Co hraje roli při návratu Crew Dragonu?

S tím, jak se blíží návrat lodi Crew Dragon z testovací mise DM-2, přichází čas začít řešit podmínky, které tento návrat ovlivňují. NASA a SpaceX počítají pro návrat Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho zatím se sedmi přistávacími oblastmi. Zhruba dva dny před přistáním rozhodnou experti z NASA a SpaceX o primární a záložní přistávací lokalitě, které vyberou ze sedmi zmíněných. Další rozhodování o tom, kam Crew Dragon přistane, nastanou ještě předtím, než posádka nastoupí do lodi, dále pak po oddělení od stanice a nakonec i těsně předtím, než dojde k brzdicímu zážehu. Pozemní týmy budou vycházet z aktuálních předpovědí počasí v primární i záložní oblasti a výsledkem každého rozhodování bude jednoznačné určení, zda jsou tyto oblasti GO, nebo NO-GO pro přistání a následné vylovení.

Sedm zmíněných přistávacích oblastí dostaly označení Pensacola, Tampa, Tallahassee, Panama City, Cape Canaveral, Daytona a Jacksonville. K jejich výběru došlo podle zhodnocení několika faktorů. Vycházelo se třeba z data návratu, nebo z času s maximálním počtem možností návratu v geograficky odlišných lokalitách v rámci ochrany před změnami počasí.

7 lokalit, kam může Crew Dragon dosednout.

7 lokalit, kam může Crew Dragon dosednout.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Týmy také dávaly plusové body lokalitám, které v závislosti na orbitální mechanice vyžadovaly nejkratší čas mezi oddělením od ISS a přistáním. Stejně tak se vybírala i místa, která zajistí dosednutí za denního světla. Samotný Crew Dragon je schopen provádět manévry pro snižování oběžné dráhy s využitím svých motorů Draco, aby mohl zamířit do primární oblasti a přitom si zachoval možnost odklonu na záložní lokalitu, pokud si to meteorologické podmínky vyžádají. Nyní si ale posviťme na jednotlivé rozhodovací milníky.

Před oddělením (1 – 2 dny před plánovaným oddělením)
SpaceX a NASA společně rozhodnou o odletu 48 hodin před dosednutím do vody. Rozhodnutí se bude týkat stavu v primární a záložní přistávací oblasti.

Vylovení Crew Dragonu při nepilotované testovací misi DM-1.

Vylovení Crew Dragonu při nepilotované testovací misi DM-1.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

6 hodin před oddělením
NASA a SpaceX rozhodnou o primární přistávací oblasti.

2,5 hodiny před oddělením
SpaceX bude sledovat změny podmínek až do času 2,5 hodiny před plánovaným oddělením, kdy se rozhodne o schválení oddělení. Pokud budou podmínky daných kritérií hraniční, rozhodne společný tým SpaceX a NASA, zda pokračovat s přípravami na oddělení.

Oddělení
NASA a SpaceX učiní závěrečné rozhodnutí k pokračování v době, kdy budou astronauti ve své lodi jen krátce před oddělením.

Volný let
Crew Dragon provede vzdalovací fázové zážehy i za předpokladu, že podmínky jsou hraniční nebo NO-GO. Do přistání může zbývat i více než 24 hodin a počasí se může změnit. Loď bude pokračovat ve svých zážezích, aby si zachovala možnost přistání v daném místě.

Zrušení
Pokud podmínky v místě dosednutí zůstanou NO-GO, vyhlásí NASA a SpaceX společně režim „wave-off“. V takovém případě zůstane Crew Dragon na oběžné dráze až do další možnosti přistání o 24 – 48 hodin později.

5 hodin před brzdicím zážehem (6 hodin před přistáním)
Pokud budou podmínky v dopadové oblasti blížit hranicím daných kritérií, tak NASA a SpaceX společně rozhodnou o tom, zda přikročit k brzdicímu zážehu.

Oddělení spojky (claw) Crew Dragonu
SpaceX bude sledovat změny podmínek během rozhodovacího procesu o brzdicím zážehu (30 minut před přípravou na oddělení spojky), kdy bude přijato závěrečné rozhodnutí o provedení brzdicího zážehu. Spojka se nachází na trunku Crew Dragonu a zajišťuje propojení systému řízení teploty, energie, a avioniky mezi trunkem a návratovou kabinou.

Podmínky pro vylovení:

  • Rychlost větru: maximálně 4,5 m/s
  • Výška vln a jejich perioda: Jde o vztah mezi výškou vlny a periodou (vzdálenost mezi dvěma vlnami). Pokud jsou tyto hodnoty shodné, je tento parametr NO-GO. Stejně tak nesmí být sklon vlny větší než 7°.
  • Déšť: Méně než 25% pravděpodobnost srážek s intenzitou 25 dBz v dané oblasti (pozn. aut.: Jde o lehký déšť s intenzitou cca 1,3 mm/h).
  • Blesky: Ve vzdálenosti menší než 16 km nesmí být v dané oblasti pravděpodobnost blesku vyšší než 25 %.
  • Zkouška startu a visení vrtulníku: Úspěšný test potvrzující schopnost nasazení.
  • Provozní omezení vrtulníku: Týkají se pohybu ve všech směrech, viditelnosti, výšky mraků a přítomnosti blesků.
    • Podélný sklon (pitch) příčný náklon (roll) nesmí být více než 4°
    • Oblačnost nesmí být níže než 150 metrů
    • Viditelnost: Ne méně než 800 metrů za dne a 1,6 km v noci.

Aktuálně se s oddělením Crew Dragonu pro testovací misi DM-2 počítá 2. srpna v 1:34 SELČ, přistání by pak mělo přijít ve stejný den ve 20:42 SELČ.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/ccp_splashdown.pdf

Co hraje roli při návratu Crew Dragonu?, 5.0 out of 5 based on 10 ratings
Pin It
(Visited 4 557 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (10 votes cast)
(Visited 4 557 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


6 komentářů ke článku “Co hraje roli při návratu Crew Dragonu?”

  1. Miroslav Pospíšil napsal:

    Doplním, že k Floridě se od JV blíží tropická bouře NINE, která by v neděli 2.8. mohla zcela vyřadit ze hry přistávací oblasti Tallahassee, Tampa, Daytona a Cape. Viz předpověď NOAA

  2. Pavelll napsal:

    Bylo by hezke, kdyby mel Crew Dragon jako extra-zalozni system pro pripad selhani padaku pristani s pomoci motorů SuperDraco. Pri pristavani do more by to na ani nemuselo byt budvijak dokonale z hlediska koncove rychlosti dosednuti.

  3. Roman89 napsal:

    Koukám, že to přístávání do vody je snad ještě horší než samotný start, co se týče ideálních podmínek. Sojuzy nic takového řešit nemusí, ten si to namíří na Kazachstán a tam to sebou mrskne a je hotovo 🙂 Tak si říkám, proč ti Američané se svými loděmi nepřistávaji taky raději na pevnině, třeba někde v arizonske pouští, daleko od lidí. Ruský Orjol by měl přistávat také na pevnině, mají už vybrané některé oblasti na ruském území.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.