Cosmos Discovery v Praze opět otevřena

Cosmos Discovery Praha 2020, expozice Saturnu 5

Když jsme začátkem roku měli možnost navštívit výstavu Cosmos Discovery v Praze, bylo jasné, že o tom musíme podat zprávu nejen fanouškům kosmonautiky, ale že by si to zasloužila i širší veřejnost, která by třeba váhala, zda tuto výstavu ještě navštívit. Když už byl článek připraven k vydání, zasáhla vyšší moc a nebylo jisté, co bude dál. Nyní už můžeme vypustit do éteru radostnou novinu, že výstava je opět otevřena, a to až do srpna letošního roku! Se znovuotevřením přišla i řada novinek, jako jsou aplikace pro mobilní telefon s doprovodnými informacemi, nebo večerní prohlídky s malým dárkem. My, co už jsme tuto výstavu měli možnost vidět v minulosti, můžeme tedy porovnávat a konstatovat, kam se za tu dobu posunula.

O tom, že Cosmos Discovery je mimořádná výstava, jsme se už měli možnost přesvědčit v Brně v létě 2018, kam se vydala nemalá část naší redakce. Bylo proto i pro nás zajímavé se podívat, kam se výstava za ty dva roky posunula a jak výstavní prostor pojali autoři tentokrát. Bylo tedy velmi příjemným zjištěním, že uspořádání doznalo jistých změn a zvláště některé detaily byly určitě ku prospěchu věci. Navíc na závěrečné části se významnou měrou podílel náš šéfredaktor Dušan Majer, takže to mělo i příchuť napětí, jak se společná spolupráce vydařila.

Pro nováčky, kteří netuší, co výstava obnáší, nabízíme krátký popis základních pilířů. Výstava je pojata tak, že návštěvník je prováděn od prehistorie úvah o letech do kosmu, přes první krůčky, soupeření USA a SSSR, až po současné zapojení mnoha národních agentur a soukromých společností. Vše je provedeno formou informačních panelů, modelů zmenšených, i v měřítku 1:1, a nechybí množství unikátních exponátů, které jsou originály, z nichž mnohé i letěly do kosmu. Je potěšitelné, že je dobře zdokumentována i česká stopa ve vesmíru, a to nejen v podobě letu Vladimíra Remka, od něhož na začátku března uplynulo 42 let, ale i v podání dalších sond a zapojení našich soukromých firem.

Jak již bylo odkázáno výše, k výstavě uskutečněné v Brně existuje poměrně rozsáhlý článek a tak tentokrát dovolte jiné pojetí. Povím vám nejprve své postřehy a pak poprosím podobně i kolegy z redakce, aby vyjádřili, co jim výstava přinesla. Sám bych určitě vyjmenoval řadu zajímavostí, které se mi po návštěvě honily hlavou, ale věřím, že pohled více lidí bude ideální. Nabízím tyto otázky:

1) Dokážeš uvést alespoň nějakou změnu, která tě potěšila oproti minulým výstavám v Brně nebo Bratislavě (pokud jsi je navštívil)?

2) Které tři exponáty jsou takové tvoje srdcovky, kvůli kterým jsi odcházel nejvíc nadšený?

3) Dokážeš vybrat nějaké zajímavé detaily, kterých sis na výstavě všiml?

4) Měl bys něco, o čem by měli případně organizátoři vědět, že se dalo zlepšit?

Martin Gembec

1) Začal bych samozřejmě od konce výstavy, protože doplnění současnosti a budoucnosti kosmonautiky výstavě velmi chybělo.

Model vozítka MER na výstavě Cosmos Discovery v Praze 2020

Model vozítka MER (Mars Exploration Rover, SpiritOpportunity) na výstavě Cosmos Discovery v Praze 2020

2) Pro mě je pořád top exponátem model Mars Exploration Roveru. Jasně, je to jen model, ale jeho propracovanost a možnost vidět ho, až se jej skoro dotýkat, mě prostě přijde skvělá. Dále bych vyzdvihl přesnou kopii české mikrodružice Lucky-7. Určitě bych neměl vynechat exponát, který je tak trochu modlou pro většinu fanoušků kosmonautiky, ale rozhodl jsem se do třetice pro jiný, model kabiny Mercury. Člověk nepřestává žasnout, že v tom někdo letěl, a někteří i na více, než jeden den.

