Vesmírná technika: Spektrograf COS

Předposledním přístrojem Hubbleova kosmického dalekohledu, který nám zbývá detailně popsat, je spektrograf COS. Jedná se o jeden z nejmodernějších vědeckých přístrojů, kterými je Hubbleův teleskop vybaven. Jeho dva kanály FUV a NUV se zaměřují jak na vzdálenější, tak i blízké ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra. Tento přístroj byl nainstalován při poslední servisní misi v květnu 2009 na místo korekční aparatury COSTAR.

Kosmotýdeník 592 (15.1. – 21.1.)

Zhuque-3

Sedm dní uteklo jako voda a je proto ideální čas shrnout si to nejzajímavější, co týden přinesl na poli kosmonautiky. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na třetí pilotovanou misi firmy Axiom, která opět využila loď Crew Dragon a vyslala čtyřčlennou posádku k Mezinárodní kosmické stanici. Podíváme se na misi samotnou i na velmi zajímavou posádku. V dalších tématech se můžete těšit třeba na zánik modulu Peregrine, představení vzorků z planetky Bennu a budeme se věnovat také čínské společnosti Landspace, která úspěšně otestovala svůj zkušební raketový stroj pro nácvik přistávání prvních stupňů. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pohled na vzorky z planetky Bennu

Poté, co se inženýrům s pomocí na míru vytvořených nástrojů podařilo překonat odpor dvou zaseklých šroubů, bylo možné pokračovat v otevírání odběrné hlavy mise OSIRIS-REx. Po odklopení víka se vědcům naskytl jedinečný pohled na vzorky odebrané z planetky Bennu. Aby se krásou tohoto mimořádně vědecky mimořádně cenného materiálu mohla kochat i veřejnost, vytvořili Erika Blumenfeld (tvůrčí vedoucí projektu Advanced Imaging and Visualization of Astromaterials (Pokročilé zobrazování a vizualizace astromateriálů)) a Joe Aebersold (vedoucí správy projektu) snímek z nadhledu pomocí manuálního vysoce přesného fotografování s vysokým rozlišením a poloautomatického postupu skládání různě zaostřených snímků (focus stacking). Díky tomu si může i široká veřejnost zazoomovat na vzorky až do extrémního detailu. Hmotnost materiálu zatím neznáme, ale snímek ukazuje, že se jedná o prach a kamínky o velikosti do jednoho centimetru.

NICER – vývoj rentgenové dvojhvězdy

Umělecká představa první známé černé díry Cygnus X-1.

Většina hvězd ve vesmíru není osamocena, ale vyskytuje se ve formě vícenásobných systémů. Známe trojhvězdy, čtyřhvězdy a dokonce i vícečetné soustavy. Přesto jsou však nejčastějším případem dvojhvězdy. A dokonce i v případě vícenásobných systému je to často tak, že dvě hvězdy kolem sebe obíhají velmi těsně, zatímco další jsou vzdáleny už poněkud více, což zajišťuje větší stabilitu systému. Hvězdných soustav známe celou řadu typů, ať už jde o dvojice neutronových hvězd, dvojice bílých trpaslíků, dvojice hvězd hlavní posloupnosti, či jejich různé kombinace. Složky systému se navíc mohou dotýkat, přecházet z našeho pohledu jedna před druhou a podobně. My se však dnes zaměříme na tzv. rentgenové dvojhvězdy a na přístroj, který jednu takovou velmi zajímavou dvojhvězdu zkoumal.

ŽIVĚ A ČESKY: Komerční mise Ax-3 se připojuje k ISS

V noci na dnešek odstartovala z rampy LC-39A raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopravila kosmickou loď Crew Dragon s potřetí použitou návratovou kabinou. V jejích útrobách bychom našli čtyři muže, kteří vyrazili na komerční misi Ax.3. Jejich cílem je Mezinárodní kosmická stanice, na které by měli strávit lehce přes týden. Aby zde mohli provádět své experimenty a popularizační aktivity, musí se nejprve jejich loď s orbitálním komplexem spojit. Automatické spojení je zatím plánováno na sobotu v 10:19 našeho času a opět pro Vás bude připraven živě a česky komentovaný přenos, který začne v 9:50.

Jakou vědu přiveze k ISS loď Cygnus?

