Kosmotýdeník 388 (17.2. – 23.2.)

Kosmotýdeník 388 (17.2. – 23.2.)

23. února 2020

Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně připlaval Kosmotýdeník. Jídlo proto zapijte trochou těch zpráv z kosmonautiky. Tento týden se toho dělo opravdu hodně a tak pijte opatrně! Netradičně se v hlavním tématu vypravíme do České republiky, konkrétně do Brna a za aktivitami firmy SAB Aerospace, která nejenže vyrobila první letový exemplář dispenseru pro raketu Vega, ale podílí se i na edukačních činnostech podporující kosmický výzkum. V dalších tématech se budeme tentokrát věnovat třeba marsovské sondě ze Spojených arabských emirátů, anebo sestavování Starship SN-1. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Z Brna odešla kosmická zásilka

Dispenser připravený k odeslání na kosmodrom
Zdroj: https://www.sabaerospace.cz/

O společnosti SAB Aerospace naši čtenáři již jistě slyšeli. Brněnská firma se podílí na řadě velmi zajímavých projektů, přičemž ten největší je i pro naše čtenáře velmi zajímavý. Společnost totiž vyvinula a vyrobila takzvaný dispenser pro nejmenší evropskou raketu VEGA, který umožňuje připojit až 16 malých družic a jejich postupné vypouštění v kosmickém prostoru. Díky tomu bude na aerodynamickém krytu Vegy k vidění také česká vlajka a Česká republika patří mezi sedm zemí, které mohou mluvit do využití tohoto nosiče. Na mladou českou firmu docela pěkný úspěch. Nyní je dokonce zřejmě největší českou firmou, která se plně věnuje pouze kosmickému průmyslu. Jejich aktivity však krom kosmické techniky zahrnují také vzdělávací a popularizační činnost, která má v českých studentech vzbudit zájem o výzkum vesmíru. Pojďme se na to vše podívat.

Začněme skvělou zprávou, že v pondělí byl z brněnské čisté místnosti společnosti SAB odeslán první vyrobený letový exemplář dispenseru pro raketu Vega. Ten se po příletu do Francie chystal k odeslání do Francouzské Guyany na kosmodrom Kourou. Zde bude namontován k hornímu stupni rakety, která se chystá na start v druhé polovině března. Je to první start Vegy od její první nehody v minulém roce a tak bude start sledován o to pečlivěji. Určitě vás na něj pozveme i na našem webu a společně si vychutnáme start s tak krásnou českou stopou.

Samotný dispenser váží 260 kilogramů a je modulární. Dokáže vynést buďto 16 malých družic, nebo 7 družic a až 96 cubesatů. Jeho nosnost je 1,5 tuny. Užití na raketě Vega umožňuje hlavně menším zájemcům o vynesení vlastního nákladu do kosmického prostoru, jakými jsou zejména vědecké instituce, univerzity a menší firmy, aby při společném letu ušetřily velkou část nákladů. Jednoduše bude vynesení levnější, než kdyby letělo méně zákazníků. Více zákazníků si cenu lépe rozloží na menší díly. Firma také již pracuje na robustnější verzi dispenseru, který bude létat na silnější verzi rakety Vega-C.

Ondřej Genco při testování kompozitního panelu
Zdroj: https://www.sabaerospace.cz/

A tím se dostáváme k další činnosti firmy, která spočívá v podpoře studentů v zájmu o kosmický průmysl. „O kosmickém průmyslu se málo mluví a ví, a my si myslíme, že je to škoda,“ vysvětluje Petr Kapoun, jednatel SAB Aerospace. „Naším cílem je tento průmysl ukazovat, a to od školky až po vysokou školu a dávat školákům a studentům možnost si vyzkoušet na reálných projektech práci v kosmickém průmyslu. Dělat jenom průmysl, bez vzdělávání okolo, to je prostě málo. Chceme budovat ekosystém, studenti jsou důležitá součást firmy.“, vysvětluje Kapoun.

Firma tak nyní spolupracuje například s Jakubem Zíkou, který právě dokončuje magisterské studium na Strojní fakultě VUT. Jeho oborem je stavba letadel, ale v SAB Aerospace se aktuálně podílí na vývoji robustnějšího dispenseru pro Vegu-C. V rámci své práce totiž počítá, jak musí být zkonstruován dispenser, aby přežil vysoké zatížení a vibrace při startu i letu silnější Vegy-C.

Martin Kopecký a jeho testování roslin
Zdroj: https://www.sabaerospace.cz/

Ondřej Genco je také studentem Strojní fakulty a i on využívá spolupráci se SAB při práci na své diplomce. Zkoumá tepelné vlastnosti panelu z uhlíkového kompozitu, který se právě ve vesmírném průmyslu často používá. „CFRP panel střídavě zahřívám a chladím, abych zjistil jeho tepelnou vodivost a kapacitu. Stejně tak hledám teplotu, kterou už prostě nevydrží. Tyto údaje potom použijeme k výpočtům pro stavbu nových zařízení do kosmu,“ vysvětluje Genco.

