Falcon 9 opět v akci – sedmá várka Starlinků čeká

Aerodynamický kryt Falconu 9 ze startu s předprodukčními družicemi Starlink se použije na páté ostré misi.

Od posledního startu Falconu 9 uplynuly včera tři týdny, ale čekání na další vzlet se pomalu chýlí ke konci. Už na nedělní dopoledne se totiž chystá start Falconu 9 z floridské rampy číslo 40. Úkolem rakety bude vynesení dalších šedesáti družic Starlink pro vytvoření sítě zajišťující globální a spolehlivé připojení k internetu. I při této misi se můžeme těšit na již tradiční prvky, které ozvláštňují sledování. Čeká nás opakovaně použitý první stupeň, pokus o jeho záchranu a to samé se čeká i u aerodynamického krytu. Falcon 9 byl na rampě číslo 40 včera vztyčen a v 16:00 už o sobě dala raketa vědět hlasitým burácením – to se na několik sekund zažehlo devět motorů Merlin v prvním stupni. Šlo o statický zážeh, který korunoval obvyklou simulaci předstartovních činností.

Statický zážeh vyfotila Julia Bergeron

Statický zážeh vyfotila Julia Bergeron
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Při tomto procesu jsou do rakety tankovány pohonné látky (kapalný kyslík a speciální letecký petrolej) a všechno se dělá stejně, jako kdyby mělo dojít ke skutečnému startu. Ověřuje se třeba komunikace rakety s rampou, nebo správná funkce všech palubních systémů včetně počítačů. Důvodem je snaha odhalit a vyřešit případné problémy ještě před samotným startem. To je ostatně důvod, proč SpaceX poslední dobou své starty odkládá jen málokdy z technických důvodů. O dvě hodiny později SpaceX na Twitteru vydala obvyklé oznámení o provedení zážehu, kde jsme se dozvěděli další detaily týkající se třeba termínu startu – ten mimochodem odpovídal již dříve vydaným neoficiálním náznakům.

Statický zážeh proběhl i s připojeným aerodynamickým krytem, jako je tomu u misí s družicemi Starlink již běžně. Po zážehu se tak raketa nemusí vracet do nedaleké montážní haly, aby se k hornímu stupni připojil náklad. K zážehu tentokrát došlo trochu dříve před samotným startem, aby nedošlo k termínové kolizi s přípravou rakety Atlas V na nedaleké rampě číslo 41. K této misi se použije první stupeň s označením B1049, který má za sebou již čtyři mise a nyní jej čeká páté použití.

Start Falconu 9 na misi s družicí Telstar 18V - stejný první stupeň poletí i na aktuální misi.

Start Falconu 9 na misi s družicí Telstar 18V – stejný první stupeň poletí i na aktuální misi.
Zdroj: https://live.staticflickr.com/

Této mety se zatím dočkal jen jediný stupeň, ale jeho přistání se tehdy nepovedlo. Premiéru si stupeň B1049 odbyl na Floridě v září 2018, když vynášel telekomunikační družici Telstar 18V. Podruhé vzlétl z Kalifornie, když v lednu 2019 vynášel poslední várku nových družic Iridium NEXT. Hned v květnu 2019 letěl z Floridy s testovací várkou 60 družic Starlink. Zatím poslední mise na něj čekala letos v lednu, kdy vynášel druhý ostrý balík družic Starlink. Zajímavé je, že při všech čtyřech misí přistával na mořské plošině a nikdy na pevnině. Stejný průběh by měl přijít také nyní. Plošina bude jako obvykle čekat zhruba 630 kilometrů od pobřeží.

Zatím nebylo oficiálně potvrzeno, zda jsou recyklované také obě poloviny aerodynamického krytu. O jejich zachycení by se mohly postarat lodě GO Ms Tree a GO Ms Chief. Ty sice minule byly v oblasti, kam obě poloviny dosedly na padácích, ale kvůli aktualizaci softwaru se nepokusily o záchyt. Uvidíme tedy, jak tomu bude tentokrát. Ke startu by mělo dojít 17. května v 9:53 SELČ. Raketa se odlepí od rampy a po pár sekundách začne nabírat směr na východ – nad Atlantik. Zhruba dvě a půl minuty po startu se vypne devět motorů Merlin na prvním stupni a přijde oddělení obou stupňů. Vzápětí se zažehne jediný motor Merlin na horním stupni, který svým jediným zážehem dosáhne oběžné dráhy 210 × 366 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 53°.

Julia Bergeron vyfotila v roce 2019 lodě GO Ms. Chief a GO Ms. Tree.

Julia Bergeron vyfotila v roce 2019 lodě GO Ms. Chief a GO Ms. Tree.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Ještě než dojde k dosažení oběžné dráhy, přijdou dva důležité momenty – první stupeň by se měl pokusit o přistání na mořské plošině (a stal by se tak prvním prvním stupněm (tahle formulace je mimochodem použita záměrně), který zvládl 5× přistát) a také dojde k odhození aerodynamického krytu ze stupně druhého. Již zmíněné lodě Go Ms Tree a GO Ms Chief budou čekat jako obvykle více než 700 kilometrů od pobřeží.

