ŽIVĚ A ČESKY: Start roveru Perseverance na Atlasu V

Sonda Al-Amal ze Spojených arabských emirátů je už na cestě k Marsu. Stejným směrem míří i čínská mise Tianwen-1. Ale v harmonogramu letošních letů k Marsu máme tři položky a právě k úplnosti nám tak chybí ještě jeden start. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu ze startu rakety Atlas V, která z Floridy vynese americké vozítko Perseveance. Tento rover je zajímavý v tolika ohledech, že se v tomto krátkém odstavci nedají vyjmenovat – od toho, že jde o první článek pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi, přes hledání stop života až po transport prvního vrtulníku pro let v nezemské atmosféře. Budeme rádi, když s námi budete sledovat start Atlasu V 541, který je naplánován na čtvrtečních 13:50 SELČ.

Náš přenos ze startu tentokrát spustíme půl hodiny před startem, tedy okolo 13:20 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.

Pokud z jakéhokoliv důvodu nemůžete sledovat náš přímý přenos (třeba kvůli tomu, že jste na mobilním připojení), připravili jsme pro Vás také psaný online přenos, který se rozbíhá již nyní. Máte tak možnost sledovat aktuality spojené s přípravou této zajímavé mise.

Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/…/MarsPerseveranceRover_SampleCollection.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

73 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Start roveru Perseverance na Atlasu V”

  1. Vit Vymola napsal:

    Mám radost z úspěšného startu a držím palce k ještě mnohem riskantnějšímu přistání!
    A perlička: Perseverance je neobvyklé a málo používané slovo, celkem bych věřil, že ho neumí použít ani někteří Američané. Nicméně, obrovskou náhodou jsem zrovna včera toto slovo potkal v běžném anglickém textu v úplně jiném oboru. A díky Marsu jsem mu rozuměl. 🙂

  2. Libor Lukačovič Redakce napsal:

    Tak, a k Marsu nám letia tri sondy. 🙂 To tu ešte nebolo…
    Dugi, presne ako si spomínal v prenose – na tvojom hlase bolo poznať tie pocity. čo si prežíval. 🙂

    P.S.: Trocha si si zacestoval v čase, v infografike si mal uvedené, že sa štart uskutočnil 30.5.2020. 🙂

  3. michio napsal:

    https://www.space.com/news/live/mars-perseverance-rover-updates#:~:text=Perseverance%20rover%20in%20%27safe%20mode%27%20after%20launch&text=„Data%20indicate%20the%20spacecraft%20had,officials%20said%20in%20a%20statement.

    https://mars.nasa.gov/news/8724/nasa-ula-launch-mars-2020-perseverance-rover-mission-to-red-planet/

    podla tohoto presiel PERSEVERANCE do „safe modu“ kvoli tomu ze vychadzal z tiena Zeme chladnejsi ako sa predpokladalo

    • Jiny Honza napsal:

      No, v dnešní době mediálních mágů může pojem „safe mode“ znamenat prakticky cokoli. Předpokládám, že lidi, co to opravdu programují a řídí by už někde proflákli, že je to v prdeli. V opačném případě se prostě letí dál a drobné zádrhele se řeší za pochodu.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Safe mode je zcela jasně a dlouhé roky definovaný pojem. Sonda / družice se setká s anomálií jakéhokoliv druhu. Prostě zažije něco, na co není připravena. V tu chvíli omezí zbytné činnosti (většinou věda), zaujme stabilní (bezpečnou) orientaci a čeká na pokyny ze Země. Sonda je po celou dobu komunikativní.

      • Jiny Honza napsal:

        Jasně, dlouhá desetiletí je jasné co je safe mode. Asi byste se měl seznámit s pojmy blabol a šloud a udělat aspoň jednu Silvestrovou ohňostrojovou rachejtli. Možná by to pomohlo.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Uniká mi obsah sdělení vašeho komentáře.

      • Jiny Honza napsal:

        No to je právě Váš problém, chybí Vám základní literární vzdělání. 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ó děkuji za to, že jste mi rozšířil kulturní obzory. Ale tím bych tuhle diskusi vedoucí do OT končin ukončil.

