4. května 2020
Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně, protože fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích. Tento článek vznikl díky spolupráci s redakcí ElonX a v podobné formě vyšel také tam. Jedná se o vůbec první podobný článek, který u nás takto vyšel.
Na úvod si pojďme zjednodušeně ukázat, proč jsou některé družice vlastně na noční obloze vůbec viditelné. Roli hraje zemský stín, protože pokud se v něm objekty nacházejí, nejsou na Zemi zkrátka vidět. Abychom je tedy mohli spatřit, je potřeba mít v místě pozorování již relativně tmu, ale prolétávající objekt je ještě stále osvětlován Sluncem. Z principu nám tedy zůstávají dvě časová období, kdy je možno družice vidět, a to z kraje večera po západu Slunce a brzy ráno, před jeho východem. V té době je tedy možné pozorovat i přelety družic Starlink. Ty jsou ovšem nebývale jasné, čehož si všimla i laická veřejnost. A zatímco u ní pohled na světelné divadlo vzbuzuje údiv, tak pro komunitu astronomů je to doslova noční můra. Družice jsou krátce po vypuštění opravdu jasné a efekt ještě umocňuje jejich počet „ve vláčku“.
Ukázka upravených částí na tzv. Darksatu od SpaceX. Zdroj: SpaceX. Úprava: Karel Zvoník
Nikdo ovšem začátku neočekával, že družice sítě Starlink budou takto jasné, dokonce ani pracovníci SpaceX. Společnost ovšem upozorňuje na to, že návrh družic není ani zdaleka konečný. Neustále se pracuje na zlepšeních z hlediska odrazivosti. Pozitivní zprávou tedy je, že společnost výzvy astronomů rozhodně neignoruje. Prvním krokem bylo ztmavení povrchu těch částí družice, kde se nacházejí antény a toto řešení se už zkouší přímo v kosmu. Černý povrch se ovšem, jak je známo, snadněji zahřívá a vyzařuje určité druhy spektra včetně infračerveného. Například při prvním letošním startu v lednu vynesl Falcon 9 třetí sérii konstelace, včetně jednoho kusu s takto upraveným povrchem. Tomuto exempláři se přezdívá Darksat (tmavá družice) a má oficiální označení Starlink-1130. Pozemní pozorování, včetně těch z České republiky a Slovenska, potvrdila snížení jasnosti Starlink-1130 asi o 50%, ovšem astronomové by uvítali mnohem výraznější pokles jasnosti! Proto SpaceX i nadále pokračuje ve vývoji ještě lepších ztmavovacích technik, které pomohou snížit viditelnost dalších kusů. Společnost se také soustředí na měření toho, jak moc nový povrch skutečně ovlivňuje tepelné a jiné vlastnosti. Koncem dubna navíc upřesnila, že jejím cílem je, aby všechny družice byly do týdne od startu pouhým okem již neviditelné, a to díky změně techniky, kterou se družice přesouvají na své finální dráhy. Jde prý o softwarovou úpravu, která půjde aplikovat na všechny družice.
Visorsat je pracovní název zkušebního typu družice, která poletí při příštím startu Starlink v1-7 a vyzkouší sluneční clonu. Obrázek: SpaceX. Úprava: Karel Zvoník
Další oznámenou úpravou je výklopná clona vyrobená ze speciální tmavé pěny, která bude propustná pro rádiové vlny a nebude tedy rušit signály fázových antén, ale zamezí rozptylu a odrazu světla na anténách. Starlink s touto úpravou se nazývá VisorSat a první testovací exemplář bude vynesen při květnové misi Starlink v1-7. Pokud se nic zásadního nezmění, tak od následující mise bude touto clonou vybaveny všechny družice konstelace.
Abychom však lépe pochopili plánované změny, tak si zjednodušeně popíšeme, jak se družice Starlink v kosmické prostoru pohybují. Po svém vypuštění stráví nějaký čas na parkovací dráze ve výšce 350 km, poté nabírají výšku a nakonec se usadí na pracovní dráze ve výšce 550 km. V každé z těchto etap jsou družice a jejich solární panely jinak orientovány.
První pozice se využívá v době, kdy družice pouze udržuje svou pracovní výšku. Tehdy je spodní část obrácena k Zemi a kolmo k ní je nasměrován solární panel. Na obrázku, který nedávno představila SpaceX, se tento způsob orientace panelů nazývá „žraločí ploutev“ (Shark fin). V této pozici dochází k odrazům hlavně od spodní strany. Druhou možnosti, jak natočit solární panely je tzv. metoda „otevřená kniha“ (Open Book). Tento způsob orientace se používá v okamžiku, když družice mění svou orbitální dráhu, či se nachází na parkovací dráze. Tehdy sklopí svůj solární panel
Natočením družice se zmírní jas. Obrázek: SpaceX. Úprava: Karel Zvoník
tak, aby byl v jedné rovině se tělem a odrazná plocha je v té chvíli mnohonásobně větší. Hlavním zdrojem odrazivosti je v této fázi solární panel družice. Tato úprava bude používaná hlavně při parkování ve výšce 350 km a také v době, kdy bude družice zvyšovat svou oběžnou dráhu. V tomto stadiu jsou panely rozloženy do módu otevřené knihy, s cílem, aby bylo možno zajistit maximální příkon elektrické energie a zároveň minimalizaci tření o zbytky atmosféry v takto nízkých výškách. Nově družice díky softwarové úpravě nebudou otočené celou svou plochou k Zemi, ale naopak se v podélné ose natočí o 90 stupňů a nastaví Slunci ostrou hranu. Tím se sníží velikost plochy, která odráží světlo směrem k Zemi. SpaceX zároveň mírně upraví sklon solárního panelu na finální orbitě, kdy je družice v konfiguraci „žraločí ploutev“. Tato změna způsobí, že panel se částečně schová za tělo satelitu a dopadající světlo se bude odrážet spíše směrem od Země.
Podle Elona Muska jsou všechny tyto úpravy vlastně velice jednoduché a prosté. „Při ohlédnutí zpět se můžeme cítit kapku hloupě, že nás to nenapadlo dřív,“ říká. Šéf SpaceX také naznačuje, že všechny provedené změny jsou vlastně ze strany SpaceX jen hledáním správné cesty. Předpokládá totiž, že všechny dodnes vynesené družice, včetně těch bez solární clony, do 3-4 let deorbitují. Tedy nechají se shořet v atmosféře, protože se jejich design stane zastaralým a budou nahrazeny družicemi druhé generace, které budou mít daleko vyšší přenosovou rychlost a hlavně budou už od začátku navrženy tak, aby minimalizovaly nežádoucí odrazy světla.
