23. června 2020
Testovací nádrž Starship SN7, na které si chce SpaceX ověřit pevnost nové oceli 304L, zažila 15. června kryogenní test. Elon Musk tehdy na Twitteru oznámil, že půjde o destrukční zkoušku – nádrž se bude tlakovat až do chvíle, kdy praskne. Cílem bylo odhalit limity nového materiálu. Tento exemplář prý má z výroby pár chyb, bez kterých by byl ještě pevnější. Ve výrobě už má být další kus, který tyto chyby nemá. Když se při tlaku 7,6 baru objevila v horní kupoli prasklina, ze které tryskal uvnitř uložený dusík, čekalo se, že je zkouškám konec a testovací stanoviště obsadí nový exemplář. Ale skutečnost je nakonec jiná.
Inženýři prasklé místo opravili a do horní části navíc nainstalovali i druhý vypouštěcí ventil. Dnes se tělo Statrship SN7 opět pokrylo námrazou způsobenou kapalným dusíkem a z ventilů začaly unikat obláčky zkondenzované vlhkosti. To znamená jediné – Starship SN7 přežila vlastní smrt a nyní podstupuje další kolo kryogenních zkoušek. I v tomto případě se dá očekávat destrukční konec – SpaceX ale zřejmě věří, že dosáhne vyššího tlaku. Celou zkoušku můžete sledovat živě v níže přiloženém okně.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…48895.0;attach=1940931;image
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Ano, tak se to delalo v davnych dobach. Lidi to neumeli spocitat. Dneska je situace zcela odlisna. Pocitace, roboti, simulace. Chcete vyrabet nejmodernejsi a nejvetsi raketu co svet videl, zastaralymi technikami, co patri do historie? To je ta hrana zitrka? Dokud ke stavbe SS/SH nepristoupi Spacex s dostatecnym respektem a adekvatnimi vyrobnimi prostredky, budou vyrabet akorat tisice tun srotu.
Jsou věci nové a jsou věci dobré, ale nikde není řečeno, že co je nové, je i dobré. Člověk může spočítat, cokoliv jen chce, ale skoro vždycky jsou to jen modelové výpočty pro nějaké ideální složení slitiny apod. jenže nic ideálního není, stačí, aby v té slitině byla nějaká nečistota či porucha, a už je problém. Dá se na to samozřejmě přijít komplexním rentgenovým a já nevím jakým dalším proskenováním, ale ani pak nebude nikdy jisté, že se nezapomnělo někde na nějakou blbost, která se vymstí, viz např. výbuch na rampě s družicí Amos 6. A teprve až to bouchne (což je styl konstruování Starshipu), tak se to odhalí a může se jít dál.
Omlouvám se za OT, ale jak vysoko musí být raketa, aby mohla přelétat nad obydleným územím? Florida je od BC nějakých 1500 km bude jí moc SHS přeletět, nebo se bude muset vejít mezi Floridu a Kubu?
Taky mohou startovat jihovýchodním směrem
Pokud by byl projekt Starschip reálný a realizovatelný, o čemž pochybuji, zejména v čase, mohla by si NASA svoje projekty počínaje GAT, návratem na Měsíc, či let k Marsu, řečeno s Werichem v Pekařově císaři „vetknout za klobouk“ . Z logiky věci je nesmysl vyvíjet něco, co Musk hravě překoná, navíc s souměřitelném čase. Jsou to tedy vyhozené peníze. A nejen to, i příkladně evropsko-americký projekt Mars-Return je zbytečný, v té době by tam už měli Muskovci betonovat své městečko.
Nebylo by tedy výhodnější projekty NASA zastavit a peníze přesunout k Muskovi, vždyť jeho Super loď prý hravě doletí k Saturnu či dokonce k Plutu.
Dívám se na obrázky z výběru landerů pro Artemis, nejprve jsem se divil, že NASA vybrala i Muska s jeho superlanderem, vedle něhož ostatní soutěžící vypadají jako dětské hračky, nyní to chápu jako taktický tah. To prostě Musk v daném čase nemůže nikdy dokázat, tím se jeho plány na cestování napříč Sluneční soustavou vrátí do oblasti sci-fi a naděje na finanční injekce jak od státu i jiných investorů zřejmě padne a s tím i celý projet, nebo se natáhne na desítky let. Ostatně současné tempo není nijak závratné, zatím pouze poskakují a nebo bouchají neúplná torsa jedné z nádrží nosiče a hledá se materiál z něhož se budou vyrábět.
