Články autora 'Dušan Majer':

Dva Rusové a jeden Američan letí na ISS

V minulých měsících se stalo milou tradicí, že při startu nové posádky k ISS vychází na našem blogu článek, který se zabývá životopisy všech členů posádky. Dnešek nebude výjimkou, protože včera ve 22:17 našeho času odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TMA-12M. Ta by se měl podle plánu spojit se staničním modulem Poisk dnes kolem čtvrté hodiny ráno. je to tím, že Sojuz poletí, jako již v posledních případech tradičně, po takzvaném rychlém profilu dráhy, který umožňuje dokování už po pouhých čtyřech obězích kolem Země. Po tomto spojení již bude 39. dlouhodobá expedice na mezinárodní vesmírné stanici kompletní.

Kosmotýdeník 79. díl (17.3. – 23.3.2014)

Pokud už k Vašemu nedělnímu poledni patří kromě dobrého oběda s rodinou a politických debat v televizi i náš Kosmotýdeník, jistě Vás potěší, že vychází jeho další díl. Stejně jako v minulých týdnech se můžete těšit na tři zajímavá témata, která přinesla kosmonautika v sedmi uplynulých dnech. Zaměříme se jednak na start evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních satelitů, zmíníme se i o pokroku v přípravách evropské sondy Solar Orbiter a na závěr se podíváme na přípravy na start nové tříčlenné posádky na ISS.

Start evropské rakety zhatil vítr

21. března měla z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovat nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jejím nákladem byly dva telekomunikační satelity. Jenže meteorologové už v předstihu varovali, že pro start nebudou dobré podmínky. Největším problémem byl vítr, jehož nárazy přesahovaly bezpečnostní limity. Start se tedy musel o 24 hodin odložit. Náš dnešní článek se zaměří nejen na samotné představení vynášeného nákladu, ale najde se i místo na aktuální informace o termínu startu a přípravách nosné rakety.

Budoucnost patří kompozitům

Po mnoho desítek plet platilo, že se nádrže vyráběly z oceli, nebo různých kovových slitin. Jenže materiálové inženýrství udělalo v poslední dekádě ohromný skok vpřed a kovové nádrže jsou najednou moc těžké a drahé. Nová doba si žádá nové materiály, které budou lehčí, odolnější a navíc i levnější. Mezi kandidáty se o své místo na slunci hlásí nejhlasitěji právě kompozitní materiály. NASA si je jejich kvalit dobře vědoma a proto se pustila do důkladného průzkumu jejich možností.

Zkusme poodhalit tajemství vojenského satelitu

Logo mise NROL-67

Články o amerických družicích označovaných souhrnnou zkratkou NROL jsou mezi čtenáři oblíbené. Není se co divit – pojednávají o satelitech, které obestírá pochopitelný závoj tajemství. Jedná se o vojenské družice spadající pod americký národní průzkumný ústav, který se samozřejmě s parametry svých satelitů veřejně nechlubí. Veškeré údaje jsou tedy postavené pouze na odhadech a spekulacích. Ale právě to možná čtenáře láká, protože pátrání po účelu družice jen s pomocí nepřímých důkazů v mnoha směrech připomíná detektivku. Dnešní článek nebude jiný. I tentokrát zkusíme poodhalit roušku tajemství u dalšího průzkumného satelitu.

Snadný výpočet změny sklonu dráhy

Po kratší přestávce opět přichází další díl našeho nepravidelného seriálu, který se snaží přehledným způsobem ukázat, že výpočty v kosmonautice nemusí být nepochopitelné a že je možné do nich proniknout docela snadno. Matematika je pro mnoho žáků a studentů nepříjemný předmět, proto se náš seriál snaží všechny potřebné údaje vysvětlit srozumitelně, aby obsahu porozuměli i ti, kdo si s čísly obvykle moc netykají. Dnes se zaměříme na změnu sklonu oběžné dráhy.

Zvládla by SpaceX svatý grál kosmonautiky?

Už mnoho let platí, že vědcům zaručeně zvedne tep jedno téma – doprava vzorků z Marsu na Zemi. Jedná se totiž o natolik komplexní a náročnou misi, že se jí právem přezdívá svatý grál kosmonautiky. Tento ambiciózní plán má realizovat NASA v rámci mise MSR (Mars Sample Return). Mise zatím nemá přesné obrysy a neznáme ani termín startu. zatím je tedy možné spekulovat nad různými variantami a hledat vhodná řešení. Jeden takový nápad se objevil docela nedávno a navrhuje zapojení soukromé firmy SpaceX.

Proton se dvěma telekomunikačními satelity čeká na start

Zasněžený kosmodrom Bajkonur zažije 16. března v 0:03 našeho času start rakety Proton. Ta dopraví na geostacionární dráhu dvojici telekomunikačních družic. Jedná se o satelity Ekspress AT-1 a AT-2, které budou sloužit ruské telekomunikační společnosti. Tyto družice pokryjí svým signálem celé Rusko – od západních hranic se severoevropskými státy až po Dálný Východ a východní hranice s Čínou. Než se ale satelity dostanou do vesmíru, je potřeba provést dlouhou řadu úkonů. Od sestavení nosiče, přes tankování nádrží až po nezbytné bezpečnostní kontroly všech systémů rakety. Náš dnešní článek se kromě technologického popisu obou družic věnuje právě důkladným přípravám, které předchází tomu nejzajímavějšímu, tedy startu nosné rakety.

Krásy modré planety – 16. díl

Po delší době opět přichází řada na náš nepravidelný seriál, který Vám přináší okouzlující pohledy na naši rodnou planetu tak, jak je nafotili astronauti, nebo satelity na oběžné dráze. Dnešní díl bude ve dvou věcech výjimečný už jsme tu měli snímky od amerického, kanadského, italského i japonského astronauta. Dnes se dostane na fotky ruských kosmonautů, konkrétně díla Antona Škaplerova a Anatolije Ivanišina. Díl navíc přinese pouze snímky nočních měst, která září do temnoty jako zlaté šperky lidského umu. Vydejte se s námi na virtuální noční cestu kolem světa.

Termínový ping-pong s přistáním Sojuzu

Pokud si fanoušci kosmonautiky do kalendáře poznačují kroužkem termíny přistání ruských lodí Sojuz, pak jim dění v posledních dnech a týdnech přinesly spoustu škrtání a změn. S přistáním kosmické lodi Sojuz TMA-10M se manipulovalo hned několikrát – pokaždé z jiného důvodu. Jednou kvůli rozbahněnému podloží, jindy zase kvůli velkému množství sněhu. Náš dnešní článek všechny tyto zvraty shrne a zároveň se podíváme i na ISS, kde pobývá zárodek nové dlouhodobé expedice.