Když 26. prosince loňského roku vzlétla z kosmodromu Pleseck raketa Rokot se třemi družicemi Goněc-M a družicí BLITS-M, bylo jasné, že končí éra této rakety. Ukrajina, na které se vyrábí část dílů pro tyto nosiče, totiž jejich vývoz do Ruska zakázala. Netrvalo to dlouho a objevily se informace, že se Rusové této malé rakety nevzdají a připraví raketu Rokot 2, která by měla všechny palubní systémy vyrobené v Rusku. Nyní se věci evidentně dávají do pohybu, protože ministerstvo obrany již podepsalo dohodu s Chruničevovým výrobním střediskem. Oproti původním plánům se ale mění název – místo Rokotu 2 se má jednat o Rokot-M.

Nosič bude stále vycházet z vojenských raket UR-100N (SS-19 Stiletto) a zatím nejsou informace o tom, zda bude mít novější verze jiné rozměry či nosnost. Klasický Rokot letěl 34× a z toho 2× selhal úplně a jednou částečně. Raketa spalující oxid dusičitý a nesymetrický dimetylhydrazin byla vysoká 29 metrů, její průměr byl 2,5 metru a na nízkou oběžnou dráhu dokázala dopravit 1950 kilogramů nákladu, na heliosynchronní dráhu pak 1200 kg. Během své služby od roku 1990 vynesla třeba družice GRACE 1 a 2, GOCE, SMOS, Proba-2, nebo Swarm.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://cdn24.img.ria.ru/…d2b9aba8c9cf72aa59e3be31e47969aa.jpg