Gateway (únor 2020)

Stavba servisního modulu Orionu pro misi Artemis III v hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně

V úvodu minulého dílu byl popsán přínos Gateway pro případné budoucí mise k Marsu. Ve stejný den, kdy článek vyšel, zveřejnil Výbor pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů text návrhu autorizačního zákona, ve kterém specifikuje zprávy, které má administrátor NASA předat Kongresu, a které by sloužily jako podklad pro budoucí rozhodování. Ačkoli může být text zákona ještě změněn, vzhledem k jeho důležitosti se mu věnujeme v závěru tohoto dílu. V srpnu 2018 uvedl viceprezident USA Mike Pence termín, ve kterém má být na palubě Gateway první posádka – před koncem roku 2024. Nyní jsou v počáteční fázi výroby díly pro první dva moduly Gateway i pro pilotovanou misi Artemis III.

Ve výrobě je jak primární struktura servisního modulu Orionu, tak i hliníkové polotovary pro výrobu dílů modulu pro posádku. Díly modulu pro posádku mají být přiváženy do továrny Michoud Assembly Facility ke svařování postupně od letošního léta. O rok později má být modul odeslán na kosmodrom k integraci sekundárních struktur. Když loni v březnu Pence pověřil NASA dalším úkolem – přistání astronautů v roce 2024 na jižním pólu Měsíce, plánovaný 21denní letový profil Orionu zůstal do značné míry stejný. Profil zahrnuje setkání a připojení ke Gateway na vysoké polární oběžné dráze Měsíce, označované zkratkou NRHO. Na základě druhého Penceova projevu byl do mise přidán přestup dvou členů posádky Gateway do lunárního landeru a přistání u jižního pólu Měsíce. Po návratu vzletového stupně ke Gateway je plánován návrat celé čtyřčlenné posádky na Zemi.

21denní letová trajektorie EM-3 vyžaduje celkovou změnu rychlosti u Měsíce 838 m/s.

21denní letová trajektorie Orionu vyžaduje během mise Artemis III celkovou změnu rychlosti u Měsíce 838 m/s
Zdroj: https://pbs.twimg.com

NASA provádí v současné době hodnocení nabídek uchazečů z řad průmyslových společností na studie komerčních landerů, ve kterých budou podrobněji rozpracovány jejich návrhy. Podle oznámení z 10. února NASA předpokládá, že zakázky na studie landerů budou přiděleny koncem března nebo začátkem dubna. NASA v této fázi nepřiřadí jednotlivé návrhy landerů ke konkrétním misím. Podle podmínek výběrového řízení NASA nepožaduje pro první přistání na Měsíci jako nutnou podmínku setkání landeru a Orionu na Gateway. Proto mohou existovat návrhy landerů, které budou na NRHO čekat na přílet Orionu pro přímé spojení. Pokud bude takový návrh implementován do mise, pak z hlediska Orionu stále půjde o velmi podobnou misi. Letový profil Orionu se čtyřčlennou posádkou pro rok 2024 je již detailně propočítaný s tím, že probíhají další studie za účelem optimalizace mise. Trajektorii Orionu by nemělo ovlivnit ani případné nedodání lunárního landeru a zrušení povrchové části mise.

Trajektorie letu Artemis III včetně přistání na Měsíci

Trajektorie letu Artemis III včetně přistání na Měsíci
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Administrátor NASA Jim Bridenstine od počátku upozorňoval na politická rizika iniciativy přistání na Měsíci v roce 2024. Tato rizika spočívají v tom, že se Kongres nemusí s iniciativou ztotožnit. Záhy se začalo projevovat, že iniciativa urychlení pilotovaného přistání na Měsíci z roku 2028 na rok 2024, která vzešla z Bílého domu, má jen velmi vlažnou podporu Kongresu. Z požadovaných 1408 milionů dolarů pro fiskální rok 2020 na lunární lander bylo schváleno 600 milionů, přičemž senátní verze byla 744 milionů a sněmovní verze 363 milionů dolarů.

V pondělí 10. února byla zveřejněna prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2021. Na Orion je požadováno 1,400 miliardy dolarů. Pro fiskální roky 2022 až 2025 je navrženo 1,322; 1,391; 1,240 a 1,085 miliardy dolarů.

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Na SLS je pro fiskální rok 2021 požadováno 2,257 miliardy dolarů. Žádost již tradičně navrhuje odložit práce na nové verzi rakety SLS Block 1B s výkonným horním stupněm EUS s odůvodněním zajištění pravidelné a spolehlivé letové frekvence misí Artemis (Kongres však následně pravidelně přidává na EUS další peníze, například loni 300 milionů dolarů). SLS Block 1B není podle textu žádosti pro lunární průzkum v příštím desetiletí nezbytná. Žádost také opět, stejně jako v minulých letech, navrhuje přesunout vynesení sondy Europa Clipper k průzkumu Jupiterova měsíce Europa z SLS na komerční raketu, s čímž Kongres taktéž opakovaně nesouhlasí. Pro roky 2022 až 2025 je pro SLS navrženo 2,238; 2,249; 2,092 a 2,087 miliardy dolarů.