Posledním zajímavým studentem a jeho výzkumem, který SAB podporuje, je Martin Kopecký, který v rámci své Středoškolské odborné činnosti zkoumá růst rostlin v jiném gravitačním zatížení, než na Zemi. Martin je totiž ve třetím ročníku na gymnáziu, ale už postavil speciální centrifugu, ve které růst rostlin v přetížení zkoumá: „V tomhle zařízení pěstuju hořčici, která roste v přetížení 5G a 10G. Je to vlastně pětkrát nebo desetkrát větší přitažlivá síla, než na nás působí tady na Zemi. Rostliny po určité době ze zařízení vyjmu a zkoumám je ve spolupráci s Mendelovou Univerzitou.“

Kosmický přehled týdne:

Letos je letový harmonogram k Marsu opravdu napěchovaný. Na snímku je marsovská sonda, která byla postavena ve Spojených arabských emirátech. Nese jméno HOPE (Naděje) a nyní je dokončena a připravena na odeslání do Japonska, odkud odstartuje v červenci letošního roku. Její primární životnost je dva roky na oběžné dráze Marsu. Ponese přístroje – EXI (Emirates eXploration Imager), EMIRS (Emirates Mars InfraRed Spectrometer), EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Sonda HOPE
Zdroj: https://pbs.twimg.com/media

První start rakety SLS byl oficiálně posunut z roku 2020 na rok 2021. Nicméně se nejedná o odklad v pravém slova smyslu. Dříve známé datum startu směrované na listopad 2020 byl z velké části dáno politicky a nepředstavovalo realistický odhad prací. Ačkoli se mnohé přípravy tímto datem vnitřně řídily. Při výrobě prvního stupně však došlo ke zpoždění a některá pracoviště NASA pracují již se zmíněným dubnem. Start je v současnosti uváděn nejdříve na 18. dubna 2021 s tím, že existuje i možnost sklouznutí startu do léta (na srpen), což představuje realistický odhad práce na dokončení a přípravě rakety a lodě k misi Artemis I. Aktuálně je na KSC připraven horní stupeň SLS. Vyrobeny a uskladněny jsou i motory na tuhé pohonné látky SRB. Loď Orion a její servisní modul procházejí posledními testy. Orion nyní například prošel šest týdnů trvajícími vakuově termálními zkouškami. Centrální stupeň SLS je ve Stennisově středisku a prochází zevrubným testováním, které má vyvrcholit Green run testem. První start rakety SLS vynese loď Orion na cestu kolem Měsíce. Na palubě lodi ještě nebude posádka.

Přehled z Kosmonautixu:

Tenhle týden bylo rozhodně o čem psát, a proto si nyní pojďme shrnout, co vše na webu Kosmonautix vyšlo. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně. Zde je jejich přehled. Začali jsme nemilou zprávou z oběžné dráhy Marsu, kde jeden z přístrojů sondy TGO zaznamenal závadu. Zajímavá zpráva přišla z NASA. Agentura vybrala čtyři koncepční mise programu Discovery, které budou soutěžit o to, která se dočká realizace. Na výběr jsou mise DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS. Dočkali jsme se také dalšího startu Falconu 9, který opět vynášel dalších šedesát družic konstelace Starlink. Tentokrát však start nebyl korunován přistáním prvního stupně, který skončil v oceánu. Po komentovaném přenosu ze startu Falconu 9 jsme vám nabídli Živě a česky komentovaný přenos z dokování nákladní automatické lodě Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici. V úterý vyšel další díl seriálu Svět nad planetou. Živě jste také mohli sledovat start nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Ještě ani neopadlo nadšení ze startu Solar Orbiteru a už nyní se můžete těšit na další evropskou misi, která bude studovat Slunce. S radostí jsme také uvítali povedený český dabing skvělého kresleného seriálu o misi Rosetta Philae. Velmi zajímavou zprávou se tento týden stala ta, ve které jsme se dozvěděli, že SpaceX spolupracuje s firmou Space Adventures, která se chystá využít loď Crew Dragon k vynesení turistů na oběžnou dráhu. V Rusku se měnila posádka nadcházejícího letu lodě Sojuz. Na vině byly zdravotní problémy. V tomto týdnu došlo k výraznému pokroku při sestavování dalšího exempláře rakety Starship, označovaného jako SN-1. Společnost ULA provedla nácvik práce s maketou připravované rakety Vulcan. Obrazově jsme se podívali na odvrácenou stranu Měsíce, kde operuje čínský lander Chang’e 4 a vozítko Yutu 2. Dobrá zpráva přišla také z Japonska, kde byla schválena mise, jejímž úkolem bude odběr vzorků z marsovského měsíce Phobos a jejich doprava na Zemi.

Snímek týdne:

Snímky budou tentokrát dva, ale z jednoho tématu. NASA zveřejnila fotografie z přípravy astronautů na misi DM-2. Douglas Hurley a Robert Behnken procházejí závěrečnými přípravami na první pilotovanou misi v podání SpaceX a lodě Crew Dragon. Všimněte si, že se trénují i EVA. To dává celkem jasný signál, že první mise Crew Dragonu by mohla být prodloužena na standardní délku.

Příprava na DM-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com/media

Video týdne:

V sobotu proběhlo očekávané další sestavování dalších částí testovací rakety Starship SN-1 na Boca Chica v jižním Texasu. SpaceX zde vyrábí a připravuje testovací exempláře super rakety, která má výrazně otevřít kosmický prostor pro dopravu velmi objemných nákladů a samozřejmě pomoci kolonizovat Mars. Zatím však tato raketa ještě nelétá a tak se realizují testovací exempláře. SpaceX také vylepšuje svařování těchto velkých konstrukcí a své znalosti a zkušenosti chce nyní vyzkoušet na exempláři, který má prozatím létat do výšky 20 kilometrů. V sobotu byla spojená sekce s nádržemi na metan a tekutý kyslík se spodní motorovou sekcí, která však ještě neobsahuje motory. Celý záznam ze spojení sekcí naleznete níže.

A jako bonus vám nabízíme video, ve kterém se sice mluví anglicky, ale velmi jednoduše a navíc je v něm celá řada parádních záběrů z hlavního evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Podíváte se, jak vypadá celý kosmodrom, jak se na něm pracuje a co skrývá za zajímavosti.