Doufám, že mne za to jako skeptika neukamenujete, ale do přistání na Měsíci zbývá pět let a NASA svůj nosič prakticky má hotov a Musk se stavbou letového exempláře 5.000 tun těžkého monstra nejen , že nezačal, ale v dohledné době ani nezačne.
Předpokládám, že jste jeden z těch, kteří tvrdili, že přistát nelze a když přistanou, tak se rozbijou a když se nerozbijou, tak už znova nepoletí a když znova poletí, tak jen jednou a když víckrát, tak to bude stát víc, než když se to vyrobí znova.
Přímo na pana Václava si ve starších diskuzích z doby před 10ti lety nepamatuji, pamatuji že nějakcí skeptici byli, ale nebylo jich moc. Já k nim nepatřil, F9 pořád považuji za extrémně povedený a v poměru cena/výkon nejlepší v historii. Ale nadruhou stranu teď v případě SH/SHS skeptický jsem, hlavně nevěřím té pilotované verzi. Rozsekat při jednom či dvou přistáních ze sta prázdný SHS tanker nebo nákladní loď není problém. 1.st. F9 také občas rozsekají. Ale u pilotované lodi bez záchranného sytému je to nepřípustné.
Být skeptikem snad není žádný hřích a věřit všemu není zase nic moc. Máte ale pravdu, nevěřil jsem tomu, že se idea přistávání prvního stupně zdaří a že bude opakovatelně použitelný. To že se to povedlo není zase tak výjimečné, prostě tehdy k tomu dozrála doba a technický pokrok. Ostatně Musk nebyl první komu se tehdy podařilo s vypotřebovaným nosičem přistát a opakovaně jej používat.
Ovšem tady se jedná o něco jiného. Sestava o váze 5.000 tun překonává současný supernosič NASA, který se staví již 10 let dvojnásobně. Vlastní kosmické loď váží 1.500 tun, překonává dosud nejtěžší raketoplán 15x, má vozit 100 lidí, opět překonává 15x raketoplán. Navíc má operovat nejen na Měsíci, ale na Marsu a dokonce někde v dálavách Saturnu či Pluta a to vše v rozmezí do 10 let.
Na to je potřeba opravdu silná víra a tu já jako technicky založený člověk opravdu nemám.
Za necelých pět let se má přistávat na Měsíci, aby lander dostal certifikaci pro lidskou posádku měl by nosič absolvovat nejméně tři lety bez posádky a jeden s posádkou, opravdu věříte tomu, že do roku 2024 postaví Musk pět letuschopných kompletních sestav ?
Zatím se navíc nic nestaví, jen se zkouší naprosto triviální věci a to jak vůbec svařit nádrže, z jakého mají být materiálu a zda vůbec vydrží provozní tlak.
Ja tam vidim jednu chybnu uvahu. Vlastne je ich viac, ale predpokladat, ze na 3 testovacie misie a let s posadkou treba vyrobit 5 kompletnych zostav je trocha prehnane. Zvlast v dobe, ked mu rutinne prve stupne sadaju na zem.
Rozhodne je projekt Starship ambiciozny. Asi nikto sa nebude hadat, ze to SpX stihne v termine, ktory tomu Musk vytycil. Spozdenie bude a je v pohode mozne, ze v roku 2024 proste na mesiaci nebudu mat s cim pristat.
Kazdopadne by som to vobec nevidel cierne. Podobne veci ako sa deju teraz so starhopperom a prototypmi SN* sa diali pred rokmi s Grashopperom a prototypmi L9RV (alebo ako ich prezyvali). Len to malo podstatne mensie medialne pokrytie.
Ano, Starship je radovo narocnejsi projekt, ako F9, ale ten tim ludi ma radovo vacsie skusenosti, ako ked mali pri priprave motorickeho pristavania.
Porovnanie s SLS je uplne mimo misu podla mna. SLS stavana v gescii NASA je stavka na istotu. Je to strategia ako dostat ludi na mesiac a minimalizovat pri tom vsetky mozne rizika. Starship je krok do neznama. Neviem, kde ako technicky zalozeny clovek berete tu istotu, ze na projekt typu Starship este nedozrel cas?