Jako klíčovou součást návratu na Měsíc a základ pro budoucí mise k Marsu žádost uvádí obyvatelnou lunární orbitální platformu Gateway. Pro fiskální rok 2021 požaduje na Gateway 739 milionů dolarů. Rozpočet byl stanoven tak, aby umožnil platby Maxaru na vývoj a stavbu modulu PPE a Northrop Grummanu na vývoj obytného modulu HALO. Položka Gateway obsahuje i financování povrchových lunárních skafandrů xEMU. Tyto skafandry totiž mají být podle současného plánu součástí nákladu vyneseného v modulu HALO. Naopak financování prvních dvou logistických misí Gateway bylo přesunuto do položky Pokročilé cislunární a povrchové schopnosti. V samotné položce Gateway je pro roky 2022 až 2025 navrženo 712, 482, 377 a 476 milionů dolarů.

Pro lunární lander je na fiskální rok 2021 požadováno 3,370 miliardy dolarů. Pro roky 2022 až 2025 je navrženo 4,388; 5,100; 4,971 a 3,428 miliardy dolarů.

Harmonogram průzkumných misí NASA v letech 2021-2030 z prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2021

Harmonogram průzkumných misí v letech 2021-2030 z prezidentské žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2021
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Již zmíněná položka Pokročilé cislunární a povrchové schopnosti zahrnuje kromě logistických misí Gateway i systémy, které NASA hodlá používat k průzkumu povrchu Měsíce, a které mají umožnit delší lunární mise a současně získat zkušenosti a schopnosti podporující uvažované mise na Mars. Mezi ně patří povrchová mobilita (lunární terénní vozidlo LTV a později přetlakový rover), vývoj povrchového habitatu, lunární robotika, výroba energie a vývoj prototypu nádrže pro skladování kryogenních pohonných hmot získaných s využitím místních zdrojů včetně formulace a testů možností doplňování paliva. Poslední jmenovaná činnost je v žádosti uvedena jako klíčová technologie pro uvažovanou výrobu pohonných hmot z atmosféry Marsu pro vzletový stupeň marsovského landeru. Pro počáteční studie a identifikaci potřebných technologií je na fiskální rok 2021 požadováno 212 milionů dolarů. Pro roky 2022 až 2025 je navrženo 0,821; 1,665; 1,502 a 1,153 miliardy dolarů.

Celkové náklady na program Artemis do prvního přistání na Měsíci v roce 2024 byly odhadnuty na 35 miliard dolarů. Jedná se o investici NASA na veškerý hardware a související náklady na Artemis I, II a III ve fiskálních letech 2021 až 2025. Součet všech shora uvedených částek v žádosti je vyšší, protože zahrnuje investice do Artemis IV a dalších.

Umělecká představa terénního vozidka LTV

Umělecká představa terénního vozidka LTV
Zdroj: https://www.nasa.gov

Ředitelství NASA vydalo 5. února požadavek na informace o lunárním terénním vozidle LTV, které má rozšířit možnosti posádky během výstupu na povrch Měsíce. NASA hledá informace od amerického kosmického průmyslu o tom, jak přistupovat k vývoji možností mobility s cílem dopravy prvního LTV na povrch Měsíce pravděpodobně již v roce 2024. Předpokládá se, že půjde o kolové vozidlo na elektrický pohon.

Celková hmotnost a velikost nehermetizovaného, otevřeného vozidla má umožnit jeho vynesení komerčním nosičem a dopravu na povrch Měsíce jako užitečné zatížení na přistávací plošině v rámci programu CLPS, která bude mít palubu dlouhou 3,2 metru a nosnost přibližně 500 kg. Vozidlo má být s předstihem dopraveno poblíž místa budoucího pilotovaného přistání. LTV má mít v oblasti u jižního pólu dosah větší než 2 kilometry s nákladem 500 kg na jedno nabití. Dobíjení by mohlo probíhat z palubních solárních panelů nebo u landeru. Vozidlo má být uzpůsobeno pro dva astronauty ve skafandrech a pro vědecké a průzkumné vybavení a odebrané vzorky. Mělo by být schopno přežít roční interval mezi pilotovanými misemi a přepravovat náklad mezi místy přistání landerů v oblasti jižního pólu. Schopnost stoupání a klesání má být minimálně 15 stupňů. Odpovědi na požadavek, vydaný ředitelstvím pilotovaných misí, mají být podány do 26. února.

Současně vydalo ředitelství vědeckých misí požadavek o informace o mobilním systému pro vědecká zařízení LSSMS-1 na vzdálenost, která přesahuje schopnosti posádky. Tento mobilní systém má být schopen také autonomně sbírat vědecké vzorky a přepravovat je na sběrné místo. Termín pro podání odpovědí na LSSMS-1 (Lunar Surface Science Mobility System) je do 6. března.

