Právě vyšel čtyřstý Kosmotýdeník, který vás jako každý týden seznámí s tím, co zajímavého se stalo v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Dnes bude hlavním tématem dokoupení dalšího křesla v Sojuzu pro amerického astronauta – proč se tak stalo a kolik to bude NASA stát? V dalších tématech se podíváme například na odložený start malé čínské rakety Kuaizhou 1A, která byla uzemněna kvůli Koronaviru, nevynecháme ani přípravy na misi DM-2 a nachystané jsou i tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

NASA dokoupí další křeslo v Sojuzu

Ačkoli nás od prvního pilotovaného startu Crew Dragonu dělí již jen necelé dva týdny, NASA se přesto rozhodla dokoupit další křeslo v ruském Sojuzu. Důvodem je nejistota, zda budou soukromé pilotované lodě schopné zajistit stálou přítomnost amerických astronautů na ISS v nejbližších měsících. Není totiž jisté, zda demonstrační pilotovaná mise dopadne dobře. Navíc nesmíme zapomínat, že případná záloha – loď Starliner – nedokázala při svém prvním letu doletět k ISS a tak si bude muset zopakovat demonstrační nepilotovaný let. Tento let by měl proběhnout nicméně až na podzim. Pojďme se podívat i na další důvody, cenu křesla a také to, zda ruští kosmonauti budou létat na amerických pilotovaných lodích.

NASA dokoupí sedadlo v Sojuzu
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Podle NASA umožní tato nová dohoda neomezenou přítomnost amerických astronautů na ISS i v případě, že dojde k výrazným zdržením při dalších letech soukromých lodí. Za jeden obousměrný let v Sojuzu, zaplatí agentura ruské straně 90 milionů dolarů. Tato dohoda však nebyla velkým překvapením. Administrátor NASA Jim Bridenstine o podobné dohodě mluvil již minulý rok.

Přechod z letů amerických astronautů na Sojuzech k novým soukromým pilotovaným lodím je totiž dost hraniční. Kvůli všem zpožděním, které během vývoje nastaly, se dohoda o ukončení letů na Sojuzu a nástupem nových lodí přestala překrývat. Aktuálně se na svůj let chystají astronauti Bob Behnken a Doug Hurley, kteří poprvé osedlají loď Crew Dragon od SpaceX. Start je stále plánován na 27. května, s tím, že 28. května by se loď měla automaticky připojit ke stanici. Ačkoli měla mise původně trvat týden, nyní se plánuje na jeden až čtyři měsíce – bude záležet na tom, jak rychle budou degradovat solární panely lodi. Důvodem je samozřejmě i částečně překrytí výpadku posádky, na kterou čeká celá řada vědeckých experimentů.

Následovat by měl start první operační mise, který je plánován na léto (zřejmě srpen). Tři američtí astronauti a jeden japonský astronaut se během této mise mají zapojit do standardní rotace staničních posádek. Tato mise by tedy měla překrýt případný výpadek, ale je plně závislá na tom, jak dopadne mise DM-2 a jak si nová loď s posádkou povede. A právě kvůli jisté přetrvávající nejistotě, kolem schopnosti plně nasadit loď Crew Dragon, rozhodla NASA zajistit další místo v Sojuzu – pro všechny případy.

Vývoj cen za jednu sedačku v Sojuzu
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

„Aby agentura dodržela svůj závazek ohledně bezpečného provozu stanice prostřednictvím nepřetržité přítomnosti amerických astronautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, tak dokud nebudou k dispozici operační lety soukromých lodí, musí existovat náhrada. NASA proto dokončila jednání se Státní kosmickou společností Roskosmos o koupi jednoho dalšího sedadla v lodi Sojuz, který by měl startovat během letošního podzimu,“ uvedla NASA ve svém úterním prohlášení.

Podle této dohody, zaplatí NASA Roskosmosu 90,2 milionu amerických dolarů za jedno sedadlo. V této ceně je započítán výcvik, start, všechny přípravy, přistání a operace spojené s procedurami po přistání. Cena zahrnuje i dopravu některého nezbytného nákladu na stanici a zpátky. Start je předběžně plánován na říjen. Tato loď Sojuz zůstane u stanice připojena přibližně šest měsíců, než se v dubnu 2021 vrátí zpět na Zemi. Jméno astronauta, který na této misi poletí, nebylo ještě oznámeno.

