21. dubna 2020
Do startu nového amerického vozítka Perseverance pro průzkum Marsu zbývá 13 týdnů. Na Kennedyho středisku jsou tedy v plném proudu závěrečné předstartovní přípravy. 8. dubna dokončili specialisté z týmu, který má na starosti zkoušky a přípravy vozítka, velmi důležitou zkoušku – ta spočívala v přesném rozložení hmotnosti na vozítku. Taková měření jsou nezbytná pro bezpečné přistání na Marsu – zajišťují totiž, že sestava bezpečně přečká všechny fáze letu – od startu, přes přelet k Marsu, až po vstup do atmosféry, sestup k povrchu a přistání.
6. dubna celý pečlivý proces začal tím, že byl rover Perseverance zvednut a umístěn na otočnou konstrukci. Tým pak začal touto konstrukcí pomalu otáčet, takže se otáčel i samotný rover podle osy x, která imaginárně prochází od přední strany vozítka k té zadní. Během otáčení se měřila pozice těžiště, tedy bodu, ve kterém je hmotnost rovnoměrně rozložena na všechny strany vůči této ose.
Perseverance na otočném stole
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Jakmile byla tato zkouška hotová, tým přemístil vozítko na rotační stůl. Aby byla přesnost měření co nejvyšší, je potřeba minimalizovat vliv tření. Deska stolu se proto doslova vznáší na tenké vrstvičce dusíku, který vytváří sférické vzdušné ložisko. Aby bylo možné určit pozici těžiště vozítka vůči ose z, která prochází ve směru od spodní části roveru nahoru, a vůči ose y, která vede z levé strany roveru vpravo, začal tým pomalu vozítkem otáčet tam a zpět, přičemž pečlivě zaznamenával odchylky v nevyváženém rozložení hmotnosti celého roveru.
Přesun vozítka Perseverance
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Stejně jako automechanik přidává na kola malá závažíčka, aby je vyvážil, použili specialisté 6,2 kg závaží, která přidali na tělo vozítka. Výsledek je úctyhodný – těžiště roveru se nachází pouze 0,025 milimetru od bodu, který při návrzích určili inženýři! Celé vozítko váží 1025 kilogramů a jeho úkolem bude pátrat po stopách dávného mikrobiálního života. Kromě toho má pomoci určit klima a vývoj geologických procesů na rudé planetě. Ať už vozítko odstartuje kdykoliv v okně mezi 17. červencem a 5. srpnem, přistání v marsovském kráteru Jezero nás čeká 18. února 2021.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23828-main-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23829-3rd-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23826-2nd-16.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Zřejmě jste přehlédl, že předmětem příspěvku je pouze inženýrské hledisko. To znamená základní konstrukce, váha, rozměry, způsob letu, přistání a provoz, nikoli přístrojové vybavení a vědecký program. Vycházel jsem z historie a americké mise, krom posledního desetiletí, vždy v dalším okně znamenaly z inženýrského hlediska zásadní, nikoli kosmetický posun.
Určitě by každého zájemce o kosmonautiku potěšilo kdyby Američané příkladně nyní realizovali, když ne návrat vzorků z povrchu Marsu, tak alespoň třeba z Phobosu, jak připravují Japonci na rok 2024 což bude nepochybně inženýrský posun vpřed oproti již pátému americkému roveru a dalším dvěma, jak doufám, z Číny a Evropy na povrchu Marsu.
Zřejmě jste přehlédl, že hlavním úkolem mise je vědecká činnost, nikoli testování nových technologií nebo způsobů přistání.
Opět se ukazuje, že nemáte tak docela přehled o tématu, které jste si vybral k negativnímu komentáři. I při této misi budou použita novátorská inženýrská řešení, která nebyla na žádném předchozím marsovském roveru, včetně Curiosity.
Namátkou jen dva příklady:
1) jak je zmíněno v příspěvku výše, rover obsahuje technologický demonstrátor autonomního dronu, který bude zcela prvním létajícím vrtulovým prostředkem na cizím kosmickém tělese.
2) řízená EDL fáze tentokrát nabídne rapidně zvýšenou přesnost přistání pomocí inovativních technik Range Trigger a Terrain-Relative Navigation. To dovolí významně zkrátit vzdálenost mezi místem přistání a bodem nejvyššího vědeckého zájmu.
Opravdu vám doporučuji si něco nejdříve nastudovat, než začnete sebevědomě psát své rádoby zasvěcené příspěvky.
Z inženýrského hlediska je mise přešlapováním na místě, vždyť dvojník již letěl 2011, což je před desetiletím. Pokrokem by byla návratová mise, ale ta je ve hvězdách.
A přesně za takové komentáře, které jsou odtržené od reality a zaměřují se na jediný – v zásadě nepodstatný fakt vás tu neustále kritizujeme. Ale je to marné … Vzpomeňte si na řadu takových komentářů, až mi jednou dojde trpělivost.
Rover Perseverence JE součástí programu MSR – dopravení vzorků z Marsu na Zemi. Úkolem tohoto vozítka bude odběr a výběr vhodných vzorků hornin, regolitu a plynů během primární mise a jejich zanechání na vybraném místě pro pozdější naložení a odlet z rudé planety.
Pane “Václave/Alois/nebojaksevůbecjmenujete”, než příště zase začnete hlásat ty vaše “moudra”, raději si předem o tématu něco nastudujte, jinak riskujete opětovné ztrapnění se před zdejší komunitou čtenářů.