Příslušné podvýbory obou komor Kongresu zpracovaly svoje verze nového autorizačního zákona pro NASA. Obě verze prošly s drobnými úpravami hlasováním v příslušných podvýborech. Dalším krokem je hlasování ve vědeckých výborech. Výbor pro obchod, vědu a dopravu Senátu schválil návrh zákona v listopadu 2019, Výbor pro vědu, vesmír a techologie Sněmovny reprezentantů by mohl hlasovat v tomto týdnu. Poté budou o návrzích hlasovat plné komory Senátu i Sněmovny. Nakonec budou muset být oba návrhy sladěny do jednoho zákona.

Porovnání velikostí horních stupňů S-IVB rakety Saturn V a EUS rakety SLS

Porovnání velikostí horních stupňů S-IVB rakety Saturn V a EUS rakety SLS
Zdroj: https://i.redd.it

Senátní verze neuvádí rok prvního pilotovaného přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, uvádí však udržitelný průzkum do roku 2028. Uznává významný pokrok ve vývoji landerů, učiněný komerčními entitami. Přikazuje administrátorovi NASA podporovat vývoj maximálně dvou designů landerů skrze partnerství se soukromým sektorem, s fixními cenami, a zajistit dostupnost vědeckého zařízení pro demonstrační misi na povrch Měsíce. Pověřuje NASA udržovat dvě mobilní vypouštěcí plošiny pro raketu SLS a pokračovat ve vývoji horního stupně EUS, aby byl dostupný pro třetí start SLS.

Sněmovní verze podřizuje program Artemis dalšímu cíli národního pilotovaného průzkumu, kterým má být poslání lidí na povrch Marsu. Pilotovaný průzkum v blízkosti Měsíce a na jeho povrchu chápe jako proces snížení rizik, testování systémů a demonstrace schopností potřebných k podpoře pilotované mise na Mars. Jako průběžné cíle vyjmenovává do roku 2028 vyslat posádku na povrch Měsíce a do roku 2033 na oběžnou dráhu Marsu. Nebrání však dřívějšímu přistání na Měsíci. Nařizuje NASA předložit architekturu, integrovaný plán a celkový harmonogram zahrnující nezbytné prvky k provedení pilotované mise na oběžnou dráhu Marsu do roku 2033.

Sněmovní verze přímo navazuje na závěrečnou zprávu institutu STPI (Science and Technology Policy Institute) z února 2019. Tuto zprávu nezávislého institutu si objednala NASA na základě příkazu autorizačního zákona z roku 2017, který vyžadoval technické a finanční posouzení mise k Marsu v roce 2033. Zpráva posuzovala průzkumnou strategii NASA a vyšla z předpokladu, že NASA uskuteční nepilotovaný test a v letech 2028 až 2032 sérii pěti pilotovaných přistání na Měsíci. Zpráva uvedla, že strategie NASA je příliš pomalá na podporu mise v roce 2033 (Jim Bridenstine v dubnu 2019 v reakci na zprávu argumentoval, že lunární přistání v roce 2024 podporuje urychlení mise k Marsu). 175stránková analýza STPI naznačila, že mise na oběžnou dráhu Marsu by mohla být provedena nejdříve v roce 2037 s rizikem skluzu do roku 2039. Zpráva vycházela z plánu NASA na jednu misi ke Gateway ročně, ale zabývala se i kroky, které by bylo nutno učinit pro realizovatelnost mise před rokem 2037. Právě na tyto navržené kroky sněmovní verze nového autorizačního zákona navazuje a pověřuje administrátora NASA předložením dalších zpráv (například posouzení možnosti urychlení výroby SLS, jak se čtenář dočte níže). Celkové náklady na misi na oběžnou dráhu Marsu do roku 2037 zpráva vyčíslila na 116,9 miliardy dolarů, z čehož 33,7 miliardy již bylo vynaloženo na vývoj SLS, Orionu a pozemních systémů do fiskálního roku 2018 a 83,2 miliardy vyčíslila na období let 2019 až 2037.

Harmonogram letů, posuzovaný zprávou STPI. Gateway je definována jako mateřská loď pro povrchové lunární mise a pro kompletaci a testování planetoletu Deep Space Transport (DST). DST Shakedown je roční zkušební let DST v cislunárním prostoru, DST Refit je renovace DST před misí na oběžnou dráhu Marsu.

Harmonogram letů, posuzovaný zprávou STPI. Gateway je definována jako mateřská loď pro povrchové lunární mise a pro kompletaci a testování planetoletu Deep Space Transport (DST). DST Shakedown je roční zkušební let DST v cislunárním prostoru, DST Refit je renovace DST před misí na oběžnou dráhu Marsu.
Zdroj: https://www.ida.org

Gateway hraje ve sněmovním návrhu nového autorizačního zákona pro misi k Marsu důležitou roli. Návrh ji pojmenovává jako Gateway to Mars (Brána k Marsu). Umisťuje ji do cislunárního prostoru nebo do Lagrangeova bodu. Chápe ji jako prostředek ke snížení rizik, k prokázání schopností a jako testovací zařízení pro systémy a provozní techniky potřebné pro meziplanetární loď. Gateway musí být vyvinuta tak, aby fungovala autonomně a aby byla podle potřeby navštěvována posádkami. Musí být otevřená a dostupná pro mezinárodní účast a použití.

