Webb vyzkoušel rozkládání zrcadla

4. dubna 2020

Při zatím poslední významné zkoušce Dalekohledu Jamese Webba bylo primární zrcadlo rozloženo do stejné konfigurace, kterou zaujme v kosmickém prostoru. Jak se blíží termín startu v příštím roce, musí technici a inženýři pečlivě procházet stále více úkolů na dlouhém seznamu zkoušek, kterými musí observatoř projít, než bude moci být zabalena k poslední cestě před vypuštěním do vesmíru. Zkouška provedená na začátku března, obsahovala ověření pokynů pro vnitřní systémy, které měly plně rozložit a zaaretovat ikonické primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Celý proces probíhal v čisté místnosti firmy Northrop Grumman Space Systems v kalifornském Redondo Beach stejně jako tomu bude po vypuštění do vesmíru.

Složitost a komplexnost zkoušek Teleskopu Jamese Webba se nyní výrazně zvýšila, protože připravovaná observatoř je již plně sestavena. Ke konstrukci tedy muselo být připojeno speciální zařízení, které eliminovalo účinky gravitace a odlehčovalo pohyblivé díly. V kosmu si samozřejmě Webb poradí i bez něj, protože bude v prostředí mikrogravitace. Podobné zkoušky pomohou reálným fyzickým prověřením zajistit úspěch mise. Ukazuje se, že konstrukce bude schopna se pohybovat jak má a dosáhne tak správné konfigurace. Ke cvičnému rozložení primárního zrcadla dojde na Zemi ještě jednou – těsně před odesláním na kosmodrom.

Zkušební rozkládání primárního zrcadla Dalekohledu Jamese Webba.

Zkušební rozkládání primárního zrcadla Dalekohledu Jamese Webba.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Citlivost teleskopu, tedy kolik detailů může vidět, je přímo závislá na velikosti zrcadla, které sbírá světlo z pozorovaných objektů. Větší plocha zachytí více světla – stejně jako větší kyblík zachytí za deště více kapek než ten malý. Dalekohled Jamese Webba disponuje největším zrcadlem, jaké kdy NASA postavila. Aby mohl tento teleskop provádět své přelomové vědecké objevy, musí být jeho primární zrcadlo tak velké. Kvůli tomu se ale bohužel ve své plně rozložené konfiguraci nevejde pod aerodynamický kryt žádné dostupné rakety. Webbův teleskop je proto tvořen celou řadou pohyblivých dílů, které využívají inovativní poznatky materiálového inženýrství a které byly specificky navrženy k tomu, aby umožnily rozložení celé konstrukce ve stylu origami.

Ve složeném stavu je tak sestava mnohem menší, než když se plně rozloží. Díky tomu se Dalekohled Jamese Webba vejde do krytu s průměrem pět metrů, ale bude tam mít jen malou rezervu. „Vyklopení obou bočních „křídel“ teleskopu, které už byly součástí plně sestavené observatoře, je dalším významným milníkem, který dokazuje, že se Web v kosmu rozloží správně. Je to ohromný úspěch a inspirativní pohled pro všechny členy týmu,“ říká Lee Feinberg, manažer optických prvků teleskopu JWST.

Vývoj situace kolem pandemie COVID-19 ovlivňuje na celém světě různé obory. Za těchto okolností tým odborníků z Northrop Grumman obnovil integrační a testovací činnost, ale pouze se sníženým počtem zaměstnanců, kteří navíc pracují na směny, dokud nebude v dubnu dokončena integrace Deployable Tower Assembly.  Poté dojde k přerušení integrační a testovací činnosti kvůli nedostatku potřebného personálu NASA na místě. Projekt se bude v příštích několika týdnech přehodnocovat a upravovat rozhodnutí podle aktuálního vývoje epidemiologické situace.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/fully_deployed_mirror1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/partialdeploy3.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...

Další podobné články

Dalekohled Jamese Webba (JWST)Další rána pro Webbův teleskop Kosmotýdeník 334 (4.2. – 10.2.) Webbův teleskop prošel další zkouškou Kosmotýdeník 409 (13.7. – 19.7.)
Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,
«
»
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “Webb vyzkoušel rozkládání zrcadla”

  1. majomusk napsal:
    5. 4. 2020 (10:54)

    Ten štart bude teda v roku 2021 alebo sa to kvôli pandémii posunie?

  2. Vaclav napsal:
    5. 4. 2020 (8:28)

    Věčná škoda, že tak drahý přístroj není stavěn modulárně jako Hubble. Případná oprava, seřízení či doplnění médii by byla velice vhodná mise pro Orion. To by bylo jiné kafe, než bezcílně poletovat kolem Měsíce. O tom, že by to šlo není pochyb, vždyť Orion byl původně stavěn pro Obamu a jeho asteroid, proti tomu je let do bodu L s řekněme tunovým nákladem hračkou.