      • Jiny Honza napsal:

        OK, to bylo ode mě ošklivé.
        Podstatné je, že slova mají v lidské společnosti zásadní význam. Kdo je ovládá a je schopen je přizpůsobovat svým zájmům, ovládá celé společenství. Tedy s výjimkou těch velkých analfabetů s ostrým mečem. 🙂

        Knihy Terryho Pratchetta nejsou pro každého, ale doporučuji.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Děkuji za tip, zařadím jej do stále rostoucího seznamu knih, které mi někdo doporučil a u kterého vždy slibuji, že se k tomu někdy zkusím dostat.

  4. majomusk napsal:

    Tak ma napadlo,že keď dobere tie vzorky a ponechá ich na povrchu.A za niekoěko rokov si pre nich príde tá druhá mašinka,ako ich nájde?nebudú už tie vzorky pod prachom,za tie roky ?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Jejich pozice bude velmi dobře zaznamenána, takže případný prach nebude vadit. Navíc ta vrstvička prachu bude mít jen pár milimetrů.

    • pbpitko napsal:

      Proste ich nebude hľadať, príde, zoberie si ich a vyrazí po ďalšie.
      🙂

      • Jiny Honza napsal:

        Vy si to taky představujete jak Hurvínek válku. Bez GPS, magnetického pole a 8k rozlišení kamer chcete v dnešní době najít pár centimetrů velký kus vzorku. Zkuste si to někde na Sahaře. Poctivě, bez podvádění. Pouze s lidskou inteligencí strojovými smysly. Nemáte nejmenší šanci.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Počítá se s využitím orientačních bodů, které jsou v průběhu let stálé – například kameny. Mars ani zdaleka není jednolitá neměnná krajina jako Sahara.

      • Jiny Honza napsal:

        Řekl člověk, který..,
        … a teď mi promiňte, že jsem osobní. Nebyl na poušti, v horách ani na moři bez GPS. Chcete se vsadit, kolik procent vzorků od Perseverance najdou? Nebo kolik jich dopraví na Zem?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Já nechápu, kde se v lidech bere ten dojem, že něčemu rozumí víc než týmy odborníků, kteří na tom usilovně pracují několik let. Opravdu si myslíte, že jste tak geniální, že jste přišel na něco, co ti specialisté zapomněli? Trochu pokory vůči těm specialistům, které takové úvahy uráží, bych poprosil.
        Už několikrát se podařilo vyfotit rover z oběžné dráhy. I tato informace se samozřejmě dá využít pro zaměření místa odložení / sebrání. Navíc ten sběrný rover nepřistane sto kilometrů daleko, ale co možná nejblíže k místu odložených pouzder.

      • Jiny Honza napsal:

        Ano, to je pohled člověka idealisty. Jenže tým specialistů má IQ nejhoršího. To by se někdy ještě dalo přežít, jenže ten tým úkoluje úředník na základě politického zadání. A pak z toho vyjde Německý krtek vyvinutý a vyrobený v Polsku. A to bohužel v tom lepším případě.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Povyšovat se nad experty a myslet si, že tomu rozumíte více, je typicky české. Jsme národ trenérů, v každé hospodě je tucet specialistů na ekonomiku, zdravotnictví či emigraci. Na našem webu si však ceníme raději skutečných odborníků a o podobné chytré hospodské řeči opravdu nestojíme. Díky za pochopení.

      • Jiny Honza napsal:

        Povyšovat se nad „experty“ není složité, když je osobně znáte. Jsou to často jen schopní vůdci a motivátoři týmů těch „neschopných“ ale inteligentních a nadšených. Problém vznikne, když jsou tak tupí, že si svou roli neuvědomují.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tak tohle už je přes čáru, to se na mne nezlobte.

