Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu

Po letech studií, zkoušek a průzkumů v rámci přípravy na začátek mise Mars Sample Return (MSR) v roce 2026 udělala NASA významný pokrok. Stanovila, že pro doposud nerealizovaný odlet vzorků z povrchu Marsu použije nosnou raketu s tuhými pohonnými látkami. Tato malá raketa nese označení MAV (Mars Ascent Vehicle) a bude hrát klíčovou roli při misi MSR, kterou společně připravují agentury NASA a ESA. Prvním článkem tohoto řetězce misí bude americké vozítko Perseverance, které má Zemi opustit v polovině letních prázdnin. Perseverance nasbírá jádrové vzorky marsovských hornin a uloží je do trubiček, které v budoucnu vyzvedne jiný rover, jehož start přijde nejdříve v roce 2026.

Infografika o roveru Perseverance.

Infografika o roveru Perseverance.
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com
Překlad: Dušan Majer

Na rok 2026 jsou plánovány dva starty od Země k Marsu – NASA a ESA sem pošlou stacionární přistávací plošinu SLR (Sample Retrieval Lander), která ponese i raketu MAV, mobilního robota pro sběr vzorků zanechaných roverem Perseverance a orbiter ERO (Earth Return Orbiter), který se postará o dopravu cenného vzorku na Zemi. Americký lander SRL zamíří do oblasti, která je nedaleko odložených vzorků a po přistání z jeho útrob vyjede evropský sběrný rover, který bude mít za úkol sebrat trubičky se vzorky a dopravit je zpět k landeru SRL. Trubičky pak budou roboticky uloženy do nákladového modulu na vrcholu rakety MAV, která s nimi následně odstartuje a doručí je na oběžnou dráhu Marsu.

Evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter) vybavená americkým systémem pro zachycení a uložení vzorků z Marsu se na oběžné dráze setká s pouzdrem se vzorky a uloží jej do návratové schránky, ve které bude zabráněno případné kontaminaci. Sonda pak opustí oběžnou dráhu Marsu a zamíří k Zemi – návratové pouzdro vstoupí do atmosféry Země a nebržděně dopadne do pouště v Utahu v roce 2031.

Schéma programu Mars Sample Return platné v květnu 2019.

Schéma programu Mars Sample Return platné v květnu 2019.
Zdroj: http://www.esa.int/

Aktivně pracujeme na první obousměrné cestě k jiné planetě,“ říká Jim Watzin, ředitel programu průzkumu Marsu v NASA. Projekt má odhadované náklady ve výši 7 miliard amerických dolarů, skládá se z několika misí a je opravdu ambiciózní, ale podle zástupců NASA je také uskutečnitelný. „Když se podíváte na základní bloky té architektury, tak všechny jsou aspoň z většiny hodně podobné věcem, které jsme už dělali, případně jde o jejich rozšíření,“ uvedl Watzin v rozhovoru pro web Spaceflight Now, kde dodal: „Ochrana vzorků a jejich utěsnění, to je oblast zcela nová.

Umělecká představa - raketa MAV uvolňuje pouzdro se vzorky na oběžné dráze Marsu.

Umělecká představa – raketa MAV uvolňuje pouzdro se vzorky na oběžné dráze Marsu.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/

Vědci chtějí ochránit vzorky nejen od kontaminace pozemskými mikroorganismy a organickým materiálem. Zaměřují se také na to, aby materiál dovezený z Marsu nijak neohrozil pozemský ekosystém, což je princip označovaný jako zpětná planetární ochrana. „Problém zkoumáme v rámci vývoje konceptů již pět let a jsem si vcelku jistý, že jsme tomu přišli na kloub,“ říká Watzin a dodává: „Snažíme se celý systém udržet co možná nejjednodušší, což v žádném případě není snadné, neboť se jedná o komplexní úkol. Zkrátka se snažíme celou věc zbytečně nekomplikovat.

Jedním z dosud nevyzkoušených prvků, které program MSR vyžaduje, je raketa, která by zajistila dopravu vzorků z povrchu Marsu na jeho oběžnou dráhu. Podle předběžně daných limitů návrhu by nosič MAV neměl být vyšší než 2,8 metru a širší než 57 centimetrů. Jeho celková vzletová hmotnost nesmí překročit 400 kg. Marsovská gravitace je jen 38 % té pozemské, takže rakety pro start z rudé planety mohou být mnohem menší než ty pozemské. Navíc MAV má mít za úkol dopravit na oběžnou dráhu náklad vážící mezi 14 a 16 kilogramy.

