První kontrakt na stažení objektu z oběžné dráhy

ClearSpace-1 – tak zní název první kosmické mise, která bude mít za úkol stažení nějakého umělého kosmického tělesa z oběžné dráhy a která by měla odstartovat v roce 2025. Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s komerčním konsorciem, která vede startupová firma, aby společně položili základy nového segmentu trhu kosmických služeb. Ten by se měl zaměřit na servis družic na oběžné dráze i na odstraňování vysloužilých kusů. Výběru předcházel dlouhý proces, kdy proti sobě stálo několik „konkurenčních“ návrhů. Slavit nakonec mohlo konsorcium, v jehož čele stojí švýcarská společnost ClearSpace. Tu založili lidé z univerzity EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne) v Lausanne, kteří se kosmickou tříští dlouhodobě zabývali. Nyní se čeká na jejich závěrečný návrh, než celý projekt v březnu odstartuje.

ŽIVĚ: New Shepard vynese již stý náklad

Experimentální testovací stroj New Shepard

Zařízení New Shepard určené k provádění suborbitálních skoků se připravuje na misi NS-12, při které bude pohonná jednotka použita již pošesté. Půjde tedy o rekord – dosavadní rekordman letěl „pouze“ pětkrát. Je potřeba zdůraznit, že letový hardware podstupuje mezi jednotlivými misemi jen minimální údržbu. Firma Blue Origin již vyvezla New Shepard na startovní rampu v Texasu, ale kvůli ne zrovna ideálnímu počasí se posunul termín startu. Původně se počítalo se zážehem kyslíkovodíkového motoru BE-3 v úterý kolem 15:30, nyní to vypadá, že start proběhne až kolem 17:30. Stejně jako při minulých misích se můžeme těšit na motorické přistání pohonné jednotky a následné dosednutí kabiny na padácích.

Svět nad planetou (61. díl)

Claudie André-Deshays

V dubnu 1994 byly sestaveny týmy pro let EO-22. Do hlavní posádky byli jmenováni Gennadij Manakov a Sergej Treščov, v záložní posádce se ocitli Sergej Kričevskij a Alexandr Kaleri. Sestavy nevydržely dlouho: na začátku roku 1995 byl stažen Treščov, který vzhledem k nevalným výsledkům při přezkoušení ze znalostí systému řízení Sojuzu TM v rámci všeobecného výcviku musel některé zkoušky opakovat. Na jeho místo byl od 21. února 1995 dosazen Pavel Vinogradov. Tím však změny nekončily. V červnu dostal stopku od lékařů Sergej Kričevskij. Na jeho místě se ocitl Valerij Korzun. Pokud si vážený čtenář toto jméno matně vybavuje, není to náhoda. V březnu 1992 byl Valerij stažen ze záložní posádky EO-12 kvůli překročení limitu výšky vsedě. Tehdy z toho bylo velké pozdvižení, protože fakt, že se na takto zásadní věc přišlo až poté, co Korzun v červenci 1989 absolvoval všeobecný výcvik a navíc byl na jaře 1991 jmenován na neuskutečněnou misi s kazašským kosmonautem (tento let byl nakonec zkombinován s letem rakouského kosmonauta), nedělal příliš dobré renomé lékařům. Nicméně Korzun byl kvalifikovaným členem oddílu, proto se s ním nadále počítalo pro krátkodobé mise v případě nouze. Nakonec se pracovníci továrny Zvezda pochlapili a pro Valerije vyrobili speciální anatomickou vložku, která mu umožňovala zúčastnit se i dlouhodobých letů. K oběma posádkám byli přiřazeni ještě Evropané a Američané – počítalo se s letem francouzského „spationauta“ v rámci smlouvy mezi CNES a ruskou stranou z července 1992. Onen spationaut měl na stanici pobývat zhruba dva týdny během předávky směn mezi EO-21 a EO-22. Od ledna 1995 se začali ve Hvězdném připravovat nám již známá Claudie André-Deshays a Léopold Eyharts. Posádka dlouhodobé expedice EO-22 měla mít ještě amerického člena. Jako hlavní kandidát zde figuroval John Blaha, který již předtím dělal dubléra Shannon Lucid. Jeho záložníkem se pak měl stát Jerry Linenger. Týmy pro nadcházející let, který měl odstartovat v srpnu 1996, tedy vypadaly takto: Manakov/Vinogradov/Deshays/Blaha a Korzun/Kaleri/Eyharts/Linenger. Zdálo by se, že změn bylo hlavně na začátku fungování posádek pro nadcházející misi dost a vše už snad půjde hladce, ovšem problémy jako by neměly konce…

Prosincová kosmoschůzka 2019

kosmoschůzka

Prosincová Kosmoschůzka kvůli vánočním svátkům nebude až poslední středu v měsíci, jak jste zvyklí, ale čeká vás již tuto středu 11.12.2019. Pořadatelé z Kosmo Klubu z.s. tentokrát připravili dvě přednášky z vašeho oblíbeného oboru. Nejprve tradiční kosmonautické aktuality a pak téma, které se ke konci roku hodí a sice kosmické starty v roce 2019. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže).
Akce začíná v 17:30.