      • racek napsal:

        Vskutku se občas stane, že do projektů se zamíchají na první pohled nesmysly, obvykle to bývá na přání někoho vysoce postaveného, že. Asi skoro každý to bohužel občas zažije. Ale tady si myslím, že to smysl má. I kdyby se to jen vyzkoušelo pro budoucnost. Návratová mise bude mít poměrně krátké okno pro rozumný návrat (jinak by se mise protáhla o cca dva roky), takže vozítko může vykonat práci, která by si jinak vyžádala hodně času, za něj. Mezitím může vyzkoušet třeba nový vrták. A zrovna ten nešťastný vrták tu byl už dříve velmi podrobně rozebrán.

      • Tomas Kratochvil napsal:

        S inercialni navigaci a detektorem kovu ci kamerou pro finalni sebrani. Nechapu, co mate za problem. Navic, jak pise p. Majer, hadam, ze uz se nad tim zamysleli chtrejsi lide, nez jste vy a take jim to prijde proveditelne. Tak nemejte strach.

      • pbpitko napsal:

        Našťastie to nebudem odoberať ja ! Tá mašinka to perfekne zvládne aj bezo mňa.
        😀

  5. Jura napsal:

    Nekoukal jsem v přímém přenosu, protože jsem nebyl na zemi (Bohužel jen na té s malým „z“), ale nyní po shlédnutí záznamu si dovoluji zapochybovat o relevantnosti infografiky ULA.
    V námořní a letecké dopravě se užívá jednotka námořní míle (1,852 km) a odvozená jednotka je uzel (anglicky Knot) a jedná se o námořní míli za hodinu.
    Překvapuje mě, že při startu rakety nepoužívají jednotky užívané v letectví, ale budiž.
    V každém případě v přenosu komentátor hlásí ve 36.s po startu Mach1 a následně let nadzvukovou rychlostí. V tom okamžiku infografika ukazuje rychlost 1340 Mph. Pokud by to bylo ve standardní míly (1,6 km), znamenalo by to rychlost 2144km/h, což je okolo Mach2.
    V okamžiku odhození aerodynamického krytu, ukazuje infografika výšku 240mil, což by znamenalo 384km. Aerodynamický kryt se jakožto zbytečná zátěž odhazuje co nejdříve to je možné, obvykle okolo 120km, kde už je atmosféra dostatečně řídká.
    Zkrátka a dobře, na té infografice ULA mi něco nesedí.

  6. Vaclav napsal:

    Spojení navázáno, na DSN je s ním ve spojení 24 m anténa v Goldstone.

  7. Spytihněv napsal:

    Díky za přenos. Sledoval jsem na mobilu a zcela v pořádku. Jinak samozřejmě letím také 🙂

  8. Zbynek_Mc napsal:

    Fungují ještě rovery Spirit a Opportinity?

  9. Hawk napsal:

    Teoreticky by mohl Perseverance zaznamenat/vyfotit pristani sberace vzorku. Byl by to prvni zivy zaznam pristani z Marsu 🙂

  10. Zbynek_Mc napsal:

    Nevíte proř zvolili odkládání zvorků na Marsu na povrch? Proč si je nenechá sonda u sebe a pak jen nepřeloží? Nemuseli by je pak hledat. Jak je po takové době rover najde, budou nepochybně některé už zaváté prachem?
    Díky

  11. Pavelll napsal:

    Parádní start třetí letošní mise k Marsu – to je zralé na připitek!

    A což teprve až všechny 3 mise doputují k Marsu … 🙂

    Přenos fungoval v pohodě, chválabohu 😉 Díky!

  12. Petr1 napsal:

    Dobrý den!
    Zdravím Vás, vše s napětím sleduji, ale bohužel vysílání opět provází hodně výpadků a zasekávání se jako tomu bylo při startu DM-2.

  13. Vaclav napsal:

    Předčasné úvahy, nejdřív musí odletět a po správné dráze. Dále musí přeletový modul navázat spojení a hlavně plně fungovat. Do cíle se musí navíc trefit přímo z příletové dráhy, nějaký výběr na poslední chvíli jako u Vikingů nepřichází v úvahu. Tady bude mít výhodu Čína, na orbitě lze lecos korigovat.

