První ostrá várka družic OneWeb čeká na start

Prvních 34 družic vyrobených na zbrusu nové výrobní lince pro sestavování komerčních družic, která stojí hned vedle brány na Kennedyho středisko, je připraveno ke startu z téměř druhého konce světa – z Kazachstánu. Start plánovaný na dnešní pozdní večer středoevropského času zahájí sérii až dvaceti startů, které proběhnou ze tří různých států a jejichž účel bude jediný – dostat na oběžnou dráhu téměř 650 družic OneWeb pro globální síť určenou k přístupu na internet. Všech 34 družic je již usazeno do vypouštěcího adaptéru, který je skryt v aerodynamickém krytu rakety Sojuz 2-1b. Ta má startovat ve čtvrtek ve 22:42 z komplexu 31 na kazašském kosmodromu Bajkonur. V pustých stepích bude v té době hluboká noc a hodiny tam budou ukazovat 2:42.

Jak již bylo uvedeno v prvním odstavci, tímto startem začne série zhruba dvaceti startů, které by měly proběhnout v rozmezí dvou let. Každý z nich si objednala společnost Arianespace, která má vynesení družic OneWeb na starost. Při každém startu má raketa nést mezi 32 a 36 družicemi, které vytvoří síť OneWeb první generace. Společnost OneWeb, sídlící v Londýně, uvádí, že její síť bude schopna poskytovat omezený rozsah služeb již koncem letošního roku a v roce 2021 nabídne globální konektivitu.

Prvních 34 ostrých (nikoliv testovacích) družic OneWeb.

Prvních 34 ostrých (nikoliv testovacích) družic OneWeb.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Program OneWeb Satellites je společným podnikem firem OneWeb a Airbus Defense and Space. V jeho rámci se družice pro síť OneWeb vyrábí v továrně, které byla otevřena během loňského roku v tzv. Exploration parku vedle brány na Kennedyho středisko. Tony Gingiss, šéf programu OneWeb Satellites uvedl, že je zatím potěšen s fungováním nového výrobního střediska. Továrna na ploše 9800 metrů čtverečních má hned dvě výrobní linky, na kterých se nachází jednotlivé stanice. V nich mohou technici integrovat jednotlivé elektronické desky, antény, pohonný systém, fotovoltaické panely a další prvky družice označované jako moduly. Celá hala má tvar písmene U, přičemž komponenty družic se přiváží od dodavatelů na jeden konec a hotové družice (rovnou i natankované xenonem) vyjedou na straně druhé a čekají jen na odeslání na vzdálené kosmodromy.

S přesuny družic a jejich částí mezi jednotlivými stanicemi pomáhají roboti, kteří také instalují akumulátory, nebo připojují k tělu družic vrstvy tepelné izolace. Gingiss navíc věří, že časem by se dala úroveň automatizace v továrně ještě zvýšit. „Trvá to zhruba dva týdny, než se z jednotlivých dílů na jednom konci stane plně připravená a otestovaná družice na konci druhém,“ uvedl Gingiss.

OneWeb Satellites uspořádala slavnostní otevření nové továrny vloni v červenci a hned poté sem začala přepravovat potřebné vybavení a nástroje, aby se továrna připravila na výrobu družic. „Začali jsme s tím v létě a dělali jsme pokaždé jen na jedné montážní lince. Momentálně máme dvě linky na všechny části vyjma fotovoltaických panelů. Ty produkujeme docela rychle, takže nejsou potřeba dvě linky. Od loňského léta jsme nasadili dost slušné tempo, takže jsme vyrobili první várku 34 družic, které byly dokončeny v prosinci a v lednu se už odesílaly,“ doplnil Gingiss.

