Start Perseverance se odkládá

Technické komplikace rakety Atlas V, která má vynést k Marsu vozítko Perseverance za 2,4 miliardy dolarů posunuly termín startu nejdříve na 30. července. Tento termín by byl zhruba dva týdny po otevření zhruba měsíc trvajícího okna pro vyslání nákladu k Marsu. Pokud by se start v tomto termínu nestihl, musel by přijít odklad o dva roky. Původně se hovořilo o 20. červenci, pak o 22. červenci – aktuální posun je tedy o více než týden. Odklad startu nejdříve na 30. července už potvrdila i NASA.

Kvůli procesním zpožděním nosné rakety během přípravy na připojení nákladu posunuly týmy odborníků z NASA a United Launch Alliance první pokus o vynesení mise Mars 2020 nejdříve na 30. července,“ uvedla NASA v prohlášení, kde dále uvádí: „Senzor kapalného kyslíku v přívodním potrubí vykazoval během předstartovní simulace na rampě nestandardní chování. Je potřeba získat čas navíc, aby příslušné týmy mohly provést inspekci a následně vyhodnotit celou situaci.

Atlas V pro rover Perseverance během zkušební simulace předstartovních činností - všimněte si, že na raketě je jen spodní část aerodynamického krytu.

Atlas V pro rover Perseverance během zkušební simulace předstartovních činností – všimněte si, že na raketě je jen spodní část aerodynamického krytu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Společnost ULA provedla simulaci předstartovních činností WDR (Wet Dress Rehearsal) 22. června. Zkouška spočívala v tom, že raketa Atlas V určená pro rover Perseverance opustila vertikální montážní budovu u floridské rampy 41 a na transportní plošině dojela až na rampu. Tady došlo k plnění jejích nádrží pohonnými látkami – leteckým petrolejem, kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem. Týmy následně provedly cvičný předstartovní odpočet a ověřovaly jednotlivé systémy rakety. Pár sekund před pokynem ke startu byla zkouška podle očekávání zastavena.

Následovalo vypuštění pohonných látek z nádrží a Atlas V se mohl 24. června vrátit do obslužné věže VIF (Vertical Integration Facility), kde bude čekat na přivezení aerodynamického krytu s vozítkem Perseverance. Právě tento rover představuje středobod mise Mars 2020. Pozemní týmy momentálně vyhodnocují situaci ohledně kyslíkového senzoru, který se během WDR choval neobvykle.

Hlavní část aerodynamického krytu s nákladem - roverem Perseverance.

Hlavní část aerodynamického krytu s nákladem – roverem Perseverance.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Startovní okno se 30. července otevře ve 13:50 SELČ, přičemž Atlas V poletí v konfiguraci s pětimetrovým (5,4 metru) aerodynamickým krytem, čtyřmi urychlovacími motory na tuhé pohonné látky a jednomotorovým horním stupněm Centaur. Půjde tedy o konfiguraci označovanou jako 541. Původně okno pro misi Mars 2020 končilo 5. srpna, ale NASA již začátkem června provedla dodatečnou analýzu přeletové trajektorie a na základě toho se rozhodla prodloužit možný termín startu až do 11. srpna. V úterý pak přišla ještě jedna aktualizace, která přidala další dny – momentálně je tedy startovní okno prodlouženo do 15. srpna. Ani u toho by však nemuselo skončit. Inženýři provádí analýzy, zda by bylo možné posunout okno ještě dále do srpna.

I přes prodloužení startovního okna nesmíme zapomínat, že neviditelné hodiny nezadržitelně tikají. Pokud bychom brali, že startovní okno končí 15. srpna a poletí se nejdříve 30. července, pak mise „promarnila“ polovinu startovního okna. Pokud by se start v srpnu nepodařil, další možnost by přišla až v roce 2022. „Země a Mars jsou na stejně straně Slunce jednou za 26 měsíců,“ popsal nebeskou mechaniku administrátor NASA, Jim Bridenstine na předstartovní tiskové konferenci v průběhu června a dodal: „Bylo by velmi drahé, kdybychom museli dát Perseverance na dva roky do skladu – stálo by to půl miliardy dolarů.

Rover Perseverance

Rover Perseverance
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Jak jsme již uvedli na začátku článku, start byl nejprve odložen o dva dny z 20. července kvůli závadě na jeřábu v montážní hale VIF. Svůj podíl na odkladu měla i neupřesněná kontaminace pozemního vybavení v ultračisté místnosti Payload Hazardous Servicing Facility, kde se rover připravoval a kvůli které bylo zpožděno uzavření aerodynamického krytu.

