Perseverance má odběrný mechanismus

Startovní okno roveru Perseverance se otevírá za necelé čtyři měsíce a tak je nejvyšší čas, aby se tento šestikolový průzkumník Marsu dočkal dalšího milníku. Před jeho transportem z kalifornské JPL na floridské Kennedyho středisko začátkem února z něj byly některé prvky odstraněny. Začátkem března specialisté do roveru integrovali dva systémy, které budou hrát klíčovou roli při sběru, uchování a eventuálně i při návratu prvních vzorků z jiné planety na Zemi – těmi systémy je zásobník vrtacích bitů (Bit Carousel) a samotný odběrný mechanismus (Adaptive Caching Assembly).

Bit Carousel roveru Perseverance

Bit Carousel roveru Perseverance
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Bit Carousel obsahuje celkem devět vrtáků, kterými bude rover odebírat horniny a regolit. Na horní část vozítka byl tento prvek, který někomu může svým tvarem připomínat létající talíř, instalován 7. března. Je to také jakási brána pro odebraný materiál, který se přes něj dostane do těla roveru, kde se o jeho zpracování postará Adaptive Caching System.

Jeho instalace přišla na pořad dne 3. března – tvoří jej sedm motorů a více než 3 000 částí, které sehraně pracují na zpracování vzorků. Hlavní částí systému je rameno Sample Handling Arm, které bude přemísťovat trubičky pro uložení vzorků, které se předají hlavnímu rameni vozítka k jeho jádrovému vrtáku. Následně se Sample Handling Arm postará i o transport naplněné odběrné trubičky, které se následně hermeticky uzavřou. Po instalaci obou systémů se musely provést ještě elektrické zkoušky, které skončily 11. března.

Adaptive Caching Assembly roveru Perseverance

Adaptive Caching Assembly roveru Perseverance
Zdroj: https://www.spiedigitallibrary.org/

Tím, že jsme přidali systémy Adaptive Caching Assembly a Bit Carousel, je nyní v roveru jakési srdce našeho systému pro odběr vzorků,“ říká Matt Wallace, zástupce projektového manažera mise z JPL a dodává: „Posledním a nejdůležitějším prvkem, který musíme nainstalovat, jsou samotné trubičky na vzorky, do kterých se uloží materiál určený k první dopravě vzorků z jiné planety na Zemi k podrobné analýze. Trubičky udržíme ve speciálním prostředí a k jejich integraci dojde za několik měsíců.

Vizualizace roveru Perseverance.

Vizualizace roveru Perseverance.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Aktuální situace kolem koronaviru zatím nemá na předstartovní přípravy roveru Perseverance žádný vliv – celý proces pokračuje beze změny termínu startu. Rover vážící 1043 kg bude na Marsu pátrat po stopách dávno mikrobiálního života, dále má charakterizovat klima a geologii Marsu. O odběru vzorků pro dopravu na zemi jsme už psali a navíc ještě připraví půdu pro budoucí cestu lidí k Marsu. Startovní okno se otevírá 17. července a zavře se 5. srpna – ať už Atlas V s roverem odstartuje kdykoliv v tomto období, mělo by k přistání v kráteru Jezero dojít 18. února 2021 ve 20:40 SEČ.

Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23768-16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D64NxpdUcAA-4Hi?format=jpg&name=large
https://www.spiedigitallibrary.org/…/00088_PSISDG10748_107480A_page_4_1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia23764-image2-16.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Perseverance má odběrný mechanismus”

  1. Tomas Kratochvil napsal:

    Perseverance. Hezké jméno, ten člověk co o tom rozhodnul musí být na sebe asi dost pyšný. Někdy bych ho rád potkal.

  2. pbpitko napsal:

    Blíži sa to, už za cca 120 dní. 🙂 🙂 🙂

  3. Vaclav napsal:

    Před šedesáti lety v říjnu 1960 se otevřelo druhé okno k Marsu od počátku kosmické éry a Rusko se v tichosti pokusilo jej využít a poslat první sondu k jiné planetě. 10. a 14. dne toho měsíce odstartovaly dvě ruské sondy, někde jsem četl, že dokonce byly tři. Nosič v obou případech selhal a tak první planetou k níž odletěla sonda ze Země/ ruská Venera-1/ se stala o půl roku později Venuše. Ruský nosič R-7 doplněný dalším stupněm dával 600 až 900 kg na únikovou dráhu. Američané v té době neměli odpovídající nosič. Juno-2 dávalo 6 kg a Thor-Able 40 kg. Američané sice již na červenec 1959 plánovali vypustit k Venuši 170 kg těžkou sondu pomocí nosiče Atlas-Able, ale jeho vývoj nestihli dokončit. První sondou poslanou ze Země k Marsu v třetím okně 1962 byl ruský Mars-1, u dalších dvou sond z roku 1962 selhal nosič.
    Cílem prvního přeletu k jiné planetě nebyla tedy Venuše k níž je to obvykle v době průletu kole 60 mil.km, ale podstatně vzdálenější Mars, kde je to kolem 230 mil. km. Tehdy držel rekord ve spojení americký Pionner-5 a to pouhých 36 mil. km.
    Doufám, že tento exkurs do historie bude někoho zajímat, pokud ne, tak to smažte.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.