Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

Vztyčování Falconu 9 na rampě 39A před statickým zážehem před misí Starlink 1-5

Vztyčování Falconu 9 na rampě 39A před statickým zážehem před misí Starlink 1-5
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

První páté použití prvního stupně je tu!

V pátek vyvezla SpaceX na startovní rampu 39A raketu Falcon 9 i s připojeným aerodynamickým krytem. Očekávalo se, že ke statickému zážehu dojde už kolem 15. hodin našeho času, ale obláčky symbolizující začátek tankovacího procesu, začaly od rakety stoupat až když byla v Evropě tma.

Zážeh nakonec proběhl ve 23:30 našeho času a v tu chvíli se už pár desítek minut vědělo, že se start přesouvá z plánované soboty o 23 hodin a 40 minut, tedy na neděli 14:22. Za pár desítek minut firma potvrdila, že k zážehu došlo a oznámila i oficiální čas startu, který odpovídal dřívějším informacím.

Jak již bylo uvedeno výše, raketa je kompletní a nemusí se tedy vracet do montážní haly k připojení nákladu. Pod aerodynamickým krytem se ukrývá pátá várka operačních družic Starlink, které zamíří na nízkou oběžnou dráhu Země. Půjde zároveň o vůbec první start družic Starlink z rampy 39A – všechny ostatní zatím startovaly z rampy 40 vzdálené nějakých 5 kilometrů.  Když teď SpaceX navyšuje startovní frekvenci družic Starlink, začíná narážet na nové úzké hrdlo v podobě dostupnosti vzletových ramp.

Statický zážeh před misí Starlink 1-5

Statický zážeh před misí Starlink 1-5
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Rampa 39A má být využívána hlavně ke startům raket Falcon Heavy a lodí Crew Dragon na Falconech 9. Tyto dva typy misí mohou startovat pouze z této rampy – zbylé dva vzletové komplexy, které SpaceX využívá, mají sloužit ke startům běžných nákladů. Jak se zdá, SpaceX chce v době, kdy se neplánuje žádný start Falconu heavy ani Crew Dragonu, využít tuto rampu i pro komerční starty. Díky tomu bude mít rampa 40 více času na údržbu po startu a také na přípravu na nový start. Zatím poslední komerční misí, která odstartovala z rampy 39A, byla družice Es’hail-2, kterou vynášela raketa Falcon 9 v listopadu 2018.

Pro aktuální misi použije SpaceX první stupeň s výrobním označením B1048.5 – B1 znamená, že jde o první stupeň, 048 říká, že jde o 48. vyrobený exemplář a .5 zase ukazuje, o kolikáté použití se jedná. Ještě žádný Falcon 9 nestartoval na pátou misi, půjde tedy o historickou událost. Tato opakovaná použitelnost je možná díky tomu, že SpaceX začala v květnu 2018 používat finální vývojovou verzi označovanou jako Block 5. Rakety z této verze mají zvládnout deset startů, po kterých má přijít větší údržba. Nevíme však jakou a případně zda vůbec nějakou údržbou teď stupně prochází.

Takto zachytil John Kraus start Falconu 9 s první ostrou várkou družic Starlink. Šlo o 4. použití prvního stupně B1048.

Takto zachytil John Kraus start Falconu 9 s první ostrou várkou družic Starlink. Šlo o 4. použití prvního stupně B1048.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Stupeň B1048 si odbyl svou premiéru v červenci 2018 na misi Iridium NEXT-7, která startovala z kalifornské rampy SLC-4E. Stupeň tehdy přistál na mořské plošině Just Read the Instructions a pak na něj čekaly další mise. Podruhé startoval opět ze stejné rampy – v říjnu vynášel družici SAOCOM 1A a tentokrát dosedl na vybetonovanou plochu na pevnině jen pár set metrů od místa startu. Další starty už byly z východního pobřeží. V únoru 2019 vynášel z floridské rampy číslo 40 družici Nusantara Satu a lunární lander Beresheet, načež přistál na plošině Of Course I Still Love You. Zatím poslední vzlet tohoto stupně přišel v listopadu 2019, kdy z floridské rampy číslo 40 vynesl první várku operačních družic Starlink a přistál znovu na plošině Of Course I Still Love You.

Pikantní je, že na této poslední misi došlo k historicky prvnímu opakovanému použití aerodynamických krytů. Obě poloviny pocházely z mise Arabsat-6A, kterou obsloužil Falcon Heavy. Kryty tehdy dosedly do vody, ale SpaceX je opakovaně použila právě u prvního ostrého startu vlastních družic. Od té doby měly všechny starty nové aerodynamické kryty včetně misí pro Starlink. Situace se změní až dnes. Falcon, který stojí na rampě 39A má totiž opakovaně použitý aerodynamický kryt – obě poloviny pochází z vůbec prvního startu šedesáti družic Starlink – tato „předprodukční“ várka byla vypuštěná v květnu 2019 a kryty tehdy přistály do vody. Na širé moře před několika dny vyrazila jak plošina Of Course I Still Love You, na kterou má přistávat první stupeň, ale i obě lodě se sítěmi, tedy GO Ms. Tree a GO Ms. Cheif. Můžeme se tedy těšit na další pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu.