Vizualizace družice OneWeb

Vizualizace družice OneWeb
Zdroj: https://space.skyrocket.de/

Plány OneWeb Satellites počítají s výrobou dvou družic o velikosti malé ledničky za den. Pokud by se to povedlo, sjela by z každé ze dvou výrobních linek družice vážící 147,5 kilogramu každý den. Během výroby první várky družic, které putovaly z Floridy do Kazachstánu na palubě dvou letadel Antonov během prosince a ledna se podle Gingisse podařilo výrobní čas zkrátit po dokončení prvních několika exemplářů. „Měli jsme tu několik modulů, které předčily naše očekávání, takže jsme dosáhli výrobních časů, které jsme na začátku výroby nečekali,“ vysvětlil Gingiss pro web spaceflightnow během nedávné návštěvy výrobního závodu a dodal: „Zase třeba komunikační systém, který je trochu komplikovanější, odpovídal naší očekávané křivce učení, při které nám první kusy trvaly výrazně déle – zhruba dvakrát až třikrát – než kam bychom se chtěli dostat. Myslím, že jsme na tom dobře, ale zase rozhodně nejsme ve fázi jednosměnného provozu pět dní v týdnu. Stále pracujeme na několik směn. Měli jsme týdny, kdy jsme na první várce makali bez víkendů. Ale už vidíme, že se blížíme ke stavu, který jsme očekávali a těší mne výkon našeho týmu. Řekl bych, že jsme přesně tam, kde bychom měli být, abychom udrželi naše tempo po celou fázi výroby. Mým cílem nyní je plánování druhé várky, kterou bychom chtěli udělat stejně jako tu první, jen s menším úsilím – a tak to bude u každé další várky.“

Příprava testovacích družic OneWeb před prvním startem v únoru 2019.

Příprava testovacích družic OneWeb před prvním startem v únoru 2019.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Gingiss dále uvedl, že připravenost druhé várky družic OneWeb na odeslání na Bajkonur v polovině února, aby se stíhal další start Sojuzu plánovaný na březen. Družice OneWeb opouští floridskou továrnu na speciálních konstrukcích, díky kterým mohou technici na kosmodromu rychle integrovat čtyři družice najednou do černého adaptéru, který vyrobila švýcarská společnost RUAG Space. Jak již bylo uvedeno, nádrže družic jsou při opuštění továrny plna natankovány netoxickým xenonem, který používá palubní pohonný systém.

Jak již bylo v článku několikrát uvedeno, aktuální start zahájí budování sítě OneWeb. Někdo si ale možná vzpomene na start z konce loňského února, při kterém raketa Sojuz vynesla z Francouzské Guyany šest družic OneWeb. Tehdy šlo však pouze o demonstrační exempláře, které měly ověřit fungování palubních systémů. Společnost nyní uvedla, že všech šest kusů fungovalo správně. Těchto šest demonstračních družic z loňského startu postavila společnost Airbus ve francouzském Toulouse – aktuální várka 34 ostrých družic již vznikla na Floridě.

Integrace adaptéru s 34 družicemi OneWeb na horní stupeň Fregat.

Integrace adaptéru s 34 družicemi OneWeb na horní stupeň Fregat.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Původně měl aktuální start z Bajkonuru proběhnout ještě v roce 2019, ale firma OneWeb se nakonec rozhodla o odklad na začátek roku 2020 kvůli dodatečnému času pro zkoušky všech komunikačních systémů na družicích. Jakmile družice dorazily na Bajkonur, začala jejich příprava na start, ke kterému by mělo dojít už ve čtvrtek. Pozemní týmy integrovaly po čtveřicích družice na obvod adaptéru od firmy RUAG a na závěr se na vrchol konstrukce připojily poslední dva kusy. Následně mohl být naplněný adaptér připojen k hornímu stupni Fregat, načež byla celá sestava zakryta aerodynamickým krytem, který poté technici připojili k samotné nosné raketě Sojuz 2-1b.

Vývoz nosiče na vzletovou rampu komplexu 31 proběhl v pondělí a raketa zde byla následně vztyčena k provedení závěrečných předstartovních kontrol. Ruské týmy začnou několik hodin před startem plnit do nádrží Sojuzu pohonné látky – speciálně upravený letecký petrolej a kapalný kyslík. Po zážehu motorů a opuštění startovní rampy zamíří raketa směrem na sever – přeletí tak území Kazachstánu a Ruska, kam odhodí vyhořelé postranní urychlovací bloky i centrální stupeň a aerodynamický kryt. Třetí stupeň Sojuzu pak zhruba devět minut po startu vypustí sestavu tvořenou adaptérem s družicemi a stupněm Fregat na suborbitální dráze.