3) Určitě jsou to poloprůhledné obrazové stěny. Ty mi přijdou velmi zajímavým doplňkem, který mě příjemně překvapil.

4) Výstava se povedla, troufám si tvrdit lépe, než v Brně. Pojetí prostoru a nasvícení je perfektní. Jsem rád, že nechybí česká stopa ve vesmíru, ale mrzí mě malé zastoupení informací o Evopské vesmírné agentuře. Možná je to dáno převzetím výstavy ze zahraničí, možná to chtělo více odvahy ji ještě více přizpůsobit prostředí, v kterém byla prezentována.

Dušan Majer

1) Změny? – Výstava v Praze je oproti Brnu na větším prostranství a díky tomu nejsou exponáty tak natěsnány k sobě. Kromě toho se rozšířila sekce budoucnost dříve zastoupená pouze modelem roveru Opportunity.

Pohled přes průsvitný obraz na výstavě Cosmos Discovery v Praze 2020

Pohled přes průsvitný obraz na výstavě Cosmos Discovery v Praze 2020

2) Tři exponáty? – Tryska motoru F-1, řídící panely z Houstonu, kabina raketoplánu

3) Zajímavé detaily? – Výstava je plná detailů – není problém na ní strávit mnoho hodin. Osobně se mi velice líbily velkoformátové tisky fotek s kosmonautickou tématikou na perforované látce, skrz které prosvítá světlo. Celé výstavě to dodává další rozměr

4) Něco zlepšit? – Už jsem od návštěvníků dostal pár tipů, které jsem předal organizátorům, stejně tak jsem si i já všiml pár nedostatků, z nichž většinu se podařilo velmi rychle opravit. Nyní tedy nevím o žádné chybě.

Karel Zvoník

1) Změny? – V první řadě musím ocenit každou obdobnou výstavu, která na území České republiky nebo Slovenska proběhne, protože podobných akcí je velmi málo. O to víc mě těší, že je zájem a pokud mohu soudit, tak i návštěvníci odcházejí většinou s úsměvem na tváři. Což znamená, že mise byla splněna a výstava se rozhodně nemíjí účinkem. Teď tedy k otázce. Potěšilo mě lepší nasvětlení exponátů, než tomu bylo v předešlých případech. Stále to nebylo dokonalé, ale bylo to lepší.

2) Tři exponáty? – Na prvním místě to je určitě nenápadný kus „šrotu“ v expozici Měsíc. Líbilo se mi, jak většina návštěvníku chodila jen kolem a obdivovala model rakety Saturn V a jiné exponáty, a tento zůstával bez většího zájmu. Ten kdo se o kosmonautiku alespoň trochu zajímá, ovšem moc dobře ví, co to tam jen tak leží na zemi v pražské výstavní hale. Skutečný kus nejkultovnější rakety vůbec, ano přesně té, která vynesla první posádku na Měsíc. Možnost dotknout se spalovací komory motoru F-1 z mise Apollo 11 bych bez přehánění přirovnal k setkání s modlou a jsem vděčný, že se do České republiky tento kus podařilo dostat.

Expozice českého cubesatu Lucky-7 na výstavě Cosmos Discovery v Praze 2020

Expozice českého cubesatu Lucky-7 na výstavě Cosmos Discovery v Praze 2020

Druhý exponát, který se mi moc líbí, je modul stanice Mir, přibližující návštěvníkům alespoň trochu stav beztíže. Ten pocit uvnitř se nedá popsat. Musí se zažít, ale pozor, ne všem dělá dobře.

Jako třetí bych asi zmínil model lunárního vozítka Lunochod. Už jako kluk jsem si ho představoval jen jako nějaké malé autíčko na ovládání. Překvapilo mě nakonec, jak velký ten rover ve skutečnosti byl.