Gateway má být schopna odletu z gravitačního vlivu Měsíce, a při následném příletu přejít na jinou dráhu. Na obrázku je znázorněn 156denní přelet z polární dráhy NRHO na rovníkovou DRO. Největší vzdálenost Gateway od Země je během přeletu téměř 750 000 kilometrů. Byl propočítán i 169denní přelet z NRHO na halo dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 systému Země - Měsíc. Během přeletů nemá být na palubě posádka.

Gateway má být schopna odletu z gravitačního vlivu Měsíce, a při následném příletu přejít na jinou dráhu. Na obrázku je znázorněn 156denní přelet z polární dráhy NRHO na rovníkovou DRO. Největší vzdálenost Gateway od Země je během přeletu téměř 750 000 kilometrů. Byl propočítán i 169denní přelet z NRHO na halo dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 systému Země – Měsíc. Během přeletů nemá být na palubě posádka.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Administrátor NASA má vést a v maximální možné míře podněcovat a podporovat mezinárodní účast partnerů programu pod celkovým vedením NASA. Před dokončením jakékoli průzkumné architektury, jejíž celkový úspěch závisí na mezinárodním nebo komerčním partnerství, si má vyžádat povolení Kongresu.

Logistická podpora Gateway a povrchu Měsíce má být v maximální možné míře zajišťována komerčními službami za předpokladu, že se dostupnost těchto služeb nestane omezujícím faktorem ve schopnosti NASA provozovat podle plánu Gateway a lunární lander. Pro případ, že komerční služby nebudou dostupné, vypracuje administrátor záložní plány pro dodání minimálního souboru potřebné logistiky.

Pro pilotované lunární mise návrh zákona vyžaduje Orion a lunární lander vynesený raketou SLS se stupněm EUS, ale nevyžaduje nutně Gateway. Ta má sloužit primárně pro podporu misí k Marsu.

Porovnání různých oběžných drah. Ve vzdálenosti 60 000 km za Měsícem se nachází Lagrangeův bod L2 systému Země – Měsíc. V grafice je naznačena halo dráha kolem bodů L1 a L2.

Porovnání různých oběžných drah. Ve vzdálenosti 60 000 km za Měsícem se nachází Lagrangeův bod L2 systému Země – Měsíc. V grafice je naznačena halo dráha kolem bodů L1 a L2.
zkušeností pro další expanzi lidské přítomnosti
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Návrh zákona definuje raketu SLS jako systém se schopností vynášet těžké náklady. Přikazuje dokončit vývoj a testování SLS a horního stupně EUS a podniknout kroky k vývoji SLS verze Block 2. Administrátor musí učinit veškeré nezbytné kroky k dokončení druhé mobilní vypouštěcí plošiny, předložit seznam milníků včetně časového harmonogramu a zajistit, aby byly zavedeny prvky infrastruktury pozemního systému, které zajistí používání variant SLS Block 1B a Block 2. Dále nařizuje administrátorovi posoudit požadavky a zdroje potřebné pro zvýšení výrobní kapacity centrálních stupňů SLS z jedné na dvě ročně a identifikovat potřebné zdroje, pracovní sílu a infrastrukturu. Nejpozději do 180 dnů po datu přijetí zákona administrátor předá výsledky posouzení příslušným výborům Kongresu. Nejpozději do 270 dnů předá výsledky posouzení požadavků na souběžnou přípravu dvou nebo více raket SLS v budově VAB, včetně SLS s horním stupněm EUS. Nejpozději do 270 dnů také předá zprávu o výsledcích nezávislé technické a nákladové analýzy možností vývoje nebo získání vylepšeného servisního modulu Orionu, který by umožňoval přímý vstup a odlet z nízké oběžné dráhy Měsíce.

Lunární lander musí být navržen s prioritou bezpečnosti, udržitelnosti a cenové dostupnosti a musí být vyvinut jako majetek v plném vlastnictví vlády Spojených států. Vláda musí mít neomezený vhled do návrhu, vývoje a testování landeru, právo konečného rozhodnutí, zda lander splňuje požadavky kladené na pilotovaný systém, a také vedení při všech vyšetřováních anomálie nebo nehody. Lander musí před dopravou astronautů na Měsíc absolvovat minimálně jednu nepilotovanou a jednu pilotovanou testovací demonstraci ve vesmíru.

Různé oběžné dráhy Měsíce. Červeně je vyznačena halo dráha kolem Lagrangeova bodu L2.