    • Jiri Kos napsal:
      5. 4. 2020 (9:18)

      Václava mám nejrači
      tomu žádnej nestačí …

    • Piranha napsal:
      5. 4. 2020 (9:18)

      Zbytečná práce navíc, opravářská mise by (s pomocí jednoho či více startů SLS) byla možná, ale její náklady by byly podobné stavbě zcela nového (náhradního) exempláře !

      Teď je nutné nenechat nějakého negramotného politika zaříznout stavbu WFIRST (to je v podstatě vylepšená, byť konzervativní náhrada za Hubble) a sledovat jak se bude dařit novátorskému JWST – jestli je skládací systém ve vesmíru budoucnost, nebo slepá ulička.

      Dnes už lze navíc doufat v mnohem výkonnější nosiče s většími kryty, takže další špičkový teleskop by šel vyvinout s konzervativnějším designem optické části.

      • pbpitko napsal:
        5. 4. 2020 (12:00)

        „Teď je nutné nenechat nějakého negramotného politika zaříznout stavbu WFIRST”.

        A kto by mal podľa teba o tom rozhodovať ?
        Ó, prepáč, už viem, predsa TY !

      • Piranha napsal:
        5. 4. 2020 (15:25)

        Rozhodovat by o tom měli, v rámci přiděleného rozpočtu na vědu, vědečtí poradci a odborná veřejnost. To mluvím zejména o té americké. Jsou pořád ještě USA zastupitelská republika, že ano ?

        WFIRST je hned po JWST vědecká priorita číslo dvě u připravovaných misí. Hubble tam nebude věčně a je potřeba plnohodnotná (vylepšená) náhrada.

        JWST se s Hubblem kryje jen částečně a bude zahlcený požadavky na různá pozorování. JWST navíc kvůli špičkovému rozlišení bude mít ještě delší ohnisko (= zorné pole) než HST. Vědci ale potřebují i nějaký „širokoúhlý“ přístroj.

  3. SaturnV napsal:
    4. 4. 2020 (19:51)

    Co by dělali, kdyby raketa při startu vybouchla? Mají nějaký záložní exemplář?
    Jinak, taky držím palce.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:
      4. 4. 2020 (21:58)

      Ne, to bohužel nemají. Právě proto se vybrala jedna z nejspolehlivějších raket světa (hrály v tom roli samozřejmě i další faktory).

    • pbpitko napsal:
      5. 4. 2020 (0:23)

      Ono to proste nemôže nefungovať. Je v tom zopár desiatok miliárd $
      Technicky to je ďaleko za všetkým čo doteraz ľudstvo dokázalo a ešte dlho nič náročnejšie robiť nebude.
      Bude to extrémne za hranicami čo sme doteraz dokázali. Od štartu až do posledných testov na finálnej dráhu sa mo budú ježiť vlasy !!!
      Potrvá to pekných zopár mesiacov, určite aspoň pol roka. Takže vlaasy budú permanentne v pozore !!!
      😮 🙂 🙂 🙂
      😮

      • Dušan Majer Administrátor napsal:
        5. 4. 2020 (0:27)

        Rozkládání potrvá cca měsíc.

      • pbpitko napsal:
        5. 4. 2020 (11:28)

        Ale testy určite aspoň 5 mesiacov. Ostatne ten mesiac bude iba ak všetko dokonale klapne na 1. krát. A to sa určite nestane. Bez problémov to tiež nemôže byť. Potom by to dokázal hociktorý babrák. Preto na tom pracujú mnohé roky stovky najlepších mozgov a ručičiek na svete.
        A bude to všetko takmer ako priamy prenos.

      • pave69 napsal:
        5. 4. 2020 (23:08)

        NASA sama tvrdí, že rozkládání musí klapnout na 1. dobrou, jinak neklapne vůbec. Jde o to, že když rozloží stínící plachtu, tak celý systém začne chladnout (což je správně), ale ve zcela vychladlém stavu už nebude fungovat rozkládání zrcadla. A natočení zrcadla ke slunci kvůli zahřátí by ho zničilo. Takže pořadí těch asi 180 rozkládacích prvků je časově poměrně pevně dané.

  4. bobr napsal:
    4. 4. 2020 (18:29)

    Zdá se mi jako naprosto nemožné, aby něco tak nesmírně složitého a nádherného se opravdu povedlo. Ale zuřivě držím všechny palce.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.