Aerodynamický kryt Falconu 9 ze startu s předprodukčními družicemi Starlink se použije na páté ostré misi.

Aerodynamický kryt Falconu 9 ze startu s předprodukčními družicemi Starlink se použije na páté ostré misi.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

SpaceX momentálně pracuje na udržení vysoké frekvence startů s družicemi Starlink, které mají vytvořit první fázi nové družicové sítě. V rámci této první fáze má být na oběžnou dráhu ve výšce 550 kilometrů vypuštěno 1600 družic. Koncem letošního roku by chtěla SpaceX nabídnout služby sítě Starlink prvním zákazníkům v Kanadě a na severu USA. Téměř globálního pokrytí by pak mělo být dosaženo příští rok. Velkou výhodou sítě Starlink bude nízká latence (zpoždění signálu). Elon Musk v tomto týdnu uvedl, že síť Starlink má dosáhnout latence pod 20 milisekund, což by tuto síť stavělo v tomto parametru na úroveň tradičního kabelového připojení.

Běžná latence u družic pro přístup k internetu je řádově větší – běžně se pohybuje mezi 400 a 600 milisekundami. Důvod je prostý – tyto družice jsou většinou na geostacionární dráze 36 000 km vysoko. Je jasné, že čím je družice dál, tím delší dobu potřebuje signál k tomu, aby k ní doletěl. Starlink bude mít výhodu v tom, že jeho družice budou jen 550 km vysoko, což dramaticky sníží vzdálenost, kterou musí signál urazit, což ve výsledku sníží jeho latenci.

Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.

Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Nízká oběžná dráha má i další výhodu – mnohem snáze na ní probíhá stažení družic do atmosféry a to i za předpokladu, že jim selže pohonný systém. Obecně se za hranici horních vrstev atmosféry a kosmického prostoru považuje výška 100 kilometrů nad Zemí, ale samozřejmě tam není žádná ostrá hranice. Dokonce i ve výšce 550 kilometrů jsou stále zbytky atmosféry (byť velmi řídké). Tato velmi řídká atmosféra stále klade družicím odpor a zpomaluje je. Družice Starlink jsou vybaveny iontovými motory na krypton, které s tímto odporem bojují a zůstávají tak na stabilní dráze. Ale pokud motor z jakéhokoliv důvodu selže, družice zanikne v atmosféře relativně rychle.

Aktuální pátá ostrá várka je jediným startem pro systém Starlink plánovaným na březen. Další várka nás čeká v dubnu zřejmě opět z rampy číslo 40. Cílem SpaceX je dosáhnout v letošním roce zhruba dvou startů každý měsíc. V lednu proběhly dva starty pro síť Starlink, stejný počet startů následoval i v únoru. V dubnu se opět očekává dosažení požadované startovní frekvence.

Kosmický přehled týdne:

Stavba rampy pro rakety Angara na kosmodromu Vostočnyj - stav na začátku března 2020.

Stavba rampy pro rakety Angara na kosmodromu Vostočnyj – stav na začátku března 2020.
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Na ruském Dálném východě pokračuje druhá fáze výstavby kosmodromu Vostočnyj. V rámci první fáze zde vyrostla startovní rampa pro rakety Sojuz a v rámci té druhé se buduje vzletový komplex pro nové ruské rakety z rodiny Angara. Připomeňme, že zatím jediná rampa pro tyto rakety stojí na kosmodromu Pleseck. Přiložená fotografie ukazuje aktuální postup prací na stavbě této rampy. Ani po dokončení této rampy (nejdříve příští rok) ale budování nové ruské brány do vesmíru neskončí. V rámci třetí fáze, která začne kolem roku 2025 by zde měla vyrůst další rampa – ta by měla sloužit ke startům raket Sojuz 5 a 6. Rusové navíc počítají i se starty těžkotonážní rakety Jenisej právě z tohoto kosmodromu v Amurské oblasti.

Elon Musk vystoupil na konferenci Satellite 2020, kde sdělil, že SpaceX momentálně k výrobě testovacích prototypů lodi Starship používá tvrzenou nerezovou ocel 301 a začnou používat nový druh oceli, vyvinutý ve SpaceX. Později upřesnil, že by k tomuto přechodu mělo dojít koncem letošního roku. Zároveň SpaceX počítá s tím, že na některé díly začnou používat ocel 304L, která je za kryogenních teplot pevnější než současná 301.

První dispenzer postavený firmou SAB Aerospace je připraven na start.

První dispenzer postavený firmou SAB Aerospace je připraven na start.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Pozitivní zpráva přišla z Francouzské Guyany, kde se připravuje návrat rakety Vega do služby. Šéf italské firmy Avio ve čtvrtek uvedl, že přípravy na start probíhají bez přerušení. Byl však potřeba upravit harmonogram práce na výrobní lince raket Vega, která stojí nedaleko Říma, kterou ovlivnila epidemie choroby COVID-19. V průběhu týdne jsme se také dozvěděli, že v Brně postavený dispenzer naplněný cubesaty je již připraven ke startu – ten by měl přijít 24. března ve 2:50 našeho času.

