Články autora 'Ondřej Šamárek':

Sedm dní s Johnem Glennem – den druhý

Sedmička astronautů Mercury v Langley

Píše se 19. leden 1961. Den ve virginském Langley se nachyluje k večeru. Sedmička mužů nervózně přešlapuje v kanceláři svého šéfa. Každému z nich se v hlavě rojí myšlenky jako jiskry z lesního požáru. Důvodů, proč si je sem Bob Gilruth nechal zavolat, mohlo být mnoho, ovšem jeden z nich všem sedmi mužům svítí v mysli jako velký vykřičník. Projekt Mercury pokračuje slibně a pomalu nastává čas na let s člověkem na palubě. Jenže kdo z nich to bude? Při pohledu kolem každý z mužů vidí své kolegy, výjimečně schopné osobnosti, učebnicové příklady zdraví a dokonalých reflexů, schopné rozhodovat se ve zlomcích sekundy – a rozhodovat se v naprosté většině případů správně. Každý si je vědom historického významu prvního letu. Nepanuje mezi nimi řevnivost v pravém smyslu slova, nicméně nikdo z nich nechce být odsunut na druhou kolej…

Sedm dní s Johnem Glennem – den první

John Glenn (1921-2016)

Minulý čtvrtek byl dnem, ve kterém se uzavřela jedna z nejslavnějších kapitol dobývání vesmíru. Na svůj poslední let nastoupil John Herschel Glenn Jr., americká a světová legenda. Jeho odchodem se definitivně završila existence bájné první skupiny amerických astronautů „Mercury 7“, jejímž posledním žijícím členem Glenn byl. Přestože sedmička prvních amerických astronautů odchodem Johna Glenna nenávratně zmizela, zůstal nám po ní její odkaz a mnohdy zajímavá historie. Na našem webu bychom proto chtěli vzdát hold Mercury 7 a Johnu Glennovi. Rozhodli jsme se učinit tak prostřednictvím seriálu se symbolickým počtem dílů pod názvem „Sedm dní s Johnem Glennem“. V průběhu tohoto týdne se v rámci delších i kratších článků ohlédneme za některými klíčovými okamžiky Glennova života a zajímavými souvislostmi, jež se s jeho osobou pojí.

Cesty za kosmonautikou: Cosmos Discovery

Logo výstavy Cosmos Discovery

Mnozí fanoušci kosmonautiky asi zaregistrovali fakt, že Bratislava v současné době hostí výstavu „Cosmos Discovery“, jež je zaměřena na popularizaci pronikání lidstva do kosmického prostoru. Podle propagačních materiálů se tato výstava zdála být něčím podobným, jako Gateway to Space, jež probíhala minulý rok v Praze. Jako kosmonautický nadšenec jsem považoval návštěvu Cosmos Discovery za povinnost, nicméně nečekal jsem od ní nic více, než od jejího pražského protějšku. Některé náznaky ovšem polechtaly můj apetit a byl jsem čím dál více zvědav, zda má očekávání budou naplněna. To, čím se organizátoři na svých stránkách chlubili, by v našich podmínkách (jako člověk narozený v Československu stále považuji Slovensko za „své“) bylo poměrně nevídaným počinem.

Vídeň ve znamení vesmíru

Logo letošního kongresu ASE

Není příliš obvyklé, aby článek začínal omluvou, leč nemohu jinak. Cítím potřebu omluvit se čtenářům za emoce, v jejichž područí jsem tento článek psal. Na svou obranu však musím podotknout, že před několika dny jsem se ocitl v ráji. Doslova. Ale začněme od začátku. Minulý týden byl pro hlavní město Rakouska ve znamení vesmíru, historie, současnosti a budoucnosti pilotované kosmonautiky a také ve znamení zajímavých setkání. Vídeň totiž hostila několik desítek kosmonautů, astronautů a taikonautů, kteří se sjeli na pravidelný Planetární kongres Asociace kosmických výzkumníků (ASE – Association of Space Explorers). Je možné, že někdo o těchto názvech čte vůbec poprvé, sluší se proto alespoň pár slovy přiblížit podstatu věci.

Testovací konstrukce nádrže LOX pro SLS

Umělecké znázornění nádrže na LOX v testovacím stendu 4697

Neutuchajícím tempem pokračuje práce na vývoji a konstrukci nového mamutího nosiče SLS, který by měl NASA opět umožnit opustit nízký orbit a vyslat astronauty trochu dále, než pouze za zemská “humna”. V minulých týdnech a měsících jsme vás informovali o krocích a krůčcích, jež NASA ve svých střediscích v souvislosti s SLS podniká. Jeden důležitý krok se nyní uskutečnil v Marshallově středisku v Alabamě, kde byla dokončena konstrukce testovacího stendu č. 4697. Na něm se má obří nádrž na kapalný kyslík centrálního stupně rakety podrobit zatížení, jaké je předpokládáno během startu. Protože centrální stupeň SLS se bude pyšnit skutečně gigantickými rozměry, je jasné, že totéž bude platit i pro jeho kyslíkovou nádrž. Ta bude na výšku měřit úctyhodných 21,3 metrů, její průměr bude neméně impozantních 8,5 metrů a pojmout by měla 741 941 litrů kapalného kyslíku.