3) Zajímavé detaily? – Nevím, zda je to detail, ale moc se mi líbila sbírka meteoritů a obzvláště jeden, který je krásnou ukázkou Widmanstättenových obrazců, které mají po naleptání pouze železní „návštěvníci“ z vesmíru.

4) Něco zlepšit? – Odpověď na tuhle otázku přenechám větším odborníkům z redakce. Osobně bych chtěl spíše pořadatelům poděkovat za organizaci této akce a „čert vem“ těch pár chybek. Já si návštěvu užil a v hloubi duše doufám, že se podobných akcí dočkáme i v budoucnu.

Ondřej Šamárek

Informační panely o současnosti a budoucnosti kosmonautiky na výstavě Cosmos Discovery 2020 v Praze

Informační panely o současnosti a budoucnosti kosmonautiky na výstavě Cosmos Discovery 2020 v Praze

1) Změny? – Změna se samozřejmě týká hlavně prostor výstavy, která je tentokrát umístěna v jednom z pavilonů v Holešovicích. Stran obsahu výstavy – velmi mě potěšilo doplnění o aktuální dění, přibyly informační panely o soukromých i státních projektech. To výstavě zcela jistě přidává na hodnotě.

2) Tři exponáty? – Je těžké vybrat jen tři, každopádně pro mě je největším tahákem samozřejmě vylovený motor prvního stupně Saturnu V, který pomáhal vynést do vesmíru misi Apollo 11. Druhou srdcovkou je gondola ASP s orientačními motorky ze druhého stupně Saturnu-IB, která se nachází u modelu Saturnu V a spousta lidí kolem něj prochází, aniž by tušila, o jakou raritu se jedná. A třetí srdcovkou je maketa ruského „raketového křesla“ 21KS, které je vystaveno s Orlanem-DMA. Byť je maketa lehce poškozená, na světě není mnoho příležitostí k prohlídce tohoto vzácného kousku.
3) Zajímavé detaily? – Ty byly na výstavě na každém kroku a rozhodně stojí za to procházet všechny expozice pomalu a pozorně se dívat na všechny exponáty, občas se mezi nimi vyklube zajímavý exemplář – jako například vnitřní část skafandru G4C z programu Gemini, u něhož je možné z bezprostřední blízkosti prozkoumat unikátní vrstvu „link-net“, která měla udržovat jeho tvar.
4) Něco zlepšit? – Určitě bych se přimlouval za to, aby byly exponáty označeny popiskem, který by informoval o tom, zda se jedná o maketu, letuschopný kus nebo dokonce letěný kus. Také osvětlení by, zejména u vyloveného motoru Saturnu V, mohlo být lepší. Jsem si však vědom, že některým exponátům zřejmě světlo nedělá příliš dobře.
Výstava Cosmos Discovery v Praze 2020

Výstava Cosmos Discovery v Praze 2020

Zdroje informací:
Fotografie z archivu autora.
Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Cosmos Discovery v Praze opět otevřena”

  1. bflmpsvz napsal:

    Právě jsem se vrátil z výstavy na pražském Výstavišti a chci se zeptat:
    Dokáže mi někdo vysvětlit podrobnosti o exponátu „Skafandr Jima Lovella, Apollo 13“?
    https://www.kosmonautix.cz/2018/07/navsteva-vystavy-cosmos-discovery-v-brne/dscf5545/

    Popisek zněl jako „skafandr Jima Lovella určený pro výstup na povrch Měsíce“. (Výstup se v případě Apolla 13 nekonal, ale to je teď vedlejší).
    Laik by měl z popisku pocit, že posádka měla jiné skafandry pro start a jiné pro povrch Měsíce. My znalí ale víme, že měli skafandr jen jeden. Pro výstup na povrch si jen navlíkli galoše, na vzduchotěsnou přilbu „fishbowl – akvárium“ si nasadili kryt s tím zlatým stínítkem, na záda si dali ranec s kyslíkem, chlazením a rádiem, a šli.

