Články autora 'Dušan Majer':

Premiéra pro Antares klepe na dveře

Když se řekne soukromé zásobování ISS, každému v hlavě naskočí kosmická loď Dragon a nosná raketa Falcon – výtvory společnosti SpaceX. Tahle myšlenková asociace je samozřejmě správná. Dragon má za sebou už tři lety ke stanici a z jeho misí se pomalu ale jistě stává rutina. Nicméně nesmíme zapomínat ani na společnost Orbital Sciences Corporation (zkráceně OSC), která až doposud stála ve stínu SpaceX. Nyní se ale zdá, že by i ona mohla celému světu ukázat, že také umí dělat rakety a kosmické lodě.

Posádka Sojuzu dorazila na ISS

Let lodi Sojuz TMA-08M bude do historie zapsán s významným dodatkem – první pilotovaná loď letící k ISS po rychlé dráze. Rusové u tohoto Sojuzu použili technologii, kterou předtím otestovaly tři nepilotované zásobovací lodě Progress. Díky tomu se Sojuz spojil se stanicí za pouhých šest hodin a nikoliv až po 2 dnech jako tomu bylo dříve. Díky tomu se posádka vyhnula dlouhodobému pobytu ve stísněných prostorách kosmické lodi. Dnešní článek ale nebude popisovat rychlý přílet Sojuzu. My se zaměříme na posádku, která seděla v jeho křeslech. Řekneme si pár slov o Pavlu Vinogradovi a Alexandru Misurkinovi – oba z Ruska a neopomeneme ani jediného zástupce americké agentury NASA – Christophera Cassidyho.

Dragon korunoval svou misi úspěchem

23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.

Číselná označení raket – srozumitelně a přehledně

Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.

Raketa, raketoplán, kosmická loď – jak se v tom snadno vyznat?

K napsání dnešního článku, který je opět určen pro začátečníky v kosmonautice mne přivedla neutěšená situace na poli českých zpravodajských serverů, které si s kosmonautickými termíny nedělají pražádnou hlavu a používají je bez jakéhokoliv ladu a skladu – často ve špatných významech. Tento článek si neklade za úkol zlepšit tvůrčí schopnosti některých pisatelů hojně navštěvovaných webových portálů. Naším cílem je uvést vše na pravou míru a ukázat veřejnosti správnou terminologii.

Curiosity odpověděla na základní otázku

Vzpomínáte si ještě na očekávání před vypuštěním vozítka Curiosity? Všude se psalo, že rover má kromě mnoha vedlejších i jeden hlavní úkol. Proniknout pomocí sofistikovaných přístrojů za oponu času a prozkoumat historii čtvrté planety Sluneční soustavy. Zjistit, zda na Marsu byly někdy v historii takové podmínky, které by umožňovaly vznik života. A nyní se zdá, že jsme na tuhle otázku našli odpověď. A co víc – ta odpověď je ANO. Mars podle všeho opravdu kdysi dávno mohl nabídnout prostředí, kde by se životu mohlo dařit.

Srozumitelně o přeletových drahách

Tento článek volně navazuje na předchozí články, které na našem blogu vyšly v minulých týdnech. I dnes bude řeč o jedné součásti kosmonautiky, které umí začínajícím zájemcům o tento obor zamotat hlavu, protože je v ní spousta cizích a zdánlivě nepochopitelných slov. Náš článek si neklade za cíl podat vyčerpávající informace o celé záležitosti. Hlavní je popsat vše srozumitelně – aby popisu rozuměli i lidé, kteří si ke kosmonautice teprve hledají cestu. Dnešní díl věnujeme pasáži, které se nevyhne žádná sonda mířící mimo zemské gravitační pole. Řeč bude o přeletových drahách.

Poletí lidé k Marsu už za 5 let?

Americký miliardář Denis Tito se do historických tabulek zapsal už jednou. V roce 2001 se stal prvním člověkem, který si zaplatil let do vesmíru. V dalších letech ho následovali ještě další bohatí lidé. Ale Titovi zřejmě tohle prvenství nestačí. Jeho cíle míří výš – k Marsu. Za tímto účelem založil společnost Inspiration Mars, která by ráda v roce 2018 poslala dva astronauty k Rudé planetě a vrátila je zpátky. Má vizi, které věří, vychází z existující techniky, přesto mu jedna věc chybí. Ano, hádáte správně, jsou to peníze. Je tedy otázkou, jestli tento projekt skončí v propadlišti dějin, nebo se zapíše zlatým písmem do dějin kosmonautiky.

Nezastavitelný Drak

Kosmická loď Dragon připravila před pár dny fanouškům kosmonautiky několik perných hodin. A to není nic proti tomu, co zažívaly pozemní řídící týmy. Dragon je nyní pohodlně připojený k ISS, kam dovezl zásoby, ale v našem článku se zaměříme na několik hodin po startu, které mohly být pro celou misi také hodinami posledními. Nechybělo mnoho a mise mohla skončit totálním neúspěchem.