křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Cesta k rentgenovému oku

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.

Zrcadlový modul projektu Athena je tvořen štosem 140 tenkých křemíkových destiček.
Zrcadlový modul projektu Athena je tvořen štosem 140 tenkých křemíkových destiček.
Zdroj: http://www.esa.int

„Cílem tohoto projektu bylo posoudit schopnosti této techniky pro výrobu kosmického hardwaru a komponent o velikosti větší než 0,5 m,“ popisuje Laurent Pambaguian, materiálový inženýr z ESA a dodává: „Analyzovali jsme celý procesní řetězec výroby, včetně následného tepelného zušlechťování a následného zpracování. Sledovali jsme i samotný 3D tisk za použití slitiny titanu – ať už ve formě kovových částic nebo drátu. Výsledek vykazuje dobré mechanické vlastnosti i povrchovou úpravu. To znamená, že jsme schopni tuto technologii posunout vpřed, včetně vyhodnocování alternativních materiálů. Plazmová depozice kovu je kandidátem pro výrobu budoucích velkoformátových komponent. Jde třeba o optickou lavici mise Athena, která bude nejsložitějším titanovým výtiskem v historii.“

Mise Athena má zatím termín startu naplánován na rok 2031 a podle vědců by měl být tento teleskop schopen nahlédnout 10 – 100× hlouběji do kosmu než předešlé rentgenové mise, které sledují ty nejžhavější vysokoenergetické hvězdné objekty. Teleskop Athena bude vyžadovat kompletně novou rentgenovou technologii vrstvených zrcadlových modulů pečlivě uspořádaných k zachycení a usměrnění vysokoenergetických rentgenových paprsků. Optická lavice ponese 750 zrcadlových modulů a půjde o prostorově složitý objekt s mnoha prohlubněmi, které vedou až do maximální hloubky 30 centimetrů. Přesnost tvaru musí být na několik desetin mikrometru.

Umělecká představa mise Athena.
Umělecká představa mise Athena.
Zdroj: https://www.cosmos.esa.int

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/3D-printed_structure_of_an_X-ray_eye.jpg
http://www.esa.int/…/19230430-1-eng-GB/Athena_mirror_module.jpg
https://www.cosmos.esa.int/documents/400752/400860/cdf_front.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.