  14. Hawk napsal:

    Snad se dockame i pristani ve Valles Marineris, nejak se tomu vsichni vyhybaji, pritom sirka kanonu je 200-500 km, tak by s pristanim nemel byt problem a geologicky je to jiste zajimave misto:

    Jelikoz ze Surviving Mars mam martanskou mapu v malicku :-), tak Valles Marineris je ta protahla tmava cmouha asi 2cm pod Vikinkgem 1.

    https://mars.nasa.gov/resources/24729/map-of-nasas-mars-landing-sites/

    Je tam i oznacene budouci misto pristani Perseverance

  15. David R. napsal:

    Nejsem si jistý, ale ta fotka rampy je buďto hodně upravená, nebo focená přes vodu v lavóru. Vodní plochy v launch complexu 41 sice jsou, ale ne takhle vysoko. To by bylo celé ústí deflektoru spalin pod vodou.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nejsem fotograf, ale třeba pršelo a jsou to velké kaluže.

      • Vit Vymola napsal:

        Taky tipuji velkou kaluž. Ostatně hned pod hladinou je vidět struktura asfaltu a ta mělká voda se čeří.

      • racek napsal:

        Může to být i teplotní inverze vzduchu. Několikrát jsem viděl fotky které ukazovaly takovéto zrcadlení. Podobné jevy vznikají např. na pouštích .

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Takhle zblízka vám vzduch tak kvalitní zrcadlení neudělá. To je nesmysl. Jak píše Vít, je to kaluž.

      • racek napsal:

        V tom případě hoodně velká kaluž. Na takové ploše je to téměř nepravděpodobné.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Jde snad o to, že je na první pohled zřejmé, že je to vodní hladina a ne vzduchová vrstva.
        Jestli je to kaluž, nádrž, bazén nebo co, to je přece jedno. OMG

      • racek napsal:

        Občas to můžete vidět i v létě na silnici. Je to docela častý jev. No, nechme toho.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Pokud si myslíte, že zpochybňuji existenci jevu zrcadlení v horkém vzduchu obecně, jste opět a tradičně zase úplně mimo téma.
        Btw, nezpochybňuji, stejně jako vy jej vídám na fotkách i nad cestami. A proto je mi jasné, že na předmětné fotce se o vzduch nejedná.

        Debata v tomto vlákně je totiž právě a jen o fotce z psaného komentáře a o tom, v čem že se to zrcadlí Atlas, víme racku…? 😉

      • racek napsal:

        Nerad ruším, ovšem zrcadlení a to velmi jasné okolí je jev známý též jako Fat morgana. Jinak dnes se objevil podobný příklad na závodní dráze v Silverstonu, můžete sám vidět chvíli po startu Formule 3 a pak asi 10 x během závodu. Pokaždé velmi jasně a zřetelně. Můžete se přesvědčit.
        Společnost fotofrafovi jsme nedělali ani jeden, že. 🙂

  16. Vaclav napsal:

    Pokud se bude startovat, je velká pravděpodobnost úspěchu. Bude to , pokud dobře počítám 22-tý pokus USA o let k Marsu. Pouze dvě sondy jim neodletěly, Mariner-3 v roce 1964 a Mariner-8 v roce 1971, obě mise se však skládaly ze dvou sond a v obou případech dvojníci excelovali. Po roce 1988 kdy začala druhá, dalo by se říci „postvikingová“ kampaň výzkumu, jim odletělo všechno na co sáhli.

    • Kamil napsal:

      Tak snad, doufejme.
      Ale pak přijde 7 minut hrůzy a tam tak dobré statisticky nejsou.

      • Vaclav napsal:

        Řekl bych, že jsou v případě USA stejně dobré. Američané podnikli 9 pokusů o přistání a pouze jeden se nezdařil. Vzhledem k vysoké obtížnosti manévru je to vynikající výsledek, podtržený tím, že zatím nikdo jiný na Marsu s fungujícím landerem či roverem dosud nedokázal přistát. Krom toho se všechny pokusy o přistání ať úspěšné, či neúspěšné konají “ z chodu “ , tedy rovnou z příletové větve, krom Vikingů tam byl sestup z marťanské orbity, tedy podstatně nižší rychlostí. Tento způsob zvolila u své letošní sondy i Čína.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.