Články autora 'Dušan Majer':

Jaký byl den otevřených dveří v ESTECu?

Člověk by řekl, že když navštíví nějakou akci potřetí, tak že už mu to bude stačit a o další návštěvě uvažovat nebude. Ovšem mohu zodpovědně říci, že ačkoliv jsem letos na začátku října byl na dni otevřených dveří v Technologickém centru Evropské kosmické agentury (ESTEC) již potřetí a prošel jsem jej opravdu důkladně, tak nevylučuju, že se sem budu chtít podívat i další rok. Jaká byla letošní návštěva? To se dočtete v dalším díle nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou, kde se snažíme na základě vlastních zkušeností dávat čtenářům tipy na výlety spojené s kosmonautikou.

15 let nonstop obydlená stanice

Včera tomu bylo už 15 let od chvíle, kdy u zárodku ISS zakotvila kosmická loď Sojuz TM-31. Na vznikající stanici přivezla jednoho Američana – Williama Shepherda a dva Rusy – Sergeje Krikaljova a Jurije Gidzenka. Na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových Sojuzů za historii ISS už bylo … jenže tenhle přílet znamenal začátek nonstop přítomnosti lidského pokolení ve vesmíru. Už je to více než 15 let – Mezinárodní vesmírná stanice se rozrostla do mnohem větší velikosti a stala se nejdéle nonstop obývaným místem mimo zemský povrch. Věděli jste třeba, že za tu dobu posádky nafotily více než 2,7 milionu snímků? Pojďme si teď v krátké do češtiny přeložené infografice z dílny NASA připomenout alespoň v nejzákladnějších bodech její hlavní přínos.

Cesta světla přes zrcadla

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné “trojnožce”. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.

Dubnová ztráta Progressu pořád dělá vrásky na čele

Na 21. listopadu byl naplánován start prvního zástupce nově modernizované verze ruské zásobovací lodi Progress. Zatímco v posledních letech létaly ke stanici lodě Progress M-čísloM, nová verze se bude označovat jako Progress MS-číslo. Jenže před několika hodinami ruské úřady oznámily, že start nové lodi odkládají o 4 týdny. Pro důvod tohoto odkladu se musíme vrátit v čase o několik měsíců zpátky – ke ztrátě lodi Progress M-27M.

ŽIVĚ A ČESKY: Atlas V vynese navigační satelit

Na dnešní den jsme si pro Vás opět připravili něco nového. Online přenosy startů raket Vám nabízíme pravidelně. Dnes ale chceme rozjet něco jiného – online přenos doplněný českým komentářem a dodatečnými informacemi a fotkami. Snažíme se tak vyjít vstříc těm, kdo si s angličtinou příliš nerozumí a přesto by se chtěli dozvědět něco o letech do vesmíru. Udělali jsme několik úspěšných neveřejných zkoušek, ale stejně jsme se pro začátek se rozhodli vysílat nějaký méně sledovaný start. Volba padla na dnešní vypuštění rakety Atlas V s navigační družicí GPS 2F-11.

Rok po havárii Antaresu

Pád rakety Antares.

28. říjen je pro Českou republiku asi největším svátkem, ale fanoušci kosmonautiky mají tohle datum od loňského roku spojené s explozí rakety Antares, která havarovala jen pár desítek metrů nad startovní rampou. Zatímco běžné zpravodajské servery v dalších dnech řešily hlavně kdo dostal prezidentské vyznamenání, fanoušci kosmonautiky řešili, jak se nehoda odrazí na zásobování ISS. Rok utekl jako voda, Česká republika si ve středu připomněla den své státnosti a tak je čas se zaměřit na změny, kterými za posledních 12 měsíců prošla firma OSC.

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. “Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,” ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Havajská Jiskra

Pokud půjde všechno podle plánu, bude poslední říjnový den pro Havajské ostrovy dnem, kdy se tohle souostroví zapíše na kosmickou mapu. Nejizolovanější stát USA by měl totiž půl hodiny po naší půlnoci vypustit svou první raketu. Ta nese název SPARK, což česky znamená Jiskra. Ve skutečnosti se ale jedná o zkratku “Spaceborne Payload Assist Rocket”. Kromě jiného se můžete setkat i s označením SuperStrypi. Je totiž odvozena od suborbitální rakety Strypi, která v šedesátých letech pomáhala při zkouškách jaderných zbraní.

OBRAZEM: Finální příprava družice GPS

Pokud všechno vyjde podle plánu, měla by zítra v 17:17 SEČ odstartovat z mysu Canaveral raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS. Konkrétně jde o exemplář označovaný jako GPS 2F-11, jedná se tedy o 11. model z výrobní řady 2F. Satelit zamíří na střední oběžnou dráhu do výšky 20 180 kilometrů. Start Vám zítra zprostředkujeme formou článku s přímým přenosem. Dnes ale přichází fotočlánek, který dokomentuje, jak vypadá družice před definitivním sklapnutím dvou polovin aerodynamického krytu, nebo jak probíhá transport celé sestavy na startovní rampu. Fotky jsou dnes mimořádně povedené – jejich autor si dal evidentně záležet na tom, aby našel originální místa pro focení.

Dawn zahájila finální sestup

Americká sonda Dawn už je ve vesmíru více než 8 let a nyní stojí před závěrečnou fází její bohaté mise. S pomocí zážehů motoru začala sonda pomalu klesat na finální oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Díky tomu získá mnohem detailnější snímky povrchu, ze kterých budou vědci (a především pak geologové) moci vyčíst mnoho zajímavých informací – například o zatím stále tajemných bílých skvrnách, které všechny zaujaly už na začátku roku, kdy Dawn k trpasličí planetě přilétla.