Články autora 'Dušan Majer':

První krok k indickému raketoplánu

Jeho mise má trvat pouze deset minut, ale i přesto je pro druhou nejlidnatější zemi světa velmi důležitá. Dnes, tedy v pondělí 23. května má dojít k prvnímu testovacímu letu prvního indického vesmírného plavidla, které je vybaveno křídly. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci by Indie mohla mít znovupoužitelný kosmický prostředek, který kombinuje funkci raketového motoru a motoru, který využívá kyslíku v atmosféře. Tento první krok spočívá ve vyslání testovacího exempláře na suborbitální dráhu.

Průzkumník asteroidu dorazil na Floridu

Pravidelní čtenáři našeho blogu již vědí, americká sonda OSIRIS-REx vstupuje do závěrečné předstartovní fáze. V tomto článku jsme Vás informovali o tom, že technici v montážní hale v Denveru už dokončili svou práci a připravili cennou sondu pro přesun na floridský kosmodrom. K celé operaci došlo v pátek 20. května a jako transportní prostředek se použil letoun C-17 létající pod barvami amerického letectva. V dnešním článku Vám přinášíme několik fotek z přesunu samotného, ale dočkáte se i snímků z čisté místnosti na kosmodromu, kde začalo vybalování sondy.

Už je ruka v rukávě, tedy přístroje v těle JWST

Dění okolo vlajkové lodi astronomie příštího desetiletí, Dalekohledu Jamese Webba začínají nabírat na obrátkách. Nedávno jsme se radovali z dokončení primárního zrcadla a nyní máme za sebou další významný krok. Rodící se teleskop už není jen kusem kovu (byť precizním), ale dočkal se i vědeckých přístrojů. Ani nebudeme moc přehánět, když jednotku ISIM (Integrated Science Instrument Module) přirovnáme k srdci rodícího se teleskopu. Na náhledové fotografii vidíte ISIM v detailním pohledu. V útrobách této struktury jsou uloženy čtyři vědecké přístroje (NIRCam, NIRSpec, MIRI a FGS/NIRISS), které pomohou prozkoumat vesmír tak, jak jsme ještě nikdy nemohli.

Blízké pohledy od Rosetty

Evropská sonda Rosetta předloni plnila titulní stránky novin a dozvědělo se o ní ohromné množství lidí z řad běžné veřejnosti. Není se co divit – jako prvnímu lidskému výtvoru se jí podařilo obíhat kolem jádra komety. Postupem času Rosetta opustila zpravodajský prime-time, ale to neznamená, že by se méně činila. Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko vloni prolétla přísluním a sonda studovala její zvýšenou aktivitu z bezpečné vzdálenosti. Jak se jádro vzdaluje od Slunce, jeho aktivita klesá a Rosetta může sledovat jeho slábnoucí aktivitu z větší blízkosti. Dnes Vám přinášíme pár úchvatných fotek povrchu, které vznikly v minulých dnech.

SpaceX dosáhla dalšího milníku

Soukromá společnost SpaceX dosáhla za poslední roky významných úspěchů. V roce 2008 poprvé dosáhla s nosičem Falcon 1 oběžné dráhy, o dva roky později nasadila silnější typ rakety Falcon 9, za další dva roky už se kosmická loď Dragon poprvé připojila k ISS, v roce 2014 začaly první nesmělé pokusy s přistáváním prvních stupňů a na konci roku 2015 první stupeň úspěšně přistál a po něm to dokázaly i další dva exempláře. SpaceX se etablovala jako osvědčená společnost, která si rychle začala říkat o certifikace pro cennější náklady. Nyní může SpaceX slavit – dočkala se totiž první „tajné“ zakázky.

Německo bude mít velitele ISS

Velení na ISS si tradičně předávají zástupci dvou největších agentur, které se podílejí na budování a chodu ISS, tedy Američané a Rusové. Mezi ně se občas vklíní i zástupce jiného státu. Nás může těšit, že se prestižní nominace na místo velitele dočkal i evropský astronaut – Alexander Gerst z Německa. Ten se v roce 2018 na ISS podívá už podruhé – v roce 2014 tu strávil půl roku jako člen 40 a 41. dlouhodobé expedice. Tentokrát bude součástí expedic s pořadovými čísly 56 a 57, přičemž právě sedmapadesáté expedici bude velet.

Danielė a Alizée mají natankováno

Jména použitá v názvu článku se váží ke dvěma navigačním družicím evropského systému Galileo, konkrétně ke 10. a 11. plně operačnímu satelitu – před nimi se na oběžnou dráhu podívaly i dvě testovací družice GIOVE, proto se aktuální dvojice označuje čísly 13 a 14. Tyto satelity se v minulých dnech dočkaly důležitého kroku na cestě ke startu – do jejich nádrží naplnili technici palivo. Jelikož palubní trysky využívají toxický hydrazin, museli technici k tankování přistoupit velmi opatrně a na sobě měli speciální přetlakové skafandry. Zatímco satelit s pořadovým číslem 13 dostal palivo 3. května, „čtrnáctka“ se dočkala o den později. Palivo v nádržích umožní družicím provádět drobné korekce oběžné dráhy během jejich dvanáctileté služby.

Příští stanice průzkumníka asteroidu: Florida

V letošním roce je několik momentů, které si žádají větší pozornost, než ostatní a na které se těšíme už několik let. Start mise ExoMars 2016 máme úspěšně za sebou, JUNO se blíží k Jupiteru a ke startu se přibližuje i ostře sledovaný projekt OSIRIS-REx, který má startovat v září na raketě Atlas V. Technici z firmy Lockheed Martin, kteří zodpovídají za stavbu této sondy právě dokončili sérii kontrol, které jsou nezbytné pro odeslání na kosmodrom. Kennedyho středisko bude pro tuto sondu poslední pozemskou štací před vysláním do meziplanetárního prostoru.

Na které soukromé lodi poletí první člověk?

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS - v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.

Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.

Evropský vrták pro Měsíc

Testovací exemplář vrtačky pro systém PROSPECT.

Právě se díváte na testovací exemplář vrtáku postavený společností Finmeccanica, která sídlí v italském městě Nerviano. Tento typ vrtáku by mohl po roce 2020 letět na landeru v rámci ruské mise Luna-27. Ta přistane v oblasti jižního lunárního pólu, v oblasti, kde je jsou trvale zastíněné krátery obsahující vodní led. Tady přijde ke slovu vrták, který bud schopen proniknout zmrzlým regolitem až do hloubky dvou metrů. Odebrané vzorky pak přemístí do palubní laboratoře, kterou vyvinula britská Open University. Vrták už absolvoval zkušební vrty do simulovaného regolitu, který byl podchlazen na -140°C.