Požadavky se vrší na sebe a sílí snaha udělat koncept MAV co možná nejmenší, ale aby byl stále schopen splnit na něj kladené požadavky. Odborníci z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) došli k rozhodnutí, že dvoustupňový nosič na tuhé pohonné látky je tou nejlepší volbou pro raketu MAV. NASA dříve zvažovala použití jednostupňového hybridního pohonného systému, který by využíval tuhé palivo na bázi vosku v kombinaci s kapalným okysličovadlem. To podle Watzina dávalo smysl, protože inženýři měli obavy z jevu označovaného jako „cold soak“, který se projevuje při dlouhodobém vystavení zrn motorů na tuhé pohonné látky nízkým teplotám. NASA pracovala se dvěma dodavateli hybridních pohonných systémů, kteří provedli i testovací zážehy, ale zástupci agentury se v minulých měsících rozhodli jít výše zmíněnou cestou dvoustupňového nosiče na tuhé pohonné látky.

Princip raketového motoru na hybridní pohonné látky.

Princip raketového motoru na hybridní pohonné látky.
Zdroj: https://www.researchgate.net/

Zástupci agentury vybrali jako lokalitu odběru vzorků kráter Jezero, což je dávno vyschlá říční delta. Sem má v únoru 2021 přistát rover Perseverance a logicky sem budou muset přistát i Sample Retrieval Lander s MAV. „Když jsme vybrali kráter Jezero pro misi Mars 2020, tak se teplotní režim, který musela technika snášet, dostal do výrazně vyšších teplot – šlo o desítky stupňů Celsia,“ uvedl Watzin v rozhovoru pro web Spaceflight Now a dodal: „To nás přimělo znovu jednat o možnosti využít motory na tuhé pohonné látky.

Návrh dvoustupňové rakety MAV na tuhé pohonné látky.

Návrh dvoustupňové rakety MAV na tuhé pohonné látky.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Výsledky z pozemních zkoušek také ukázaly, že jednostupňový hybridní pohonný systém nebyl dostatečně připraven pro použití na MAV. „Testovací technologický program hybridního pohonu odhalil skutečnost, že je k dokončení potřeba nějaký čas navíc, aby bylo možné provést opakovaný zážeh k dosažení oběžné dráhy. Stejně tak bylo potřeba hodně času i na vypracování strategie k poskytnutí správné úrovně okysličení, nebo správných zážehových charakteristik. Začalo to být stále více a více komplexní. Čím dál tím víc se ukazovalo, že ta technologie není tak vyspělá, jak jsme si mysleli. Naopak motory na tuhé pohonné látky jsou velmi dobře známou a zavedenou technologií, které dobře rozumíme. Původně očekávané výhody se tedy rozplynuly. Rozhodli jsme se jít cestou, kterou známe, a u které už nemusíme čelit velké výzvě díky novým informacím o teplotních limitech, kterým má technika čelit.

Jak již bylo uvedeno výše, raketa MAV má odstartovat v polovině roku 2026 společně s landerem SRL a evropským sběrným vozítkem. Podle aktuálních plánů se nepočítá s tím, že by k zážehu rakety MAV došlo dříve než v polovině roku 2029, kdy začne fáze návratu na Zemi. Watzin uvedl, že podle NASA nepatří dlouhodobé čekání pohonných látek MAV mezi největší výzvy programu MSR: „Je tu hodně analogií s tím, co děláme tady na Zemi. Myslím, že je tu v určitém ohledu přímá analogie s armádními střelami. Ty se staví tak, aby mohly být skladovány roky, nebo i desítky let, než přijde jejich aktivování. My už tedy víme, jak bezpečně skladovat tyto motory. Dělalo se to už opravdu mnohokrát – ať už z hlediska obrany nebo vědeckého výzkumu. Všechny naše stroje dnes létají autonomně. U Marsu jsme také už dost dlouho na to, abychom znali jeho gravitaci. V tomhle nebude ta největší výzva.“

Raketové portfolio firmy Orbital ATK - dnes součást firmy Northrop Grumman - všechny používají motory na tuhé pohonné látky.

Raketové portfolio firmy Orbital ATK – dnes součást firmy Northrop Grumman – všechny používají motory na tuhé pohonné látky.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

NASA si raketové motory pro MAV objedná u firmy Northrop Grumman, která zajišťuje dodávky těchto motorů pro armádní střely, ale i pro kosmické nosiče. „V Northrop Grumman získali díky jejich nedávným akvizicím velké možnosti v oblasti motorů na tuhé pohonné látky,“ uvedl Watzin a dodal: „A navíc oni – myšleno skupina, kterou oni teď vlastní – už pro nás dříve stavěli motory na tuhé pohonné látky i pro nízké teploty. Udělali jsme si průzkum trhu a hledali jsme ještě někoho s podobnými schopnostmi. Ukázalo se, že jsou jediní.