Opravný pokus Sojuzu MS-02

Start Sojuzu

Ve chvíli, kdy je tento článek publikován, měl být ve vesmíru dávno být Sojuz MS-02. Současně měla Mezinárodní kosmická stanice hostit šestičlennou posádku Expedice 49. Poprvé měly také u stanice kotvit výhradně transportní lodě Sojuz nové specifikace MS. Nicméně Murphyho zákon praví, že nakonec je všechno vždycky jinak. Bohužel, ani kosmonautice se Murphyho zákony nevyhýbají a posádka ISS je v těchto dnech stále ještě trojčlenná. Anatolij Ivanišin, Takuja Oniši a Kathleen Rubins si budou muset na své tři kolegy ještě nějakou dobu počkat, stejně tak si na svůj let bude muset počkat druhá polovina Expedice 49 ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Shane Kimbrough, přičemž speciálně nedočkavý musí být Sergej Ryžikov, pro nějž má být start premiérou. Také termíny startů Sojuzů a Progressů v předchozích dnech malinko připomínaly trhací kalendář. A za vším přitom stojí taková banalita…

ŽIVĚ: Prezentace marsovské architektury SpaceX

Dnes nastane jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku, Elon Musk bude na konferenci IAC 2016 v Mexiku prezentovat plány SpaceX na dobytí Marsu. Můžete se těšit na informace o motoru Raptor, o raketě, která pravděpodobně dostane jiné jméno než BFR (Big “Falcon” Rocket) a o lodi Interplanetary Transport System, která byla ještě nedávno známá jako Mars Colonial Transporter. Přednášku můžete sledovat anglicky v přímém přenosu, a navíc pro vás bude na této stránce připraven česky psaný textový přenos, o který se budou starat Martin Gembec a Ondřej Šamárek. Stránku nemusíte obnovovat, nové příspěvky se vám budou ukazovat automaticky.

Prezentace začíná ve 20:30 našeho času.

Proč právě Mars?

Spekulace, jak by mohla vypadat raketa BFR

Často se v diskuzích setkáváme s otázkou, proč vlastně vydávat tolik energie a prostředků na výpravu na Mars. Nebo se dokonce pokoušet osídlit tento velmi nevlídný svět. Názory na to se různí a to nejen mezi diskutujícími, ale přirozeně i v naší redakci. Rádi bychom vám den před oficiálním vyjádřením Elona Muska přinesli pohled na tuto otázku našima očima. Článek bude navíc doplněn o zajímavé obrázky, které proběhly internetem ještě před oficiálním vyjádřením Elona Muska, které bychom vám rádi zprostředkovali o den později v psaném online přenosu. Ten začne ve stejný čas jako přednáška, tedy v 8:30 večer našeho času. Pojďme si projít jednotlivé příspěvky.

Start Worldview-4 zatím ve hvězdách…

Požár na Vandenbergu

Ještě před pár dny to vypadalo, že plejáda satelitů snímkujících zemský povrch se rozroste o nový přírůstek. Družice Worldview-4 měla původně odstartovat v pátek 16. září. Technická závada na jednom z ventilů, jimiž byl do nosiče Atlas V tankován kapalný vodík, však přinutila techniky zrušit start a vadný ventil vyměnit. Zajímavostí v této souvislosti je, že pro Atlas V se jednalo o první technický odklad během prvního startovního pokusu za čtyři roky a po více než třiceti startech. Původně bylo v plánu po výměně ventilu startovat v sobotu 17. září, problémy během výměny si pak vyžádaly ještě jeden posun termínu na neděli 18. září. Nakonec se vše zkomplikovalo působením zcela neočekávaného faktoru. Hlavu si tentokrát postavil suchý porost v areálu základny Vandenberg…

První občanská debata o budoucnosti agentury ESA

Občanská debata o ESA

„V sobotu 10. září se v prostorách Masarykovy koleje v Praze bude konat debata občanů o směřování, programech a roli Evropské kosmické agentury.“ Pro ty, k nimž tato zpráva během prázdnin přes přátele a známé, diskuzní fóra či přes sociální sítě doputovala, by se mohlo jednat o nenápadnou noticku, jaká bývá relativně snadno přehlédnutelná v mediálním šumu. Ovšem při bližším pohledu byli čtenáři této zprávičky vyveden z omylu. ESA se poprvé v historii rozhodla zeptat evropských občanů na to, jak by si představovali další směřování Evropy v kosmickém programu. Koncept veřejné debaty byl o to zajímavější, že ve stejný čas podobné debaty probíhaly ve všech 22 členských státech ESA a zapojilo se do nich kolem dvou tisícovek účastníků. Výstupy z debaty budou použity mimo jiné jako podkladové materiály pro zasedání rady ESA na ministerské úrovni, jež proběhne v prosinci tohoto roku.