9. května letošního roku zahájila americká sonda Parker Solar Probe svou zatím nejdelší vědeckou pozorovací kampaň. Sonda v té době již měla za sebou čtyři průlety nejnižším bodem dráhy kolem Slunce a 9. května před svým pátým průletem aktivovala své přístroje 100 milionů kilometrů od Slunce, tedy o 62 milionů kilometrů dále než dříve. Čtyři soubory přístrojů na její palubě budou sbírat data nepřetržitě až do 28. června, což je výrazně delší období než běžná 11 dní dlouhá měřicí okna.
Téměř dvouměsíční kampaň byla iniciována po analýze dat z předchozích průletu perihelem (nejnižším bodem od Slunce). Každé z těchto měření totiž dokázalo odhalit výraznou rotaci slunečního větru i jevů s ním spojených. K této rotaci přitom docházelo mnohem dále od naší mateřské hvězdy, než se dříve předpokládalo. Časnější aktivování vědeckých přístrojů umožní vědeckým týmům nasbírat data z většího území, takže by mohli snáze vystopovat evoluci slunečního větru během jeho cesty po sluneční soustavě.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
„Máme reálnou možnost spatřit, co se děje v těchto oblastech, které jsou vzdálenější od sluneční koróny,“ uvádí Nour Raouafi, hlavní vědecký pracovník sondy Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory a dodává: „Ačkoliv naším primárním cílem je lépe porozumět tajnostem sluneční koróny a mladého slunečního větru blízko Slunce, jsou tu důkazy naznačující velmi zajímavé fyzikální procesy, které můžeme prozkoumat na naší oběžné dráze o něco dříve. Díky tomu bude snazší propojit tyto znalosti s jevy, které probíhají ve větší blízkosti ke Slunci. Jsme schopni tato data nasbírat a uvidíme, co z nich vyčteme.“
Zdroj: https://img.purch.com
Sonda prolétla perihelem 7. června a v té době se nacházela 19,4 milionu kilometrů od povrchu naší hvězdy. Došlo tedy k plánovanému vyrovnání jejího vlastního rekordu, který stanovila při svém čtvrtém průletu perihelem letos 29. ledna. Tehdy se stala nejblíže vyslaným lidským objektem ke Slunci. Její rychlost vůči Slunci byla v době maximálního přiblížení 109 km/s.
Po aktuálním přiblížení ke Slunci bude na americkou sondu čekat další gravitační manévr – jako pomocník opět poslouží planeta Venuše. Na 11. července letošního roku je plánován již třetí gravitační manévr, při kterém sonda opět využije gravitace planety, aby upravila svou dráhu a ještě více se při následujícím oběhu přiblížila ke Slunci.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Při gravitačním manévru se sonda přiblíží k planetě na vzdálenost zhruba 830 kilometrů, což je mnohem blíže než v případě prvních dvou gravitačních manévrů (2548 a 3023 km), ale stále je to dost vysoko nad horními vrstvami atmosféry Venuše. Během tohoto gravitačního manévru sonda zažije také zhruba 11 minut dlouhé zatmění Slunce, jelikož proletí stínem Venuše. Vědci počítají s tím, že všechny čtyři přístroje budou během průletu aktivní, aby sbíraly údaje o podmínkách v těsném okolí druhé planety Sluneční soustavy a hlavně nad její noční polokoulí.
Údaje naměřené při prvním průletu perihelem budou k Zemi poslána mezi koncem června a polovinou srpna letošního roku. Očekává se, že několik měsíců vědcům zabere jejich analýza, takže veřejnost se s nimi bude moci seznámit zhruba v listopadu. V té době sonda bude mít za sebou svůj šestý průlet perihelem. Ten bude díky červencovému manévru u Venuše opět rekordní – sonda by měla 27. září prolétnout jen 14,2 milionu kilometrů nad povrchem Slunce a vůči naší hvězdě se bude pohybovat maximální rychlostí 129 km/s.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets1.bigthink.com/…/65924/size_1024/Parker_probe_1.jpg?1533851981
https://blogs.nasa.gov/…/wp-content/uploads/sites/274/2020/05/Parker-orbit-5.png
https://img.purch.com/
https://blogs.nasa.gov/…/sites/274/2018/10/Parker-Venus-2-300×166.png
https://upload.wikimedia.org/…Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png
Zase sa zahreje pri slniečku, dúfajme že sa neupečie. Držme palce !
🙂
129km/s :-O … to bychom byli u Neptunu za chvilku, ne? 🙂
No nevim. Sonda Parker Solar Probe tu rychlost dosahuje a nedoletí ani za dráhu Země. 🙂
V závslosti na situaci a dráze. Jak vidíte, u excentrických heliocentrických drah s nízkým periheliem to není zas tak moc.
No a pokud bychom teoreticky těch 129 km/s měli konstantně a k Neptunu bychom se blížili „po azimutu“ (což, uznejme, je nesmysl, ale hezky se to počítá), tak to potrvá něco málo přes rok. Ale co pak? I rozdíl 14 km/s byl pro takovou New Horizons výzvou.
No, poté zatáhnout ruční brzdu 🙂
Já vím, ale jak by to bylo krásné, mít vyřešené tyto rychlosti a pak hlavně to brzdění. Jak by pak bylo krásně v tom vesmíru 🙂
Úniková rychlost z povrchu Slunce je 617km/s. Takže to, jak daleko doletí sonda od Slunce záleží na tom, jak daleko od něho má tu rychlost 129km/s.
Pokud že má tuto rychlost ve vzdálenosti 15mil. km od Slunce, nedoletí ani k Zemi. Pokud tu rychlost bude mít ve vzdálenosti oběžné Země, doletí k Neptunu a při průletu kolem bude mít pořád rychlost přes 100km/s. Gravitace Slunce je obrovská, takže pokud se chcete pohybovat v jeho těsné blízkosti a nespadnou do něj, musíte mít i obrovskou rychlost. 🙂
Děkuji za polopatické vysvětlení, i panu Danovi za osvětu 🙂
Při každém obletu Venuše se i odsluní výrazně snižuje, což omezuje nárůst rychlosti v přísluní. Současně se krátí i doba oběhu a tak další průlety budou následovat v kratších intervalech. 14 mil km to už je zatraceně blízko. Nyní se štít zahřál na 600°C, bude zajímavé kolik dají další 4 mil km přiblížení.
Jestli si pamatuju správně, tak těch 600°C je v klidu, štít má vydržet 1300°C.
A pozor, ta dráha je natolik excentrická, že výrazné snížení afelu s rychlostí v perihelu moc nepohne. A při pohledu na grafické znázornění v článku nás, teda PSP čekají už jen stejné nebo vyšší rychlosti v periheliu, ona totiž nesnižuje jen ten afel.
Každým obletem Venuše pokud se sníží přísluní tak rychlost v přísluní samozřejmě naroste. Pokud se současně sníží odsluní je přírůstek nižší než kdyby se odsluní nesnížilo.
To nerozporuji 🙂 jen doplňuji, že výrazné snížení afelu u takovéto dráhy nemá na rychlost v perihelu takový vliv, jak by se na první pohled zdálo. Modelový příklad: Pokud by PSP v pericentru zpomalila o 1 km/s (méně než procento své rychlosti), apocentrum se sníží o 14 mil. km a perioda spadne ze 117 dní na 100, jestli to dobře počítám.
Tohle je opravdu sonda nej nej nej … Úžasná představa, člověk se (téměž) dotkne Slunce !