Povrch Europy v mimořádně ostrých snímcích

Povrch Jupiterova měsíce Europa je tvořen pestrou směsicí útvarů včetně hřebenů, pruhů, zaoblených dómů a narušených prostor, kterým kosmičtí geologové přezdívají chaotický terén. Tři nově zpracované snímky ze sondy Galileo odhalují detaily těchto povrchových útvarů. Data ze sondy Galileo jsou stará více než 20 let, ale dnes mají vědci k dispozici moderní metody zpracování obrazu, díky kterým mohou i stará data poskytnout nové pohledy. Ty se mohou hodit, než k Jupiteru dorazí sonda Europa Clipper – ta má provést desítky průletů kolem tohoto měsíce, aby zjistila informace o oceánu pod povrchovou vrstvou ledu. Vědce zajímá, jak spolu tato prostředí reagují.

Snímek lokality Chaos Transition obsahuje posunuté bloky i dlouhé hřebeny.

Snímek lokality Chaos Transition obsahuje posunuté bloky i dlouhé hřebeny.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V tomhle rozlišení máme zmapovanou jen velmi malou část povrchu. Europa Clipper to ale výrazně zlepší,“ říká planetární geoložka Cynthia Phillips z JPL, která dohlíží na dlouhodobé výzkumné projekty k opětovné analýze snímků tohoto měsíce. Všechny tři snímky byly pořízeny 26. září 1998 na stejné „europopisné délce“ při osmém z jedenácti průletů kolem Europy. Na snímcích s vysokým rozlišením, které byly pořízeny ve stupních šedi, se dají objevit i útvary měřící jen 460 metrů. Barvy byly dodány z barevných snímků stejné oblasti s menším rozlišením, které vznikly při jiném průletu. Technici pak oba snímky pečlivě spojili.

Obrázky se zvýrazněnými barvami (jako tyto) umožňují vědcům zvýraznit geologické útvary pomocí různých barev. Tyto snímky tedy neukazují Europu tak, jak by ji vidělo lidské oko. Místo toho barvy lidově řečeno přehání jinak drobné rozdíly odstínů, aby bylo zdůrazněno různé chemické složení materiálu na povrchu. Oblasti, které vypadají světle modře nebo bíle jsou tvořeny relativně čistým vodním ledem, načervenalé oblasti pak mají oproti světlým místům vyšší podíl jiných látek – třeba různých solí.

Oblast Crisscrossing Bands obsahuje jak hřebeny vzniklé opakovaným otevíráním a zavíráním prasklin, tak i pásy, jejichž posun byl především horizontální.

Oblast Crisscrossing Bands obsahuje jak hřebeny vzniklé opakovaným otevíráním a zavíráním prasklin, tak i pásy, jejichž posun byl především horizontální.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Planetologové studují snímky Europy ve vysokém rozlišení a snaží se z nich vyčíst, jak tento povrch vznikl. Terén má průměrné stáří 40 – 90 milionů let, takže je mnohem mladší než Europa sama. Ta se zformovala při vzniku celé Sluneční soustavy před 4,6 miliardami let. Jednou z mnoha zvláštností Europy je skutečnost, že povrch tohoto měsíce patří mezi nejmladší v celé Sluneční soustavě.

Dlouhé přímé hřebeny a pruhy křižující všemi směry povrch Europy by mohly souviset s reakcí ledového povrchu na natahování gravitací Jupiteru. Hřebeny mohou vzniknout, když se povrchová prasklina opakovaně otevírá a zavírá. Vzniká tak rozsáhlý útvar, který může být vysoký stovky metrů, široký pár kilometrů a jeho délka může být v řádu tisíců kilometrů. Oproti tomu pásy by podle teorií vědců mohly vznikat v místech, kde praskliny pokračovaly ve vodorovném pnutí a vytvářely široké, relativně ploché útvary. Oblasti zvané chaotický terén obsahují bloky, které byly posunuty stranou, otočeny nebo nakloněny předtím, než opět zamrzly na nových pozicích. Vědci proto při hledání odpovědí na jejich vznik musí k jednotlivým blokům přistupovat tak trochu jako kdyby skládali puzzle z důkladně promíchaných dílků.

Lokalita Chaos Near Agenor Linea obsahuje pozůstatky přesunutých, otočených či nakloněných bloků, které zde pak opět přimrzly.

Lokalita Chaos Near Agenor Linea obsahuje pozůstatky přesunutých, otočených či nakloněných bloků, které zde pak opět přimrzly.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/europamapv2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23871_-_1st_in_gallery.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23872_-_2nd_in_gallery.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23873_-_3rd_in_gallery.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

9 komentářů ke článku “Povrch Europy v mimořádně ostrých snímcích”

  1. racek napsal:

    Úchvatné snímky. Fantazie přírody je nekonečná.

  2. BIONICANGEL napsal:

    Nějaké nové zprávy o landeru EC? Jen vím že udajne půjde o samostatnou mysi. A je nekde o landeru clanek? Thx

  3. JanHonnza napsal:

    Nejsou nějaké novinky o EC?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Stále se objevují snahy o její přesun ze SLS na komerční nosič, ale definitivně rozhodnuto není.

    • Jiří Hošek Redakce napsal:

      Úředníci NASA se snaží o změnu legislativy, která pro sondu stanovila nosnou raketu SLS. Kvůli udržování kompatibility s raketami SLS, Delta IV Heavy a Falcon Heavy byl přezkum CDR odložen z května 2020 na srpen 2020. Pokud nebude rozhodnuto do CDR, vzniknou další finanční náklady na udržování variantních plánů termínu startu a letových trajektorií.

      • JanHonnza napsal:

        Moc Vám i panu Majerovi děkuji za odpověď. Je to fascinující svět a moc rád bych porovnal to, co napsal pan A.C.Clarke se skutečností. Ještě jednou, díky.

      • Jiny Honza napsal:

        Jste optimista. Časem se najde nějaký „Piccard“, který to zafinancuje a uskuteční. Ale ten svět je bez energie, pro nás extrémně pomalý a nudný, stejně jako dna oceánů.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.