Popis změn natočení solárních panelů. Obrázek: SpaceX. Úprava: Karel Zvoník
Proč ale jas konstelace SpaceX snižovat? Zejména kvůli astronomickému pozorování velkých observatoří a pracovišť. Jednoduše řečeno, k nasnímání vzdálených objektů vesmíru potřebují astronomové čas. Čím je objekt méně jasný, tím delší čas je ke snímání třeba, protože je nutné shromáždit co nejvíce světla. Tím ale zároveň stoupá i riziko, že jim pozorování překazí nějaký nežádoucí objekt, třeba právě prolétající družice. Některé věci se dají vhodným softwarem ze snímků odstranit, ale u některých je to zatím téměř nemožné nebo velmi složité a do této kategorie patří bohužel i družice Starlink. Dalším problémem je jejich vysoký počet a obavy, že se nežádoucím čarám na fotografiích nepůjde vyhnout. Úprava družic je tedy nutná, protože se ukázalo, že některé oblasti astronomie mohou být skutečně ovlivněny více než jiné. Jedna srovnávací studie například ukazuje, že potíže by mohly mít zejména oblasti pro dlouhodobé snímání velmi vzdálených objektů nebo méně jasných objektů oblohy. Což znamená, že vědci, kteří hledají vzdálené objekty za dráhou planety Neptun – včetně tajemné planety devět – by mohli mít problémy, až bude síť Starlink kompletní. Další problém je, že družice Starlink budou mnohem viditelnější během úsvitu a soumraku, což by mohlo mít negativní vliv při hledání blízkozemních asteroidů. „Záleží na tom, jakou vědu děláte, a o to vlastně vlastně jde,“ říká Jonathan McDowell, astrofyzik z Harvardu a expert na vesmírné lety, který na toto téma napsal studii publikovanou v Astrophysical Journal Letters.
Můžeme se tedy těšit na několik nejbližších startů SpaceX, kdy cílem nebude jen úspěšné vynesení družic, přistání prvního stupně nebo záchrana aerodynamických krytů, ale i účinnost nových opatření na viditelnost družic, které trápí komunitu astronomů.
Zdroje informací:
https://www.spacex.com/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://www.sciencenews.org/wp-content/uploads.jpg
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/darksat.png
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/visorsat.png
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/orientationroll2.png
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/onsta.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Na prosto mi nevadí, že p. Majer je jiného názoru než já, a dokonce mne zařazuje mezi ty, kteří nepřejí pokroku, v čemž se mýlí.Přesto jsem mu stále vděčný za jeho web, a považuji jej za kvalitní zdroj informace pro běžné čtenáře.
Starlinkem vstoupil Musk na globální světovou scénu, kde se střetne nejen s světovými komunikačními firmami, astronomy z celého světa, ale hlavně se zájmy světových velmocí, takže budoucnost tohoto projektu je nejasná.
A hlavně si myslím, že různé nálepkování přesáhlo slušnou míru a měli by jsme se mírnit.
Jsem rád za slušnou diskusi. Těší mne, že najdou lidé, kteří chápou, že i když si názorově nerozumíme (a dost možná se kvůli rozdílným hodnotovým žebříčkům ani shodnout nemůžeme), stále můžeme diskutovat jako slušní lidé.
Děkuji, zlepšil jste mi náladu.
Navrhuji ukončit diskusi. Dochází zde k osobním útokům a dávání lidí do jednoho pytle s extrémisty. Článek o starlinku skoro vždy znamená velké množství komentářů, které k ničemu nevedou.
Souhlasím. Diskuze s fanatiky, kteří místo slušné diskuze používají dehonestaci a napadání autora článku nadávkami nemá smysl. A bude hůř.
Zřejmě jste nepochopil, že tou částí dávání lidí do jednoho pytle s extrémisty jsem myslel váš výrok.
útoků se zde dopouštěli obě strany.
Nebojte já to chápu moc dobře. Osobně nevidím rozdíl mezi někým kdo chce zabránit stavbě 5G sítí a stavbě StarLink sítě. Nevidím rozdíl mezi někým kdo chce zabránit stavbě 5G sítě a nadává autorovi článku o novinkách v 5G a mezi někým, kdo nadává autorovi článku o novinkách ve Starlinku.
Vy nejste o nic lepší. Vaše vnímání světa je černobílé. Mimochodem najděte mi případ kdy Jan Vančura nadává autorovy článku.
Mluvím konkrétně o Milantos a Alien5. V jejich případě se řídím rčením: na hrubý pytel hrubá záplata. Komentovat jsem začal v okamžiku, kdy padly jejich vulgarity. Na neslušné lidi nepotřebuju být empatický a korektní. K Jan Vančura jsem se za celou dobu nijak nevyjadřoval. A jestli vnímám svět černobíle? To může být váš pohled. Já to vidím jinak. Dřív jsem také ke starlinku vyjadřoval pochyby co se týče světelného znečištění. Po analýze faktů a extrapolaci možných výhod do budoucna mi došlo, že to je opravdu dobrý nápad.
Na Vančuru jsem se ptal, protože vypadal jako odpůrce starlinku, který se nedopouští urážek. Tou černobílostí jsem myslel fakt, že považujeme všechny odpůrce za naprosté idioti a náboženské fundamentalisty. Nerozlišuje mezitím kdo nesouhlasí a kdo je naprostí idiot. Dávat někoho dohromady s extrémisty způsobujícími reálné škody považuji za horší než urážky pana Aliena a Milantoše.
Když urážíte své odpůrce tak vaše chování v podstatě není lepší než jejich. Zásadním problémem radikalizace je fakt, že smyje rozdíly mezi stranami.
Říká vám tohle vůbec něco ?
Extrémní příklad
Člověk A zabije člověku B rodinu. Člověk B v odvětě zabije rodinu A. Obě strany jsou tedy v podstatě stejné. Můžete s odpůrci nesouhlasit, ale nesnižte se na jejich úrověň.
Problém toho co říkáte je fakt, že obhajujete si kálení na hlavu. Jestli je tohle server, kde je povoleno urážet jeho redaktory a jeho majitele a je zakázáno si dělat z původců urážek si dělat srandu a považovat je za neslušné lidi, tak zde nemám co dělat. Užijte si podporování urážení redaktorů dál. Bude je to zajisté velmi dlouho bavit pro vás psát nějaký obsah. Komunita je zde už otrávená a oheň proti pokroku, zde je již zapálen. Aby v diskuzi se mnou někdo používal příměry o zabíjení rodin je taky hodně přes čáru. Blbější příklad by jste už asi nenašel. Zvítězili jste. Užívejte si to tu v podobném duchu dál.
Problém je v tom, že mě to vtipné nepřišlo já takové dávání dohromady považuji spíše za urážku. A ne já nijak nesnižuji fakt, že Alien a Milantoš jsou neslušní. Pana Majera je mi líto. Jediné co tvrdí je že nejste o MOC lepší.