V oznámení o zadávání veřejných zakázek, které bylo vydáno na začátku tohoto měsíce, NASA uvedla, že má v úmyslu udělit společnosti Northrop Grumman zakázku na dodávku 20 raketových motorů – 10 první stupeň a 10 druhý stupeň – pro MAV. Tato dodávka má obsahovat testovací exempláře, letové kusy i záložní motory, které by také splňovaly letové specifikace a mohly být v případě potřeby nasazeny.

Long Duration Exposure Facility (LDEF)

Long Duration Exposure Facility (LDEF)
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

NASA uvedla, že firma Northrop Grumman může využít data z programu Long Duration Exposure Facility (LDEF). Ten probíhal v 80. letech minulého století a byl zaměřen na dlouhodobou expozici pevných pohonných látek drsnému prostředí vesmíru po dobu téměř šesti let.  Firma Thiokol Propulsion, která je nyní po sérii podnikových akvizic součástí Northrop Grumman, vyvinula raketový motor na tuhé pohonné látky pro sondu Magellan, který se úspěšně aktivoval po více než 15 měsících ve vesmíru a umístil sondu na oběžnou dráhu kolem Venuše.

Agentura se dále domnívá, že patentované složení tuhých pohonných látek firmy Northrop Grumman může být použito na MAV. Návrh rozpočtu administrativy prezidenta Donalda Trumpa na rok 2021 by měl umožnit rozvoj amerického podílu na programu MSR, přičemž evropské státy již vloni souhlasily s hrazením prvních fází evropského podílu. Americký lander SRL, raketa MAV a evropský sběrný rover by měly v červenci roku 2026 odstartovat z mysu Canaveral na americké raketě. Tentýž rok by je měl následovat start sondy ERO, kterou z Francouzský Guyany vynese evropská raketa Ariane 64.

Umělecká představa evropské sondy ERO.

Umělecká představa evropské sondy ERO.
Zdroj: https://www.esa.int/

Tohle jsou nejčasnější technicky i programově dosažitelná data k implementaci této architektury. Je to také první z pouze dvou příležitostí, které zajistí doručení před polovinou třicátých let,“ říká Watzin a dodává: „Druhá příležitost je v roce 2028.“ Sonda ERO má po příletu k Marsu použít své iontové motory, aby klesla na nižší oběžnou dráhu. Jakmile zde bude, měla by zajistit podporu komunikace s landerem SRL, který by měl na Marsu přistávat v polovině roku 2028.

Vypuštění druhého a třetího prvku programu MSR v roce 2026 také umožní inženýrům použít na landeru a sběrném roveru fotovoltaické panely. Je to tím, že kritické činnosti související s transportem vzorků by neměly proběhnout během zimy nebo období prachových bouří, uvedl Austin Nicholas, vedoucí inženýr mise Mars Sample Return z JPL.

Vizualizace roveru Perseverance.

Vizualizace roveru Perseverance.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Inženýři jsou stále otevření i myšlence použít i rover Perseverance, tedy pokud bude v roce 2029 stále v provozu, aby dopravil vzorky k MAV. To by představovalo záložní řešení pro případ, že by se sběrný rover dostal do jakýchkoliv problémů. „Jakmile budou dokončeny povrchové činnosti, dojde k zážehu MAV,“ říká Nicholas a dodává: „Start budou sledovat jak sběrný rover, tak i Perseverance, abychom mohli lépe porozumět tomu, jak celá akce proběhla.“ Když MAV uvolní balíček se vzorky na oběžné dráze, ERO se s ním setká a zachytí jej. Pak provede buďto sterilizaci jeho povrchu nebo jej uloží do ochranného pouzdra. Následně opustí Mars a vydá se k Zemi.

Umělecká představa evropské sondy ERO.

Umělecká představa evropské sondy ERO.
Zdroj: https://www.esa.int/

ERO uvolní návratové pouzdro chráněné tepelným štítem, které v roce 2031 dopadne do Utahu. Inženýři pro tuto fázi nepočítají s použitím padáků – místo toho se použije zesílené návratové pouzdro, které velkou rychlostí dopadne na povrch.