Až výsledek letu DM-2 rozhodne o dalších letech Američanů na ISS
Zdroj: https://pbs.twimg.com/media/

Rusko původně uvažovalo letět v rámci tohoto startu se třemi ruskými kosmonauty, kteří by se zapojili do příprav příletu ruského vědeckého modulu Nauka, ale v rámci této dohody se jednoho svého místa vzdali. Jako kompenzace za ztracené místo, souhlasila NASA s dopravou asi 800 kilogramů ruského nákladu v amerických soukromých nákladních lodích. Tento materiál by se měl dopravovat v příštích dvou a půl letech.

NASA také nevyloučila, že by v případě potřeby dokoupila další sedadlo v Sojuzu na let v dubnu 2021. Již dříve bylo uvedeno, že cena jednoho sedadla a všech nutných služeb na amerických soukromých pilotovaných lodí vychází u SpaceX na zhruba 55 milionů dolarů a u Boeingu na 90 milionů.

NASA zaplatila ruské vládě od roku 2006 přibližně 3,9 miliardy amerických dolarů za nákupy sedadel v Sojuzech pro mezinárodní astronauty. Nyní NASA očekává ukončení dalších plateb, jakmile se zalétají soukromé pilotované lodě. I poté budou američtí astronauti létat na ruských lodích, ale již nebudou místa kupovat. Místo toho se prostřídají s ruskými kolegy, kteří budou létat na soukromých amerických lodích. Půjde tedy o barter bez finančních plateb. Ruská strana však zatím váhá a nechce posílat své kosmonauty na nových lodích, dokud nebudou řádně ověřené.

Posádka mis DM-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Dodejme ještě, že poté, co přestaly dovážet posádku k standardní rotaci na stanici raketoplány, a NASA zajistila finanční krytí, zdvojnásobil Roskomos výrobu lodí Sojuz. To se stalo v roce 2009. V roce 2017, poté co dosavadní dohoda vypršela, snížil Roskosmos od letošního roku lety i výrobu na dva Sojuzy ročně. „Chceme, aby mezinárodní vztahy ve výzkumu vesmíru zůstaly silné,“ řekl Bridenstine 1. května. „Vidíme den, kdy ruské kosmonauty budou přepravovat americké lodě a američtí astronauti budou létat na ruských raketách. Pamatujte, že polovina Mezinárodní kosmické stanice je ruská. Pokud chceme mít jistotu, že k ní i nadále budeme mít nepřetržitý přístup, pak budeme muset být ochotni létat společně.“

Kosmický přehled týdne:

Tento týden se v úterý uskutečnil úspěšný start čínské rakety Kuaizhou 1A soukromé/státní společnosti ExPace. Odložený start, který oddálila pandemie koronaviru, doručil na oběžnou dráhu první dvě družice nového družicového komunikačního systému Xingyun. Dceřiná společnost státního podniku China Aerospace Science and Industry Corp. byla nucena provést tento start až nyní, přesto, že se původně počítalo se startem v lednu. Společnost ExPace sídlí totiž v nejhůře zasaženém čínském městě Wu-chan. I proto měla raketa Kuaizhou 1A na svém plášti poděkování čínským zdravotníkům z tohoto města za nasazení v boji proti pandemii a stejně tak i jedna z vynesených družic nese jméno epicentra světové pandemie, města Wu-chan. Družice, které byly vyneseny, připravila společnost Xingyun Satellite Co., která je stejně jako ExPace dceřinou společností toho samého státního podniku. Cílem je vypustit celkem 80 družic systému Xingyun. Tento systém má poskytovat datové přenosy pro sledování s využitím v průmyslových odvětvích souvisejících s námořní dopravou, lesnictvím a stavebnictvím. Družice byly vyneseny na polární dráhu ve výšce 561 km. Každá z družic váží 93 kilogramů. Raketa na tuhé pohonné látky Kuaizhou 1A, která je zřejmě odvozená z čínské balistické střely, uskutečnila tímto svůj devátý start. Všechny starty byly zatím úspěšné.