Souhlasím, že se to na první pohled může jevit až šíleně, ale Musk už několikrát prokázal, že realizace šílených věcí mu nedělá problémy, takže si počkejme. To, že toho času systematicky likviduje jednu plechovku za druhou, je přesně ten šílený postup, o kterém mluvím, jenže takhle se to v dřívějších dobách dělalo celkem běžně. Nebyly superpočítače pro návrh a všemožné simulace, všechno se muselo nakreslit na papír, pak dát do výroby, vytvořit prototypy, nultou sérii atd., všechno stylem „když to praskne, tak se to vyztuží a zkusí znovu“. V 60. letech rakety bouchaly jako na střelnici, a to dokonce přímo na kosmodromech na rampách, ne někde na poli v Texasu, a výsledkem bylo přistání na Měsíci. Taky v naprosto šíleném čase, který uběhl od Kennedyho projevu do Apolla 11.
F9 je extreme povedena, ale v jadru je to stale standardni nosic, ktery by byl extreme povedeny i bez znovupouzitelneho prvniho stupne.
Starship mi evokuje ambiciozni projekt SSTO Venture Star, ktery byl nakonec zrusen, protoze proste dosahl hranic tehdejsich technickych moznosti, a myslim ze by narazil i dnes.
Ale tak uvidime, prinejhorsim dojde na slova klasika:
„Někdo musel slepou uličku lidského poznání ohledat a ohlásit světu: Tudy ne, přátelé!“
Máte pravdu v tom počtu sestav jsem se zmýlil. Zapomněl jsem, že Starschip, aby doletěl k Měsíci a na něm přistál, bude muset ve vesmíru 2x tankovat palivo a to se bude také muset vyzkoušet, takže nikoli pět ale osm sestav.
S temi terminy NASA to neni tez tak zhave, skluzy, a nekdy i velke, jsou snad skoro pravidlem.
Dokonceni Starship tez moc sanci nedavam, skoda snad, jen ze Elon nesel jako prvni do vyvoje Superheavy jako alternative k SLS, byla by to snazsi cesta a otevrela by dalsi moznosti, musela by to zasponzorovat NASA,protoze zpocatku by byla skoro jiste jedinym zakaznikem, protoze jak
jsem naznacoval vyse, FH ukazuje, ze je malo zakazek pro vykonejsi nosic typu FH. SH by bez NASA byla zrejme uzemena totalne.
Kazdopadne spolecnost SpaceX s SH s lunarnim landerem, CDragonem a Dragonem by disponovala kompletni infrastrukturou ke kolonizaci Mesice, pokud by vyraz kolonizace hodne drazdil :-), tak zakladani pozemnich stanic na Mesici.
Vime, na kolik baru se jim to podarilo natlakovat? Puvodni pokus 7.6 bar a nyni vic?
Elon se zatím nepochlubil.
Tady je hlavne videt jak cesta k funcknimu prototypu bude dlouha.
Hooper byl zkonstruovan v druhe pulce roku 2018, takze se blizime pomalu k druhemu vyroci a je to porad samotny zacatek cesty. To nejhorsi SpaceX teprve ceka, navrat z LEO. Takze nejmene 5, spise 10 let vyvoje pred nami.
Falcon Heavy se mezitim docela slusne flaka a pokud dopadne navrat CDragonu dobre mohl by byt certifikovan na human rated a alespon vydelavat na vylet turistu kolem Mesice, alespon o tom jeden cas Elon uvazoval nez se upnul na Starship.
tak ako?je to uspesne?kolko tlak dosiahli?budu dalej pouzivat novu zliatinu a dalsie upravy ?
Úspěšné to je, měl to být destrukční test. Ale na údaje o tlaku si budeme muset ještě počkat.
Jasně, měl to být destruktivní test, ale to že se podařilo jí zničit z toho nedělá úspěšný test. Kdyby se jí zničit nepodařilo, tak by to byl neúspěšný test? Vyčkejme na údaje o dosaženém tlaku.
Kdyby se ji znicit nepodarilo, bylo by to nejspise kvuli nejakemu technickemu problemu pri tlakovani. Takze by to vlastne neuspech byl.
Tak asi jim to zrovna bouchlo…
Ano, druhá a asi i poslední destrukce pro SN7. 🙂
Už se ví, jaký tlak dosáhli?
Na to je zatím brzy.
🙂 diky tomu ze to vyvratilo i nosnou konstrukci se asi dostali ma vyssi tlak
Čas výbuchu 11:37:21 AM
Jak tam fouka, tak prvni dojem kdyz sem si ten prenos pustil byl, ze to je snad nafukovaci konstukce. 😀
Pusobi to na me jako opticky klam, protoze mam dojem, ze se Starship 7 na tech zaberech klepe vic nez jeji okoli.
