Články autora 'Dušan Majer':

Jak bude vypadat kometa u Marsu?

Počítačová simulace komety Siding Spring u Marsu

Na letošní říjen si pro nás Sluneční soustava připravila nevídanou podívanou. Teprve na začátku loňského roku vědci objevili kometu, která dostala označení C/2013 A1 Siding Spring. První výpočty byly šokující – zdálo se, že se kometa v říjnu 2014 srazí s Marsem. Čím déle jsme ale kometu pozorovali, tím se její oběžná dráha zpřesňovala. 19. října tedy vlasatice proletí tak blízko od Marsu, že pokud by na jeho místě byla Země, prolétla by kometa v třetinové vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce! Kometě jsme se na našem blogu již věnovali v několika článcích. Nyní Vám ale přinášíme mimořádnou perličku. Díky šikovnosti programátorů ze Slovenska si můžeme už nyní ukázat, jak bude takový průlet probíhat.

Curiosity se po dlouhé jízdě pouští do vědy

Vědci se konečně dočkali – největší laboratoř, kterou jsme kdy dostali na Mars – šestikolové vozítko Curiosity dorazilo k cíli své cesty. Ale tímto cílem vlastně všechno začíná. Vozítko dokončilo několik kilometrů dlouhý přejezd od místa přistání až k úpatí hory Mount Sharp, jejíž vrstevnatou strukturu můžeme přirovnat k listům kroniky marsovské geologie. V dalších měsících se můžeme těšit na postupné šplhání roveru nahoru, přičemž vědeckých zastávek bude mnohem více než doposud. Až doposud vozítko hlavně jezdilo a semtam se zastavilo na nějakém vědecky zajímavém místě. Teď se ale začne poměr jízda / věda obracet.

Mizející útvar na Titanu

Sonda Cassini

Americká sonda Cassini si během své veleúspěšné mise připsala hned několik nečekaných objevů. Nyní se zdá, že má na kontě další novinku. Porovnáním snímků pořízených během průletu nad saturnovým měsícem Titan se ukázalo, že se ve zdejším druhém největším jezeře Ligeia Mare občas objeví útvar o rozloze přibližně 260 kilometrů čtverečních. Záhadný objekt je dobře vidět díky světlé barvě, která kontrastuje s hladinou jezera. Vědci ale byli ještě překvapenější, když při dalším průletu kolem Titanu nic podobného vidět nebylo.

Jak nepřijít o žádný přelet ISS?

Asi každý, kdo někdy večer nebo ráno zvedl hlavu k obloze, aby kromě krásy hvězd a dalších nebeských objektů pozoroval i přelet Mezinárodní vesmírné stanice, mi jistě potvrdí, že se jedná o silný zážitek. Člověk vidí na vlastní oči největší lidmi vyrobený objekt ve vesmíru – byť na vzdálenost několika set kilometrů. V dnešní době internetu a počítačů není problém vypočítat s několikadenním předstihem, kdy bude ISS pozorovatelná právě z našeho stanoviště. Ostatně i na našem portálu máte možnost si tyto informace snadno vyhledat. Jenže když je člověk v přírodě, tak se tyto údaje nehledají snadno. Přesto je tu jedno pohodlné řešení.

Detaily o amerických astronautech

Napadlo Vás někdy který americký astronaut strávil nejvíce času ve stavu beztíže? Jaký je vůbec početní poměr mezi astronauty a astronautkami. Kolik astronautů bylo rekrutováno z armády a kolik byli civilisté? Nebo třeba ve kterém náboru přijala NASA nejvíce nových astronautů? Hledání odpovědí na tyto otázky by znamenalo dlouhé procházení archivů a statistik. Dnes Vám ale přinášíme infografiku věnovanou právě statistickým zajímavostem o amerických astronautech, ve které najdete odpovědi snadno a rychle. Nemálo našich čtenářů jistě potěší, že jsme obrázek kompletně přeložili do češtiny.

Čím budeme zkoumat kometu Siding Spring?

Kosmonautika někdy umí vykouzlit příběhy, které by nevymyslel ani sebelepší režisér. Uznejte sami – není úžasná náhoda, že kolem Marsu letos 19. října proletí kometa Siding Spring? Ta se k Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 140 000 km, což je jen třetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země. Vzájemná rychlost obou těles bude 56 km/s a kometa dosáhne na marsovské obloze magnitudy -6! Poprvé v historii budeme moci studovat takto těsnou interakci planety s kometou – navíc v době, kdy na Rudé planetě nebo v jejím okolí operuje nejvíce vědeckých družic v historii. Dnes Vám přinášíme do češtiny přeloženou infografiku amerických sond i s vyznačením úkolů, které budou mít na starosti.

Nejsilnější raketa současnosti čeká na Orion

Saturn V je už dávno jen vzpomínkou, raketoplány dolétaly, takže titul nejsilnější rakety současnosti patří americké raketě Delta IV Heavy. Starty tohoto těžkotonážníka nejsou příliš časté – většinou startuje jednou do roka. Ostatně není se co divit – cena za start atakuje půl miliardy dolarů. Nicméně pro některé náklady není možné použít slabší nosič – jedním takovým nákladem je i první exemplář nové americké lodi Orion, která se již zanedlouho – letos v prosinci vydá na svůj první let. Raketa Delta IV Heavy pro tuto misi je již téměř dokončená.

Mangalyaan v kostce

Indická sonda Mangalyaan se včera zapsala do historie, jelikož se jedná o první indickou sondu, která se kdy vydala na cestu meziplanetárním prostorem a navíc úspěšně dorazila do cíle – na oběžnou dráhu planety Mars. Ačkoliv Indie od začátku tvrdí, že se jedná pouze o technologický demonstrátor, šlape zatím celá mise jako hodinky. Pro Indii se jedná o mimořádný úspěch, který místní kosmickou agenturu katapultoval do společnosti USA, Sovětského svazu a Evropy – nikdo jiný totiž nedokázal dostat svou družici k Marsu. A to i přesto, že náklady na misi Mangalyaan tvoří pouhých 72 milionů dolarů, což jsou pro zajímavost jen 3/4 ceny oskarového filmu Gravitace. Náš dnešní krátký článek přináší infografiku věnovanou sondě Mangalyaan, kterou jsme pro Vás navíc kompletně přeložili do češtiny.

Jak dostat Orion z mořských vln?

V prosinci letošního roku se do vesmíru vydá na premiérový kosmický let nová vlajková kosmická loď Spojených států – Orion. Stroj, který má v příštích desetiletích dopravit americké astronauty dál, než kam se kdy člověk dostal. Jenže i před prvním letem je potřeba nacvičit si řadu postupů. V kosmonautice více než kde jinde platí známé “Těžko na cvičišti, lehko na bojišti”. Pozemní týmy proto důkladně nacvičují všechny fáze, ve kterých budou manipulovat s kosmickou lodí. Mezi zkouškami tedy nemůže chybět ani proces, který kompletně završí celou misi – vylovení lodi z vln Pacifiku.

UPRAVENO: Sojuz TMA-14M dorazil k ISS

Kosmická loď Sojuz TMA-14M vyrazí dnes ve 22:24 našeho času na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Na našem portále jsme si posádku již představili, takže čtenáři dobře vědí, že společně s Alexandrem Samokuťajevem a Barry Wilmorem bude na Mezinárodní vesmírnou stanici cestovat také Jelena Serovová – po letech nová ruská kosmonautka. V našem dnešním krátkém článku Vám umožníme živě sledovat noční start rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur.