Říjnová kosmoschůzka 2019

kosmoschuzka

Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 30.10.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část říjnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část naváže na čevnovou přednášku o astrodynamice.
Akce začíná v 17:30.

Milník motoru pro kosmické letadlo

Je známo, že stavba orbitálních nosičů je velmi nákladná a prakticky každá kosmická společnost se snaží nějakým způsobem ceny snižovat. Nejlépe se to daří asi společnosti SpaceX, která část svých raket umí zachránit a zase opětovně použít. Není přitom žádným tajemstvím, že dlouhodobým cílem kosmonautiky je vyvinout dopravní systém fungující na základě principů letecké dopravy. To se ovšem snadněji řekne, než uskuteční. O čemž svědčí například příběh raketoplánů. Přesto je myšlenka kosmického letounu stále živá a jeden dlouhodobý projekt by skutečně jednou mohl způsobit onu zmiňovanou revoluci v letectví a kosmonautice. Ovšem má to jeden podstatný háček: Vývoj a stavbu novátorského motoru, který je natolik složitý, že se stále pohybuje na hranici našich možností. Společnost Reaction Engines to ovšem i přesto zkouší.

Eutelsat 5 West B potkala závada

Když 9. října startovala raketa Proton-M věnovala se pozornost hlavně zařízení MEV-1, které má vyzkoušet možnosti prodlužování života družic. Druhý pasažér, telekomunikační družice Eutelsat 5 West B, byla spíše v pozadí. Nyní se jí budeme věnovat, ale není to potěšující zpráva. Jak před pár dny uvedl provozovatel družice, Eutelsat 5 West B postihla anomálie na jednom ze dvou fotovoltaických panelů. Družici postavila firma Northrop Grumman a jejím úkolem je pokrýt na 15 let televizním vysíláním oblast Francie, Itálie, Alžírska a okolních oblastí.

Kosmotýdeník 371 (21.10. – 27.10.)

Na stole se vám již jistě kouří z nedělního oběda a tak je ideální čas, aby vyšel pravidelný souhrn informací z kosmonautiky, které se udály za posledních sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát rozrostl o poněkud obsáhlejší téma prvních snímků, které pořídil evropský rentgenový teleskop eROSITA na ruském teleskopu Spektr-RG. Podíváme se však také na přípravu na testování záchranného systému lodi Crew Dragon, anebo na vozítko Curiosity, které na Marsu právě provádí opravdu zajímavý experiment, na který se vědecký tým těšil už od doby, co v roce 2012 vozítko na Marsu přistálo. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Krtek pracuje a pohled na InSight shora

InSight z MRO v 23. 9. 2019

V případě sondy InSight jsme si už zvykli, že přísun novinek je pozvolný, protože tým má relativně dost času na řešení aktivit, které pro ni byly nachystány. Ostatně seismometr je již vyložen a funguje podle plánu a samotná sonda je tak spíše meteostanicí, občasným fotografem, sběračem dat a jejich odesílatelem na Zemi. Nejaktivnější však byla její robotická paže, která pomáhala „krtkovi“ zahrabat se více pod povrch. Aktuálně přišla dobrá zpráva, že krtek, tedy ta nejdůležitější část přístroje HP3, snad získal oporu, a také si můžeme prohlédnout dosud nejhezčí pohled na sondu z oběžné dráhy Marsu.

Automatické systémy omezující kolize družic

Tradiční smutný pohled na zaneřádění nízké oběžné dráhy zdroj:theblaze.com

Evropská kosmická agentura vydala zprávu, že začíná s přípravami inovativního systému, který by využíval procesů strojového učení, aby chránil družice před hrozbou kolize s jinými objekty – ať již pasivními družicemi nebo kosmickou tříští. Jinými slovy ESA vyvíjí systém, který zabrání kolizím, jelikož bude automaticky vyhodnocovat míru rizika srážky na oběžné dráze. Tento systém by umožnil zlepšit celý proces rozhodování, zda je úhybný manévr potřebný, či nikoliv. Systém by dokonce měl být schopen posílat konkrétní a na míru šité pokyny konkrétním družicím, kterým kolize hrozí, aby se mohly vyhnout.

Pokec s Kosmonautixem – říjen 2019

Fanoušci našich „povídacích“ přenosů si tento týden opravdu užijí – předevčírem jsme slavili desáté narozeniny našeho diskusního fóra a součástí oslav byl i dvouhodinový přenos, ve kterém jsme reagovali na Vaše dotazy v chatu. A jelikož dnes máme poslední pátek v měsíci, znamená to jediné – je čas na další Pokec s kosmonautixem. Již desáté vydání bude stát na stejných principech, na jaké jste si zvykli v minulých měsících. V průběhu zhruba dvou hodin budeme v přátelské a pohodové atmosféře odpovídat na Vaše dotazy, které napíšete do chatu. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte – začínáme dnes večer ve 20:00 SELČ.

Polský nanosatelit k Marsu

Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem “Rosalind Franklin” na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci (po ztroskotání sondy Beresheet prohlásili, že cílí na zatím neidentifikovaný objekt). Zatím poslední oznámili svůj úmysl letět k Marsu Poláci – snad se startem v roce 2022 – během konference Impact mobility rEVolution`19 v Katovicích podepsali dohodu o vytvoření konsorcia, jehož hlavním cílem bude zkonstruovat nanosatelit a vyslat jej na cestu.

Lucy splnila další milník

Vizualizace sondy Lucy

18. října projekt americké mise Lucy úspěšně dokončil kritické zhodnocení návrhu. Při tomto procesu prezentovali členové odborného týmu kompletní návrh celé mise, dokazovali, že jejich tým splnil všechny technologické výzvy, které před ně tato mise klade a že jsou připraveni začít stavět skutečný hardware. Po dokončení celého procesu přišla ke slovu nezávislá hodnotící komise od NASA, která nakonec dala projektu zelenou. Nic tedy nebrání začátku výrobní fáze celé mise. Kritické zhodnocení návrhu mise Lucy začalo 15. října v coloradském městě Littleton v sídle firmy Lockheed Martin. Když o několik dní později přišel pozitivní výsledek, všichni moc dobře věděli, že tento milník znamená vyvrcholení měsíců posuzování a hodnocení jednotlivých systémů a podsystémů.

Webb rozložil svůj obří štít

Sluneční štít Dalekohledu Jamese Webba prošel zkouškou, která je nezbytná k vypuštění celé unikátní observatoře na jaře roku 2021. Technici a inženýři rozložili a napnuli každou z pěti vrstev, které tvoří sluneční štít teleskopu. Dostali jej tak do stejné pozice, ve které bude pracovat zhruba milion a půl kilometrů od Země. „Vůbec poprvé byl sluneční štít rozložen a napnut pomocí palubní elektroniky a navíc i s připojenou teleskopovou částí. Rozložený štít je vizuálně ohromující a jeho splnění byla výzva,“ přiznává James Cooper, manažer slunečního štítu JWST z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.