Dvojník? Ano, vypadají dost podobně, ale Mars 2020 veze třeba dron, který je sám o sobě dost zajímavý.
a toho zlata tam 😀 … nebo to není zlato? 🙂
Spíš mě překvapuje,že se použije 6,2 kg závaží..Při ceně za kg dopravy na mars je to dost drahé..očekával bych od inženýrů lepší výpočet vyvážení.6,2kg by mohlo umožnit poslat vědecký přístroj nebo vybavení navíc.Dron například váží 1,8 kg.
Čas špičkových vědců a inženýrů je taky extrémně drahý než aby se řada z nich navíc komplikovaně věnovala přesnému rozložení hmoty přítrojů a konstrukce kvůli vyvážení. Rover váží tunu, takže to i tak navrhli celkem přesně.
Já souhlasím, 6 kg balastu je ostuda. Ono tedy pravda, zadat do 3D na gramy přesně takovou kabeláž je docela dřina – a že ty dráty něco váží! Ale kontrolu těžiště měli udělat dávno. A mohli pak třeba posunout baterku. Vyvážit autíčko nebo letadlo umí každý RC modelář. A nemuseli by potom tolik šetřit na kolech.
Myslím, že 6 kg je dost málo, vzhledem k váze vozítka. Musíte si uvědomit, že při návrhu počítají s předpoklady hmotností a velikostí jednotlivých přístrojů, plus s odchylkou. Každá součástka je do jisté míry unikát a přístroje jsou vyvíjeny a upravovány v průběhu výroby vozítka. Nejsou to kusy, které si koupíte a předem znáte přesné rozměry a hmotnost. Jestli se dostali bod cílovou celkovou hmotnost tak mi to naopak přijde jako úspěch. Ale jako závaží bych si také představoval užitečný náklad.
6,2 kg je ještě ok, horší je dalších 40 kg wolframového závaží, které slouží během meziplanetárního přeletu k vyvážení celé přeletové sestavy. Ta musí být velmi dobře vyvážena, jelikož je během meziplanetárního letu stabilizována rotaci. Při příletu k Marsu se oddělí přeletový stupeň, zastaví se rotace a odhodí 40 kg závaží. Tím se vyosí těžiště aerodynamické schránky před vstupem do atmosféry a díky tomu bude schopno generovat nenulový vztlak a aktivně řídit trajektorii letu během EDL.
„Při přiletu k Marsu se oddělí přeletový stupeň, zastaví se rotace a odhodí 40 kg závaží.“
tak to neni zrovna invecni reseni, vezt 40 kg naprosto mrtve vahy
prvni, co me napada, je nahradit 40 kg wolframu ctyriceti kily neceho uzitecneho, co bud bylo potreba behem letu a uz to potreba neni nebo samostatny experiment, ktery bude po oddeleni zit vlastnim zivotem
druhe, vystrcit zavazi na vetsi polomer, takze muze byt lehci
treti, premistit zavazi pred pristanim
zrovna těch 4O kg wolframu s lany je hodně důležitá část přeletové části, pokud selže jde celá mise do kytek, tu rotaci pak nezastaví nic. https://en.wikipedia.org/wiki/Yo-yo_de-spin
86 dní do otvorenia okna, 330 dní do pristátia ma MARSE.
🙂 😮
Dobrý den, do jaké míry je schopné vozítko provádět základní opravy na sobě? Myšleno výměna vrtáku, vyčištění skla kamery atd. Napadlo mě to s tím závažím, jestli by nešlo naložit např. pár vrtáků navíc 🙂 Ikyž to je to asi trochu sci-fi myšlenka
Ta vyvažovací závaží o přesné hmotnosti se přeci dávají na místa kam je to potřeba k vyvážení.
To ano, ale Perseverance má pohyblivou „ruku“. asi si to představuji moc jednoduše 🙂
Na kamery zapomeňme, ale vrtáky výměnné jsou.
Nádherný kousek techniky, jsem napnutej jak guma od trenek na to, co tohle vozítko na Marsu bude předvádět 🙂
Mám dotaz – ta folie na kolech je tam jen teď v rámci ochrany kol před startem nebo tam zůstanou a po přistání na Marsu se z nich „vyzuje“?
Před startem dojde k odstranění.
O to méně chápu, jak se dá dosáhnout takové přesnosti určení těžiště, když mají kola obalené a tam záleží na přesném zabalení a použití přesně stejného množství materiálu, přesně ve stejných místech. Je to účasné.
Domnívám se, že ten obal je lehký a na všech kolech je ho stejně. Je to podobné jako s jaderným zdrojem – ten tam také ještě není, místo něj je tam zatím náhražka. 😉
Kola jsou provizorně obalena antistatickou ESD fólilí, stejnou v jaké dostanete zabalený nový HDD, motherboard, nebo jinou součástku do PC. Cílem je minimalizovat kontaminaci kol pozemskými bakteriemi před startem, kdy se v posledních měsících kolem něho při závěrečných testech pohybuje mnoho lidí s různým zdravotním stavem. Kola budou po celou dobu mise v přímém kontaktu s povrchem Marsu a v rámci planetární ochrany je žádoucí co nejvíce snížit riziko kontaminace přistávací oblasti pozemskými viry a bakteriemi.
Předpokládám, že velikost/hmotnost fólie i kaptonové pásky na každém kole je identická a přesně známá, takže na vyvážení roveru před startem nemá téměř žádný vliv.
Supr, díky moc za skvělé vysvětlení.