalo jako výraz nesouhlasu stroje se záměry lidí. Toho dne totiž začal pomalu klesat tlak v interiéru stanice. Pokles nebyl velký, jeho rychlost byla necelé dva hektopascaly za den, nicméně rozhodně znamenal, že prostory stanice nejsou hermetické. Pro posádku to neznamenalo žádné ohrožení ani omezení, zásob stlačených plynů bylo na palubě dost a ještě téhož dne řídicí středisko zvedlo pomocí kyslíkových nádrží tlak v interiéru Miru o 13 hPa. Situace se však nedala přehlížet a trojici Afanasjev, Avdějev a Haigneré čekal v rámci hektického zakončení jejich expedice další bod navíc – hledání místa úniku…