Toto řešení bylo zvoleno, pro někoho možná paradoxně, z důvodu vyšší bezpečnosti. Vzorky z Marsu totiž spadají do nejvyšší (páté) třídy planetární ochrany a nesmí se tedy za žádných okolností dostat neřízeně do kontaktu s pozemským prostředím. Využití padáků na návratovém pouzdře by i při zdvojeném či jakkoli násobně zabezpečeném řešení nevedlo k 100% jistotě jejich správné funkce. Při jejich selhání by tak mohlo dojít k poškození přistávacího pouzdra a odhalení vezených vzorků. Také by padákový systém a jeho případné zálohování vedlo k výraznému nárustu hmotnosti přistávacího pouzdra a také jeho rozměrů. Jedním z řešení je konstruovat pouzdro tak, aby přečkalo přistání i při selhání padáku. Pokud je pouzdro takto vhodně navrženo, tak pak ale ve výsledku již žádný padákový systém nepotřebuje (naopak se ušetří hmotnost). Návratové pouzdro mise MSR je tedy v plánu realizovat tak, že se využijí deformovatelné konstrukční prvky, které zajistí přežití nákladu při přistání nepodporovaném padákovým systémem. Stejně tak se nepoužijí žádné přistávací motory apod., opět z důvodu jisté míry nespolehlivosti a také hmotnosti,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

NASA uvádí, že podle shozových zkoušek budou vzorky i po tvrdém vysokorychlostním dopadu v dobrém stavu. S tímto bezpadákovým scénářem počítali i inženýři, kteří navrhovali odběrné trubičky pro rover Perseverance. Inženýři a vědci jsou si vědomi možných rizik, která by mohly mimozemské vzorky představovat pro lidi i naše životní prostředí, takže pouzdro by bylo stavěné na to, aby přečkalo selhání padáku.

Rover Perseverance odstartuje se 43 trubičkami na vzorky. Pět z nich nebude naplněno vzorky z Marsu – pomohou vědcům při analýze určit, které molekuly pochází z Marsu a které jsou ještě ze Země. Půjde o první vzorky, které budou na Zemi dopraveny z jiné planety a cenný materiál bude rozeslán do laboratoří na pečlivou analýzu.

Na pracovní skupině máme rozdělané dvě možnosti, jak by mohla mise MSR vypadat. Obě počítají s využitím ideálních odletových oken od Země a vyhnutí se sezónám regionálních a globálních prachových bouří na Marsu. První misí MSR je Mars 2020 Perseverance, která je společná pro oba scénáře. Scénář 1 počítá se startem SRL a ERO v roce 2026. I když Ero bude pro mise MSR potřeba později, je start ve stejném roce zárukou přenosové kapacity mezi Marsem a Zemí pro SRL. Není totiž jisté říct, že v dané době bude na oběžné dráze okolo Marsu nějaká sonda ESA nebo NASA, která by tyto služby mohla poskytovat také. Z důvodu jiných přeletových drah dorazí SRL k Marsu v polovině roku 2028 (aby došlo k vyhnutí se sezóně prachových bouří) a ERO ve 4. čtvrtletí 2027. V první polovině roku 2029 by byly s pomocí MAV dopraveny vzorky na nízkou oběžnou dráhu Marsu a následně zachyceny ERO. ERO by pak na přelomu let 2029/2030 pomalu zvyšovalo svoji oběžnou dráhu a v polovině roku 2030 se vydalo k zemi. Návrat vzorků by proběhl v roce 2031. Scénář 2 počítá se startem ERO v roce 2027 na heliocentrickou dráhu, odlet k Marsu na závěr roku 2028 a přílet k Marsu ve druhé polovině roku 2029. SRL by startoval v polovině roku 2028 a přiletěl k Marsu v polovině roku 2030 (opět aby se vyhnul bouřkové sezóně). Doprava vzorků na oběžnou dráhu by proběhla v první polovině roku 2031 a jejich návrat na Zemi v roce 2033,“ uvedl Michal Václavík.

Umělecká představa pouzdra se vzorky.

Umělecká představa pouzdra se vzorky.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Na otázku, zda pro program MSR uvažují o použití komerčních nosných prostředků, jako je třeba chystaná Starship od SpaceX, Watzin odpověděl, že se NASA v první řadě zaměřuje na prověřené technologie. „Věděli jsme, že bychom to chtěli udělat raději dříve než později, tudíž se nezdálo rozumné jít po cestě, kde bychom museli od začátku vyvíjet zcela nový systém doručení, když systémy, u kterých víme, že byly úspěšné, jsou vhodné pro realizaci mise,“ uvedl Watzin a dodal: „Pokud tyto schopnosti Starship dozrají a prokáží se, jsem si jist, že ji plně programově využijeme. Ale nezdálo se, že by to mělo smysl, protože zatím opravdu nevíme, jaké to bude, nebo kdy to bude ve stavu, aby se technologie stala základem této kampaně.