Je to dáno kamerou na stožáru a teleobjektivem. Ale třásla se hodně, když z ní odpadávaly kusy ledu.
Vítr tam evidentně foukal, ale většina toho třesení je způsobená stoupajícím horkým vzduchem
Pod pojmem „nová“ lze chápat dva významy, jednak nově vyvinutá v Muskových hutích, pak je určitě pod patentovou ochranou nebo jen nově použitý katalogový typ oceli. Pokud platí druhý případ, pak jsou pevnost a další vlastnosti veřejně známy a nemusí ze získávat zkouškami. Slabým místem nebude v tom případě ocel, ale sváry, pokud se vaří opět ručně, ze žebříků a na volném prostranství.
Tato ocel se používá i jinde, ale je potřeba vyladit procesy zpracování. Navíc s konstrukcí nádrže o průměru 9 metrů na kryogenní látky z této oceli asi moc lidí zkušenosti nemá.
304L je jedna z nejbeznejsich nerez oceli.
Jde o klasickou standardizovanou ocel na hrnce 18/10, jen s nizsim obsahem uhliku. Kdyz si reknete o nejakou rouru z rozumne nerez oceli, tak dostanete dost pravdepodobne prave tento material.
„Nova“ neni asi stastny termin, ale jde o prkotinu… 😉
Je nová pro SpaceX, která ji pro Starship zatím nepoužívala.
Pokud vím, tak se jedná o ocel AISI 304L, která je velmi podobná AISI 304, což je naše 1.4301 – základní nejběžnější používaná nerez ocel. Dobře se svařuje a to elko má ještě o něco větší tepelnou odolnost v porovnání s výchozím materiálem. Pro začátek je to dobrá ocel, no není to obecně vůbec nic nového. Spacex jistě pracuje na vlastní oceli – 30X. Nejsem si jistý, ale možná je z této oceli Cybertruck? Každopádně použitím pevnostní oceli ušité na míru Starship by dosáhli potřebný posun na hranici dnešní technologie. Alespoň metalurgicky. Naprosto souhlasím, že robotické svařování na kopytě, v kontrolovaném prostředí a automatizovanou kontrolu kvality by to chtělo jak koza drbání.
Trochu mě mrzí, že Elon nejspíš zřejmě neprozkoumal možnost technologie 3D tisku celé rakety. Myslím, že by současná technologie aditivního tisku kovů mohla být vylepšena a zvětšena do většího měřítka, jak to právě Spacex umí. Ale to samé by se asi dalo říci s technologiemi kompozitních materiálů. Holt si vybral skružování a vaření plechu a to je v pořádku, samozřejmě pokud to nakonec bude fungovat. Držim palce.
Koncem roku prý chtějí přejít na vlastní druh oceli.
3D tisknou motory, tak bych se divil, že by to neuvažovali
3D tisk nedává u takto velkých konstrukcí žádný smysl (jak ekonomický, tak i konstrukční). Ten se hodí na menší komponenty. Ano SpaceX používá klasickou powder bed AM technologii na části motorů Super Draco (u Dragonu). Ale i tak tisk těchto komponent trvá řádově dny. A to jsou díly, co víceméně unesete v ruce.
Spíš bych viděl možnost posunout se v materiálu u nádrže k AISI 316L. A určitě se v budoucnu bude starship svařovat roboty. Tyhle zkoušky jsou dle mého názoru spíš jen takové oťukávání materiálu a technologií
3D tisk má velký potenciál také ekonomicky – tisknutím z recyklovaných materiálů na zemi a různých prášků získaných do budoucna na různých tělěsech sluneční soustavy. Tu technologii budeme tak jako tak potřebovat. Tak proč ji nezačít cíleně vyvíjet už dnes, kdy už jsou tyto prvky kovového 3D tisku ve strojní praxi běžně používané. Jestli to bude drahé? Nevidím tady žádné překážky v rozvoji technologie, vše je známé a dostupné, nebavíme se o např. jaderné fúzi. Taková tiskárna může nahradit větší část výrobních strojů, které by byly jinak potřeba. Jedna tiskárna tiskne dlouho, ale s 10ti stroji už by byla slušná výrobní kadence, i kdyby trval tisk celý měsíc.