Važený, možná vám uniklo, že v té diskusi nikdo neurážel autora článku. Autor ten článek zpracoval velmi korektně z originálu , je věcný a neobsahuje žádné nelogismy ani žádná zavádějící údaje. Kéž by článků v podobném , neutrálním, neaktivistickém pojetí, bylo více.
Což ovšem už neplatí o těch, kteří k obhajovbě svých tezí požívají nekorektní argumenty a nálepkují všechny své odpůrce za jakýkoliv názor nebo argument. A že těch názvů a nálepek se nalezne ve všech článcích o Stralinku dost . Není problém je najít.
Myslím, že jakýkoliv odborník na cookoliv, může být ve svém oboru špička a lidsky je to, co jsem napsal. Je to velmi slušmý název na to, jak se chová ke svým „odpůrcům“ v diskusi.
Na člověka co označuje p.Majera lidským hovátkem to od vás sedí.
Nedávný příspěvek na astro-forum:
Pan Majer je typickým zaslepeným demagogem, který má jen svou pravdu a nic ostatního ho nezajímá…Typický zaslepenec a omezenec, s kterým je škoda času jakkoli diskutovat…Pro mě je to prostě duševní chudák, nic víc.
Odpověď jistého MilAN (milantos@c…)
S tvojí diagnózou 100% souhlasím, a celý den jsem měl cukání mu to tam přesně takhle napsat.
Toto je jsou ty názvy a nálepky o kterých píšete?
I kdyby ano vy nejste o nic lepší.
Risa123: To byla reakce na koho?
Na anti-starlink extrémisty( matoš a vy, alien se zdá být trochu rozumnější i když tvrzení o dětinskosti p. Majera od něj nebylo hezké.) Tvrdím tedy, že nejste o nic lepší než extrémisté z druhé strany jmenovitě Rolid.
EDIT:opravuji trochu na rozumnější ta poznámka o p. Majerovi nebyla hezká, ale nebylo by asi úplně fér ho hned strkat k extrémistům.
To jste to asi nepochopil. Toto je úryvek diskuse z astro-fóra Při čtení milantosova příspěvku jsem si vzpomněl na to, že jsem tam před několika týdny četl na velmi hrubé “názvy a nálepky”. Tenkrát to na mě udělalo takový “dojem”, že mi utkvělo v paměti, že s tím má něco společného nějaký Milan a opravdu to nebylo těžké najít. Pozitivní ale je, ze se nakonec ovládl a napsal jen zdrobnělinu, místo toho co chtěl napsat původně.
Pardon omyl.
já tvrdím
Koukám, že se tu začíná dávat do kupy kupa lidí co každý den kouká ze svých přesvícených měst celé noci na oblohu a přemítá při tom jakou BTS zapálí zítra. Při tom dívání se oblohu si říkají: nevadí mi sviticí stovky tisíc letadel co krouží kolem Země, vadí mi, že tam někdo má družice co sice jsou vidět jen po chvíli své životnosti a pozápadu slunce, kdy se astronomie sice dělá blbě, ale zato se dělají pěkné timelapsy na fejsbůček co mi tak pěkně sviští díky mému 4G/5G/wifi/vdsl/kabelovému připojení. Těch pár miliard vidláků co se ke slušnému netu nedostanou mne vlastně nezajímá. A úplně nejlepší jsou ti co se přes den prsí, jak elektomobily Elona Muska jsou k ničemu protože nedojedou na Jadran kde staví svojí vlastní hvězdárnu. Jen doufám že si tu hvězdárnu udělají nehořlavou, protože hodně lidí si myslí hvězdárny jsou proti bohu a měli by shořet ;).
BTS ?
https://www.theverge.com/2020/4/6/21209363/uk-5g-towers-burning-coronavirus-conspiracy-theory-arson-attacks-carrier-response BTS == Base Transceiver Station >> základnová stanice (anglicky Base Station S(ubs)ystem, BSS) je část sítě GSM, která je zodpovědná za přenos a příjem radiových signálů z mobilního telefonu.
Tak to se prosím mírněte. Netvrdím, že anti-stalinkaři jsou rozumní. Ale to neznamená, že jsem to naprostí idioti. Přesněji všichni určitě bychom našli nějakého, ale každé „hnutí“ má své.
Já to úmyslně přetáhnul a zprsknul do kupy. Abych některým lidem připomenul, že je pokrytecké například milovat počítačové hry, kde hrají statisíce hráčů a lítají vesmírem, kde se vyskytují rozsáhlé hvězdné základny a miliony objektů a zároveň hanit dobývání vesmíru, které přináší do osobních životů všech lidí na zeměkouli poprvé stejné možnosti v přístupu k internetu. Kolik bychom museli postavit základnových stanic abychom pokryly celá velká území kde nyní není dostupnu pro obyčejného člověka vůbec žádný použitelný internet? Jak bychom tím zhydili krajinu? Těch výkopů co by se muselo udělat, aby se k nim dotáhla optika a elektrická energie.
Ono totiž v tom pokryteckém hejtění starlinku apod totiž zcela nepokrytě schází prvek toho, jak ten hodnotící člověk sám zhyzdil planetu a například výhled do krajiny, aby dosáhnul svého aktuálního pohodlí (ČR má index štěstí a spokojenosti jeden z nejlepších na Zemi) a jak se jen trošičku omezí ve svém štěstí pár tečkama na obloze po soumraku tak chytá do ruky pomyslnou pochodeň a snaží se ostatním lidem vzít to co by potřebovali, aby se dostali na úroveň podobnou.
To pokrytectví je velmi zábavné pozorovat zvlášť u lidí, kteří se zajímají o kosmonautiku. Kosmonautiku která když se začne konečně nadechovat po padesáti letech přešlapování a přinášet nové možnosti, tak ti lidé, kteří se o ní zajímají tak jí hned zašlapávají do země aby si obhájili svoje aktuální štěstí.
Přitom Starlink nepřesvěcuje oblohy měst světelným znečištěním tak, že není pomalu vidět ani Venuše. Sám si vyrábí energii. Sám se umí stáhnout z orbity. Po celou dobu své existence poskytuje službu milionům lidí bez rozdílu kde bydlí. Umožní vydělat peníze na další výzkum vesmíru.
RE: Rolid
Rozumím vám, ale dával bych si na to bacha. Mohl by jste tím lidi zbytečně naštvat. Analogii s počítačovou hrou bych nepoužil. V těch člověk často dělá co chce a ne co by dělal v reálu, protože o tom hraní (nejen) počítačových her často je.
Také rozumím. No naštvaných lidí se ale rozhodně nebojím. Analogie s počítačovou hrou byla mířena na jednoho konkrétního člověka. Obecně nebyla určitě vhodná.