Model horního stupně Fregat

Model horního stupně Fregat
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Fregat zažehne svůj motor, aby zhruba 14 minut po startu mohl zhasnout – v té době bude sestava již na parkovací dráze. K druhému zážehu stupně Fregat dojde zhruba 67 minut po startu, čímž bude dosaženo téměř kruhové dráhy ve výšce 480 kilometrů se sklonem 87,4° vůči rovníku. Dalším úkolem bude uvolnění dvou družic v horní části adaptéru, k čemuž by mělo dojít 71 minut po startu. Následně se sestava s pomocí malých trysek na stupni Fregat otočí do jiné polohy, kde bude uvolněno zbylých 32 družic – pokaždé v dávkách po čtyřech. Firma OneWeb očekává, že k oddělení bude docházet se zhruba dvacetiminutovými rozestupy, mezi kterými bude vždy Fregat provádět drobné zážehy korekčních trysek. Poslední čtveřice družic by se měla od adaptéru oddělit 3 hodiny a 45 minut po startu – tedy v pátek ve 2:27 SEČ.

Plánované pokrytí světa sítí OneWeb.

Plánované pokrytí světa sítí OneWeb.
Zdroj: https://spacenews.com/

Družice OneWeb jsou navrženy pro pětiletou službu, která začne tím, že rozloží své fotovoltaické panely a aktivují xenonový pohon, aby mohly začít jejich postartovní kontroly. Každá družice se pak pomocí xenonového pohonu přesune na operační dráhu ve výšce 1200 kilometrů. Právě na této dráze – v několika rovinách by se mělo postupně rozptýlit 648 družic, které budou tvořit prvotní fázi celé sítě. Firma OneWeb totiž v roce 2018 trochu zmenšila množství družic první generace, když předstartovní testy prvních družic ukázaly, že fungují lépe, než se čekalo. Ale první fází by to nemělo skončit. Firma má ambice růst a proto by ráda svou orbitální letku časem rozšířila na 1980 družic, které by byly schopny uspokojit vyšší poptávku.

Greg Wyler - zakladatel společnosti OneWeb.

Greg Wyler – zakladatel společnosti OneWeb.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Společnost, kterou založil podnikatel v oboru satelitní telekomunikace, Greg Wyler, vloni oznámila, že se jim přes šest testovacích družic na oběžné dráze podařilo v rámci testovacího provozu vysílat video ve vysokém rozlišení. V září loňského roku se firma OneWeb dohodla se společností Iridium, která provozuje síť 66 navzájem datově propojených družic pro komunikaci v pásmu L a přenos dat, přičemž obě firmy chtějí spolupracovat na nabídkách kombinovaných služeb.

OneWeb nastupuje na trh poskytovatelů družicového přístupu k internetu s nízkým zpožděním, kde má poměrně velkého konkurenta – společnost SpaceX už při čtyřech startech raket Falcon 9 vypustila 240 družic Starlink. Dalších 20 Falconů 9 (každý se 60 družicemi Starlink) by mělo odstartovat do konce roku 2020. SpaceX staví své družice v Redmondu, stát Washington a v rámci první fáze má být na dráhu ve výšce 550 kilometrů dopraveno 1 600 družic. Společnost vedená miliardářem Elonem Muskem, má povolení od Federálního komunikačního úřadu na další rozšíření sítě až na 12 000 družic. Podle dokumentů pro Mezinárodní telekomunikační unii se v loňském roce ukázalo, že SpaceX hledá možnosti pro vypuštění dalších 30 000 družic, takže by síť ve výsledku tvořilo 42 000 kusů.

Schematické zobrazení oběžných drah systému Starlink.

Schematické zobrazení oběžných drah systému Starlink.
Zdroj: https://2.bp.blogspot.com/

Podobně jako OneWeb, chce i SpaceX nejprve nabízet služby v oblastech s vyšší zeměpisnou šířkou na konci letošního roku, přičemž o rok později by měla síť Starlink nabídnout globální služby. SpaceX si vlastní družice i sama vynáší na vlastních raketách Falcon 9. OneWeb oproti tomu spoléhá na klasické schéma, které využívá mezinárodní řetězec. Gingiss uvedl, že zhruba polovina částí každé družice pochází ze severní Ameriky a druhá polovina pak z Evropy.

Na výše zmíněný trh by rád vstoupil i zakladatel Amazonu, Jeff Bezos. ten totiž investuje do programu Kuiper, který počítá se sítí komunikačních družic v počtu několika tisíc. Zatímco Kupier a Starlink mají v zádech bohaté šéfy, OneWeb spoléhá spíše na větší počet menších investorů, mezi kterými najdeme třeba japonskou společnost SoftBank, dále firmy Airbus, Qualcomm, či Grupo Salinas. OneWeb finančně podporuje i Virgin Group miliardáře Richarda Bransona. Vloni v březnu firma uvedla, že její objem financí narostl na 3,4 miliardy dolarů.