Zkušební 3D tiskárna využívající kov, experiment zaměřený na výrobu polovodičů ve stavu mikrogravitace, nebo zařízení k provádění operací na dálku – to je jen část vědeckých nákladů, které NASA a další kosmické agentury vyšlou na Mezinárodní kosmickou stanici na lodi Cygnus v rámci zásobovací mise NG-20. Specifické bude, že o vynesení této nákladní kosmické lodi se koncem ledna postará raketa Falcon 9 od SpaceX. Cygnus poté zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, ke které bude připojen pomocí staničního manipulátoru. V dnešním článku si posvítíme na nejzajímavější kousky vědeckých experimentů, které se již brzy vydají na ISS.

ŽIVĚ ČESKY: Japonský lander SLIM přistává na Měsíci

Japonsko se může stát pátým státem v historii, kterému se podaří měkce přistát na povrchu Měsíce – po Sovětském svazu, USA, Číně a Indii. Záležet bude na tom, jak se zadaří landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který připravila Japonská kosmická agentura JAXA. Tento lander má především otestovat schopnost velmi přesného přistání a na své palubě veze dva malé pohyblivé „rovery“ LEV-1 a LEV-2, které mají prověřit schopnost pohybu malých strojů po povrchu Měsíce. K přistání u kráteru Shioli by mělo dojít 19. ledna okolo 16:20 našeho času. Průběh přistání budeme sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu, na který Vás srdečně zveme.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (30.díl)

Již třicátým dílem začínáme další díl seriálu X-planes/Dělníci kosmonautiky. V minulém díle jsme se začali věnovat třetímu stroji ze skupiny RLV (Reusable Launch Vehicle). X-34 neměl jednoduchý začátek a první pokus o realizaci stroje skončil neúspěchem a ukončením programu. Hlavní důvody byly především spory mezi průmyslovými partnery, tedy společnostmi Orbital Sciences Corporation a Rockwell, ale i částečně s NASA. Horkým tématem se ukázala volba pohonné jednotky, kdy bylo vybíráno mezi americkou a ruskou pohonnou jednotkou. Prodlevy ve stanovení základní konfigurace společností Orbital, prosazení vetší verze B společnosti Rockwell či požadavek na technologický demonstrátor NASA, to vše je malý výčet protiproudů ve vývoji. Výsledkem bylo uvědomění si, že nelze v rámci programu kombinovat požadavek na „pouhý“ technologický demonstrátor s požadavkem na ekonomicky rentabilní stroj, zvlášť když zástupci průmyslu vložili do programu mnohem větší finanční obnos než vládní agentura. Výsledek, ukončení programu.

ŽIVĚ A ČESKY: „Evropská“ komerční mise Ax-3 začíná

Třetí komerční výprava společnosti Axiom Space k Mezinárodní kosmické stanici si opravdu z velké části zaslouží označení „evropská“. Velitel mise, Michael López-Alegría, má sice americké občanství, ale také španělské občanství. Narodil se jako Miguel Eladio López Alegría v Madridu. Druhým členem posádky je Ital Walter Villadei, který už do kosmického prostoru nahlédl na palubě SpaceShipTwo. V posádce nechybí ani Švéd Marcus Wandt – vůbec první člen oddílu evropských astronautů vybraných v roce 2022 – a navíc patřící mezi záložní astronauty. Čtveřici doplňuje Turek Alper Gezeravcı, přičemž malá část Turecka leží na území Evropy. Všichni členové posádky tak mají ke Starému kontinentu velmi blízko. Start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Vám nabídneme v rámci živě a česky komentovaného přenosu už dnes pozdě v noci.

PACE prozkoumá oceány i atmosféru

Pozemské oceány a atmosféra se mění s tím, jak se naše planeta otepluje. Voda na některých místech oceánů je zelenější, protože zde „rozkvétá“ více mikroskopických organismů. V atmosféře se objevují prachové bouře, které se vytvoří nad jedním kontinentem, ale ovlivňují kvalitu ovzduší na kontinentu jiném. A o kouři z rozsáhlých požárů divočiny, který dokáže na celé dny zakrýt velké oblasti, asi není potřeba dlouze hovořit. Americká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud, ocean Ecosystem) má v únoru vyrazit na oběžnou dráhu, aby pomohla vědcům lépe porozumět komplexním systémům, které ovlivňují tyto (ale i další) globální změny spojené s oteplováním klimatu.