Stejně ale čekám až Muskovi zapálí první pozemní stanice. Až se lid dozví že ty družice používají smrtící eletromagnetické záření, stejné jako se používá na rengenech nebo v mikrovlných troubách, tak to vezmem kalupem do jeskyň. 😀
Nejde o to jestli se bojíte. Jde o to, že člověk který není naprosto nadšený se starlinku si nezasluhuje, aby jste ho dával do hromady s naprosto stupidními fanatiky, který páchají reálné škody.
Správě jsi první kdo dával pozor v tom videu. Ja to tam říkal me vadi pouze starlink nic jiného naopak elona uznávám. Ovšem to fanatici nepobral nedávali pozor.
Ještě lepší jsou ti co neposlouchají co jim člověk povídá a dělají rychle závěry. A ještě si nevšimnou ze dotyčny jel teslou a dalšíma EV a propaguje je na svem YT kanále. :)))). A šmahem smahnou každého kdo neuctívá náboženství komonautix.Ani Martin gembec nesouhlasi se starlink v teto podobě znám ho i další kolegy.
Jinak jsi akorát ukázal to co jsem čekal :DDDD
RE ke komentáři výše: Já se nekoukal na video, jenom vím jak často jsou lidé kvůli svým názorům dávání dohromady k největším extrémistům zastávajícím daný názor.
Ano máte pravdu to lidé dělají dnes jsem to Opět viděl. Hezký den
Teď se trochu ztrácím. Nevím, jestli je to mířeno na mne. Pokud ano, tak nevím, jakou roli hraje to, že jsem jel ve dvou Teslách jako spolujezdec. A nevím, kde jste došel k tomu, že je propaguji na svém YT kanálu. Teslám jako takovým samozřejmě fandím – ne kvůli ekologii, ale prostě se mi líbí po technické stránce. Jendou bych si chtěl tuhle krasavici pořídit, jen kdyby nebyla tak drahá. Ale ptám se, jak to souvisí s touhle debatou?
Vaše řeči o nějakém náboženství jsou zcestné. Můžete projevit jakýkoliv názor, ale musíte počítat, že když ho projevíte, tak vám lidé s ostatním názorem budou oponovat. To je podstata diskuse.
P.S. To, že Martin nemá Starlink rád je vcelku pochopitelné, je to astronom a ti jsou velmi často proti Starlinku. Ale nevyčítám mu jeho názor. Kdyby si lidé ve všem rozuměli, byla by to nuda. 😉
To bylo na pana Rolida a jeho komentáře který hned ženě všechny na jednu hromadu na základe špatného úsudku a nepozornosti při nasávání dat.
Díky, trochu mi unikal význam, díky za nahození na koleje.
Vše k tomuto tématu jsem dal do videa : https://youtu.be/Eork0q-x7Ic
Na úvod musí zmínit, že jsem velký (morální) podporovatel Elona Muska a jeho projektů, mám rád kosmonautiku i astronomii. Považuji se za zastáce pokroku a nových technologií.
Přesto… kluci (a holky), tady nejde jen o astronomy, tady jde o všechny lidi, nezužujte to. To zúžení je taková metoda – „týká se to jen pár lidí, musí se podřídit…“. Právo podívat se na noční oblohu a vidět ji v čistém stavu je (sice ne tak zřejmé), ale jako se podívat do lesa a mít možnost jej vidět v pokud možno co nejméně porušeném stavu. Teď se dívám nahoru „do lesa“ a vidím tam pár papírků, není to optimální, ale jsem tolerantní. Až bude v provozu celý Starlink (a bůhví co ještě), tak uvidím… použiji expresivní výraz, smetiště a to už je pro mě osobně moc.
Kdysi jsme se stejným nadšením rozsvěcovali lampy pouličního osvětlení – „hurá, konečně si v noci uvidíme pod nohy apod.!“ A teď ty samé lampy vypínáme, nebo tlumíme, vyřazujeme modré světlo, snažíme se je zaměřit jen na zem atd. atd. – protože to vadí přírodě a také nám (bioritmy), ale také těm všem snílkům, kteří se dívají k obloze.
No a teď jsme opět v tom samém stavu se satelity jako se zaváděním pouličního osvětlením – jsou tu mohutní zastánci obou hraničních přístupů…
Já říkám, dvakrát měř, než „to“ vypustíš. Co nějaká pravidla, která by byla společná pro všechny (firmy)?
Chápu, že na obloze družice vídat budu (stejně jako v lese vídám sem tam nějaký nepořádek), ale desítky tisíc (viditelných) družic je pro mě osobně už příliš, na skládce se procházet nechci… Vážím si, pokud jste to přečetli až sem.
Osobně si myslím, že mezi oběma příklady je značný rozdíl. Znečištěné ovzduší, znečištěné vody, mikroplasty, černé skládky a tak dále jsou zdraví škodlivé – ať už lidem, nebo rostlinám, či živočichům. Družice na oběžné dráze jsou však pouze vizuální „problém“, který nikomu fyzicky neubližuje ani neohrožuje jeho zdraví.
Úmyslně jsem použil extrémnější příklad, aby to bylo zřejmé. Souhlasím, že znečištěná voda/vzduch jsou mnohem větší problém, ale pořád je to tu ALE – jak se civilizace vyvíjí, postupně se přesouváme od palčivějších problémů k těm menším. Nejdříve jsme řešili, abychom „měli co do huby“, potom základní osobní svobody (pohyb, právo volit, …), teď je to právo na čistý vzduch/vodu/…, na obzoru je právo „na tmu“, jak jsem psal výše a právo na původní oblohu teprve určitě přijde. Štěstí je, že tyto družice tam nejsou navždy, ale „rozloží se“ (spadnou) za 1-2 desetiletí? a nahradí je modernější, doufám, již neviditelné – tedy jsem pro – pro nás to význam nemá (internet máme všude), ale jsou státy, či regiony na naší planetě, kde tato technologie může přinést lepší informovanost, vzdělání, třeba větší svobodu…
Naprostý souhlas. Já si myslím, že čistá obloha je významným lidským a kulturním statkem, který vysoce převyšuje hodnotu byznysu komunikačních firem. Velká většina obyvatel Země z toho „pokroku“ nebude mít žádný užitek, jen na to doplatí ztrátou čistého nebe.
ironie
To je opravdu hrozná a děsivá ztráta. Raději bych přišel o nohu než o pohled na tmavou oblohu, která je to nejcennější. Jak to ti lidé jenom psychicky ustojí, když na obloze kromě hvězd uvidí i pohybující se tečky. Chudáčkové malí, takhle jim pocuchávat nervy a způsobovat těžkou psychickou újmu.
/ironie
Tedy pane Majer vy jste tedy velice zaujatý a detinsky člověk. Riká Vám něco obětivita?