Šňůra Starlinků po vypuštění

Šňůra Starlinků po vypuštění
Zdroj: https://scx2.b-cdn.net

Část veřejnosti (především z řad astronomů) kritizuje SpaceX za to, že družice Starlink jsou jasnější než se čekalo a mohly by tak ohrozit astronomická pozorování. Družice jsou nejjasnější ve fázi po startu, kdy jsou blízko u sebe a navíc v nízké výšce. SpaceX i OneWeb se nyní snaží spolupracovat s astronomy, aby se tyto neshody vyřešily. Na začátku ledna SpaceX vypustila testovací družici s tmavým potahem, která má vyzkoušet možnosti omezení odrazivosti jejího povrchu. Družice OneWeb zase sází na to, že jsou menší než Starlinky a také budou na vyšší oběžné dráze. Tyto dva faktory by společně měly zajistit menší nápadnost družic na oběžné dráze.

Vizualizace družice OneWeb

Vizualizace družice OneWeb
Zdroj: https://airbusdefenceandspace.com/

Budeme ve výšce 1200 kilometrů,“ říká Gingiss a dodává: „To je výrazně výš, než ostatní sítě. Efektivní průřez našich družic bez fotovoltaických panelů je zhruba metr čtvereční. Navíc ta viditelná část není žádný vysoce lesklý povrch – je to naše anténa v pásmu Ku, která míří k Zemi. Nikdy nám nikdo neukázal žádná data, která by dokazovala, že by to pro astronomy mělo představovat velký problém. Vím, že OneWeb určitě naslouchá a pokud mají lidé obavy, my s nimi samozřejmě budeme pracovat.

Prezidentka SpaceX, Gwynne Shotwell, v prosinci uvedla, že její firma vyrábí až sedm družic Starlink denně. „Obecně si myslím, že konkurence je důležitá,“ říká Gingiss a dodává: „Svému týmu říkám, aby se soustředili na své úkoly. My nejsme nikdo jiný – my jsme my! To, co děláme, musíme dělat dobře. Řekl bych, že tvoříme družice extrémně vysoké kvality s mimořádně lákavou cenou a časovým harmonogramem. Chci, aby každičká z našich družic pracovala perfektně. To je můj cíl – dokonalost. A zatím máme perfektních šest družic ze šesti. Teď jich vyneseme dalších 34, tak doufám, že budeme mít 40 perfektních ze 40. Chci dosáhnout toho, aby družice přestaly fungovat jen tehdy, kdy my budeme chtít. Právě tohle jsem říkal našim týmům. Mezi námi a konkurencí jsou rozdíly. Krása souboje spočívá v tom, že se konkurenti na trhu diskriminují,“ uvedl Gingiss.

Výrobní hala družic OneWeb.

Výrobní hala družic OneWeb.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

OneWeb Satellites věří, že se jim podaří sehnat zákazníky pro novou továrnu na výrobu družic na Floridě. Airbus a OneWeb už předložily nabídku agentuře DARPA, která má na starost výzkum a vývoj technologií pro americkou armádu. Nabídka se týkala prokázání užitečnosti masově vyráběné družicové platformy OneWeb pro vojenské mise. Gingiss uvedl, že OneWeb Satellites zaměstnává na Floridě zhruba 250 lidí a dalších zhruba 115 plní roli inženýrské podpory v Toulouse. „Někteří lidé říkají, že je to výzva – a někdy tomu tak opravdu je. Ale já bych řekl, že je to skutečně silná stránka,“ říká Gingiss a dodává: „Jsme firma, která by, pokud by nikdo nepracoval přesčas – což rozhodně není způsob, jakým pracujeme – by byla otevřená 14 hodin denně. Je to proto, že my tu máme osm hodin ráno a v Toulouse začali pracovat už o šest hodin dříve.