Různé oběžné dráhy Měsíce. Červeně je vyznačena halo dráha kolem Lagrangeova bodu L2.
Zdroj: https://www.researchgate.net

Účelem lunárních landerů je získání a prokázání provozních zkušeností a systémů potřebných k umožnění dopravy posádky na a z povrchu Marsu, jakož i pro omezený provoz a schopnost přežití na Marsu. Za účelem minimalizace času potřebného pro povrchovou lunární část programu má NASA naplánovat a zavést opatření, která umožní po prvním pilotovaném lunárním přistání dosáhnout frekvence alespoň dvou lunárních přistání ročně, dokud nebude lunární část programu dokončena.

Do 120 dnů ode dne přijetí zákona má administrátor NASA předat příslušným výborům Kongresu zprávu, která bude obsahovat celkovou architekturu a plán založený na minimálním počtu pilotovaných a robotických činností na povrchu Měsíce, které musí být dokončeny, aby umožnily pilotovanou misi na Mars, spolu s plánem na dokončení těchto úkolů během pěti let po prvním pilotovaném přistání na Měsíci a se seznamem schopností a opatření ke snížení rizik. Pro každou technologii nebo schopnost s vysokou prioritou vypracuje administrátor plán, který bude obsahovat vývojové milníky, a také odhadovaný pětiletý profil financování, potřebný k prokázání připravenosti těchto technologií k použití pro misi k Marsu do 10 let ode dne přijetí zákona.

Jakékoli zřízení nepřetržitě obsluhované lunární základny nebo výzkumné stanice není považováno za součást tohoto programu a musí být rozpočtováno odděleně. Taktéž veškeré činnosti posádky na Měsíci nebo kolem Měsíce, které nepřispívají k cíli přistání lidí na Marsu, se do programu nezahrnují a budou rozpočtovány separátně. Využití lunárních zdrojů není považováno za snížení rizika pro počáteční pilotované mise na oběžnou dráhu Marsu a přistání na Marsu. Jakékoli činnosti využití místních zdrojů proto nebudou zahrnuty do programu a budou zahrnuty do rozpočtu odděleně od programu.

Do 270 dnů ode dne přijetí zákona má administrátor NASA předat příslušným výborům Kongresu pětileté odhady a profily programu. Rozpočtové profily by měly obsahovat odhadované požadavky na financování včetně související infrastruktury, zařízení a provoz, který bude v souladu s cílem mise na oběžnou dráhu Marsu do roku 2033. Tyto profily mají být nejpozději do šesti měsíců po předání posouzeny nezávislým úřadem.

Návrh přikazuje administrátorovi NASA nejpozději do 180 dnů ode dne přijetí zákona předběžně zformulovat požadavky na pilotovaný planetolet Mars Transport Vehicle, určený pro přelet mezi planetami a pobyt na oběžné dráze Marsu. Tyto požadavky mají umožnit vývoj, výrobu a testy planetoletu podle architektury, integrovaného plánu a harmonogramu, který bude odpovídat cíli dosažení oběžné dráhy Marsu do roku 2033.

Taktéž přikazuje administrátorovi do 60 dnů ode dne přijetí zákona vypracovat seznam zbývajících výzkumných úkolů v oblasti snižování rizik pro lidské zdraví, které je potřeba dokončit k umožnění pilotované mise k Marsu, a které vyžadují Mezinárodní kosmickou stanici, spolu s plánem na splnění všech těchto úkolů do pěti let ode dne přijetí zákona.

Zdroje informací
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://beta.sam.gov/
https://beta.sam.gov/
https://www.cruz.senate.gov/
https://www.ida.org/
https://republicans-science.house.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EO18iaRWkAACzDH?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/DtvO1kpX4AADgt8.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EID6CuvW4AIF9RX?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45947.0/1574853.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EQcnps5WsAAwBKX?format=jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ltv-climbinghill-viper.jpg
https://i.redd.it/jc1yeylagj641.png
https://www.ida.org/idamedia/Corporate/Files/Publications/STPIPubs/2019/D-10510.pdf
https://pbs.twimg.com/media/Dt0UmNfXgAE-_Fa.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DtvQVz4WsAIL-0n.jpg
https://www.researchgate.net/…/Staging-orbit-options-and-costs.png

Gateway (únor 2020), 5.0 out of 5 based on 11 ratings
Pin It
(Visited 4 630 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (11 votes cast)
(Visited 4 630 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


35 komentářů ke článku “Gateway (únor 2020)”

  1. Hawk napsal:

    Dulezita je stabilni podpora Gateway, vlastni pristani na Mesici je uz skoro podruzne, kdyz neni konecnym cilem lunarni zakladna, ale Mars.
    “Jakékoli zřízení nepřetržitě obsluhované lunární základny nebo výzkumné stanice není považováno za součást tohoto programu a musí být rozpočtováno odděleně. ”

    Budu se opakoval, ale pouzil bych hlasku ve stylu nevim co berou ,ale chci to taky.

    NASA i co se tyce Artemis mi prijde podfinancovana a trochu realisticke castky na Mars by mely mit cca nulu navic.
    6 mesicu jedna cesta daleko od Zeme je strasne moc, chyby jaderny pohon ,ktery by cestu zkratil(jeden zdroj tvrdi o 20% ve srovnani s “chemii” ,druhy na 39 dni, tak nevim).