Polep rakety Kuaizhou 1A
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Dvanáctého května byl uskutečněn úspěšný zážeh prvního iontového motoru na japonské sondě Hayabusa 2. Druhý motor bude aktivován poté, co se sonda přiblíží blíže ke Slunci. Důvodem aktivace jen jednoho motoru je nedostatek energie, proto pomůže očekávané přiblížení k naší mateřské hvězdě. Motory pak budou pracovat do konce září letošního roku. Po dokončení tohoto zážehu by sonda měla být na správné oběžné dráze, která ji zavede zpět k Zemi, kde bychom se měli dočkat doručení odebraných vzorků z povrchu planetky Ryugu.

Tento týden došlo také k dvěma odkladům připravovaných startů nosičů. Jednak byl odložen start Atlasu V, který měl z Floridy vynést armádní malý raketoplán X-37B. Startovat se mělo v sobotu, ale obě startovní okna, které ten den byly, zhatilo počasí. To mělo dominový efekt na připravovaný dnešní start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Zde byl start odložen na pondělí, přičemž předpověď počasí na pondělí nebyla nejlepší a tak kvůli kolem oblasti procházející tropické bouři, byl nakonec start Falconu odložen na úterý na čas 09:10 SELČ. Start Atlasu V i Falconu 9 pro vás okomentujeme Živě a česky.

Nemůžeme vynechat ani informace o připravovaném a velmi očekávaném startu lodi Crew Dragon, která v rámci DM-2 bude první pilotovanou výpravou soukromé kosmické lodě. Již 15. května došlo k přesunu lodě Crew Dragon z budovy pro tankování pohonných hmot (Crew Dragon natankoval hydrazinu a nitrogen tetroxidu) do hangáru HIF na rampě 39A na Kennedyho kosmodromu. Od soboty proto začal proces integrace lodě a nosiče. Ve středu 20.5. by se měla na kosmodrom přepravit posádka lodi – toho času v karanténě – která prodělá krátký briefing, podstoupí zkoušku svých skafandrů a zodpoví pár dotazů reportérům. V sobotu 23. 5. by pak měl proběhnout generální nácvik startovního dne (launch day dress rehersal), při kterém proběhnou všechny procedury tak, jako by mělo dojít ke startu a to včetně přepravy posádky na rampu a usazení v Crew Dragonu.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden i tento jsme pro vás vydávali minimálně dva články o kosmonautice denně. Je tedy ideální čas si je v této rubrice všechny připomenout, pojďme na to. Nejdříve jsme se podívali k inženýrům do Evropy, kteří postupují na cestě k rentgenovému oku. Tento týden byl také ve znamení startu malého vojenského raketoplánu X-37B, který měl být vynesen raketou Atlas V. Podívali jsme se na to, co nás během mise může čekat. Až se jednou vypravíme na Mars, bude to chtít řadu vozidel pro přepravu po povrchu. Proto je nejvyšší čas, zabývat se tím, jaké pneumatiky jsou nejlepší pro provoz na povrchu rudé planety. V úterý jsme se naopak vydali do minulosti a připravili pro vás další díl seriálu Svět nad planetou. Minulý týden jsme sledovali čínskou misi s novou víceúčelovou pilotovanou lodí a tento týden naopak sledovali zánik centrálního stupně největší čínské rakety CZ-5B, která tuto loď vynesla. Na budoucích základnách, ať už na Měsíci, či kdekoli jinde, bude třeba přemýšlet ekonomicky a šetřit se vším. Využít ke stavbě základny se ostatně dá i odpad z lidí. S blížícím se startem první pilotované výpravy soukromé lodě Crew Dragon, uvolnila SpaceX hru – simulátor připojení k ISS. Na další týden se chystá další start Falconu 9 s další várkou konstelace Starlink. Tentokrát bude mezi družicemi i Visorsat. Těšit se můžeme také na start japonské zásobovací lodě HTV, která na své deváté misi zamíří do kosmického prostoru vůbec naposledy. Připravili jsme pro vás také článek o nové soukromé firmě Galactic Energy, která by se mohla předvést už v červnu. Na start se chystal Atlas V s malým armádním raketoplánem X-37B. První termín však nevyšel a proto jsme připravili další přenos ze startu. Mohli jste si také přečíst reportáž z naší návštěvy výstavy Cosmos Discovery, která se po pandemii koronaviru opět otevřela a to rovnou s několika novinkami.