Tony Gingiss - šéf programu OneWeb Satellites

Tony Gingiss – šéf programu OneWeb Satellites
Zdroj: https://engineering.purdue.edu/

Jen pár hodin poté, co 29. ledna odstartoval z Floridy další Falcon 9 s družicemi Starlink, Gingiss uvedl, že je skvělé, že OneWeb Satellites bude součástí dynamické kosmické komerční centrály, která bude umístěna na Mysu Canaveral. „Start SpaceX jsem dnes ráno sledoval. Zrovna jsem zajížděl na parkoviště. Podíval jsem se nahoru a stáhnul okénko, protože jsem to chtěl slyšet. Bylo to úžasné. Jsme v tomto průmyslu, protože lidé opravdu chtějí být součástí kosmických projektů. Někdy se vaše konkurence dostane ke startu, někdy zase startujeme my. Je to určitě mnohem zajímavější, když se to týká vás. Ale i když se vás to netýká, tak to určitě není nezajímavé. Tohle je úžasné na životě na Floridě. Jdeme na start – je přitom jedno, jestli je to SpaceX, Delta, Atlas, nebo v budoucnu něco od Blue Origin. Jdeme tam, protože lidé to chtějí vidět, ať už je to cokoliv. Když nedávno SpaceX testovala svou kosmickou loď pro posádku, taky jsme tam byli a bylo to úžasné! Z kosmického průmyslu musíte být nadšeni, i když je to váš konkurent, protože někdy se vaši konkurenti mohou stát vašimi partnery,“ uvedl Gingiss, bývalý manažer firmy Boeing.

Logo státní společnosti Space Florida.

Logo státní společnosti Space Florida.
Zdroj: https://www.spaceflorida.gov/

Space Florida, o které Gingiss mluvil jako o kosmické komerční centrále u Mysu Canaveral, je státní agentura zodpovědná za lákání komerčních firem z oboru letů do vesmíru právě na Floridu. Kupříkladu dokázala sehnat 20 milionů dolarů, aby se tu mohla usadit firma OneWeb. Oficiální místa oznámila lokalizaci v roce 2016 a firma následně zahájila stavbu. Že jde opravdu o místo kosmonautice zaslíbené, dokládá skutečnost, že jen přes ulici přitom stojí obří továrna na rakety firmy Blue Origin, kde mají vznikat nosiče New Glenn.

Rakety Sojuz mají být hlavním prostředkem k vynesení stovek družic OneWeb.

Rakety Sojuz mají být hlavním prostředkem k vynesení stovek družic OneWeb.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

V roce 2015 si firma OneWeb objednala u společnosti Arianespace celkem 21 raket Sojuz, které by měly vynést na oběžnou dráhu družice první generace. Tento lukrativní kontrakt bývá často zmiňován jako nejhodnotnější dohoda o komerčních startech v historii. Díky uzavřené smlouvě budou družice OneWeb létat na raketách Sojuz z Francouzské Guyany v Jižní Americe, z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu i z kosmodromu Vostočnyj na ruském dálném východě. Společnost Arianespace a její ruská dceřinná společnost Starsem disponuje startovními sloty pro deset misí v barvách OneWeb v letošním roce – čtyřikrát by se mělo letět z Bajkonuru, čtyřikrát z Vostočného a dvakrát z Kourou. Nejméně třicet družic by navíc mělo letět na premiérovém exempláři nové evropské rakety Ariane 6 v posledním čtvrtletí letošního roku.

Takto by mohl vypadat start družic OneWeb na raketě Ariane 6.

Takto by mohl vypadat start družic OneWeb na raketě Ariane 6.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.trbimg.com/img-56fc6f62/turbine/os-oneweb-satellite-hiring-20160330
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/02/oneweb_f2_stack.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/oneweb__3.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2019/02/2-11-2019-VS21.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2020/02/2-3-2020-ST27v1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Ramenskoye_Airport%2C_Russia%29_%28525-13%29.jpg
https://spacenews.com/wp-content/…/03/OW-V-OneWeb-Constellation-879×485.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/09/Gregory_Thane_Wyler.jpg
https://2.bp.blogspot.com/…vZfDWFgK_a_gCLcBGAs/s1600/satelliteschematic.png
https://scx2.b-cdn.net/gfx/news/2019/1-inthisscreen.jpg
https://airbusdefenceandspace.com/…/2015/06/oneweb_satellite_image-910×1024.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/02/IMG_6851.jpg
https://engineering.purdue.edu/AAE/people/alumni/oae/2019/Images/Tony_Gingiss
https://www.spaceflorida.gov/wp-content/uploads/2018/12/logo-spaceflorida.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/03/soyuz_oneweb.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/03/ariane6_constellation.jpg