    “Kosmická loď používající NTP by mohla snížit dobu trvání letu na Mars o 20-25 % ve srovnání s chemickými raketovými motory,”
    https://oenergetice.cz/technologie/rychlejsi-cesta-mars-nasa-chce-ozivit-jaderny-pohon-dob-studene-valky

    “Na Mars za 39 dnů: NASA vkládá stamiliony do jaderného pohonu ve vesmíru”
    https://archiv.ihned.cz/c1-66624840-na-mars-za-39-dnu

    Diky autorovi, za temer primy prenos vyvoje situace kolem Artemis.

    • Jiny Honza napsal:

      No je to komedie.
      A já už jednu chvíli fakt doufal, že se aspoň toho přistání na Měsíci dočkáme. Jsem zvědavej, kdy to zase předělají na “Gateway k asteroidu”. Možná to bude už po příštích volbách.

      Mimochodem, jestli mají lander dvakrát otestovat ve vesmíru a z toho jednou i s posádkou, to už aby začali. 🙂

      • Hawk napsal:

        To by stale melo platit. Oni chteji pristat na Mesici 2024-2028, akorat z clanku plyne, ze nechteji financovat lunarni zakladnu, ale prioritou je Mars. Coz je docela skoda, protoze si myslim ze se v priprave na Mars utopi desitky miliard dolaru(za ktere by mohla stat treba nejaka lunarni minibaze), aby se nakonec zjistilo, ze to nejde.

        Takze slapot na Mesici se asi dockame, ale cekal jsem trochu vice nez v podstate repete Apolla, pokud se bavime primo o operacich na povrchu.
        Nastesti je zde stale projekt Gateway.

        • Jiny Honza napsal:

          Já vím, že by to teď ještě platit mělo. Jenže oni ty cíle se mění tak rychle. Už vidím to příští heslo “rovnou na Mars, ušetříme za Měsíc”. A pak “zastavíme nezodpovědné plýtvání na megalomanské projekty, podpora komerčního využití vesmíru, poletíme k asteroidu”.

    • jregent napsal:

      I ja dekuji autorovi za primy prenos 🙂

    • Jan Jancura napsal:

      Ty rozdílné doby zkrácení letu k Marsu vychází z rozdílných koncepcí raket s jaderným pohonem.
      Prvá koncepce – jaderný tepelný pohon (NTP)nahrazuje chemický zdroj energie (tepla) jaderným ohřevem pohonné látky – cca se získá 2x větší specifický impulz, tedy asi uváděné zkrácení letu o těch 20%.Tah těchto motorů dosahuje velikosti tahu chemických raket a dovoluje tedy i operace v gravitačních polích.
      Druhá koncepce – zde jaderný zdroj slouží pouze pro výrobu elektrické energie potřebné pro iontové resp. jiné analogické motory, zde např. pohon. Vasimr údajně dovolí zkrátit cestu k Marsu na 56 dní. Tato koncepce velmi vysokých specifických impulzů ale malých tahů a není proto vhodná pro operace v gravitačních”studních”.
      Samozřejmě musí být jaderné zdroje – jaderné reaktory – poměrné výkonné až ve stovkách tepelných MW. U NTP je chladivem vlastní pohonná látka, takže zde je hlavním problémem spolehlivé dosažení teploty min. 2000 K. U iontových raket a pohonu Vasimr je chlazení kardinálním problémem. Krásně je to popsáno v sci-fi románu Mise Saturn.

  2. Jan Jancura napsal:

    Díky za tak zajímavý a rozsáhlý článek.
    Zajímalo by mne jak se návrhy autorizačního zákona obou komor liší.
    Pokud jsem si to správně přeložil, tak se v návrhu zákona píše i o dalších komponentách, které nejsou v tomto článku uvedeny – namátkou zde uvádím jaderné zdroje pro pobyt na Měsíci či Marsu a jaderně tepelném pohonu raket. Plánujete to to uvést v dalším článku?

    • Jiří Hošek napsal:

      Rádo se stalo. Jsem rád, že se článek líbil.

      Senátní verze se programu Artemis skutečně věnuje jen v rozsahu, který jsem napsal v tom jediném odstavci. Hlavní odlišnost je ve způsobu vlastnictví lunárních landerů – podle Senátu si má NASA kupovat službu stejně jako v programu Commercial Crew, zatímco podle Sněmovny má být vlastníkem landerů vláda USA. Senátní návrh neobsahuje žádné ustanovení o pilotované misi k Marsu, naopak sněmovní verze je na této misi postavena. Samozřejmě je to dáno republikánskou většinou v Senátu a demokratickou většinou ve Sněmovně.

      Můžete sem zkopírovat větu z článku o dalších komponentách uvedených v návrhu zákona, o kterých se v článku nepíše? Nemůžu si to vybavit. V dalších dílech se plánuji věnovat vývoji ohledně změn textu autorizačního zákona, ale technologiím neuvedeným v zákoně se věnovat neplánuji.