Blíží se výběr místa odběru z Bennu

Již jen pár dní nás dělí od chvíle, kdy odborníci oznámí název lokality, ze které sonda OSIRIS-REx odebere vzácné vzorky materiálu určené k dopravě na Zemi. Dlouhý a složitý proces výběru již před několika měsíci dospěl k výběru čtyř finálových lokalit. Nyní se čeká, která oblast bude vybrána jako primární a která jako záložní. Celý proces je specifický i tím, že OSIRIS-REx je první americkou sondou, která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z nějaké planetky. Rozhodnutí o výběru vhodné lokality je tedy o to složitější.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu MS-13

V neděli byl na programu přenos zachycení kosmické lodě Dragon CRS-19 a v pondělí přijde na řadu Progress MS-13. Zakončíme tak maraton komentovaných přenosů z posledních pár dní, protože i přílet ruské zásobovací lodě Vám nabídneme živě a česky. Podle aktuálně platného harmonogramu by se měl Progress MS-13 připojit ke staničnímu modulu Pirs v 11:38 středoevropského času. Na stanici doveze kromě vody, plynů, zásob, pohonných látek či experimentů i běžecký pás, aby se kosmonauti na oběžné dráze udržovali ve formě.

Kosmotýdeník 377 (2.12. – 8.12.)

Vizualizace odběru materiálu sondou OSIRIS-REx.

Tak tohle byl opravdu nabitý týden plný zajímavých startů, přistání i informací. Kosmotýdeník vám již tradičně zrekapituluje události, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a samozřejmě přidá i nějaké pořádné téma navrch. Tím tématem bude tentokrát zveřejnění výsledků pozorování vystřelujících částic z planetky Bennu, kterou zkoumá mise OSIRIS-REx. Nevynecháme však ani další témata, kterými jsou například zmíněné starty raket z USA, Ruska, Nového Zélandu, či Číny a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Dragon se blíží k ISS

Před pár týdny jsem se rozhodl vyzkoušet novinku – živě a česky komentovat nejen start kosmické lodi, ale i její přílet k ISS. U přenosu z příletu lodi Cygnus NG-12 jsem Vás požádal, abyste na nový formát, který není tak akční jako starty, napsali svůj názor. Děkuji tímto všem, kdo jste se vyjádřili – ať už v komentářích pod článkem, pod videem, osobně, nebo mailem. Těší mne, že mezi desítkami reakcí nebyla žádná negativní a proto jsem se rozhodl, že budeme tento formát zařazovat častěji. Dovolte tedy, abych Vás pozval k nedělnímu zachycení lodi Dragon, ke krému by mělo dojít v 11:30 SEČ.

Vodíková nádrž pro SLS zažije likvidační zátěž

Kvalifikační vodíková nádrž na stanovišti 4693 v MSFC, březen 2019

Na Marshallově středisku v Huntsville (stát Alabama) se připravuje zkouška, při které bude testovací exemplář vodíkové nádrže centrálního stupně rakety SLS zatížen nad návrhové limity, aby inženýři zjistili, kde už konstrukce nevydrží. Jelikož je testovací nádrž konstrukčně shodná s letovým hardwarem, pomohou tato data lépe porozumět odolnosti celé rakety. Asi není potřeba zdůrazňovat, že podobné údaje mají velký vliv na celkovou bezpečnost a také najdou využití při plánování dalších verzí rakety SLS.

První stupeň Electronu „prošel zdí“

Nebojte, náš web se nezačíná věnovat informování o kouzelnictví a iluzionistice. Výraz „průchod zdí“ zavedl před několika měsíci šéf firmy Rocket Lab, Peter Beck, když představil plány své společnosti na záchranu prvních stupňů raket Electron. Onu zmíněnou zeď představuje zemská atmosféra – jde o přirovnání, které má ukázat, jak nebezpečný je pro kosmickou raketu vstup do plynného obalu naší planety. Kvůli rychlostem, které kosmické rakety mají, bývá vstup do atmosféry zničující. Ale pokud má být Electron v budoucnu znovupoužitelný, je potřeba, aby se na naučil „procházet zdí“. A dnes se mu to poprvé podařilo.