Upřímně řečeno si myslím, že ano. Hlavně se dokážu podívat celý problém komplexně. Když si na jednu misku položím přínosy v podobě spolehlivého globálního přístupu k internetu pro miliardy lidí a na druhou misku to, že lidé uvidí tečky na obloze, tak tady opravdu nemám o čem přemýšlet. Přínosy jednoznačně převažují. Jediný, kdo s tím bude mít reálně nějaké komplikace, jsou astronomové. Jednak je to vůči první skupině jen skupina malá a také to třeba znamená začátek nové astronomie, třeba to podnítí snahy o větší rozvoj pozorování z kosmu.
P.S. Pro mne vždy byla, je a bude na první místě kosmonautika – vždy a za všech okolností. V ní měřím všem stejně. Ale upřímně říkám, že nejsem objektivní v tom, že kosmonautiku řadím nade vše.
Lidi hned obviňují ze zaujatosti, když s nimi někdo nesouhlasí.
Ohánět se miliardami lidí je poněkud nefér. Ty miliardy především potřebují vodu, jídlo, sjízdné cesty, elektřinu, zdravotní péči, školy atd. a až někde na konci ten rychlý internet, poněvadž stejně na něj nemají.
Chudým oblastem stačí jedna přijímací stanice na vesnici a v tu chvíli je to pro ně obrovský přínos. Nejdůležitější věc, kterou ti lidé potřebují, je vzdělání. Díky němu si pak budou moci obstarat soustu věcí, o kterých píšete.
To bude záviset na ceně internetu ze starlinku možná bude levnější.
Navíc to, že máte peníze na rychlejší internet, ještě neznamená, že je v dané oblasti dostupný. Zdá se, že mnoho proti-stalinkařů jsou (logicky) lidé kteří se na oblohu dívají často. Já tak nečiním a předpokládám, že je takových lidí je spousta. Pro takové lidí je cituji p. Majera pár teček na obloze bezvýznamných. Rychlejší a dostupnější internet (tu druhou část tady snad nikdo nezmínil) jim za to stojí.
Pane Majere, to je takové klišé o škole v chudé africké resp. indické vesnici. Když nemají jídlo a vodu tak je jim škola a internet na nic, poněvadž s tím ani neumí zacházet. To chcete aby z prvobytně pospolné společnosti přeskočili najednou do 21. stol? Oni ve školách potřebuji naučit základní věci, učitel jim to musí bezprostředně ukázat a vysvětlit.
Já jen říkám, že když někomu dáte rybu, zasytíte ho na den. Když ho naučíte ryby chytat, nasytíte ho na celý život. Vzdělání je základ. Nepůjde to samozřejmě hned, jde o dlouhodobý proces několika generací. Jeho přínosy jsou však jednoznačné.
O té rybě to také znám a i o té škole, proto píšu že je to klišé. Jinak s tím, že je to na generace samozřejmě souhlasím. Totiž základním problém je, zda vůbec a když ano, tak jak do jejich života zasahovat. Jinak to dopadne jak s Indiány v USA. I když většinou netrpí hlady a nouzí, je většina jich vykořeněna, neví co se životem. Prostě jejich původní kultura je v troskách a novou nedokáží vytvořit a té „bělošské“ se až na výjimky přizpůsobit. V tom jim snad může jen pomoci promyšlená, dlouhodobě trpělivě prováděna sociální práce a v tom jim žádný internet nepomůže, spíš naopak. To je vidět na některých naších dětech a mladistvých, umí to jen s mobily či počítači, jinak jsou sociálně negramotní.
Já vůbec nejsem proti technice a zvlášť kosmonautice, ale při svém věku a zkušenost vidím, že nic není zadarmo, každé plus má své minus, každý technický výdobytek své negativa. A to je zapotřebí pečlivě vždy zvážit. A to měl Musk předem zvážit a domluvit se s astronomy, než vůbec spustí takový projekt. Nyní je už dost pozdě, když vášně na obou stranách vzrůstají.
Domnívám se, že pokud by došlo ke vzdělání, mohlo by to vyřešit minimálně v některých oblastech aspoň část problémů. A jako bonus by se tato zvýšená úroveň projevila tak, ež by ti lidé přestali natahovat kvůli bídě ruce k darům a naopak by jejich státy mohly být i lidstvu užitečné.
Upřímně mám obavy, zda by se s odpůrci Starlinků dokázal na něčem domluvit. Ti jsou velmi často tak zaslepeni, že jejich jedinou výhrou by byla likvidace celého systému. S takovými lidmi se bohužel dohodnout nedá.
Bezpochyby je vzdělání užitečné, ale musí být přiměřené, škola musí mít alespoň základní vybavení a taktéž její žáci. Určitě je pro každého žáka důležitější mít učebnice a sešity, než jeden internet na škole, kde navíc při každém dešti zatéká. Děti si mohou po večerech číst při elektrickém světle, mít nějakou lékařskou péči apod. Pak teprve může mít internet nějaký přínos.
Jinak si myslím, že Musk měl mít tolik představivosti, aby si spočítal, že jeho družice budou odrážet světlo a mohou omezovat astronomy při svém plánovaném množství. Ale on je postavil téměř před hotovou věc. A tady nejde vůbec jen o SpaceX, ale časem, s odvoláním na něj, se přidají i jiné státy a skončí to tak, že na obloze bude daleko více satelitů než hvězd. To chceme?
Myslím si, že se již „točíme dokola“ a tak to je můj poslední dnešní příspěvek. Všem svým oponentům a dalším diskutujícím přeji hezkou noc a příjemnou diskuzi u dalšího problému kosmonautiky.
Abych to shrnul – já si myslím, že je lepší dělat pro rozvoj aspoň něco než planě diskutovat o tom, co by bylo nejlepší. Spekulovat umí každý, ruku k dílu příloží málokdo. A toho si cením asi nejvíc.
Nedávno jste psal, že si na svém webu můžete psát, co se vám zachce. O.K.
A když si tak čtu ten váš příspěvek, tak v duchu vidím před sebou takové ubohé lidské hovádko….
V pohodě, zástupci technického pokroku byli v historii označováni i hůře. 😉
Vy musíte být širokým okolím vnímán jako etalon slušnosti, že pane Milantos?
Ano znám ho je to slušný pan.
A tak mi se snižujeme k osobním útokům…. hm … zajímavé
Alien: O člověku, který o panu Dušanu Majerovi tvrdí, že ho v duchu vidí jako cituji „ubohé lidské hovádko“ tvrdíte vy, že je slušný člověk? O panu Dušanu Majerovi, který je znám svojí extrémní slušností a ochotou diskutovat do úmoru i nad nesmyslem? Myslím, že pan Milantos totálně selhal v diskuzi i jako slušný člověk. A vy pane Alien5 tou dehonestační poznámkou o jeho dětinskosti a zaujatosti taky.