První ostrá várka družic OneWeb čeká na start, 5.0 out of 5 based on 8 ratings
Pin It
(Visited 3 677 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (8 votes cast)
(Visited 3 677 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


30 komentářů ke článku “První ostrá várka družic OneWeb čeká na start”

  1. Roman89 napsal:

    Říkám si, máme tady OneWeb a Starlink, to jsou zatím jen 2 firmy, které se rozhodly trošku zaneřádit vesmír. No budiž, ale co když takových firem, co mají peníze na podobné nápady bude přibývat? Moc se mi to nelíbí. Mělo by to mít nějaká pravidla a omezení.

    • Vlasta Liberácký napsal:

      Ještě tam prostor pro 2 velké firmy podle mne je.Myslím obchodní prostor..Vzhledem k životnosti těchto družic nebude možné snižovat cenu do nekonečna.Očekávám levné služby,ale ne zadarmo.Kdo tam bude dřív,vyhraje.Za 5 let už bude šance pro nové hráče asi malá.Podobně jako u tel. operátorů. Dá se jistě spočítat,kolik družic se na orbitě uživí.50 000?Neodhadnu to. K tomu zaneřádění.Zatím mi stačí ujištění,že na sklonku životnosti půjdou družice na kremaci do atmosféry.Nelze brát možná nebespečí na lehkou váhu.To jistě ne.Ale strašit dopředu by se také nemělo.Mluvme o tom,ale s chladnou hlavou.

    • Dušan Majer napsal:

      Omezení jsou špatná. Trh sám rozhodne, která síť které firmy přežije.

      • Vojta napsal:

        Omezení nejsou nutná tam, kde je relativní dostatek zdrojů. Jakmile začnou zdroje docházet nebo je další rozvoj začne nepřiměřeně kontaminovat, tak začnou být omezení nutná. V případě satelitních megakonstelací bych jako nutné omezení viděl prokázání spolehlivosti satelitů a zaručení vyklizení oběžné dráhy po ukončení provozu. Jestli bude třeba něco dalšího, se ještě uvidí.
        Podobné to máte v autě. Na prázdné silnici si v zásadě můžete jet, jak chcete, ale jakmile je tam víc aut nebo jiných účastníků provozu, je fajn přijmout omezení, že se jezdí jen po jedné straně silnice. Když je aut ještě víc, musí se přijmou víc omezení jako třeba povinnost přednosti zprava, zastavení na červenou a další “nesmysly”, které trh nevyřeší.

    • Kamil napsal:

      Vesmír je opravdu velké místo, tam se vejde hodně družic. Ty družice jsou velké jako pračky, ale i v Kolíně je víc praček než všech družic a rozhodně tam není přepračkováno
      Ale proč trošku nepřifouknout mediální hysterii?

  2. David R. napsal:

    Jsou velice sympatičtí tím, jak se snaží uplatnit postupy ze sériové výroby a tím srazit cenu. Proti SpaceX ale mají handicap: nemají “podporu impéria”: vlastní nosič, vlastní baterky, vlastní solární panely, zkušenosti z automobilky… a Musk třeba vyrobí přijímač Starlinku do svých Tesel, a má okamžitě obrovskou klientelu.
    Jinak mně napadá, že výška 1200 km není až zas tak jednoznačná výhoda. Za prvé, mnohem déle do noci na to dopadá sluneční světlo. Astronomové nebudou nadávat jen nějakou hodinu po setmění a před rozbřeskem, ale déle. A za druhé, pokud se to nestáhne dolů, budou nadávat ještě v roce 3000.

    • hrnsgs napsal:

      Oneweb vlastní částečně Airbus, ten stejný Airbus který vlastní 50% podíl v Arianaspace. Takže ten hendicap tam až takový není. Airbus má zase zkušenosti s výrobou pro armáda, výrobou satelitů, letadel, vrtulníků, kosmických nosičů…

      • Atlas napsal:

        Ariane nie je znovu pouzitelna a airbus im to za naklady ake ma spacex urcite nebude vynasat hore.
        Plus Musk je marketingovy kral, takze kopa ludi sa rozhodne pre muska uz len preto ze je to musk.
        Osobne aj by som bral radsej starlink kedze zisky z toho pojdu naspat do vesmiru.

