Články autora 'Dušan Majer':

Každý den nová fotka naší Země

7. prosince roku 1972 pořídila posádka Apolla 17 slavnou fotku pojmenovanou Blue marble (modrá kulička), kterou můžete vidět nalevo od tohoto odstavce. Krása naší planety zdobená jemnými detaily mraků vytváří úžasnou podívanou, která nutí člověka k zamyšlení, že na tomhle malém kousku my všichni žijeme. Doba ale pokročila a ve vesmíru máme sondu DSCOVR. Ta je umístěná v libračním centru L1 soustavy Slunce – Země, takže má neustále výhled na osvětlenou polokouli naší planety. NASA se toho rozhodla využít a zřídila internetovou stránku, na které denně zveřejňuje nové fotky z palubní kamery EPIC.

Hledač temné energie i cizích planet

Předpokládaná podoba dalekohledu WFIRST/AFTA

Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch. Kancelář NRO v roce 2012 usoudilusoudila, že dva téměř dokončené exempláře nebude používat a darovala je NASA. Ta tak stála před otázkou, jak s darem, který byl postaven někdy v devadesátých letech naloží.

Křest Kritických momentů kosmonautiky

Vážení čtenáři, jak už od nás víte, podařilo se nám ve spolupráci s portálem Stream.cz vydat knihu Kritické momenty kosmonautiky, která vychází z velmi oblíbeného seriálu, který pro náš portál sepsal Ondřej Šamárek. Dnes mám tu čest Vám oznámit, že se podařilo dojednat všechny detaily slavnostního křtu této knihy. Dovolte mi proto, abych Vás všechny jménem svým, i jménem Ondřeje Šamárka pozval na úterý 27. října od 19:00 do prostor pražské Štefánikovy hvězdárny. Asi nemusím moc zdůrazňovat, jak moc velkou radost z celé knihy máme a o jak velkou událost se jedná. Byli bychom proto velmi potěšeni, pokud byste našli čas a dorazili – moc rádi vás při téhle slavnostní a pro náš portál přelomové chvíli uvidíme.

Věda z ISS – vliv stavu beztíže na mozek

Na našem blogu jsme Vám již dvakrát přinesli krátké články věnované pravidelné sérii videí StationLIFE. Tato videa vychází každý měsíc a přehlednou formou rekapitulují vědecké experimenty, kterým se věnuje posádka na Mezinárodní vesmírné stanici. Minulý měsíc jsme tuto sérii přerušili, ale nyní to napravíme. V dnešním článku se podíváme na vynechaný díl o biologiii ze září i na na aktuální říjnové video, které se věnuje změnám, kterými prochází lidský mozek ve stavu beztíže.

Krásy modré planety – 30. díl

Od vydání posledního dílu Krás modré planety uplynulo už více než čtvrt roku. Po celou dobu se na tento seriál bohužel nedostalo – stále se dělo mnoho zajímavých událostí, které nesnesly odklad a proto se články nasazovaly do systému prioritně. Nyní ale přichází čas, na který se těšili všichni, kdo mají rádi naše kochací články. Přinášíme Vám opět dvacet povedených snímků, které ukazují naši rodnou planetu zachycenou z výšky 400 kilometrů. Autorem všech fotek v tomto článku je americký astronaut Scott Kelly, který momentálně na ISS pobývá v rámci roční mise.

Třetí člen rodiny Sentinel je hotový

Evropská řada družic Sentinel zaměřená na studium planety Země spadá do programu Copernicus. Plány hovoří o vypuštění pěti různých typů družic, přičemž každý typ bude disponovat dvěma satelity. Sentinel 1 zaměřený na radarové snímkování už na oběžné dráze krouží od dubna 2014, kdy jej z Kourou vynesla raketa Sojuz. Letos v červnu se díky raketě Vega podíval na oběžnou dráhu Sentinel 2A zaměřený na multispektrální snímkování povrchu především ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Na pomyslné dveře ale už klepe zástupce třetího typu družic Sentinel, který by měl startovat na začátku prosince.

Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

Audiovizuální pohlazení od Scotta Kellyho

Scott Kelly se včera stal rekordmanem – překonal totiž rekord amerických astronautů v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze, kterou zatím držel jeho kolega Mike Fincke s hodnotou 382 dní. Pokud se Scott vrátí 2. března příštího roku, jak je plánováno, bude mít na svém kontě 522 dní (viz. náhledový obrázek tohoto článku). Při této příležitosti vzniklo video, které rekapituluje jeho misi. Ale nejde o nic obyčejného – autoři si na díle dali záležet, takže nakonec vznikl mimořádně povedený videoklip ke skladbě Speed of sound (rychlost zvuku) od skupiny Coldplay. Věřím, že zhlédnutí tohoto videa rozhodně nebudete litovat. Autorům se podařilo perfektně sladit obrazovou a zvukovou služku, takže výsledek působí téměř magicky.

Družice MMS stanovily rekord

Na začátku kosmonautiky bylo potřeba vyřešit mnoho problémů. Mezi nimi bychom našli i let dvou objektů ve formaci, což je nezbytným předpokladem pro spojení obou těles. Tento princip je dnes při letech zásobovacích lodí na ISS tak běžný, že jej ani nevnímáme. Přesto na starém dobrém letu ve formaci zbývá ještě hodně prostoru pro posouvání hranic. Jednou z výzev je zvyšování počtu objektů, které ve formaci letí. Čtyři družice amerického systému MMS zrovna teď přepisují historii, protože letí v doposud nejtěsnější formaci, jaké tento počet objektů kdy dosáhl.

Enceladus odhalil svůj působivý povrch

Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.