Články autora 'Dušan Majer':

Zakřivená Země ve 4K

Jen před pár dny jsme na našem webu psali o 4K videu z paluby ISS a v závěru jsme poznamenali, že časem bude podobných videí přibývat. Ani autor těchto řádků nečekal, že se této nadílky dočkáme takhle brzo. Dnes jsme si pro Vás opět připravili video, které se pyšní ultravysokým rozlišením 4K a k tomu ještě přidává dodatek 60 fps, což značí, že každou sekundu zobrazí 60 obrázků, což je oproti standardním 25 snímkům / sekundu podstatný rozdíl, který přináší větší jemnost a plynulost celého videa. Ale dost už řečí – stovky slov by stejně nedokázaly nahradit ten úžasný pocit, který přinese sledování tohoto tříminutového videa. Kromě již avizovaného pohledu na zakřivení Země se můžete těšit i na křehkou krásu polárních září, nebo na noční města zářící do tmy.

Rosetta si dá devět měsíců přesčas

Asi žádný zaměstnanec nemá radost, když musí zůstat v práci déle. Pro kosmické sondy se už ale naštěstí stalo tradicí, že se základní mise většinou dočká pokračování. Ostatně stačí se podívat třeba na vozítko Opportunity, nebo sondu Cassini, u kterých byla služba prodlužována hned několikrát. V pionýrských dobách kosmonautiky byli pozemní operátoři rádi, když jejich sonda zvládla fungovat alespoň po základní dobu. Dnes, kdy je technika na vyšší úrovni naopak bývá základní mise prodlužována. Včera tahle pozitivní zpráva přišla i od týmu, který se stará o sondu Rosetta.

OBRAZEM: Vega rozzářila noční oblohu

V tomto článku nebude řeč o nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lyry, ale o nejslabší raketě, kterou má momentálně Evropská kosmická agentura k dispozici. Třicet metrů vysoký nosič, jehož první tři stupně tvoří motory na tuhá paliva absolvoval dnes již pátý úspěšný start. Ve 3:52 našeho času se zažehl motor P80 na prvním stupni a ozářil tak startovní rampu kosmodromu v Kourou. Vega i na pátý pokus úspěšně splnila svůj úkol a dopravila náklad na oběžnou dráhu – tentokrát šlo o snímkovací družici Sentinel-2A. V tomto článku najdete záznam startu i několik povedených fotografií.

Jak bude New Horizons zkoumat Pluto?

Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu.

Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)

“Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,” zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.

Pluto a Charon v barvách

Je asi zbytečné opět připomínat, že se blížíme mílovými kroky k největší události letošního roku – už za tři týdny proletí americká sonda New Horizons poprvé v historii kolem trpasličí planety Pluto. V těchto týdnech si užíváme pocitů, které znali pouze dávní mořeplavci – pomalu odhalujeme svět, který před námi ještě nikdy nikdo neviděl. Fotky jsou samozřejmě stále lepší a lepší. Dnes se na Pluto a jeho největší měsíc Charon podíváme hezky v barvách. V dalších dnech a týdnech budeme na nových fotkách pozorovat stále větší a větší množství detailů. 14. července nás čeká maximální přiblížení, kdy americká sonda proletí jen 12 000 kilometrů od trpasličí planety.

Evropa vyšle do vesmíru další Sentinel

Evropská družice Sentinel-1A si před několika týdny odkroutila svůj první rok na oběžné dráze, ale to neznamená, že by celý evropský program sledování Země nepokračoval. Právě naopak – na kosmodromu v Kourou se v těchto dnech dokončují přípravy na vypuštění satelitu Sentinel-2A, který odstartuje na raketě Vega. V dnešním článku se seznámíme jednak s účelem samotné družice, ale najdete tu také kompletní časovou osu plánovaného průběhu startu.

ISS ve 4K rozlišení

Není to tak dávno, kdy do televizního vysílání vtrhl fenomén Full HD videí. Oproti dříve používanému SD rozlišení přinesl divákům 5x větší počet obrazových bodů a tím pádem i více detailů. Nyní se začíná nesměle objevovat další vylepšení na poli rozlišení. Full HD začíná mít konkurenci v podobě Ultra HD rozlišení, které se někdy označuje jako 4K – jeho počet obrazových bodů je téměř 5x větší než u FullHD. Asi není potřeba zdůrazňovat, že tato videa s sebou kromě mimořádně detailního obrazu nesou i poměrně vysoké nároky na přehrávání. Technika jde ale kupředu a i mezi našimi čtenáři se jistě najde nemálo těch, kteří mají k dispozici nějaké 4K zařízení. Na YouTube se totiž objevilo video z interiéru ISS právě v tomto ultravysokém rozlišení. Co je ale nejlepší? Podobných videí ze stanice by mohlo časem přibývat!

K Marsu poletí cubesaty

Marco Polo byl významný objevitel, který proslul svými cestami do Asie. MarCO se příští rok také zapíše do historie – jedná se o zkratku Mars Cube One. Jde o první cubesaty, které jsou určené k cestě meziplanetárním prostorem k jiné planetě. Je pochopitelné, že se tyto malé družice nemohou na cestu vydat samy. Svezou se proto s americkým landerem InSight, který má zkoumat vnitřní strukturu Marsu. Start je zatím naplánován na březen příštího roku. Projekt je stavěný tak, aby cubesaty mohly plně otestovat své schopnosti, ale aby jejich případné selhání neohrozilo primární misi.

Mezinárodní hlídač oceánů skončil

Argentinská družice Satelite de Aplicaciones Cientificas-D, označovaná zkratkou SAC-D, která na své palubě nese americký přístroj Aquarius, měla na oběžné dráze pracovat 5 let. Místo toho ukončila svůj provoz po čtyřech letech. 8. června totiž družici potkal problém na elektroinstalaci, který způsobil její konec. I přesto, že měl satelit fungovat ještě rok, výsledky ukazují, že hlavní vědecký přístroj na palubě – americký Aquarius stačil nasbírat potřebné množství dat. Družice byla v první řadě určená ke sledování oceánu s hlavním důrazem na měření salinity (slanosti) na různých místech. Kromě toho měřil také vlhkost pozemské půdy.