      • Jan Jancura napsal:

        Je to v dokumentu, který jsem stáhnul z nějakého kosmonautického webu, má hlavičku
        January 22, 2020 (3:26 p.m.)
        G:\CMTE\SC\16\SPACE\NASA_AUTH_01.XML
        g:\VHLC\012220\012220.143.xml (754024|2)
        Kvůli délky textu cituji jen nadpisy. Pokud
        na str. 75 je odstavec
        8 TITLE VI—SPACE TECHNOLOGY
        9 SEC. 601. SPACE NUCLEAR SYSTEMS.
        Na str. 76 odstavec:
        1 SEC. 602. NUCLEAR THERMAL PROPULSION.
        17 SEC. 603. NUCLEAR SURFACE POWER.

        • Jiří Hošek napsal:

          To je ta sněmovní verze návrhu autorizačního zákona, na jehož text je přímý odkaz pod článkem v seznamu použitých zdrojů informací – jde o ten poslední zdroj.

          V článku jsem čerpal jen z TITLE II—HUMAN SPACE EXPLORATION AND OPERATIONS,
          Subtitle A—Moon to Mars Program.

          Nejsem technik a s respektem k tématu jaderných zdrojů a jaderně tepelného pohonu si na takový článek netroufám. Ale třeba se někdo ozve.

        • Jan Jancura napsal:

          Poněvadž považuji za velmi zajímavý text této části návrhu zákona, dovoluji si neobratně, pomocí překladače a své chabé angličtiny uveřejnit tento překlad. Nekamenujte mne prosím!
          HLAVA VI – VESMÍRNÉ TECHNOLOGIE
          SEK. 601. VESMÍRNÉ JADERNÉ SYSTÉMY.
          Kongres má úmysl:
          (1) Vývoj vesmírné jaderné technologie, včetně jaderné pohonu a povrchového energetického reaktoru, je rozhodující pro umožnění mise na Měsíce a Mars. . Technologie jaderného pohonu se může snížit dobu tranzitu na Mars, což zejména umožňuje mise opoziční kategorie. Povrchový energetický zdroj umožní robotický a lidský průzkumu. Je důležité, že Spojené státy vedou ve vývoji bezpečného a udržitelného využívání vesmírné jaderné energie.
          (2) NASA by měla pokračovat ve vývoji technologie, které se spoléhají na nízko obohacené uranové palivo a pokračovat v partnerství v těchto koncepcích s komerčním sektorem. Pokud je to možné, použití nízko obohaceného uranu, by měl být upřednostňován.
          SEK. 602. JADERNÝ TEPELNÝ POHON
          a) VŠEOBECNĚ – Správce provede aktivity ve výzkumu a vývoji jaderného tepelného pohon, a to i pro systémy založené na použití nízko obohaceného uran pro účely vývoje pro vesmírný pohonný systém pro podporu posádkových misí na Mars.
          (b) PLÁN – Správce vypracuje plán, včetně odhadu nákladů, k dosažení letové zkoušky v prostoru jaderného tepelného pohonného systému do 10 let od vyhlášení tohoto zákona.
          (c) DODÁNÍ. – Správce dodá tento plán Výboru pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů a komisi Výboru pro obchod, vědu a dopravu Senátu nejpozději do 12 měsíců od data uzákonění tohoto zákona.
          SEK. 603. JADERNÝ ENERGETICKÝ ZDROJ.
          (a) ZÁMĚR KONGRESU – vývoj lehkých štěpných reaktorových systémů je pro výrobu dostatečně 20 výkonných systémů, které umožňují dlouhodobou přítomnost, robotických nebo lidských, ve vesmíru. Je to záměrem Kongresu, že NASA by měla pokračovat ve vývoji technologie kilopower technologie.
          (b) PROGRAM – Správce zřídí a program pro výzkum, testování a vývoj konstrukce reaktoru pro povrchy vesmírných těles.
          (c) PLÁN – NASA vypracuje plán a časovou osu pro program kilopower s ohledem na poslání a musí zahrnovat příležitosti k účasti obchodních subjektů Spojených států.
          (d) DODÁNÍ – Správce dodá plán Výboru pro vědu, vesmír a technologie Sněmovny reprezentantů a Výboru o obchodu, vědě a dopravě Senátu nejpozději Do 12 měsíců po datu přijetí
          tohoto zákona.

  3. Spacex78 napsal:

    Taky by mě zajímalo, jaké návrhy nebo konkrétní technologie chtějí navrhnout nebo finančně podpořit. Myslím, že takový článek (informace), by se líbil všem.

  4. Ladislav napsal:

    Na tyto články se vždy strašně těším.Výborně napsané a srozumitelné.Pokud to půjde všechno tímto tempem asi se dožiji pokračování výsadků na Měsíci a snad i ten Mars,pokud tam nebude dříve Musk než NASA.Ale obojí je dobré.Ještě jednou díky.

  5. majomusk napsal:

    Jadro už malo byť dávno,bez toho to nejde.