Start rakety Atlas 5, která má z Floridy vynést armádní komunikační družici AEHF-6 se odkládá nejdříve na 26. března kvůli výměně ventilu na raketě. Po opravě ještě budou následovat zkoušky, které ověří, že je vše v pořádku.

Na startovní rampu kosmodromu Wen-čchang na ostrově Hainan vyjela raketa Dlouhý pochod 7A. Jedná se o vůbec první exemplář této verze, která by mohla odstartovat už zítra. O raketě samotné chystáme podrobnější článek, takže nyní jen stručně. Jedná se o nosič vycházející z rakety Dlouhý pochod 7, která dostala několik úprav, je vybavena kyslíkovodíkovým horním stupněm a na dráhu přechodovou k dráze geostacionární dokáže dopravit až sedmitunový náklad. Pro Čínu se má tato raketa do budoucna stát hlavním nosičem telekomunikačních družic.

Dlouhý pochod 7A čeká na svůj první start.

Dlouhý pochod 7A čeká na svůj první start.
Zdroj: https://i.imgur.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Na webu kosmonautix.cz vychází denně minimálně dva články o kosmonautice a tak Vám může nějaký snadno utéct. V tomto přehledu je najdete všechny na jednom místě. Ještě v neděli jsme Vás pozvali na komentovaný přenos ze zachycení poslední kosmické lodi Dragon první generace a hned vzápětí jsme rozebrali výsledky vyšetřovací komise, která se zabývala problémy lodi Starliner. První velká evropská mise (JUICE) se dočkala prvního vědeckého přístroje a pak už jsme tu měli opět výlet zpět v čase na stanici Mir. Firma Blue Origin se pochlubila několika záběry na vznikající raketu New Glenn, ukázali jsme si pokročilý systém, který zajistí, že sonda OSIRIS-REx odebere vzorky z planetky Bennu bezpečně a čekaly nás i informace o testování první lodi Orion. Jeho nosič, raketa SLS, však bohužel stále navyšuje svůj rozpočet. Francouzský astronaut Thomas Pesquet bude prvním Evropanem, který poletí v soukromé pilotované lodi a nyní na něj čeká příslušný výcvik. Evropsko-ruskou misi ExoMars 2020 bohužel potkal odklad startu o dva roky, ale pro zlepšení nálady tu máme zprávu o výběru prvních dvou experimentů pro stanici Gateway. V sobotu jsme si posvítili na nový objev z dat nasbíraných sondou Rosetta a pozvali jsme Vás na komentovaný přenos ze startu Falconu 9 s družicemi Starlink.

Snímek týdne:

Raketě Dlouhý pochod 7A jsme se v tomto článku již věnovali, ale rozhodli jsme se, že její fotku na startovní rampě kosmodromu Wen-čchang zařadíme i do rubrika Snímek týdne. Na fotce jsou velmi dobře vidět detaily včetně ramen, která nosič spojují s obslužnou věží.

První exemplář rakety Dlouhý pochod 7A na rampě kosmodromu Wen-čchang.

První exemplář rakety Dlouhý pochod 7A na rampě kosmodromu Wen-čchang.
Zdroj: https://i.imgur.com

Video týdne:

Uznávám, není to video v pravém slova smyslu. Jedná se o sérii fotografií, které jsou složeny do časosběrného animovaného gifu. Vidíme, že pozemní týmy stále nevzdaly snahy o zatlučení hrotu přístroje HP3 pod povrch. Po mnoha měsících opatrných manévrů už zřejmě není co ztratit a proto je tolerovatelné i riziko. Lopatka na konci robotického ramene proto zkouší tlačit přímo na horní část „krtka“, aby mu pomohla zahloubit se pod povrch. Ano, nese to s sebou riziko poškození kabelu, který spojuje krtka se zbytkem sondy, ale ono je vlastně jedno, jestli se kabel poškodí, nebo zda zůstane hrot nezatlučený – teď už vlastně není co ztratit, nezbývá než držet palce.

Série snímků z landeru InSight

Série snímků z landeru InSight
Zdroj: https://i.imgur.com/

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://www.facebook.com/
https://twitter.com/

https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků.
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/05/Starlink-Screenshot-879×485.png
https://pbs.twimg.com/media/ES_ZiyWWsAAWg6v?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/ETBgRZRXgAAO1NG?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EJHVDz4WwAQK_qu.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/ETBtYOxUcAA9I6y?format=jpg&name=4096×4096
https://www.roscosmos.ru/media/gallery/big/26799/3299798552.jpg
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…08d5644310fa3b8ba5867ae9c433c310&oe=5E932C51
https://i.imgur.com/MRLWXoq.jpg
https://i.imgur.com/9hWvjAl.jpg
https://i.imgur.com/24rIo11.gif

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)”

  1. Štěpán napsal:

    Jen bych dodal, že je odklad startu na nejdříve pondělí.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.