Závěrem rozhovoru pro Spaceflight Now ještě uvedl, že jednou z největších výzev plánovačů mise je sladění rolí roveru Perseverance a prvků s plánovaným startem v roce 2026. „Části tohoto úkolu se dělají jednotlivě, ale nakonec se to všechno spojí do integrované kampaně na Marsu, která potrvá něco přes 13 měsíců,“ uvedl Watzin a dodal: „Myslím, že právě tohle je jedinečné. To je to místo, kde budeme mít spoustu výzev.“ Projekt na dopravu vzorků z Marsu na Zemi pomocí mnoha na sebe navazujících misí byl v roce 2011 označen za největší prioritu planetárního výzkumu. NASA na to reagovala zahájením vývoje mise Mars 2020, která byla nedávno přejmenována na vozítko Perseverance. Zbytek kampaně MSR byl volně definován až do roku 2017, kdy ESA a NASA začaly společně tvořit detailní plán celé akce.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/04/PIA23496_hires.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/…n4Gu9VpLtnK5XJyXjVn2VzQ=s2200
http://www.esa.int/…/Mars_Sample_Return_overview_infographic.jpg
https://mars.nasa.gov/…/44610_PIA23500_MSR_f_OS_deployment.png
https://www.researchgate.net/…/Schematic-of-a-Hybrid-Rocket-Engine.png
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2020/04/mav_concept1-678×1117.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Da8UYDyU8AAFDvy.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Long_Duration_Exposure_Facility_after_deployment.jpg
https://www.esa.int/…/Earth_Return_Orbiter_over_Mars_pillars.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23764-image2-16.jpg
https://www.esa.int/…/Mars_Sample_Return_Earth_Return_Orbiter_elements.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…OrbitingContainer-Concept-20200225.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

46 komentářů ke článku “Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu”

  1. Viktor napsal:

    Diky za odpověď,tak rychle a pozde,klobouk dolu!

  2. Viktor napsal:

    Prominte,ale hned z několika dokumentu i clanku a to i na kosmonautix jsem nabyl dojmu,ze povrch marsu je sterilni dokonce sterilizujuci diky UV zareni dopadajicim na pocrch v plne sile diky nepritomnosti ozonove vrstvy,ktera nas chrani tady na Zemi.Dramaticky se to lici hned v několika dokumentech a ted tady ctu vasnive komentare a obavy o osud marsu kontaminaci ze Země.Jak to jde dohromady? Skoda,ze uz pisi tak pozde,protoze by me opravdu zajímala odpověď primo od Dusana.Dokonce mnohamiliardove slozite odebirani vzorku v této misi pocita s tim,ze na povrchu se neudrzi život ani domaci,martansky.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nevadí, že píšete později. Dostaneme se ke všem komentářům bez ohledu na stáří článku.
      Ohledně vlivu radiace máte pravdu. Ochranná opatření jsou hlavně preventivní pro každý případ. V zásadě jde o to, že Mars má vysokou úroveň planetární ochrany. Proto je potřeba pamatovat na různé pojistky a ochranná opatření, která by se mohla hodit, pokud by naše očekávání byla nějak odlišná od skutečnosti. Ostatně jde o první událost svého druhu. Takové premiéry mají potenciál překvapit. Je proto vždy lepší být připraven na případnou horší možnost, než si pak drbat hlavu.

    • Jan Jancura napsal:

      Samozřejmě nikdo neočekává život na povrchu Marsu, ale pod jeho povrchem. V poslední době byl nalezen na Zemi život v kilometrové hloubce, i v jezerech pod ledovci, kde samozřejmě již téměř žádná radiace z kosmu není (kromě vlastní pozemské). Takže nelze vyloučit, že na Marsu to bude podobné – byly tam indikovány podpovrchová jezera, led apod.