Snímek týdne:

Astronauty, kteří poletí na lodi Crew Dragon, bude k rampě dopravovat automobil Tesla model X. Tato informace již je známa, ale nyní na auta přibyly polepy NASA. Je to další neklamný znak toho, že start mise DM-2 se nezadržitelně blíží. Navíc to Teslám nyní určitě ještě více sluší.

Polep vozidel, které budou vozit astronauty lodí Crew Dragon
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Polep vozidel, které budou vozit astronauty lodí Crew Dragon
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

V posledních dnech toto video rezonuje mezi fanoušky kosmonautiky, a protože váš zájem byl nečekaně velký a mnohokrát jste nám jej posílali, zaslouží si zcela jistě pozici ve videu týdne. Můžete tam vidět čtyři různé nosiče a to, jak spalují svá paliva a okysličovadla.

400:

Na závěr bych vám rád za celý portál Kosmonautix poděkoval, že nás čtete! Právě díky vašemu zájmu se stala neuvěřitelná věc a to ta, že dnes vyšel již čtyřstý! Kosmotýdeník v řadě. Tento týdenní přehled je nejdelším kontinuálně vydávaným seriálem na našem webu a jen díky tomu, že jej i nadále čtete, máme stále energii jej vydávat dále a dále. A ano, taky se toho v kosmonautice dost děje a tak je o čem psát, což je radost dvojnásobná.

Dovolte mi jen pár slov k tomuto seriálu, který už čtyři sta týdnů shrnuje události v kosmonautice. První díl Kosmotýdeníku vyšel 22. září 2012, což už je skoro neuvěřitelných osm let. Autorem nápadu byl Tomáš Chobola, který nakonec vydal prvních 35 dílů. Od té doby jej s pomocí Dušana Majera vydávám bez jednoho týdne přesně sedm let. Každý sobotní večer a nedělní ráno patří celou tuto dobu právě tomuto seriálu, který prošel za ty roky docela dost proměnami. Nakonec už přes čtyři roky vychází ve formátu, kdy obsahuje standardní, takzvaný hlavní článek, souhrn kratších událostí, přehled vydaných článků během týdne a snímek a video týdne. Nejčtenějším Kosmotýdeníkem bylo jeho 278. vydání, které informovalo o zajímavém „neživém“ objevu vozítka Curiosity na Marsu. Ještě jednou díky, že Kosmotýdeník stále čtete a na závěr ještě trochu osobně.

Kosmotýdeník se stal nezbytnou relaxační víkendovou činností, bez které si nyní už ani nedokáži představit ten správný volný čas. Občas s ním sice bojuji, protože prostě musí vyjít v neděli ve dvanáct (ještě jednou díky za občasnou pomoc Dugimu), ale je to hlavně skvělý relax, který umožňuje i mé maličkosti si udržet dostatečný přehled v kosmonautice a věnovat se tomuto tématu pravidelně. A abych nebyl sentimentální – což není věc, kvůli čemu tento seriál čtete, dovolím si pár hudebních videí, které k psaní rád poslouchám, a souvisí s kosmonautikou. Ještě jednou díky, že věnujete čas četbě tohoto přehledu – který je možná na dnešní rychlou dobu až příliš neaktuální a těším se s vámi na oslavou dalších stovek dílů! 🙂

PS: Kdo chce, napište prosím do komentářů, o čem bude hlavní téma 1000. dílu Kosmotýdeníku, který vyjde v roce 2031? 🙂

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EWnfKCvU8AEtFaH?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EWnfKCwU0AEAZdT?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EX7H4aRWAAAfjuC?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EX7H4ZUWsAE9Rtp?format=jpg&name=large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/05/kz1awuhan.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/05/46690191694_0ff24af2ca_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/05/soyuz_prices.jpg