Články autora 'Dušan Majer':

ŽIVĚ A ČESKY: Progress a dvě tuny nákladu pro ISS

Jízdní řád na ISS je v těchto dnech pořádně nabitý. Minulý týden sem zamířil první exemplář pilotované lodi Sojuz, dnes má k největší stanici mimo zemský povrch v historii lidstva letět ruská zásobovací loď Progress a na pondělí se chystá start soukromé rakety Falcon 9 s lodí Dragon. V dnešním článku zaměříme naši pozornost do kazašské stepi, na kosmodrom Bajkonur.

Rok po průletu – 10 nečekaných objevů

Norgay Montes a Hillary Montes

Včera to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

Zopakujme si misi lodi Cygnus

Zásobovací mise označovaná jako Cygnus CRS OA-6 odstartovala na raketě Atlas V 23. března letošního roku. Loď dopravila na stanici více než tři tuny nákladu a strávila tu více než tři měsíce. Společnost Orbital ATK se nyní pochlubila povedených videem, které během tří minut rekapituluje celou misi. A věřte mi, že v něm najdete záběry, které jste ještě nikdy neviděli. Střihači si dali na své práci opravdu záležet a tak můžeme detailně nahlédnout pod ruce technikům, kteří ukládají zásoby do útrob lodi, nebo sledovat rozevření vějířovitých solárních panelů a jejich následné otočení ke Slunci.

Předposlední exemplář staré dobré Delty II

Na Vandenbergově základně v Kalifornii začali technici sestavovat raketu Delta II. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, ale v tomto případě jde o předposlední exemplář tohoto nosiče, který vznikne. Start s meteorologickou družicí je sice naplánován až na leden příštího roku, ale přípravy už začaly. Úkolem techniků je v průběhu dvou týdnů postupně spojit první stupeň, mezistupeň, devět urychlovacích boků na tuhá paliva a horní stupeň. Pod jejich rukama tak na rampě LC 2-West vznikne raketa v konfiguraci 7920.

První fotka Juno z oběžné dráhy

Jelikož byly všechny přístroje na sondě Juno během brzdícího zážehu vypnuté, museli jsme si na první fotky pár dní počkat. Teprve po několika desítkách hodin začali specialisté zapínat vědecké přístroje na palubě sondy. V neděli 10. července v 19:30 našeho času zmáčkla sovu pomyslnou spoušť i kamera JunoCam, jediný klasický snímkovací prvek na sondě. Juno byla v té době 4,3 milionu kilometrů od Jupitera a i přesto jsou kromě měsíců Io, Europa a Ganymed vidět i atmosférické pásy planety včetně známé Velké rudé skvrny.

Pohled pod kůži: EDM/Schiaparelli (vědecké přístroje)

Modul EDM během pozemních příprav

Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

Curiosity je opět v provozu

Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

Zažijte radost z úspěchu sondy Juno

Minulý týden touhle dobou si ještě specialisté z JPL a Lockheed Martin kousali nervozitou nehty, protože jejich sondu Juno čekal kritický okamžik celé mise – brzdící zážeh, který měl sondu usadit na oběžné dráze kolem největší planety Sluneční soustavy – Jupitera. Dnes už víme, že se celý zážeh podařil a odchylka oproti plánu byla jen jedna sekunda, ale přesto je fajn vrátit se v čase a vychutnat si elektrizující okamžiky z chvíle, kdy řídící středisko Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně dostalo informaci o úspěšném vypnutí brzdícího zážehu.

Nástupce ISS? Velmi pravděpodobně u Měsíce

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.