Co se týče konstrukční stránky, tam je situace úplně jiná, je to vskutku revoluční. 3D tisk umožňuje konstrukci jakékoliv makroskopické struktury materiálu. Mohu replikovat strukturu kostí, včelí plástev a další pevnostní vzory, které za nás evoluce našla. Použitím organického designu a AI mohu navrhnout skutečnou kosmickou loď s optimalizovaným tvarem a s velkou úsporou hmotnosti, přesto mnohem tužší, než použitím jakékoliv jiné technologie stavby plechovek. Pro co jiného tuto technologii využít, než pro znovupoužitelný kosmický koráb.
Dosavadní způsoby stavby raket vidím jako zastaralé a nevhodné pro expanzi do kosmu. A stavba Starship – z toho jsem asi nejsmutnější. Trochu podezřívám Elona, že hledal inspiraci v oblíbeném Stopařově průvodci po Galaxii, kde se v jedné kapitole píše o jedné netechnické civilizaci, která si dala za úkol postavit kosmickou loď. A postavili ji a letěla, ačkoliv vypadala příšerně a málem se to celé rozpadlo. Použili na stavbu to, co měli. Vodovodní trubky, vypínače od lustrů, kohoutky na pitnou vodu a tak. Elon by sám rád některou svou loď pojmenoval podle knižní předlohy „Heart of Gold“. Zmíněná loď však byla na úplně opačném spektru kvality stavby lodí, nejmodernější v Galaxii. Obávám se, že Starship má mnohem blíže k té vodovodní trubce.
Co na to napsat? Asi jen to, proč už to dávno neděláte, když víte jaký to má potenciál? Děláte obrovskou chybu, že dávno nemáte vývoj a nevyrábíte ty tiskárny. Máte šanci být první. A nebo taky máte šanci prodělat stovky milionů…
3D tisk kovů má rozhodně budoucnost. Asi před rokem jsme vyděl koncept letadla (myslím od Airbusu), kde zkoušeli navrhnout konstrukci s „organickou“ strukturou a vyšla jim úspora hmotnosti cca 50 % což je slušný. Jenže ještě hodně času uteče, než bude tahle technologie „vyzrálá“ pro takovéhle použití o kosmických lodích ani nemluvě. Musk staví SHS teď a snaží se použít co nejdostupnější(=nejlevnější) technologie. Nemá roky a desítky miliónů dolarů na výzkum 3D technologie.
Dělat plášť rakety 3D tiskem postrádá smysl. Jasně, můžete tisknout různé konstrukční uzlové komponenty, kde můžete dobře využít topologickou optimalizaci a tím konstrukcí odlehčit, ale to je tak všechno. Proč dělat plášť 3D tiskem, když ho mohu udělat 1000x rychleji a levněji z plechu? Vždyť to stejně musí mít nějaký plášť. BTW výroba prášků je velmi drahá, zkuste se podívat na kilovou cenu prášků pro AM. To jsou 100 eur.
AM technologie rozhodně mají budoucnost, ale stavět tak celou raketu je a minimálně 10 let bude nesmysl.
Je velký rozdíl mezi válcovaným plechem a odlitkem. Na plášť tlakové nádrže potřebujete spíš vílcovaný plech než odlitek. Pokud vám teda záleží na hmotnosti. 3D tisk má mnohem blíž k odlitku než k válcovanému plechu…
Ivo: příště, až budete přemýšlet, co napsat, zkuste něco smysluplného a né nějaký slabomyslný výkřik hodný chovance psychiatrické léčebny. Děkuji.
Prosím, nenálepkujte ostatní diskutující. Zhoršuje to diskusní atmosféru. Nemusíte spolu souhlasit, ale diskutujte, prosím, slušně. Díky.
Tomas Kratochvil: Můžete mi říct, co jsem napsal špatně? Máte nápad o kterém jste přesvědčený, že bude mít úspěch a já vám jen doporučuji abyste ho realizoval.
Tomas Kratochvil: Můžete mi říct, co jsem napsal špatně? Máte nápad o kterém jste přesvědčený, že bude mít úspěch a já vám jen doporučuji abyste ho realizoval. Co je na tom špatně? Vaší odpovědí je osobní útok na mojí osobu. Dneska je vážně divná doba.
Predevsim jste zautocil vy sam, vas prispevek o nicem jinem neni, a dobre to vite. Delat hloupeho vam nepomuze. Moje reakce byla mozna prikrejsi, myslim vsak, ze srovnatelna s retorikou vasich prispevku. A propo, nechtel jsem se vas dotknout, to sem vam taky jen radil.