  3. uzba napsal:

    Mám laickú otázku ktorá okrajovo súvisí s témou. Prečo návratové púzdra, moduly apd. majú tepelný štít a padák sa otvára až v hustejších vrstvách atmosféry? Prečo nie je možné otvoriť padák už v riedkych vrstvách atmosféry? Chápem, že na začiatku je rýchlosť vysoká, ale keďže je atmosféra riedka, tak padák bude rýchlosť návratového telesa len mierne znižovať a čím bude atmosféra hustejšia tým viac.
    Mám predstavu, že hustota atmosféry sa nemení skokovo, že je to plynulý prechod.
    Musí tam byť niečo, čomu som nepochopil, inak by sa to nerobilo takto komplikovane. Jediné čo ma napadá, že prechod z prázdneho priestoru do hustých vrstev atmosféry je síce plynulý ale pomerne krátky a žiaden padák by to nestihol ubrzdiť na potrebnú rýchlosť.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Problém je v tom, že v té vysoké rychlosti potřebujete speciální nadzvukové padáky a s nimi je to složitější. Navíc v pouzdru zabírají dost místa.

      • uzba napsal:

        Ďakujem za odpoveď. Stále však nerozumiem, prečo by musel byť použitý nadzvukový padák. Áno, rýchlosť zostupu je pri vstupe do atmosféry nadzvuková, ale atmosféra je tam veľmi riedka. Je to tak, že pre padák nie je dôležitá hustota atmosféry? Dôležitá je len rýchlosť?
        Hneď ma napadla ďalšia otázka. Váha nadzvukového+normálneho (podzvukového) padáku je väčšia ako tepelný štít+normálny padák?
        Keď tak nad tým rozmýšľam, tak veľká nevýhoda otvorenia padáku už pri vstupe do hornej vrstvy atmosféry (ak to je vôbec možné), bude aj to, že miesto pristátia bude mať veľký akčný rádius.

      • uzba napsal:

        Ďakujem. Stále však nerozumiem, prečo by musel byť použitý nadzvukový padák. Áno, rýchlosť zostupu je pri vstupe do atmosféry nadzvuková, ale atmosféra je tam veľmi riedka. Je to tak, že pre padák nie je dôležitá hustota atmosféry? Dôležitá je len rýchlosť?
        Hneď ma napadla ďalšia otázka. Váha nadzvukového+normálneho (podzvukového) padáku je väčšia ako tepelný štít+normálny padák?
        Keď tak nad tým rozmýšľam, tak veľká nevýhoda otvorenia padáku už pri vstupe do hornej vrstvy atmosféry (ak to je vôbec možné), bude aj to, že miesto pristátia bude mať veľký akčný rádius.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        V řídké atmosféře potřebujete MNOHEM větší vrchlík, jinak nemá prakticky žádný účinek.

      • Dan napsal:

        Musíte umořit nemalou kinetickou energii, ten štít se zahřívá na tisíce °C. Zkuste si to s padákem. Samozřejmě, záleží jak na rychlosti, tak na tlaku, ale tření v horních vrstvách atmosféry jde na vrub hlavně vzájemné rychlosti.
        Jinak, takový nadzvukový padák pro Mars má třeba i 30 m průměr. Nejsou to drobečkové.

        Doporučuji ke shlédnutí přednášku Jaroslava Kousala na Youtube jménem „Žhavé konce kosmických letů“. Má tam i grafy, jak vypadá vstup do atmosféry pro různá tělesa, mimo jiné (padáku asi nejbližší) balonovou družici Echostar (snad se nepletu názvem), která zbrzdila už velmi vysoko (a samozřejmě shořela).

      • uzba napsal:

        Vďaka za odpovede.

  4. Ivo napsal:

    Tak doufejme, že do té doby tam už přistanou lidé a ty vzorky si raději prozkoumají na místě. 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To není dobrý přístup. Přistáním lidí by se velmi zkomplikovala analýza vzorků – nedal by se určit, co s sebou lidé (které nemůžete sterilizovat jako vozítko) přivezli a co už tam bylo původně.

      • Ivo napsal:

        Na přistání tak jako tak jednou dojde, s tím nic nenaděláte.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Jasně, to nezpochybňuju a ohromně se na to těším. Ale vím, že než k tomu dojde, tak musíme Mars prozkoumat nejlépe, jak jen umíme.

      • gendibal napsal:

        Není správný přístup?
        Tak to mi jako fandovi kosmonautiky přijde jako naprostý šok, že přistání lidí na Marsu není správný přístup. Co by mohli lidi těm vzorkům udělat? Vždyť i po přistání na Zemi je budou zkoumat lidi. Jenže budou zkoumat jenom pár gramů čehosi, vytrženého ze souvislostí, která nám zachovají jen fotografie místa odběru. Bude možné zkoumat chemické a mineralogické složení atd., ale geologický kontext nikoliv, resp. právě jenom z těch dokumentačních fotek.
        A co se týče ještě další reakce, Zemi zkoumáme taky nejlíp, jak umíme, a jde nám to docela slušně, možná proto, že ji máme pod nohami a ne 100 milionů kilometrů daleko. Dokonce jsme schopní ve vzorcích najít i miliardy let staré mikrofosilie a dělat okolo nich dalekosáhlé závěry. To nám hrstka z Marsu dovezeného prachu určitě neumožní.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pochopil jste mne špatně. Přistání lidí na Marsu je správný přístup, jen je předtím potřeba velmi dobře prozkoumat vlastnosti Marsu, než tam lidí přistanou. Ti si s sebou totiž přivezou mnoho mikroorganismů a pak se bude složitě určovat, zda tahle potvůrka, kterou pozorujeme, už na Marsu byla, nebo zda jsme si ji přivezli s sebou. Vzorky z mise MSR se budou analyzovat ve speciálních laboratořích s mimořádnou úrovní čistoty a sterility. To není u pilotované výpravy na Mars dosažitelné.

      • Jan Jancura napsal:

        Pro mne jako příznivce kosmonautiky je prioritní zjistit, zda byl resp. ještě je na Marsu život. A případná přítomnost lidí to velmi zkomplikuje, poněvadž bude obtížné zamezit zavlečení pozemského života na Mars.
        Zjištění původu života na Zemi resp. ve Vesmíru je asi jedna z nejzákladnějších vědeckých otázek. To ostatní by mělo počkat, až se tato otázka zodpoví.

      • gendibal napsal:

        Pro mne jako příznivce kosmonautiky je noční můrou, že by se na Marsu mohl nějaký místní život objevit. Znamenalo by to obrovskou bezpečnostní hrozbu, kvůli které by mohl být Mars natrvalo uzavřen. Stačí si uvědomit, co všechno vyvolal „pitomý“ koronavirus, který je čistě pozemský.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, je možné, že v takovém případě by lidé létali k Marsu jen na jeho oběžnou dráhu a Mars by se stal jakousi chráněnou rezervací. Na druhou stranu jelikož by případný život na Marsu procházel po velmi dlouhou dobu úplně jiným vývojem než ten pozemský, můžeme jen spekulovat,zda by byl schopen s ním nějak reagovat, potažmo mu škodit.

      • Jan Jancura napsal:

        Já nevidím žádnou velkou tragedii, že bychom na Marsu v dohledné době lidé nepřistáli. Ono na Měsíci bude lidstvo mít co dělat desítky, spíše stovky let. Pak na základě zkušenostmi z průzkumu Měsíce a z pobytu lidí na něm, může se lidstvo v případě negativních důkazů o životě na Marsu, „vrhnout“ na Mars. Po tu dobu může, za využití zkušeností z Marsu, provádět intenzivní robotický průzkum Marsu.

    • KarelT napsal:

      A kde by se tam ti lidé asi tou dobou (2026/2027) vzali ? Snad nemyslíte Starship, obrovský úspěch bude, pokud bude létat alespoň jako náklaďák a tanker, to nebude moc vadit že se občas rozmlátí.

      • Ivo napsal:

        Máte zajímavý přístup, už dneska víte co bude. Jinak možná byste si měl uvědomit, že to nač narážíte se dneska děje ve 100% případů raket dopravujících náklady do vesmíru tedy s výjimkou F9/FH.

        A nyní k tomu ostatnímu, slovy do té doby jsem myslel dobu, kdy budou vzorky zpátky na zemi, tedy aktuálně nejdříve 2031, pokud jsem článek správně pochopil.

      • KarelT napsal:

        Nevím co bude a vy to taky nevíte. Co víme je, že občas se motorické přistání u F9 nepodaří a stupeň se rozmlátí. Což u nákladního nosiče není problém protože se jen trochu zvýší cena. Skutečně nevěřím že do 10ti let bude něco jako Starship pilotované, pokud se to podaří nějak postavit a i to je myslím optimistický výhled, upozorňuji že jsem patřil u F9 k optimistům. A ani to není zásadní nedostatek (ani pro SPACEX) budou-li létat jen náklaďáky/tankery, lidi vozit nahoru a dolu umíme, ale velké náklady dostatečně levně neumíme. A zájem o ty služby by určitě byl.

      • Maniak napsal:

        A není to fuk? Jde o soukromé peníze. My můžeme jen držet palce.

  5. Lopour napsal:

    Úžasný projekt, ale 20 let od „nejvyšší priority“ v roce 2011 do plánovaného doručení vzorků v roce 2031 mi připadá příliš. Navíc myslím díky poměrně velké složitosti a rozdělení do několika fází reálně hrozí další oddalování – stačí prošvihnout jedno startovní okno a hned naskočí další dva roky…
    Snad se vzorků z Marsu dočkáme.