Každý má své chyby a já samozřejmě nejsem výjimka. Ono je to tak, že pokud má člověk „bezpohlavní názory“, tak to bývá v pohodě. Pokud ale projeví nějaký názor, ze kterého nechce či nemůže ustoupit, zákonitě to vyvolá nesouhlasné reakce určité části či skupiny lidí. V tomto směru ustoupit nemohu,protože bych šel proti vlastnímu přesvědčení, takže logicky narážím na odbor některých lidí. Zastávám ale názor, že slušnost vůči názorovému soupeři by měla být absolutním základem každé debaty. S odpůrci Starlinků jsme diskutoval už mnohokrát. A k jejich cti je potřeba přičíst plus za to, že Vámi zmiňované diskusní přešlapy jsou celkově spíše v menšině. Většinou je debata i na toto třaskavé téma slušná.
RoliD: A vy jste dal odpůrce starlinku dohromady s náboženskými fanatiky též skvělé.
Jo dal a když o tom uvažuji proč vlastně, tak ve mne zapálila koudel poznámka Aliena směrem k Dušanovi ( pane Majer vy jste tedy velice zaujatý a detinsky člověk. ) a následný výžblept Milantose. To fakt si myslím, že si Dušan nezaslouží a protože on nikdy nesáhne k za vlasy přitaženým srovnáním tak to dělám já. Proto to připomenutí pálení BTS. Důvody těch lidí mi přijdou stejné, staví na špatném vyhodnocení dostupných informací a posouzení možných výhod a nevýhod.
Myslím, že zrovna SpaceX může díky penězům, které vydělá pomoci planetě a třeba zrovna ochraně přes asteroidy asi uplně nejvíce ze všech firem. A ono připomínání, že to je jen komercializace a vydělávání pěněz. Přitom zrovna SpaceX je firma co vše co vydělává strká do výzkumu vesmíru a prostředků které ho zlevní. Co by třeba astronomové řekli na to, že by mohli mít v pásu asteroidů desítky malých teleskopů neustále snímkujících okolí typu „NEOSSat – Near Earth Object Surveillance Satellite“? přenášejících přes následné verze komunikační síťě starlink do umělé inteligence získaná data? Exponenciální růst možností výzkumu díky zlevnění letů do vesmíru je naprosto zásadní změnou, která lidstvo posune velmi rychle kupředu například v popisu vesmírných objektů ohrožující Zem.
Pane Majere, kdyby před okna Vašeho domu postavil někdo zeď např. s obrazem Mony Lizy a Vy by pak jste den co den neviděl nic jiného, byl by jste spokojen a necítil nějakou újmu i když by Vám někdo říkal, že se stará o Váš kulturní rozvoj?
To nepovažuji za dobrou analogii.
1) zeď před okny uvidí každý, se starlinkem budou mít problém jen astronomové.
2) viditelnost zdi nelze omezit, zatímco u družice ano
Upřímně řečeno by mi to nevadilo, ale to mi věřit nemusíte.
Já nejsem astronom a určitě bude mnoho dalších lidí neastronomů, kterým budou vadit stovky družic na obloze.
Ty družice vidím již dnes, a zda a nakolik se to SpaceX podaří je v těch hvězdách.
re: Vančura
Astronomy jsem měl na mysli kohokoli koho zajímá koukání se na oblohu.
Já osobně jsem se na oblohu již dlouho nekoukal nezajímá mě to. Osobně si myslím že se megakonstelace neujmou nebo si na nějakém to pokřikování (bez urážky) většina lidí zvykne. Tak to je ostatně vždy něco(názor,věc) všichni o tom mluví všichni se „vyjadřují“ (obvykle tuctově nezajímavě dělají to proto, že je to „in“) a nakonec u to zůstane jen hrstka skutečných „fandů“.
Já se o kosmonautiku zajímám od mládí a zájem trvá dodnes i když jsem starý dědek. Ale co můžu s jistotou prohlásit, že na prvním místě je moje rodina a dost dalších věcí a teprve pak kosmonautika.
Já vím, že nečtete sci-fi, ale já donedávna ano. Dnes jsem se znovu začetl do 1. Expanze a napadla mne taková hříšná myšlenka – je vůbec rozumné, aby lidstvo expandovalo do vesmíru, když tady na Zemi si to neumí rozumně uspořádat? Nevynásobí se tou expanzí jen dosavadní pozemské problémy?
Chápu ten problém „vajec v jednom košíku“, ale nebude to tak, že lidstvo je schopno se zničit v těch více košících než v to jednom?
Je docela reálné, jak se píše v tom sci-fi románu, že se lidé Země, Marsu a Pásu duševně a tělesně natolik odliší, že mezi nimi vznikne taková nenávist, že je zničí všichni?
Já vím je to spekulace, ale není to zanedbatelný problém a mělo by se nad ním uvažovat.
P.S. To vyjádření o kosmonautice na prvním místě jsme samozřejmě myslel trochu jinak než jste to asi pochopil. Samozřejmě, že i pro mne je rodina či zdraví ještě přednější. Tu kosmonautiku jsem dal na první místo mezi ostatními věcmi.
Myslím, že bychom se neměli nechat brzdit nedokonalostí. Kdyby jsem se rozhodli neopustit jeskyně, proto že jsme nedokonalí nikam bychom se nedostali.
Je zajímavé sledovat jak se pan Majer postupně odkopává 🙂
Odkopává ?
To by mne tedy také zajímalo. Moje názory jsou od začátku neměnné. Kosmonautiku jsem před jakýmikoliv odpůrci hájil vždy a za všech okolností.
No právě. Nic není jen černé, nebo bílé. I kosmonautika má své stinné stránky, například když se jí chytnou vojáci, se kterými mimochodem vede Musk intenzivní námluvy ohledně Starlink.
Chápu když je někdo do něčeho „zažraný“, to je naprosto normální. Ale když je zažraný nekriticky, například tím, že sám před sebou obhajuje daň za pokrok jako matematickou úlohu, tak je to náznak určité duševní patologie…
Nemyslím, že je na tom protistrana o mnoho lépe ta své názory taky nemění. A některé věci jsou jako matematická úloha. Příliš často si člověk musí vybrat menší zlo.
Kdy jste se naposledy podíval na oblohu ?
Dívá se na ní každý den. Umí ukázat i Merkur po půlnoci. 😉
Naprostý souhlas.Jem pro info ano jsem astronom amatér už 25 let působím na hvězdárně a oblohu pozoruji 90% jasných noci.
Největší monolitické zrcadlo, které momentálně umíme vyrobit, má tuším osm metrů v průměru. To Starship zvládne.
Kolik takových teleskopů chcete na orbitě?