        • SFENCE napsal:

          A spusta lidi se rozhodne pro Muskovu konkurenci protoze Musk…
          Si vemte jake kontroverze budi Muskova Tesla, SpaceX… lide nejsou v tomto jednotni.

          • Atlas napsal:

            Nemyslim, specialne nie ked musk bude lacnejsi. Ano, budu ho dalej hatovat, ale na streche budu mat starlink:). Usetrene peniaze su dolezitejsie ako hatovanie:).
            Ja napriklad tiez nemam rad teslu, solarcity a ani boring company, ale to neznamena ze nemam rad spacex a aj starlink.

          • Roman89 napsal:

            Mě také Musk nevadí co se týče SpaceX. Ale Tesla mi neříká vůbec nic, elektromobily nejsou moje parketa a nikdy jim fandit nebudu.

        • Goodman napsal:

          Přesně tak, já bych bral Starlink ikdyby byl dražší. Nemyslím si, že by naše smýšlení bylo ojedinělé. Čili jednotlivci zas tolik z kapsy neubude, ale dohromady to pak může dát balík. Mars za to stojí.

  3. RoliD napsal:

    Jsem rád, že vznikne konkurenční síť. Snad se na těch 20-30USD měsíčně s nějakým základním tarifem dostaneme. Protože pak i to bude mít efekt v rozbíjení “tacidní koluze” lokálních mobilních operátorů. + Konečně budu moci pracovat kdekoli na zeměkouli 😀

  4. Jiny Honza napsal:

    První konstelace Iridium měla dohromady jen 95 družic a cca deset z nich se nepodařilo deorbitovat. A jedna se srazila s nefunkční ruskou družicí.

    Jsem opravdu zvědavej na výsledky konstelací s desetinásobným nebo stonásobným počtem družic. Kdybych byl pesimista vsadil bych si na to, že v roce 2024 se nepoletí nejen na Měsíc, ale vůbec nikam.

  5. Kamil napsal:

    Loni vyletělo do kosmu 460 družic, nejvíc v historii. Tímhle tempem bude letos rekord překonaný v dubnu

  6. Josef Somik napsal:

    Je hezké, že se firmy snaží spolupracovat s astronomy. Jenže pokud se s astronomy nedohodnou, nebo astronomy navrhované řešení bude příliš drahé, tak to rozhodně neznamená, že se tento byznys zastaví.
    Z toho plyne, že se družicové sítě nakonec vybudují i bez ohledu na názor třetích stran.

    Zajímavé také je to vyzdvihování vyšší výšky družic a tím i menšího rušení. Jenže to je mince o dvou stranách. Čím budou družice výš, tím bude klesat jejich jasnost, ale naopak bude stoupat doba, po kterou budou v průběhu roku vidět v noci na obloze, tedy osvětlené Sluncem. Ale astronomy nevytrhne, když místo 4mag bude mít družice 8mag. Astronomové by spíš chtěli, aby ty družice nebyly vidět vůbec. Jenže to by právě zase musely být co nejníže, aby se minimalizovala doba jejich osvětlení Sluncem nad noční stranou planety.

    No, je to zapeklitý problém. Řešení však bude jednoduché – prostě si budeme muset zvyknout, že nové technologické možnosti nám poškozují nejen biosféru a atmosféru, ale už i blízký kosmické prostor, tedy oblohu.
    Problém je hlavně to množství. Proč jedni potřebují 12000 družic a jiným stačí 650?
    12tisíc družic bude ohromnej smog a ne jen pro astronomy, ale i pro astronauty a kosmonautiku vůbec.

    • Dušan Majer napsal:

      Minimálně snaha se cení. A počet družic závisí kromě jiného i od toho, že Starlinky budu níže a pokryjí tedy menší část Země. Určitě to není jediný faktor, ale hraje to svou roli.

    • Kamil napsal:

      Levná doprava do kosmu a sériová výroba satelitů může být užitečná i pro astronomy. Nechť postaví stovky malých dalekohledů a vypustí je na vysokou oběžnou dráhu. Nakonec na tom vydělají i oni. Budou moci sledovat celou oblohu 24 hodin denně v rozlišení nejvýkonnějších dalekohledů na Zemi a když se desítky malých dalekohledů spojí do interferometru o průměru třeba 100 000 km, klesne jim čelist.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.