Když se problém s kontaminací vyřešil, očekávalo se, že k přesunu krytu s nákladem vstříc rampě 41 k budově VIF dojde v sobotu, aby mohla proběhnout integrace na raketu. Po aktuálním problému se senzorem ale mluvčí NASA uvedla, že není jisté, kdy bude zabalený rover přepraven k raketě Atlas V. Po spojení aerodynamického krytu s raketou potřebují týmy zhruba 25 dní na přípravu nosiče ke startu.

Uzavírání vozítka Perseverance pod aerodynamický kryt

Uzavírání vozítka Perseverance pod aerodynamický kryt
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Tory Bruno, prezident ULA v úterý tweetoval, že se týmy zodpovědné za Atlas V a Mars 2020 „potýkají s pár komplikacemi“. Měl na mysli zmíněnou kontaminaci v budově PHSF a zmíněnou závadu na kyslíkovém senzoru označil za „neobvykle se chovající tlakový senzor“. Dodal také, že aktuální stav pandemie COVID-19 na Floridě je další komplikací.

Jakmile bude náklad v krytu umístěný na vrchol rakety, přijde čas na instalaci energetického zdroje vozítka – přes speciální dvířka v krytu dojde k instalaci plutoniového radiozotopového termoelektrického generátoru MMRTG (Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator). Rover by měl přistát v marsovském kráteru Jezero 18. února. Vozítko prozkoumá tuto dávno vyschlou říční deltu, aby pomohlo lépe porozumět geologii a klimatu Marsu. Jedním z úkolů vozítka je také odebrat několik desítek vzorků hornin a regolitu, uložit je do hypersterilních trubiček, které následně hermeticky uzavře a uloží na povrch Marsu, kde budou v budoucnu sebrány jiným vozítkem a dopraveny na Zemi.

Radioizotopový generátor určený pro Perseverance

Radioizotopový generátor určený pro Perseverance
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/50036910373_fbf9169a15_k.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EbInJblXsAEDTYc?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EbO9jDDXkAAFCGa?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EbO9fKKWAAU2vY7?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EZpc5VoXgAAbbgl?format=jpg&name=medium

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

17 komentářů ke článku “Start Perseverance se odkládá”

  1. Vaclav napsal:

    Tak start by měl být 1.8. Když jsem pozorně přečetl zprávu NASA, zjistil jsem, že
    PER byl k Atlasu připojen již 7.7., což jsem přehlédl.

  2. Vaclav napsal:

    PER je na vrcholu Atlasu, přidáme-li 25 dní na přípravu, vychází start na 3.8.. Na stránkách NASA je stále 30.7 a odpočet běží k tomuto datu. V oněch 25 dnech bude nějaká rezerva takže nemusí k posunu do srpna dojít.
    Emiráty též zatím drží start v úterý.

  3. Vaclav napsal:

    Záleží ve na tom jak rychle se podaří závadu odstranit. Vezmeme-li v úvahu oněch 25 dní, pak by se to pro dodržení současného termínu startu mělo stihnout do 5.7.. Každý další den posouvá start do srpna. Několik dní je třeba rezervovat na rozmary počasí. Z čehož plyne, že by sestava měla být komplet nejpozději 15.7.. Pak již reálně hrozí odklad do dalšího okna. I tak by to neměla být žádná tragédie, ExoM je též odložen na 2024 a další mise USA bude až v roce 2026. Okno 2024 je volné a bude energeticky méně náročné než současné a bylo by možné k PER přidat nějaký druhotný náklad. Odklad neohrozí ani společný harmonogram ESA a NASA na dopravu vzorků z Marsu na Zemi.

  4. vreckam napsal:

    nasledujici dotazy berte prosim jak laicke. Ne jako prudeni, ale neda mi to.
    Proc neni nachystana druha raketa Atlas, prave pro tebto pridad? Prece konzerva 500mil USD je.mnohem drazsi, nez mit pripravenou druhou raketu ke startu, prave z techto duvodu a v pripade nevyuziti ji pouzit na jinou misi?
    Konfigurace Atlas 541 je myslim ta nejsilnejsi varianta, zvladl by s timto nakladem pristat F9?
    A jeste dotaz, Weba bude vynaset ktera raketa? Tam asi neni ale casove omezene okno?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      1) Je v tom dost důvodů, zmíním jen ty zásadní. Příprava rakety na start trvá několik měsíců. Raketa se sestavuje na mobilní startovní plošině, která je na rampě pouze jedna. Technologicko-logisticky nejde zajistit mít na jedné rampě dvě rakety.
      2) Pokud bychom nebrali varianty s dvoumotorovým Centaurem, který se používá jen pro Starlinery, tak pak je ještě silnější verze 551. Domnívám se, že F9 by s tímto nákladem asi přistávat nemohl, ale nemám to podložené výpočty, jde jen o můj názor.
      3) JWST bude vynášet Ariane 5. Jelikož se nepoletí k žádnému kosmickému objektu, tak bude startovní okno řešeno jinak. Bude záležet pouze na části dne a v případě odkladu se posune o pár dní.

      • vreckam napsal:

        velice dekuji za vycerpavajici odpovedi 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Rádo se stalo. 😉

      • Vladimir Todt napsal:

        I kdyby F9 nemohl přistávat, tak by byl výrazně levnější než Atlas V. Otázkou je, zda by vyhovoval velikostně aerodynamický kryt F9 a zda má v expendable verzi dostatečnou nosnost k Marsu. Přece jen F9 má relativně slabší 2. stupeň, což se více projevuje u letů na vzdálenější destinace mimo Zemi.

        Ovšem vzhledem k cenám Atlasu V a jeho výběru ve vztahu k takto důležité misi se vzácnějšími startovacími okny je to pro ULA drobátko ostuda.

      • jakubvanek napsal:

        Ještě doplním, že JWST je mezinárodní projekt a raketa je vklad ESA do projektu,
        navíc Ariane 5 byla zvolena i z důvodů velikosti krytu a nízké úrovně vibrancy při startu, Ariane 5 jak už MichalV nedávno psal byla původně zamýšlena i jako nosič pro vynášení kosmonautů. Ty nízké vibrace se zrovna u JWST hodí.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        A navíc patří mezi nejspolehlivější nosiče, což je taky fajn.

    • Vaclav napsal:

      Myslím že je to uvedena WIKI. Jinak Rusové několik oken před tím postavili 4,5 tuny těžkou sondu obsahující orbiter a sestupovou část, která se oddělovala před vstupem na orbit a nesla “ mluvící míč “ a malý rover s lyžinovým podvozkem na kabelu 15 m dlouhém. Nejméně dvě okna se nedařilo vždy dvě nebo tři sondy dostat na dráhu k Marsu. K Marsu doletěly až sondy označené jako Mars-2 a 3. Neúspěchy při odletech Rusové důsledně tajili. Poslední šanci přistát před Vikingy chtěli za každou cenu využít a proto byli nuceni sondy rozdělit. Další okno 1975 již neletěli ačkoli bylo energeticky výhodnější a mohly by letět sondy v celku bez dělení. Důvodem zřejmě bylo, že po přistání sofistikovaných Vikingů by i případně přistání jejich poměrně jednoduchého přístroje se ocitli v roli “ chudých příbuzných“.

  5. Spytihněv napsal:

    Ta poslední informace je velmi zajímavá a pro mě nová. Mars 4 a 5 startovaly jako orbitery a Mars 6 a 7 jako průletové s vypuštěním přistávacího modulu. Píšete, že původně měly být starty dva. Logiku by to dávalo. Mars 2 a 3 byly orbitery s vypuštěním přist.modulu, takže vlastně taková kombinace čtyř sond 4-7. Máte zdroj?

  6. Vaclav napsal:

    Letošní okno je maximálně nevýhodné. Pokud se otevře v době, kdy je dráha Marsu nejblíže Zemi zákonitě bude přílet v oblasti nejvzdálenější dráhy. Nejvýhodnější okna jsou kolem ledna, kdy je tomu právě naopak. Rozdíl je skutečně markantní při lednovém startu se přiletí k Marsu vzdálenému od dráhy Země 56 mil. km a při červencovém je Mars při příletu rovných 100 mil.km od zemské dráhy. Znamená to, že nosič musí řádně přidat na výkonu. Pokud se start posouvá ke konci okna nároky na nosič se ještě zvyšují.
    Při pohledu do historie v roce 1973 nedokázal ruský Proton z červencového okna dopravit k Marsu 4,5 tunové sondy, kterými se tehdy Rusové snažili předběhnout americké Vikingy. Sondy musely být rozděleny na dvě poloviny a každá startovat na dvou Protonech.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.