  6. Jan Jancura napsal:

    Osobně si myslím, že by bylo jednodušší, kdyby Perseverance přivezl vzorky přímo k raketě MAV. Sběrný rover je další komplikující článek, navíc nebude jednoduché, aby ty vzorky našel. Samozřejmě je zde riziko dlouhého přežití Perseverance. Určitě ten postup NASA a ESA zvážily, zajímaly by mne však oficiální důvod, proč volily ten komplikovanější postup.

  7. Branislav Pecho napsal:

    Veľmi zaujímavý článok pán Majer, vďaka.
    Položím hypotetickú otázku: Neuvažovalo sa o zachytení návratového púzdra pri Zemi? Či už samostatnou pilotovanou/nepilotovanou misiou a primárne preskúmanie vzoriek na ISS? Prípadne v na GW. Keďže sa v článku spomína planetárna ochrana, pripadá mi taká možnosť vcelku logická. Predsalen, ak by bol vo vzorkách nejaký marsovský život (a je myslím vcelku jedno, či by pristávacie púzdro tvrdý dopad prežilo, či nie), je tu nejaké riziko jeho mutácie a prípadnej nákazy. Pre príklad nemusíme chodiť ďaleko – COVID-19. Takže o podrobnom preskúmaní vzoriek na Zemi by sa rozhodlo až potom, co by ISS, alebo GW predbežne potvrdilo „nezávadnosť“ vzoriek pre pozemský zivot.

    • Jan Jancura napsal:

      Důvod je zřejmý, zachycení na oběžné dráze Země by potřebovalo pohon a palivo k zabrzdění na orbitální rychlost U Země.

      • Branislav Pecho napsal:

        Jedna z možností to určite je, ale: sonda ERO pohon má, keďže je nutné odletieť od Marsu. Koľko paliva by musela viezť so sebou naviac kvôli brzdnému manévru pri Zemi/Mesiaci? Pôjde Ariane 6 na hranici svojej nosnosti? Viem, že to nie sú jednoduché otázky, ale myslím, že kvôli prevencii by to stálo za to. Finančne si to samozrejme netrúfnem odhadnúť.

      • Dan napsal:

        Nebo zkusit aerobraking. Stejně na tom pouzdru bude štít. Ale je to další článek do řetězu, který lze obejít a tím alespoň trochu snížit riziko selhání takto ambiciózního projektu.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Díky za pochvalu.
      Co se týče tohohle návrhu, tak jeden čas se takové úvahy objevily, ale nakonec to bylo vyřešeno právě tou odolnou konstrukcí pouzdra, které se otevře až v mimořádně dobře chráněné laboratoři, aby do okolního prostředí nic neuniklo. Ochrana bude odpovídat laboratořím, které pracují třeba s ebolou.

  8. Jan Jancura napsal:

    Díky za zajímavý článek. Mám obavy ze složitosti celého projektu, snad však vyjde.

  9. hotovson napsal:

    osobně bych návrat vzorků rozdělil aspoň na dvě nezavislé cesty – dvě MAV, každá s polovinou vzorků (a třeba i každá jiné konstrukce, aby se omezila možnost systémové chyby) a možná i dvě nezávislé ERO

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Pak počítejte s minimálně dvojnásobnou cenou a odkladem startu o pár let.

      • hotovson napsal:

        jiste, ze by to nestalo stejne, odklad by byt moc nemusel, predpokladam, ze by to neresil jeden tym seriove…

        jake budou vicenaklady a jaky bude odklad, kdyz selze cokoliv z dlouheho retezce navaznych kroku a vzorky opusti svoji znamou polohu na povrchu Marsu a soucasne nedorazi na Zemi?
        jaka je pravdepodobnost takoveho selhani?

  10. KarelT napsal:

    Super článek, díky ! Až mise odstartuje, budu to docela nervy aby se nic nepokazilo a všechno vyšlo.

  11. David R. napsal:

    Zaujala mne tato věta:
    „Když se podíváte na základní bloky té architektury, tak všechny jsou aspoň z většiny hodně podobné věcem, které jsme už dělali“
    Nevím, je-li to dobrá, či špatná zpráva. Za 7 miliard USD…

  12. peter1492 napsal:

    Velmi zaujimave, velmi kvalitny clanok!

    ….len si opravit “v roce 2026 udělala NASA významný pokrok“ 🙂

    Dufam, ze sa to uskutocni aspon v horizonte do 2028.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.