    Když to vezmu odzhora, ten vystavený skafandr má modrou přírubu přilby. To je starší verze, později změnili výfuk kyslíku do přilby, na straně skafandru i v přilbě, a aby se to nepletlo, ta nová verze měla červenou přírubu, viz foto http://www.collectspace.com/review/dg27/a7lneckring02-lg.jpg a na přírubách bylo varování, že se to nemá kombinovat.
    Oficiální fotky posádek před startem nebo v tréningu nejsou moc směrodatné, tam si mohli oblíknout cokoliv, ale fotky ze startu nebo z mise jsou jasné. Lovell letěl s červenou přírubou, a tak vzniká otázka, co je ten vystavený skafandr zač.
    https://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/apollo/apollo13/html/s70-34848.html

    Lovell byl člen posádky Apolla 8 (zřejmě s modrou přírubou, https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/BTgLJNxpdAC3gRFeRieKRm.jpg ) a velitelem záložní posádky Apolla 11. Plus velitel Apolla 13.
    Pro všechny mise mohl mít ušitý skafandr, ne-li dva (cvičny a „ostrý“). Ale ten vystavený má patch mise Apollo 13 a červené lampasy, které měli velitelé posádek, ale až od Apolla 12, když se nad fotkami z Apolla 11 ukázalo, že není jak členy posádky na fotkách odlišit, pokud nestojí zrovna čelem k objektivu a není tak vidět jmenovka.
    Takže ten skafandr by mohl být cvičný pro Apollo 13. Pokud tedy není vystaven libovolný skafandr opatřený příslušnou jmenovkou a patchem mise.

    No ale teď to hlavní – proč to nemá rukávy a boty? Skafandr měl několik vrstev, ale ty byly spojené. Ta věc má přírubu pro přilbu a několik přírub pro hadice, takže to nemůže být nějaký převlečník nebo co, ty příruby jsou spojené s tou vzduchotěsnou vrstvou. Takže, co je to za torzo?

    Celkově mě výstava zklamala. Fotky jsem všechny znal, zajímaly mě originální exponáty. Představoval bych si ale u každého obrázek s popisky. Takhle člověk vidí zařízení, ale netuší, co který čudlík a který vehement dělá. Kromě pravopisných chyb jsem zaznamenal u některých popisů, že se zatoulaly k jinému exponátu. Třeba u zařízení PLSS (ten ranec s kyslíkem pro výstup na Měsíc) byla i záloha OPS (záložní kyslíková nádrž, umístěná na PLSS), ale popisky byly prohozené. U toho Lovellova skafandru byla přilba od skafandru A7L (fishbowl) ale s červenou přírubou, a s popiskem že je to přilba se kterou měla letět posádka Apollo 1, což byl jiný typ přilby, ukázaný v jiné části výstavy.

  2. Jiri Kos napsal:

    To je ovšem skvělá zpráva! Chystal jsem se na tu výstavu v dubnu a automaticky jsem předpokládal, že byla zrušena.

  3. AHejral napsal:

    Jsem rád, že výstavu prodloužili. Byl jsem na ní v březnu a spoustu kamarádů jsem ani nestačil pozvat. Píšete o změnách; jsou i nějaké v porovnání s Holešovicemi před uzavřením, nebo se tam během pauzy nic neměnilo? Já jestli mám jít znovu na totéž místo.

  4. jirik napsal:

    Sojuz tam už je, všechny tři moduly. Je to podle mne zlatý hřeb, opravdu zážitek. Konečně jsem se mohl podívat to reálného interiéru obytného úseku. Pokud si to pamatuju správně, tak do návratové kabiny je taky vidět lépe než do té ve Kbelích, která je překrytá tmavým a téměř neprůhledným plexisklem.

  5. Yarda napsal:

    Pokud to tam není, na tu výstavu se teprve chystám, možná by nebylo od věci zapůjčit z leteckého muzea návratovou kabinu Sojuzu co v ní letěl Vladimír Remek. Nebo aspoň informaci, že tam je. Když jsem loni lezl do makety LEMu před planetáriem, pán co mne tam pouštěl zřejmě o ní nevěděl.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.