Horní stupeň dosáhne při jediném zážehu doručovací oběžné dráhy, na které dojde zhruba čtvrt hodiny po startu k oddělení všech šedesáti družic najednou. Ne všechny ale budou stejné. Jeden kus by měl být vybaven experimentální sluneční clonou z pěny, které dobře propouští radiové vlny, ale blokuje sluneční paprsky. Po nepříliš zdařilém projektu Darksat (experimentální družice Stalrink s tmavým povrchem) představuje aktuální VisorSat další pokus SpaceX, jak snížit odrazivost družic a jejich viditelnost ze Země, na kterou si stěžují hlavně astronomové. Všechny družice by navíc během přechodu na vyšší oběžnou dráhu měly mít jinak orientovaný fotovoltaický panel, aby ještě více minimalizovaly odrazy světla. Podrobněji jsme se těmito projekty zabývali v tomto článku.

Visorsat je pracovní název zkušebního typu družice, která poletí při příštím startu Starlink v1-7 a vyzkouší sluneční clonu.

Visorsat je pracovní název zkušebního typu družice, která poletí při příštím startu Starlink v1-7 a vyzkouší sluneční clonu.
Zdroj: https://www.spacex.com
Překlad: Karel Zvoník

Šedesát družic po startu vytvoří známý vláček (nebo chcete-li šňůrku) a čím později od startu je uvidíte, tím větší rozestupy mezi jednotlivými tečkami budou. Družice se z doručovací dráhy přesunou na dráhu vyčkávací a pokud bude mít některá problémy s pohonem, tak na nízké dráze dlouho nevydrží díky odporu okolního prostředí. Dvacet družic se z vyčkávací dráhy rovnou vydá na finální dráhu ve výšce 550 kilometrů, což zajistí palubní Hallovy motory (druh iontového pohonu) na krypton. Zbylých 40 družic vyčká na své dráze zhruba 40 dní a pak vystoupá na finální dráhu a zaplní tak další oběžnou rovinu. Poslední dvacítka bude čekat dalších zhruba 40 dní než se i ona vydá na finální dráhu.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.teslarati.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ETBtYOxUcAA9I6y.jpg
https://live.staticflickr.com/1878/43690848045_46dea73686_k_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EHfPdiNX4AgxG05.jpg:large
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/visorsat.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

14 komentářů ke článku “Falcon 9 opět v akci – sedmá várka Starlinků čeká”

  1. Matej napsal:

    Proč se včera nestartovalo?
    „targeting Sunday, May 17 at 3:53 a.m. EDT, 7:53 UTC, for launch of the eighth Starlink mission“

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nastaly dva odklady, o kterých jsme informovali v krátkých zprávách v pravém sloupci našeho webu. Nejprve se start přesunul z neděle na pondělí kvůli odkladu startu Atlasu V ze soboty na neděli. Obsluha kosmodromu by nezvládla odbavit dvě rakety tak krátce po sobě a Atlas měl kvůli nákladu prioritu. Pondělní start byl zanedlouho také odvolán kvůli tomu, že v místě přistání prvního stupně má být tropická bouře. Startovat by se tedy mělo v úterý.

  2. pave69 napsal:

    To se mi líbí, první první stupeň s pátým přistáním na moři vynese sedmou várku družic, která je osmá. Asi konečně chápu, co je to ta raketová věda 🙂

  3. John Peri napsal:

    Dobrý den jen jsem se chtěl zeptat jak se číslují ty lety starlinků ?
    Protože na tom Twitteru je tento komentář „eighth Starlink mission“ ,což je číslo 8.Ale váš nadpis obsahuje 7čku.Tak nevím proč to SpaceX má jinak.Díky za vysvětlení.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Hezký den,
      vysvětlení je jednoduché. SpaceX do tohoto pořadí započítává i úplně první várku z loňského května. Tam však ještě nešlo o finální verzi družic. Tehdejší družice se od těch, které se začaly vypouštět vloni v listopadu, lišily třeba tím, že při zániku v atmosféře z nich shoří jen 95% (u finální verze je to 100%). Na této beta-várce se testovaly procesy správy sítě, deorbitační procesy, nemají mezidružicové spojení, komunikují pouze se Zemí. Proto také bývá tahle loňská květnová várka označována někdy také jako Starlink 0.9. SpaceX tento start započítává do celkového pořadí, pro nás byl ale první start až v listopadu, kdy byly vypuštěny první ostré družice. Z toho pak vyplývá ten rozdíl v označování.

  4. Jakub Letrich napsal:

    Bude vidno vláčik aj nad Českom alebo Slovenskom?

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.