Články autora 'Dušan Majer':

Historický úspěch – MEV-1 se spojil s družicí Intelsat

Čtyři a půl měsíce po startu na raketě Proton-M z kazašského Bajkonuru se zařízení MEV-1 (Mission Extension Vehicle) od firmy Northrop Grumman zapsalo do historie. Podařilo se mu totiž spojení s družicí na hřbitovní oběžné dráze, aby jí prodloužilo aktivní službu. Úspěšný manévr představuje přelomový moment ve způsobu, jak družice na oběžné dráze fungují. tohle je totiž jen začátek – budoucí stroje nemusí jen prodlužovat družicím aktivní službu, ale také je budou moci přemístit na bezpečnější oběžné dráhy.

NASA vybrala nový přístroj pro sledování Země

NASA má k dispozici již 40 let dlouhou sérii měření při kterých se porovnává množství slunečního záření vstupujícího do atmosféry a množství, které je pohlceno, odraženo a vyzářeno. Tento poměr je pro vědce klíčovým faktorem při sledování zemského klimatu – když Země pohltí více tepla, než kolik jej odrazí, pak se ohřeje. Pokud jej vyzáří více, než kolik přijme, ochladí se. Nyní agentura vybrala nový přístroj, který bude v této sérii pokračovat s využitím moderních technologií a inovativním přístupem.

Dragon přiveze výzkum bot, sprchy i 3D tisku

Kromě zásob pro posádku a hardwaru pro chod stanice, bude na palubě dvacáté zásobovací lodi Dragon celá řada vědeckých experimentů. Start posledního exempláře Dragonu první generace na raketě Falcon 9 je zatím plánován na 7. března. Až loď dorazí ke stanici, posádka si z jejích útrob vyzvedne třeba zařízení pro výrobu pěny, systém pro studium vzniku vodních kapek, ale i části lidských orgánů. Těch zajímavých vědeckých experimentů bude celá řada a v dnešním článku vám přinášíme jejich stručné představení. Největší zásilkou je evropská plošina Bartolomeo, která bude umístěna na vnější stěně modulu Columbus. Tomuto zařízení jsme se ale již věnovali v samostatném článku. Dnes se proto zaměříme na menší, ale o nic méně zajímavé experimenty.

Poletí už Starship SN1, nebo až SN2?

Na 25. února byla ohlášena uzavírka silnice u jihotexaské základny Boca Chica. Očekávalo se, že v rámci uzavírky proběhne přesun spodní části testovacího exempláře Starship SN1. K přesunu opravdu došlo – svařený válec s nádržemi a motorovou sekcí opustil na speciálních samohybných transportérech montážní oblast a zamířil na nedalekou startovní rampu, kde byl následně jeřábem usazen na zkušební stav. Očekávalo se, že budou následovat tlakové zkoušky, instalace motorů Raptor, statický zážeh a pak možná i slibovaný skok do dvaceti kilometrů. Jenže tweety Elona Muska vnesly do celého fanoušky předpokládaného harmonogramu řadu otázek.

Odklad startu Falconu

Kvůli nestandardnímu chování ventilu motoru Merlin 1D Vac byl vyměněn horní stupeň Falconu pro misi CRS-20. Start se posune na 6. března. 26. února 11:15

Přesun Starship SN1

Spodní část testovacího prototypu dnes zaměstnanci převezli z montážní oblasti na rampu základny Boca Chica. 25. února 22:35

NASA hledá řešení roveru pro Venuši

Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny v rámci programu inovativních pokročilých konceptů rozjela akci, ve které může veřejnost pomoci s vývojem senzoru pro vyhýbání se překážkám, který by se dal využít na hypotetickém roveru určeném pro průzkum Venuše. Výzva pro veřejnost nazvaná „Exploring Hell: Avoiding Obstacles on a Clockwork Rover“ počítá s tím, že by finální návrh senzoru mohl být zapracován do návrhového konceptu vozítka. Ale jednoduché to nebude. Na Venuši je tlak atmosféry 90× vyšší než na Zemi a teploty tam přesahují 450 °C, takže olovo by se tam roztavilo a běžné používané jaderné ponorky by okolní tlak rozdrtil.

Ovlivní přípravu posádky Sojuzu strach z koronaviru?

Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Lékaři momentálně zvažují možnost, že by kvůli aktuální hrozbě koronoviru z Číny prodloužili posádce Sojuzu MS-16 karanténu, kterou kosmonauti dodržují před startem. Novináře portálu RIA Novosti o tom informoval bývalý kosmonaut, dnes zástupce ředitele Biomedicínského ústavu Ruské akademie věd, Oleg Kotov: „Standardní délka trvání pozorovacího režimu pro hlavní i záložní posádku je 14 dní. Nyní se v souvislosti s vypuknutím epidemie koronaviru zvažuje prodloužení karantény na 21 dní.“ Koronavirus má podle lékařů inkubační dobu mezi 2 a 14 dny.

Artemis I otestuje protiradiační vesty

V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?