První tam jistě pošle armáda, pak budou následovat ty vědecké. Stejný postup, jako v případě Hubbleova teleskopu.
Odhaduji, že Elon udělá gesto a nechá je vynést zdarma, nebo za pakatel.
Hmmm… ale být amatérský astronom, asi by mně to moc neuspokojilo.
Uvidíme, jak se to vyvine.
Nicméně, jak už jsme diskutovali, cena vynesení je zanedbatelná v porovnání s náklady na vývoj a stavbu teleskopu.
Teoreticky by snadno dostupné a časté starty mohly snížit cenu vývoje. Zkrátka by se dalo počítat s opravdou nebo snadnou náhradou, a tedy by se na konstrukci nemusely klást takové nároky. Ale to by i ten teleskop museli stavět nadšenci a Eloni, ne NASA. 🙂
Kromě vynášky zdarma by musel zaplatit i několikanásobně dražší vývoj všech ostatních zařízení teleskopu
A pak ještě taková maličkost že by jim musel zajistit třeba třetinu přenosové kapacity Starlinku, protože objem dat z teleskopů se zvyšuje geometrickou řadou.
Z jižní ameriky nedávno položili do USA a do evropy optický podmořský kabel speciálně jen pro účely spojení a přenosu vědeckých dat z chilských observatoří. Civilní síť takovou kapacitu neměla.
PS: Pokud se nepodaří opravdový průlom ve snížení jasu satelitů o několik řádů, tak potom neexistuje win-win řešení (buď bude omezen na nátlak odborné veřenosti starlink, nebo bude podstatně omezeno astronomické zkoumání vesmíru – pozemní přístroje jsou a ještě dlouho budou nenahraditelné).
Možná by jako vějičku astronomům mohli dva tři Starlinky vybavit astronomickým dalekohledem o průměru cca půl metru a ukázat jim, co by mohly dělat stovky takových družic
Víš, kolik astronomických dalekohledů už v kosmu pracuje? Co bys chtěl tedy astronomům ukázat nového? Navíc, jeden takový funční dalekohled by vyšel výrazně dráž, než celá jedna várka Starlinků, s družicemi a novým nosičem.
Jsou jen dvě možnosti snížení jasnosti. Absorbce záření nebo snížení velikosti odrazivé plochy.
Absorbce znamená přijímat maximum záření, což zvyšuje teplotu. A snížit odrazivou plochu zanmená udržovat družici ve stabilizované poloze s minimálním osvětlením solárního panelu.
Obě možnosti lze použít jen omezeně, takže družice prostě budou svítit dál.
Celé toto štekanie amatérskych „astronómov“ je (s prepáčením za výraz) len taká búrka v šerbli. Ak aj úplne pominieme nejaké megakonštelácie satelitov pre šírenie internetu, bude objektov okolo zeme rapídne pribúdať so zvyšujúcou sa rýchlosťou. Čoskoro bude mať svoju veľkú orbitálnu stanicu Čína, neskôr sa pridajú aj iné štáty, ale hlavne súkromníci s vedeckými, ale aj turistickými a zábavnými stanicami. Ak sa podarí technologicky vyriešiť bezdrátový prenos el. energie na veľké vzdialenosti, máme tu začiatok éry orbitálnych elektrární a to budú teda riadne kolosy. Všetko toto bude spôsobovať zvyšovanie množstva odpadu viditeľného na obežných dráhach, ale aj čoraz väčšiu snahu o jeho odstraňovanie, čo budú zase aspoň z počiatku tisíce satelitov „smetiarov“. Treba to skrátka brať tak, že doba čiste hviezdneho neba sa nenávratne končí a astronómia prestáva byť romantickou zábavkou. Tá profesionálna sa začne taktiež sťahovať do vesmíru a amatérska možno vymrie, možno sa nejako prispôsobí… ťažko teraz predpovedať. Proste, všetko sa mení… toto platí už od začiatkov ľudstva a žiadne vyplakávanie s tým nič neurobí.
P.S. Predpokladám, že keď sa ľudia začínali hromadne sťahovať z jaskýň do „domov“, tiež sa našlo mnoho vyplakávačov, ktorí trúchlili nad koncom jaskyňonástenného umenia… 😀
Vy jste evidentně nepochopil, že problém jménem Starlink není v tom, že se nahoru posílají družice, ale v tom, že jich je tak velké množství.
Musk chce nahoru poslat víc družic, než jich tam je dnes. Tím se vytvoří orbitální smog dosud nevídaných rozměrů, který sebou nese i mnohem větší rizika než to, že někdo bude mít na fotce mezi hvězdami čáru.
A také je tu morální otázka: Má jeden člověk právo poškozovat životní prostředí všem lidem na zemi jen proto, že mu to přinese finanční zisk?
Ano, ve vesmíru neplatí zákony zemí pod nimi, takže si může dělat co chce. Proto by bylo zajímavé sledovat co by Musk delal, kdyby někdo postavil a vypustil družice, které by shazovali do atmosféry jeho Starlinky.
A taky si vzpomínám na rozhořčení mnoha lidí, že prý NASA včas nevarovala, že v Čeljabinsku spadne meteorit. I když jsem nepochopil, proč si spousta Čechů myslí, že nějaká NASA jim zodpovídá za ochranu před pádem nebezpečných asteroidů. Každopádně, i jak se píše v textu, ty Muskovi Starlinky mimo jiné, budou systémům na sledování blízkozemních asteroidů dělat problémy.
Proč by podle vás měla astronomie přestat být romantickou zábavou?
http://astrofotky.cz/search_gallery.php
Jeden člověk? Už zase je tu tahle zobecňující zkratka? Ve SpaceX pracují tisíce lidí. Tohle fakt není projekt ani nápad jednoho člověka. Kromě zisku tu jde i o technologický pokrok celého světa.
A útok na jakoukoliv družici, nejen Starlink, by měl podobné důsledky jako vyhlášení války.
Josef Somík, zdá sa že ja nie som ten čo niečo nepochopil… Vy ste nepochopil, že to množstvo družíc na všetkých obežných dráhach bude rapídne rásť aj bez Muska a Starlinku. O pár rokov ich tam bude aj tak minimálne dvojnásobok toho, čo je ich tam dnes. Lety do vesmíru sú čoraz lacnejšie, lebo sa vynášaním nákladov do kozmu zaoberá čoraz viac súkromných firiem. Toto sa už nedá zastaviť a hnev všetkých staromilských „astronómov“ sveta na tom nič nezmení.
A teraz od emócií prejdime k odborným veciam… Sledovanie blízkozemných asteroidov ako hrozieb sa proste tiež musí presunúť do vesmíru. Profesionáli ale aj angažovaní amatéri to chápu a pracujú na tom, alebo sa aspoň snažia prispôsobiť. Tragédi frflú a fňukajú. Našťastie ich je menej ako ich kriku.