  6. Ivo napsal:

    Mno když vidím tu celkovou cifru tak by se skoro chtělo říct, dejte to Muskovi a on vám do pěti let zařídí pravidelnou linku Země – Měsíc a do deseti let Země -Mars. Pokud by dneska nebyla SpaceX, tak bych tomu tleskal, ale takhle jsem spíš pesimistický.

  7. athlo napsal:

    Mám v tom zmatek, skutečně se vyvíjí HALO = Habitation And Logistic Outpost, anebo se to již (anebo po staru) jmenuje MHM = Minimal Habitation Module?
    Jde konstrukčně o totéž, nebo je MHM vatianta pro plán “bez logistky”?

    • Jiří Hošek napsal:

      V prezentaci z 28.8.2018 byl první americký obytný modul Gateway uveden pod označením Utilization Module (UM). Modul neměl mít radiální (boční) spojovací uzly. Stejný název byl uveden i v žádosti o rozpočet NASA na FY2020 z března 2019.

      V květnu 2019 obdržel modul v souvislosti s urychlením přistání na Měsíci z roku 2028 na rok 2024 nový úkol – umožnit připojení lunárního landeru. V požadavcích na modul se objevily radiální uzly, komunikační a sledovací schopnosti a podobně. Ve stejné době byl označen jako Minimal Habitation Module (MHM).

      19. července 2019 NASA oznámila, že jako dodavatele modulu vybrala Northrop Grumman. O měsíc později, v polovině srpna 2019, začala NASA používat nové označení modulu – Habitation and Logistics Outpost (HALO). Tato změna odráží schopnost využití vybraného menšího modulu od Northrop Grumman (průměr 3 metry) oproti větším konkurenčním návrhům (průměr 4 metry) i pro dodávku prvotního nákladu, a to uvnitř i vně modulu.

  8. Roman Vyhnánek napsal:

    Je třeba si uvědomit, co již bylo uvedeno v článku:
    1. Jedná se o návrh zákona projednsný podvýborem, který musí ještě projít výborem, hlasováním celé sněmovny reprezentantů a sladěním se senátní verzí.
    2. Ve článku je také zmíněno, že “Jakékoli zřízení nepřetržitě obsluhované lunární základny nebo výzkumné stanice není považováno za součást tohoto programu a musí být rozpočtováno odděleně.” … atd. atd. Tzn., že není vyloučeno.
    3. Každoroční schvalování rozpočtu se odvíjí od návrhů Bílého domu, které Kongres poslední dobou sice dost pozměňuje, ale v hlavní struktuře se jej drží (a navíc dává peníze navíc).

  9. Kamil napsal:

    Jestli chybí pro NASA 2 či 3 miliardy ročně, mohla by je dodat nadace. Ty peníze jsou vlastně pakatel, týdenní zisk Applu, Googlu, Facebooku nebo Amazonu. Čili každá firma by dala dvou či třídenní zisk a NASA nebude vědět, co dřív.

  10. Libor Lukačovič napsal:

    Wau! Za článok. 🙂
    Wau! Ale v tomto prípade zato, že tento návrh financovania konečne vyjadruje vážny úmysel návratu na Mesiac a neskôr aj cestu na Mars. 🙂
    Veľmi ma tešia také veci ako 2xSLS ročne, dve štartovacie rampy, schopnosť súčasne kompletovať dve rakety SLS a v neposlednom rade aj planetolet k Marsu…

    Mal by som jednu otázku:
    -V návrhu financovania mesačného pilotovaného landeru je aj vykrytý “nedoplatok” za rok 2020?

    • Jiří Hošek napsal:

      Startovní rampa jen jedna (39B), ale letos má začít stavba druhé mobilní vypouštěcí plošiny (SLS bude na mobilní plošině sestavena a přemístěna z montážní haly VAB na rampu 39B).

      Jde o historicky první zveřejněný profil financování landeru na FY21-25. Z částky 3,37 miliardy dolarů na FY21 tedy nelze zjistit, zda obsahuje neschválenou část 0,8 mld. na FY20. Na vznesený dotaz bylo dokonce upřesněno, že z částky 3,37 mld. nelze odvodit počet kontraktů ani vlastní podíl financování partnerských firem.

  11. racek napsal:

    Krásně se to čte a je to hezky za tepla. To vždy potěší. Mé poděkování, p. Hošek.
    Na druhé straně, čte se to jako scifi. Ne že by to vše nebylo technicky řešitelné, i když o využití místních surovin ve větší míře bych měl své pochyby. Ale ty termíny … Samozřejmě, bych se rád dožil cesty k Marsu, spuštění jaderného pohonu či VASIMRu, přistání u miliardy let starých ledových polí v kráterech jižního pólu Měsíce – nádherná představa. No alespoň ten let na Měsíc, kdyby vyšel. Ten oblet Marsu, nevím, nevím, jestli je to zrovna to pravé. Ale uvidíme.
    A zajímavé, zdá se, že se proráží to dlouhodobé tabu na využívání jaderné energie. To budou ekoterroristi kvičet … o jé. To může ustát opravdu snad jen Trump.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.