Je rozdíl mít dvojnásobek všech družic na všech drahách (= většina družic není vidět pouhým okem a téměř neruší vědecké pozorování) – převážná z nich jsou miniaturní (prakticky neviditelné) cubesaty, nebo družice na GEO (která jednak zabírá promile plochy oblohy a je dost daleko aby tamní družice nerušily pozemní pozorování).
… a je rozdíl mít 3-10x víc družic s celkem velkými solárními panely na LEO rozmístěné v pravidelné síti (= nelze se jim vyhnout změnou rozvrhu pozorování, leda počkat na hlubokou noc, která nepanuje celý rok). A to je číslo jen pro síť Starlink (nedej Bože kdyby se přidal někdo s podobnou sítí. Síť Starlink má neuvěřitelně primitivní design. To není žádný pokrok lidstva ale spíš vynášení potencinálního smetí na oběžnou dráhu (nemluvě o kesslerově syndromu).
Starlink už teď s pouhými 300 družicemi zněkolikanásobil celkový světelný smog od umělých družic*. S metodami na snižování jasu satelitů by si tedy měli sakra pohnout (bylo by nanejvýš fér aby zastavili vynášení dalších starlinků, dokud ten problém nevyřeší !)
PS: a to se samozřejmě vůbec nebavíme o radioastronomii. SpaceX se sice vzdala některých frekvencí které jsou přímo životně nutné pro zkoumání vesmíru, ale i tak jsou z toho astronomové zoufalí, protože neexistuje nic takového jako dokonalá anténa a dokonalé ideální šíření (existují harmonické frekvence, boční vyzařování .
*Před Starlinkem bylo opravdu rušivých asi jen několik desítek družic (z celkem 5000 aktivních i mrtvých satelitů).
PPS: Je od vás neuvěřitelně arogantní diktovat astronomům co mají nebo nemají dělat a že ideálně mají držet hubu. Projekt Starlink představuje reálné a podstatné zpomalení vědeckého výzkumu v celém oboru astronomie a v některých oblastech je v podstatě likvidační (v tomto století není reálné nahradit pozemské teleskopy těmi kosmickými, ani kdyby je SpaceX vynášela zadarmo a zadarmo jim poskytovala přenosovou kapacitu sítě).
No nejakú takúto odpoveď som očakával… samé pocity, kvázifakty vycucané z prsta a také celkové hejterstvo.
PPPS: Je od vás neuveriteľne arogantné hovoriť za všetkých astronómov, hlavne keď drvivá väčšina z nich vaše názory nezdieľa.
Pane Skoluda, problém je, že jste si ty argumenty o počtu družic za několik let, nebo kolik astronomů podporuje Starlink vycucal z prstu, takže váš názory není směroplatný… 😛
Dobře shrnuto, díky moc za článek! 😉
My, pokud mohu mluvit i za Jirku, děkujeme za přečtení.
Děkujeme Ondro. Jsme určitě rádi, že se líbil.
Jakým způsobem se vlastně udržuje orientace těchto družic tělem k Zemi? Stačí k tomu vlastní rotace, jednou kolem osy za 24 hodin, asi s občasnou korekcí? Nebo je potřeba družici neustále aktivně natáčet pomocí gyroskopů?
Dobrý den, zachytil jsem jen info od SpaceX. Navigace a orientace v těch výškách je prý opravdovou výzvou a ke správné funkci přispívá právě i samotný tvar družic. Předpokládám, že s tím souvisí tření o zbytky atmosféry atd. Jak konkrétně to je ovšem nevím. Korekce pomocí motorků probíhají určitě, ale jak často také nevím.
Tak za 24h asi ne, když oběhne zemi za cca 90minut.
Jejda, samozřejmě! Měl jsem v hlavě jednu otáčku na orbit a tohle vyjelo z klávesnice. 🙂
„Nikdo ovšem začátku neočekával, že družice sítě Starlink budou takto jasné, dokonce ani pracovníci SpaceX.“
Pri pohľade na rozmery týchto satelitov – telo družice 3,2 × 1,6 m, panel o výške takmer 14 metrov, ma prekvapuje, ze to neočakávali. Takto rozmerné objekty na nízkej dráhe je predsa vždy veľmi dobre vidieť. To mi skôr pripadá tak, že sa tam asi nenašiel nikto, kto by sa niekedy bližšie zaoberal pozorovaním satelitov a zo začiatku preto tento problém úplne ignorovali.
Věřím, že určitá jasnost se očekávala, ale výsledek asi překvapil. Stejně jako reakce veřejnosti.
Pokud si to dobře pamatuji, tak SpaceX nedávno změnila svou žádost na FCC a chce cca 4000 družic provozovat na drahách cca 500 km a 8000 na cca 350 km. Což by vše zkomplikovalo.
Panel natočený hranou ke Slunci nebude produkovat el. energii. Ta asi nebude nejlepší formulace , má-li naopak produkovat maximum pro použití iontových motorů na stoupající dráze
Takto natočená bude předpokládám cca max 30% dráhy během jednoho oběhu.
Ne že bych měl něco proti astronomům, ale mnohem více mě zajímá, jak efektivně budou družice megakonstelací uhýbat vesmírnému smetí. Kolik procent jich „umře“ před plánovanou dobou životnosti (deorbitací) a budou tudíž po mnoho dalších let létat zcela neovladatelné. A kdy dojde k druhému (první už má na kontě iridium) rozstřelu. A kolik z toho bude zbytků a na jakých drahách. A kdy pak dojde k další nehodám a rozstřelům. A za kolik let/ desítek let se zase nízké oběžné dráhy vyčistí.
Družice mají motory, takže manévrovat mohou. Jde spíše o to, že se časem budou muset vyvinout nové systémy pro řízení těchto manévrů, které již nebudou potřebovat člověka, ale umělou inteligenci schopnou se učit.
Co se „úmrtnosti“ družic týče, tak zatím jsme někde kolem +/- 1 %. Na oběžné dráze ve výšce 550 km to vychází na zhruba méně než 9 let, ale záleží na mnoha faktorech – tohle je ta nejdelší možnost, která nebere v úvahu vliv kolísání sluneční aktivity, která nafukuje zemskou atmosféru a navíc jsem počítal situaci, kdy by družice třela o zbytky atmosféry pouze svou nejmenší stranou. Pokud bych naopak nechal všechny faktory stejné, ale družice by brzdila pouze svou největší stranou, tedy fotovoltaickým panelem, rázem jsme na zhruba jednom roku.
To procento bude mnohem menší, většina nefunkčních, ne-li všechny, byly zjištěny již na parkovací dráze, takže i jejich čas deorbitace bude mnohem kratší.